Praha 6

Pamětní deska Karel Hypius

Autor: Vladimír Štrupl, 12.11.2005
Umístění: Praha 6, Neherovská 1518/2, Dejvice
Nápis:
PAMÁTCE
KARLA HYPIUSE
PADL ZA VLAST 6.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21205
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 11.11.2005
Umístění: Praha 6, Norbertov 126/1, Střešovice, v budově ZŠ
Nápis:
1938-1945
OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY ZA SVOBODU VLASTI

AMBROŽ JIŘÍ, BALLENBERGOVÁ MILENA, BARTŮNĚK KAMIL, BRUMELOVÁ LOTTA, ČÍŽEK VOJTĚCH, ING ČIPERA JAN, ČIPEROVÁ VĚRA, DOSTÁL FRANTIŠEK, DVOŘÁK MILOSLAV, EHRLICH OTA, EHRLICHOVÁ HANA, EHRLICHOVÁ HELENA, EHRLICHOVÁ MARIE, FAJMAN ANTONÍN, FRIDRICH FRANTIŠEK, DR FIEDLER FRANTIŠEK, HÁJKOVÁ JANA, HAMPL ANTONÍN, HÁNEK FRANTIŠEK, DR HAUNER VILÉM, HOFFMANOVÁ ALŽBĚTA, HOFMAN PETR, ING HOFMAN VILÉM, HOFMANOVÁ FRANTIŠKA, DR HRDLIČKA KAREL

CHALOUPKA JOSEF, CHEJSTOVSKÁ LIBUŠE, KALINA OSKAR, DR KOCMAN JOSEF, DR KOPECKÝ KAREL, KOPIDLANSKÝ KAREL, KOPIDLANSKÁ HEDVIKA, DR LANGER LEOPOLD, LENGEROVÁ BOŽENA, MOSSIG ANTONÍN, MEUMANOVÁ TRUDA, DR NOVÁK BOHUMIL, PACOVSKÝ OTA, PELIKÁN JAN, PISSINGER HARRY, DR PLESKOT JIŘÍ, PLESKOTOVÁ ELIŠKA, ING POLLERT JINDŘICH, POMEZNÁ BĚTA, POMEZNÝ VÁCLAV, PORGES KAREL, PRAIZLER JOSEF, PRAIZLEROVÁ BLAŽENA, RAŠKA FRANTIŠEK, STRAKA ANTONÍN, SVOBODA OTAKAR, SYCHRAVOVÁ MARIE, DR ŠMAKAL FRANTIŠEK, ŠMAKALOVÁ IVA, ŠPANIEL IVO, TUČEK OLDŘICH, VÁŇA FRANTIŠEK, VENCL JOSEF, WEISBERGOVÁ HANA

MY DALI ŽIVOTY – VY DEJTE LÁSKU

5.-9.V.1945
BÍNA JAN, DOŠKÁŘ OLDŘICH, EKLOVÁ FRANTIŠKA, ING FIALA ERICH, FIALOVÁ BOHUMÍRA, DR HAVRÁNEK BOHUMIL, ARCH HÜBSCHMAN ALEŠ, HUDEC JAN, CHVÁLA STANISLAV, JELÍNKOVÁ ANTONIE, KAHOVEC VÁCLAV, KOLÁŘ LADISLAV, KRÁSNÝ RUDOLF, KULHÁNEK VÁCLAV, KUSALA JOSEF, DR LÁNY EMIL, MAXANT GUSTAV, MRAČNO JAROSLAV, PROCHÁZKA BOHUMIL, PROCHÁZKA FRANTIŠEK, ŘÍHA CYRIL, SCHILLING HERMAN, ŠTIKA FRANTIŠEK ST., ŠTIKA FRANTIŠEK ML., SNOPEK ANTONÍN, SOUKUP VÁCLAV

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21928
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 12.11.2005
Umístění: Praha 6, Papírenská 199/6, Bubeneč
Nápis:
1939-1945
ZA SVOBODU OBĚTOVALI ŽIVOT
VÁCLAV BEŠŤÁK
JAROSLAV SVOBODA
FRANTIŠEK GRUND
ANTONÍN SEDLICKÝ
ZDENKA VARHULÍKOVÁ
FRANTIŠEK PEKÁČEK

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20953
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Bernardo O´Higgins Riquelme

Autor: Vladimír Štrupl, 17.03.2019
Umístění: Praha 6, Park Generála Lázaro Cárdenase
Nápis:
BERNARDO O´HIGGINS
RIQUELME

1778–1842
OSVOBODITEL CHILE

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 6
VELVYSLANECTVÍ CHILSKÉ REPUBLIKY
2015
Poznámka:

Bernardo O'Higgins (španělsky berˈnarðo oˈxiɣins), *20. srpna 1778 Chillán , +24. října 1842 Lima, Peru), byl chilský vůdce boje za nezávislost na Španělsku. Spolu s José de San Martínem je považován za chilského národního hrdinu, který osvobodil Chile od španělské nadvlády během chilského boje za nezávislost. Byl bohatým statkářem s baskickými a irskými předky. Stal se druhým Vrchním direktorem Chile (1817–1823) a je považován za jednoho z otců zakladatelů nezávislého Chile. Je po něm pojmenováno mnoho zeměpisných útvarů na území státu (např. Lago O'Higgins).
V 17. letech byl poslán do Londýna, aby dokončil svá studia. V Londýně studoval historii a umění. Zde se také seznámil s americkými myšlenkami nezávislosti a vyvinula se u něj národní hrdost. Setkal se s Franciscem de Mirandou, venezuelským idealistou věřícím v nezávislost své země. Vstoupil do Zednářské lóže založené Mirandou, která se věnovala dosažení nezávislosti Latinské Ameriky.V roce 1798 odcestoval ze Spojeného království do Španělska, kde se jeho návrat do Ameriky zpozdil v důsledku válek v období francouzské revoluce. Jeho otec zemřel v roce 1801 a tak zdědil pozemky s názvem Hacienda Las Canteras, poblíž chilského města Los Ángeles, kam se vrátil v roce 1802 a přijal příjmení svého biologického otce. Pozemky mu umožnily začít život statkáře. V roce 1808 Napoleon převzal kontrolu nad Španělskem, což vyvolalo sled událostí v Jižní Americe. V Chile se obchodní a politické elity rozhodly pro vytvoření autonomní vlády ve jménu uvězněného krále Ferdinanda VII. Toto měl být jeden z prvních v řadě kroků směrem k národní nezávislosti, ve které hrál vedoucí úlohu.
O´Higgins začal politicky i vojensky soutěžit se svým prominentním rivalem Carrerou. De Rozas původně O´Higginse jmenoval v roce 1812 (snad díky jeho nemanželskému původu, chabému zdraví a nedostatku vojenských zkušeností) na nižší vojenskou pozici. Většina svých vojenských znalostí získal od dalšího irského imigranta Juana Mackenny, což byl zkušený voják a za vlády jeho otce Ambrosia guvernér Osorna. Jeho rady se ovšem většinou týkaly jen jezdectva. Takže když v roce 1813 podnikli Španělé první pokus znovu dobýt Chile a vyslali expedici vedenou generálem Antoniem Parejou, bylo přirozené, že velení celé armády se ujal zkušenější Carrera.
O´Higgins, který předešlého roku odešel ze zdravotních důvodů z armády pobýval na svých statcích v Laja, když dorazily zprávy o španělské invazi. O´Higgins zmobilizoval místní milici a vpochodovali do Concepcionu a poté se v Talce setkali s velitelem nové armády Carrerou. Ten poslal O´Higginse odříznout Španěly u Linares a díky tomuto vítězství byl jmenován plukovníkem. Při neúspěšném pokusu dobytí Chillánu v nehostinném zimním počasív srpnu 1813, kde hrál O´Higgins jen nevýznamnou úlohu, převzal celou odpovědnost za debakl Carrera a značně to snížilo jeho prestiž v očích Junty. O´Higgins pokračoval s nezměrnou bojovností v bojích proti royalistům. 17. října 1813 se proslavil v bitvě u El Roble, když v kritické chvíl převzal velení po Carrerovi, který z ní uprchl a vydal jeden ze svých slavných rozkazů:
„Chlapi! Buď budete žít se ctí nebo slavně zemřete . Odvážní za mnou!“
Ač měl zraněnou nohu, vyběhl první a vojáci inspirovaní jeho příkladem vyrazili za ním a zahnali nepřátele do řeky. Poté Junta v Santiagu zbavila velení Carreru a jmenovala O´Higginse. Ten ustanovil jako velícího generála Juana MacKennu. Carrera byl později zajat a uvězněn royalisty. V době jeho nepřítomnosti uzavřel z pověření Junty O´Higigins vzhledem k vyčerpanosti vojska v květnu 1814 Smlouvu z Lircay, podle které byly zastaveny boje. Royalisté ale Carreru i jeho bratra propustili na svobodu. Ti ovšem nesouhlasili s obsahem smlouvy a O´Higginsovým velením a v červenci 1814 svrhli převratem Juntu a okamžitě vyštvali do exilu Mackennu.
O´Higgins soustředil své síly proti Carrerovi a jejich síly se střetly v bitvě u Las Tres Acequias, ve které nejmladší Carrerův bratr Luis uštědřil O´Higginsovi porážku. Další vzájemný boj byl ale odložen, protože došla zpráva, že royalisté se rozhodli ignorovat nedávno podepsanou smlouvu a pod velením generála Osorna ohrožují Concepcion. Proto se rozhodli spojit své síly a společně čelit této hrozbě. Původně se rozhodli čelit nepříteli u Angostura de Paine, což byla snadno bránitelná rokle ve tvaru hrdla láhve. Na poslední chvíli se ovšem O´Higgins rozhodl obsadit vojáky hlavní náměstí v Rancagui. Carrera, který s tím nesouhlasil, neposlal posily a O´Higginsovy síly byly obklíčeny. V bitvě probíhající ve dnech 1. a 2. října 1814 Španělé zvítězili, ale O´Higgins vydal další svůj slavný rozkaz:
„Kdo ještě může na koně, ať nasedne! Prorazíme nepřátelské obklíčení!“
Stejně jako Carrera a ostatní nacionalisté se O´Higgins se svými následovníky stáhl do Argentiny a zůstal tam po celé tři roky, kdy byli royalisté u vlády. Jeho hlavní podporovatel Mackenna byl zabit v souboji s Luisem Carrerou, což ještě prohloubilo jejich nepřátelství.
(zdroj: Wikipedia)

Bustu Praze 6 darovalo chilské velvyslanectví a pomník byl slavnostně odhalen 13. října 2015.

Lázaro Cárdenas del Río, *21. května 1895, Jiquilpán de Juárez (Michoacán), +19. října 1970, Ciudad de México, mexický generál a prezident v letech 1934–1940. Byl indiánského původu, dostalo se mu pouze základního vzdělání.
Vyznamenání: velkokříž Řádu Isabely Katolické, Řád Girónské pláže, Řád aztéckého orla, Mezinárodní Stalinova cena "za mír mezi národy", Řád Carlose Manuela de Céspedese.
Od r. 2000 je po něm pojmenován park na Maďarské ulici v Praze 6 – Bubenči.
(zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pomník Jan Pecha

Autor: Vladimír Štrupl, 20.04.2006
Umístění: Praha 6, Paťanka, Dejvice, na konci ulice, u zadního vstupu do sportovního areálu Juliska
Nápis:
JAN PECHA
*21.8.1921 †5.5.1945
ZDE PADL
ZA OSVOBOZENÍ SVÉ VLASTI

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21905
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Bedřich Němec

Autor: Vladimír Štrupl, 12.11.2005
Umístění: Praha 6, Paťanka, Dejvice, 20 metrů od křižovatky s ulicí Lindleyova
Nápis:
PADL ZA OSVOBOZENÍ SVÉ VLASTI
BEDŘICH NĚMEC
*22.2.1912 †13.6.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21901
Souřadnice: N50°6'48.96'' E14°23'28.68''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Vojtěch Stráník

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 08.07.2009
Umístění: Praha 6, Patočkova 460/4, Střešovice, Vozovna Střešovice, u vjezdu do dvora
Nápis:
IN MEMORIAM

FRANTIŠEK MÜNZBERGER +29.1.1898 UMUČEN 24.10.1942 V MAUTHAUSENU
ANTONÍN OKTÁBEC +29.11.1905 UMUČEN 26.1.1943 V MAUTHAUSENU
OLDŘICH BEŠŤÁK +12.6.1903 UMUČEN 3.3.1943 V OSVĚTIMI
FRANTIŠEK BĚHOUNEK +7.5.1902 UMUČEN 22.3.1943 V OSVĚTIMI
KAREL POPELKA +14.10.1907 UMUČEN ...6.1943 V BERLÍNĚ
VÁCLAV FAU +28.9.1908 PADL 5.5.1945
RUDOLF HODEK +15.6.1893 PADL 5.5.1945
ANTONÍN NĚMEC +9.6.1908 PADL 5.5.1945
FRANTIŠEK PATKA +9.3.1899 PADL 5.5.1945
VLADIMÍR ŠTRÉBL +11.3.1904 PADL 5.5.1945
JOSEF VOKÁČ +23.3.1905 PADL 5.5.1945

PAMÁTCE TĚCH, KTEŘÍ MUSELI ZEMŘÍT, ABYCHOM MY MOHLI ŽÍT

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-36532
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Patočkova 132/2, Střešovice, Vozovna Střešovice (první budova při pohledu směrem z centra)
Nápis:
PADLI – ABY VLAST ŽILA
1939-1945

PREISLER JOSEF, MACH JOSEF, TACHECÍ JAR., LEITNER JOSEF, CHEJSTOVSKÁ LIB., NĚMEC ANTONÍN

HÁJKOVÁ JANA, JUNGER JOSEF, VILD ADOLF, JUSTYCH JOSEF, CHVÁLA STAN., MATYÁŠ ALOIS

ČEST JEJICH PAMÁTCE.
ZAMĚSTNANCI E.P. VOZOVNY STŘEŠOVICE.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21952
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Busta Jan Patočka

Autor: Vladimír Štrupl, 07.06.2019
Umístění: Praha 6, Patočkova 1632/55
Nápis:
Jan Patočka
(1.6.1907 - 13.3.1977)
filosof, fenomenolog, profesor, bojovník za lidská práva,
mluvčí Charty 77, zemřel po vyčerpávajícím výslechu STB

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Karel Malinský

Autor: Václav Bartík, 07.08.2012
Umístění: Praha 6, Pelléova 243/7
Nápis:
ZDE ŽIL ČESKÝ VLASTENEC
JUDr. KAREL MALINSKÝ
1882 - 1942
R. 1942 ZAVRAŽDĚN GESTAPEM
IM MEMORIAM VYZNAMENÁN
ČESKOSLOVENSKÝM VÁLEČNÝM
KŘÍŽEM
Poznámka:

Popraven zastřelením na Kobyliské střelnici 2.7.1942.
Portrétní plaketu na desce vytvořila sochařka Nina Jindřichová (2012)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Václav Bartík
Příprava dat: Vladimír Štrupl