Spolek pro vojenská pietní místa

Kenotaf Otakar Frankenberger

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
  • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského
    
    Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
    V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
    Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.
    
    Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
    I. sv. válka
    - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
    - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
    - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
    - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
    - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
    - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
    - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
    - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)
    
    
    II. sv. válka
    - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
    - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
    - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
    - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
    - pomník čs. západním letcům
    - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
    Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.
    
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Milan Lastovka, 11.04.2021

Frankenberger Otakar, * 18. 12. 1884 Kladno, † 10. 10. 1941 Praha, zemědělský odborník, politik, historik. Během prvního stanného práva byl 10. 10. 1941 (v den, kdy byl poslán do výslužby) zatčen gestapem, postaven před stanný soud, odsouzen a následně pravděpodobně v Ruzyni zastřelen. Dostal domácí i zahraniční vyznamenání, 1946 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Jeho jméno nese dostihový závod Memoriál Dr. Frankenbergera, který se každoročně konal ve Velké Chuchli (Praha), nyní v Mostu. Symbolický hrob se nachází na Olšanských hřbitovech v Praze.

Kenotaf Jan Karlík

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI. odd.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Milan Lastovka, 24.04.2021

Kenotaf Jan Weinert

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, III. odd.)
  • střed hřbitova:
    50°4'49.04"N, 14°27'39.93"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Bohumil Živnůstka, 01.04.2021

- středoškolský pedagog, předseda Svazu českého studentstva v Čechách.
- 15. listopadu 1939 intervenoval na policejním ředitelství ve prospěch studentů zadržených po pohřbu Jana Opletala
- 16. listopadu 1939 byl zatčen gestapem během schůze Svazu českého studentstva v Čechách, téhož dne byl vyšetřován v Petschkově paláci
- 17. listopadu 1939 byl bez soudu popraven v Ruzyňských kasárnách.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Weinert )

Pamětní deska Emil Kouřim

Autor: Josef Kareš, 14.04.2011

Pamětní deska Josef Vaníček

Autor: Josef Kareš, 14.04.2011

Pamětní deska Matěj Machačka

Autor: Josef Kareš, 14.04.2011

Pamětní deska Obětem 2. světové války - místo je zrušené

Autor: Archiv, 01.01.1111

V domě bylo středisko soc. demokracie a tělocvična DTJ.
Foto z archivu Oblastní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Praha 3.

Pamětní deska Jan Šubrt

Autor: Josef Kareš, 01.11.2011

Pamětní deska rodina Fafkova

Autor: Josef Kareš, 01.05.2011

Pamětní deska byla odhalena 6.5.1951
(zdroj: Český bratr č. 1/2013)

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 23.05.2011