Spolek pro vojenská pietní místa

Kameny zmizelých - Růžena Munková

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vlhká 171/15, Zábrdovice, v chodníku před domem

Souřadnice: N49°11'40.06'' E16°37'4.98'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých - rodina Bredova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vlhká 176/19, Zábrdovice, v chodníku před domem

Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°11'40.06'' E16°37'4.98'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých – rodina Hornerova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vlhká 173/17, k.ú. Zábrdovice, v chodníku před domem, napravo od vchodu
Poznámka:

Tyto Kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 17.9.2014. Členy rodiny byli manželé Hans Horner a Margarete (Grete) Horner a jejich dcera Alice (Lyci) Horner.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1574)

Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°11'40.3'' E16°37'5.2''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Sylvestr Voda

Umístění: Brno, Vodova 1344/10, k.ú. Královo Pole, na fasádě vily mezi okny
Poznámka:

Sylvestr Voda působil za 1. světové války na Balkáně. Po skončení války se vrátil do Brna, 2.11.2018 byl jmenován velitelem brněnské posádky, v této funkci působil až do 1.6.1919. Po návratu do civilního života se stal spolumajitelem komisionářské firmy pro vývoz cukru a pokračoval také v práci pro Sokola.
Za okupace se Voda zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa a působil jako spojka mezi generálem Vojtěchem Lužou a předsedou protektorátní vlády, generálem Aloisem Eliášem. V září 1941 byl zatčen a vyšetřován v brněnských Kounicových kolejích. V lednu 1943 byl německým lidovým soudem ve Vratislavi odsouzen ke třem letům odnětí svobody. V září 1944 byl po odpykání tříletého trestu propuštěn, ale útrapy a týrání podlomily jeho zdraví a Voda 11.1.1945 v Brně umírá.
Ulice, v níž bydlel, byla od září 1946 přejmenována na Vodovu. Pamětní deska byla na dům umístěna 28.10.2001.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=270)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-53888
Souřadnice: N49°13'10.04'' E16°35'22.64''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Josef Keprt

Umístění: Brno, Volejníkova 1805/2, k.ú. Černá Pole, budova kavárny na okraji parku
Poznámka:

Pamětní deska Josefu Keprtovi byla slavnostně odhalena v neděli 14.9.2025, v předvečer Dne Bitvy o Británii, na budově nově otevřené Café Zahrádky v parku Schreberovy zahrádky. Deska měla být původně instalována na domě, kde letec v letech 1956–1976 žil, ale nakonec se tak nestalo. Umístění pamětní desky vzešlo z iniciativy Sdružení Kořeny z.s. a Muzea genpor. Františka Peřiny za podpory městské části Brno-sever a letcovy rodiny.
Josef Keprt byl vojenským pilotem. Na začátku 2. světové války působil u francouzského letectva, zúčastnil se bitvy o Francii. Po porážce Francie se přesunul do Velké Británie. Začátkem září 1940 byl zařazen jako pilot k nově vzniklé 312. čs. stíhací peruti, s níž se zúčastnil bitvy o Británii (jako One of the Few).
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-objektu&load=2603)

Souřadnice: N49°12'31.24'' E16°37'16.55''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Lípa Republiky

Umístění: Brno, Voříškova, parčík u parkoviště Supermarketu Albert, část Kohoutovice

Souřadnice: N49°11'50.66'' E16°32'4.21''
VPM přidal: Jana Šindlerová

Pamětní deska Jaroslav Albín Kvita

Umístění: Brno, Vranovská 766/103, k.ú. Husovice, na budově fary vlevo od vchodu
Poznámka:

P. Jaroslav Albín Kvita (1915–1961) byl český římskokatolický řeholní kněz, učitel-katecheta a mučedník komunistické totality. V roce 1939 nastoupil jako kaplan v místní farnosti v Brně-Husovicích, kde v různých funkcích působil až do roku 1950. V letech 1950–1955 byl internován v klášterech v Oseku a v Želivě. Po propuštění odešel pracovat do rodného okresu Nový Jičín. Nesměl vykonávat kněžské povolání, ale tajně organizoval schůzky mládeže a další náboženské akce.
V souvislosti s celorepublikovou razií Státní bezpečnosti proti salvatoriánům byl 28.6.1961 zatčen. Byl vyšetřován ve vazbě v Ostravě, do 27.7.1961 absolvoval 14 mnohahodinových výslechů. Během vyšetřování se vážně zhoršil jeho zdravotní stav a propukla u něj leukémie. V srpnu byl převezen do nemocnice u sv. Anny v Brně, kde 10. září zemřel.
Pamětní deska na budově fary v Brně-Husovicích byla odhalena 9.9.2001.
SDS = Societas Divini Salvatoris (Společnost Božského Spasitele – salvatoriáni).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=626
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-jaroslavu-albinu-kvitovi/)

Souřadnice: N49°12'44.1'' E16°37'48.3''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Umístění: Brno, Vranovská 1364/65, k.ú. Husovice, uvnitř budovy střední průmyslové školy chemické
Poznámka:

umístění dne 16.6.1946, jedná se o oběti okupace z řad učitelů a žáků školy:

PhDr. JUDr. Maxmilián Ryšánek, 12.10.1890 Olomouc- Hejčín– 1.6.1942 Brno, Kounicovy koleje, profesor, poprvé byl Ryšánek vyslýchán na gestapu již v březnu 1939, ale nebyl zatčen, nejdříve uvězněn jako rukojmí 1.9.1939 a vězněn v Brně na Špilberku, není jasné, zda byl odtud propuštěn (to by se muselo stát v polovině října 1939 jako u některých dalších rukojmí) a později znovu zatčen, v prosinci 1939 se nacházel opět ve vězení na Špilberku, kde setrval do 11.6.1940 (někdy se uvádí, že byl také ještě ve věznici na Cejlu), nové zatčení proběhlo 9.1.1942 za činnost v odbojové skupině brněnských vysokoškolských profesorů, vězněn v Brně v Kounicových kolejích (blok A, cela číslo 41), popraven byl za druhého stanného práva, zpopelněn v Krematoriu města Brna 12. 6. 1942

Ladislav Jandásek, 19. listopadu 1887 Moravany u Kyjova – 5. září 1942, koncentrační tábor Osvětim, byl prvorepublikový středoškolský profesor, sokolský představitel a účastník druhého odboje umučený nacisty, za 1. světové války pevnostní dělostřelec v Krakově (od 1.8.1914), 1915 balkánská fronta, později Itálie, říjen 1918 na vojenské dovolené, organizoval tzv. Slováckou brigádu, která měla na Slovácku udržet pořádek do převzetí správy republikou, v odboji byl zapojen v politické skupině Obrany národa, vězněn v Brně od 9. do 30.9.1940, znovu od 30.9.1941 v Brně ve věznici Pod kaštany, dne 11.6.1942 byl převezen do Osvětimi, kde později zahynul
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Jand%C3%A1sek )

Radouš Brada, 28.10.1923 – 23.11.1943 Berlín, student

Josef Tušl, 11.3.1907 Mosty, Karviná – 24.10.1944 Brandenburg, student, člen ilegální odbojové organizace, zatčen v Praze 13.4.1943, pro velezradu odsouzen Lidovým soudem v Berlíně 8.8.1944 k trestu smrti

Rostislav Třískala, 22.4.1905 Hovězí, okr. Vsetín – 29.10.1943 Vratislav- profesor, student, zatčen 11.12.1942 na základě prozrazení někdejší spojky ilegální KSČ z Ostravy Jana Cvirze, podílel se na vytváření stranického ilegálního tisku, vězněn v Brně v Kounicových kolejích (cely 86 B, 56 B, 63 B), kde prodělal kruté výslechy, poté převezen 20. července 1943 do Vratislavi, zde odsouzen 24. září 1943 k trestu smrti a za pouhých 35 dnů popraven

Zdeněk Kocman, 23.2.1923 Brno-Židenice – 14.10.1944 Dolní Maštice, student, za okupace odveden na nucenou práci do Německa, kde působil v továrně na letecké motory ve Vídni, později vykonával funkci kurýra mezi jednotlivými závody v říši- předáváním různých nákresů a zpráv pomáhal ilegálním pracovníkům na Slovensku, po vyzrazení a pronásledování gestapem přešel k slovenským partyzánům a účastnil se Slovenského národního povstání, dne 14. října 1944 při střetnutí s hlídkou SS padl

Lubor Rosický, 17.1.1924 Holíč (Slovensko) – 24.10.1943 Salzburg, vyloučen 25.11.1942 z veřejného i soukromého studia na všech veřejných i právem veřejnosti nadaných soukromých vyučovacích ústavech v protektorátu, důvodem vyloučení byla vazba německé policie,
nezjištěn důvod zatčení
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39722
Souřadnice: N49°12'27.65'' E16°37'38.35''
VPM přidal: Petr Palla

Kameny zmizelých – Jana Wertheimerová

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vrchlického sad 1894/4, k.ú. Černá Pole, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Poznámka:

Jana Wertheimerová (Johanna Wertheimer) byla spolumajitelkou obchodu s dámskými klobouky. Kámen zmizelé jí byl odhalen 15.10.2015.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1743)

Souřadnice: N49°12'16.9'' E16°36'44.95''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – rodina Iltis

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Všetičkova 246/13, k.ú. Stránice, v dlažbě chodníku před vstupní brankou
Poznámka:

Rodinu Iltys tvořili Hugo a Anna (manželé od roku 1922) a jejich synové Willfried Gregor a Hugo Hellmut. Členové rodiny v roce 1939 emigrovali před pronásledováním do USA, údajně díky pomoci Alberta Einsteina.
Hugo Iltys byl botanikem, genetikem a vysokoškolským pedagogem, stál u zrodu muzea Gregora Johanna Mendela v Brně. Do roku 1939 působil na německé technice v Brně jako soukromý docent pro aplikovanou botaniku. V roce 1939 emigroval do USA, kde působil na vysokých školách jako profesor genetiky až do své smrti v roce 1952.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12594)

Kameny zmizelých na památku rodiny Iltys byly instalovány před domem, v němž rodina bydlela před válkou, během 1. pololetí 2022.
(zdroj: archivní snímky Seznam Panorama z let 2021 a 2022)

Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°11'51.55'' E16°35'24.67''
VPM přidal: Vladimír Šustáček