Praha 6
Pomník Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 6, Sportovců, roh s ulicí ŽákovskáPRAVDA VÍTĚZÍ
VĚRNÍ JSME ZŮSTALI
5.5.1945
ZEMŘELI ABYCHOM ŽILI!
1938-1945
KAREL ADAM
JOSEF BENEŠ
JOSEF ČERNÝ
KAMIL HRUŠKA
JAROSLAV KEJMAR
EMIL KOREL
KAREL KOSTKA
JOSEF PEKAŘ
CYRIL ŠUMBERA
Pomník z hrubě otesané světlé žuly, byl umístěn ve školní zahradě před hlavním vchodem do budovy školy. Stál uprostřed kruhového prostoru, pokrytého pískem, lemovaným živým plotem. Vlevo od pomníku stál kamenný kruhový stolek, určený k pokládání květinové výzdoby.
Podle získaných podkladů byl pomník postaven jako upomínka na zřízení místní základní školy 2. září 1934 a zároveň na tragickou dobu okupace.
Na pomník byla před časem přenesena pamětní deska obětí druhého odboje z bílého mramoru. Deska s tímto textem se dříve měla nacházet ve schodištní hale školní budovy, a proto evidována samostatně jako CZE0006-21128.
Pomník byl v březnu 2012 opraven a přemístěn na roh ulic Sportovců a Žákovská.
(zdroj: CEVH MO CR)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0006-21111, CZE0006-21128
Souřadnice: N50°4'49.44'' E14°14'28.57'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska Obětem nacismu s komunismu
Umístění: Praha 6, Staré náměstí, v objektu Vazební věznice Ruzyně na budově BUCTĚNÍ PAMÁTKY
POLITICKÝCH VĚZŇŮ
V RUZYNI
1939 - 1989
K věznění tzv. politických vězňů sloužila věznice Ruzyně především během komunistického režimu, jejími celami prošli například Bohumil Laušman, Rudolf Slánský, Eva Kantůrková, nebo Václav Havel. Místo je běžně nepřístupné.
( zdroj: http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-6-pametni-deska-politickym-veznum-1939-1989/ , kniha: Košař, Jiří: Vazební věznice Praha - Ruzyně 1935 - 2015. Praha 2015
Souřadnice: N50°4'52.65'' E14°18'48.05''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní tabule Obětem genocidy Romů a Sintů
Umístění: Praha 6, Staré náměstí, parčík uprostřed náměstíVzpomínka na oběti
holokaustu Romů a Sintů
Březen 1943
Do Auschwitz II-Birkenau bylo deportováno
více než 642 Romů a Sintů z Čech, mezi
nimi i Romové, kteří byli internováni v areálu
donucovací pracovny v Ruzyni
Praha 6
Muzeum romské kultury
Centrum Romů a Sintů v Praze
oboustranná tabule, zadní strana viz foto v příloze
Souřadnice: N50°4'53.96'' E14°18'40.97''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Zdeněk Urbánek
Umístění: Praha 6, Střešovická 858/64V TOMTO DOMĚ ŽIL A PRACOVAL
ZDENĚK URBÁNEK
1917 - 2008
AUTOR, PŘEKLADATEL,
BOJOVNÍK ZA LIDSKÁ PRÁVA
SPRAVEDLIVÝ MEZI NÁRODY
Z TOHOTO MÍSTA SE 6.1.1977 VYDALA
NA SVOU HISTORICKOU POUŤ CHARTA 77
Spisovatel a překladatel Zdeněk Urbánek byl jedním z prvních signatářů Charty 77. V tomto domě se první prohlášení Charty 77 vkládalo před distribucí do obálek.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Urb%C3%A1nek , http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-6-pametni-deska-zdenku-urbankovi/ , https://www.mistapametinaroda.cz/?lc=cs&id=2823&rt=78 )
Souřadnice: N50°5'36.6'' E14°22'13.28''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 6, Studentská 539/9, DejviceZDE ŽILI A SVŮJ ŽIVOT OBĚTOVALI VLASTI:
EDUARD BLAŽKO
MAJOR LADISLAV KŘÍŽ
ING. FRANTIŠEK SCHUMANDL
Ladislav Kříž je uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji:
*27.6.1905 v Hrobcích (okr. LT). Maturitu složil v r. 1925, voj. prezenční službu nastoupil 5.10.1925 jako frekventant VA v Hranicích, vyřazen 7.8.1927 v hodnosti por. pěchoty, zařazen k pěš. pluku 47 v Ml. Boleslavi, kde velel četě, 15.11.1930 přemístěn k hraničář. praporu 9 v Rimavské Sobotě, po topograf. kurzu nastoupil 31.8.1933 jako topograf ve Voj. zeměpis. ústavu v Praze. Od 1.4.1937 studoval Vys. školu válečnou, za mobilizace v září 1938 na Slovensku, dosáhl hodnosti kpt.
Po okupaci nastoupil jako úředník na Min. zemědělství a lesnictví, od vzniku Protektorátu Čechy a Morava zapojen do činnosti odboj. organizace Obrana národa. Od r. 1944 totálně nasazen jako pomocný dělník na let. Ruzyně. Po vypuknutí Pražského povstání byl 5. května 1945 zajat a vězněn do 8.5. v budově Nové techniky v Dejvicích, spolu s dalšími odsouzen k trestu smrti, rozsudek však už nebyl vykonán a osvobozený Kříž se ihned zapojil do bojů na barikádách. 7.5. však byl v přestřelce s vojáky SS smrtelně zraněn do hlavy (v datech je nesrovnalost, pozn. VŠ). Pohřben 15.5. v Ml. Boleslavi. Posmrtně povýšen na pplk. gen. štábu, v r. 1946 vyznamenán Čs, vál. křížem 1939 in memoriam.
Na jiném místě jsou tyto údaje: bydliště: Praha XIX, Studentská 9/539, padl 9.5.1945 v Dejvicích.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21208
Souřadnice: N50°6'3.49'' E14°23'21.3'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Josef Balabán
Umístění: Praha 6, Studentská 529/1, DejviceV TĚCHTO MÍSTECH
BYL PO NEROVNÉM BOJI S GESTAPEM
ZATČEN DNE 22. DUBNA 1941 VELITEL
LEGENDÁRNÍ ODBOJOVÉ SKUPINY
„TŘI KRÁLOVÉ“
GENERÁLMAJOR IN MEMORIAM
JOSEF BALABÁN
*4. ČERVNA 1894 †3. ŘÍJNA 1941
ČEST JEHO PAMÁTCE
Pamětní deska byla slavnostně odhalena 8.5.2006.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20887
Souřadnice: N50°6'3.49'' E14°23'21.3'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 6, Suchdolská, Suchdol, před budovou ZŠpřední strana:
1938 - 1945
levá strana:
BEHENSKÝ J., BENETKOVÁ M., BOUŠKA A., FRANC J., GRYČ J., HUDEC J., CHVÁTAL V., JABUREK J., JOSSOVÁ E., KOBZA B., KOZÁK V.
pravá strana:
KUČERA J., LANC J., LEHNERTOVÁ R., LEHNERT H., LEHNERT K., MAŠTALÍŘ S., PALAS V. , STŘÍBRSKÝ J., TAUFER F., TROST J., VOTAVA J.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20994
Souřadnice: N50°8'23.63'' E14°22'45.18''
Pomník přidal: Vojtěch Stráník
Pamětní deska Obětem 1.světové války
Umístění: Praha 6, Suchdolská 360/61, vestibul starší části suchdolské školyNA PAMÁTKU OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
1914-1918
JOSEF BERAN, VÁCLAV ČÍŽEK, JOSEF DOUCHA, FRANTIŠEK FALBER, VÁCLAV HLAVEŠ, FRANTIŠEK CHALUŠ, MATĚJ JALOVEC, VÁCLAV KADLEC, KAREL KAHÁBEK, KAREL KLOUDA, ANTONÍN KRAJSKÝ, FRANTIŠEK KRÁTKÝ, BOHUMIL KUČERA, VÁCLAV LAŠTOVKA, KAREL NEVĚDĚL, FERDINAND NOVÁK, JAN PALAS, JOSEF PROCHÁZKA, VÁCLAV PRKNO, ANTONÍN SADÍLEK, ANTONÍN ŠENFELDR, JAN ŠIML, VÁCLAV ŠTĚPÁNEK, VOJTĚCH TICHÝ, VÁCLAV VIŠÍN, JOSEF VLČEK, JAN VRÁBÍK
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0006-20990
Souřadnice: N50°7'57.9'' E14°23'2.62'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Kameny zmizelých - rodina Spitzova
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE BYDLEL
ARNOŠT SPITZ
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
ZDE BYDLELA
ANNA SPITZOVÁ
NAR. 1902
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
ZDE BYDLELA
SONJA SPITZOVÁ
NAR. 1931
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°59'33.58'' E14°39'59.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír a Diana Štruplovi
Pamětní deska Josef Charvát
- + o skupině VPM (Poslední adresa)
- Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
ZDE ŽIL
JOSEF CHARVÁT
TECHNICKÝ ÚŘEDNÍK
NAROZEN 28. 7. 1923
ZATČEN 17. 5. 1949
POPRAVEN 5. 11. 1949
Narozen 28. 7. 1923 v Praze, jeho otec, který zemřel již rok po jeho narození, byl státním úředníkem na ministerstvu financí, matka pracovala až do své smrti roku 1944 na ředitelství státního dluhu v Praze. Absolvoval nejprve pět obecných a později sedm tříd reálky, na které v roce 1941 složil úspěšně maturitní zkoušku. Roku 1943 zakončil maturitou i dvouletý abiturientský elektrokurz na střední průmyslové škole v Praze a s touto kvalifikací začal pracovat jako technický úředník v pražském závodě Zbrojovky Brno, kde setrval až do svého nástupu na Vysokou školu elektrotechnickou na podzim 1945.
Během války se oženil a narodil se mu nejdříve syn Jan (ten však po měsíci zemřel) a posléze syn Petr. Právě z důvodů zabezpečení rodiny musel záhy přerušit vysokoškolská studia a od 1. 5. 1946 se stal zaměstnancem Škodových závodů v Praze. Od října 1947 do března 1949 pak absolvoval základní vojenskou službu, ze které se vrátil na své původní místo. Politicky byl organizován v Československé straně lidové, avšak jen jako její řadový člen bez významnějších funkcí.
Po únoru 1948 vstoupil do KSČ, ale s jejím programem a cíli se nijak neztotožňoval, naopak se rozhodl s nastupujícím totalitním režimem bojovat. Společně se svou manželkou pomáhal lidem, kteří byli komunistickou mocí pronásledováni, a jeho protikomunistická odbojová činnost vyvrcholila účastí na pokusu osvobodit politické vězně z litoměřické věznice pod vedením Vratislava Polesného.
17. 5. 1949 byli manželé Charvátovi v časných ranních hodinách zatčeni Státní bezpečností a jako údajní členové ilegální odbojové organizace ZVON obviněni z přípravy ozbrojeného puče, ke kterému mělo dojít v součinnosti s dalšími odbojovými skupinami právě v tento den. Celkem bylo v souvislosti s touto akcí žalováno státní prokuraturou 98 osob, které byly rozděleny do pěti skupin a souzeny postupně dvěma senáty Státního soudu v Praze – civilním (předseda JUDr. Jaroslav Novák, prokurátor dr. Karel Čížek) a smíšeným (plk. Dr. Štella, prokurátor Dr. Juraj Vieska).
Hlavní přelíčení se skupinou, do které byl zařazen i Josef Charvát, proběhlo ve dnech 19., 20. a 22. srpna 1949 a vyneslo celkem dva tresty smrti, jeden z nich právě pro Josefa Charváta (zločin velezrady, zločinného vyzvědačství a pokusu o vraždu), druhý pro Josefa Polesného. Vlasta Charvátová byla ve stejném procesu odsouzena k doživotnímu trestu. Již předtím následkem výslechu vyšetřujícími orgány StB potratila. U všech těchto obžalovaných soud vyslovil také pozbytí čestných práv občanských a konfiskaci celého jmění.
5. listopadu 1949 byli v Praze na Pankráci po předchozím zamítnutí žádosti o milost Josef Charvát, Vratislav Polesný, Emanuel Čančík, Jaroslav Borkovec, Vratislav Janda a Květoslav Prokeš popraveni. Poslední tři jmenovaní byli zatčeni a odsouzeni v rámci Akce Květa (Akce Anton). Manželka Josefa Charváta se z komunistických věznic vrátila až na sklonku roku 1963, po předchozím zkrácení trestu amnestií. Synu Petrovi bylo v té době patnáct let.
(Životopisný medailon vychází z textu pro projekt Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor Petr Mallota, redakčně zkráceno)
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz/ )
Souřadnice: N50°5'52.04'' E14°23'46.1'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf