Praha 3

Hrob Matěj Strnad

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
MATĚJ STRNAD
ITALSKÝ LEGIONÁŘ
* 14.2.1896 + 28.11.1957
Poznámka:

Matěj Strnad se narodil v Nalžovech u Klatov, po obecné škole pracoval jako dělník a bydlel v Habarticích. Zajat byl jako vojín c.k. 11. pěšího pluku dne 3.11.1916 u Monte Santo. Do čs. vojska se přihlásil dne 18.4.1918 ve Foligno. Byl zařazen k 33. pěšímu pluku (italských legií). Demobilizován byl dne 6.6.1921 v hodnosti vojína.
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'44.95'' E14°27'58.03''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob František Gabriel

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
FRANTIŠEK
GABRIEL
* 9.10.1895 + 15.10.1970
Poznámka:

František Gabriel se narodil v Hradci Králové. Po měšťance a pokračovací škole pracoval jako obchodní příručí. Zajat byl jako vojín c.k. 11. zeměbraneckého pěšího pluku dne 4.7.1916 u Styru. Do čs. vojska se přihlásil dne 26.10.1917 v Samaře. Dne 3.5.1918 nastoupil jako vojín k 5. střeleckému pluku (ruských legií). Demobilizován byl jako nápředník 2. muničního divizionu dne 29.11.1920.
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'45.21'' E14°27'57.44''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob František Kořínek

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
FRANTIŠEK
KOŘÍNEK
MISTR BEDNÁŘSKÝ,
PRAŽSKÝ MEŠŤAN. MAJETNÍK
DOMU. R. 1879 - 1892 STAROSTA
SPOLEČENSTVA BEDNÁŘŮ
V PRAZE A OKOLÍ. NADPORUČÍK
MĚŠŤ. SBORU GRANÁTNICKÉHO
A T.D.
* 30.4.1834 + 22.12.1900

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'45.3'' E14°27'57.28''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Jan Klenner

Autor: Petr Švec, 16.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy část IV. odd. 6 hrob 450
Nápis:
z fotografie nečitelné
Poznámka:

KLENNER Jan
strážmistr st.policie, zařazen u 7. praporu SOS se sídlem ve Falknově nad Ohří.
Dne 14.9.1938, den po vyhlášení stanného práva, dostali chebští strážníci za úkol provést domovní prohlídku v budovách, kde byl předpoklad úkrytu henleinovských zbraní. V průběhu této akci došlo u hotelu Victoria v Chebu k přestřelce, při níž byl kulometnou dávkou usmrcen strážmistr Klenner. Pohřeb strážmistra se konal v Praze na Olšanech.
Momentálně se pro jeho hrob připravuje nový kříž. Hrob byl na zrušení, proto jej "vyplatila" Četnická pátrací stanice Praha a již řadu let o něj pečuje.
V Muzeu Policie ČR pak je uložena písemná pozůstalost po Janu Klennerovi, včetně služebního průkazu, který měl u sebe v okamžiku smrti.
(Zdroj: Radek Galaš, Muzeum policie)
Pohřeb Jana Klennera, foto sbírka Martin Korbel.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Martin Korbel

Hrob Stanislav Auský

Autor: Vladimír Štrupl, 21.04.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, poblíž pravoslavné kaple
Nápis:
plk. STANISLAV AUSKÝ
AUTOR POMNÍKU A KNIH O ODBOJI
*24.11.1922 +22.11.2010

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Čeněk Klos

Autor: Wenda Wolf, 22.05.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
ČENĚK KLOS
STŘELEC I. ČSL.PL. J.HUSI
*21.1.1894 +27.1.1920.
Poznámka:

Část 008 odd. 11 hrob 63
Klos Čeněk: *20.1.1894 Pšovka okr. Mělník, pobytem tamtéž. RU armáda: Inft., k. k. LIR. Nr. 8. Zajetí: 4.2.1915 Mezebraboč. Datum a místo přihlášení do legií: 2.5.1916 Kazaňská gub., Paradský zavod. Zařazení do legie: 26.5.1916. Legie: Čs. legie v Rusku. První a poslední útvar v legiích: 1.stř.pl. Hodnost: vojín. Konec v legiích: 27.1.1920. Zemřel na diabetický záchvat v nemocnici v Karlíně po návratu z Ruska.
Prameny: Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1.světové války).
Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Otakar Pavel

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Wenda Wolf, 22.05.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
KU CTI A PAMÁTCE MÉHO ŠLECHETNÉHO
MANŽELA OTAKARA PAVLA ČS.PODPLK.v.v.
+16.-2.1938 GUSTI P.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Heinrich Madlener

Autor: Wenda Wolf, 22.05.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část 009 odd. 10b, hrob 8
Nápis:
HEINRICH MADLENER
k.k.Feldmarschall - Lieutnant
Rither der russischen Orden
St. Wladimir St. Anna mit der Krone
St.Anna in Brillanten
geboren dem 25. Juli 1751
gestorben den 13. Februar 1867
Friede seimer Asche

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Alfred Soukup

Autor: Petr Kudláček, 25.08.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov 2ob, oddělení 19, hrob č. 574.
Nápis:
RODINA
SOUKUPOVA

KAPITÁN POLNÍ PILOT LETEC
ALFRED SOUKUP
1899 - 1929
Poznámka:

Pilot kpt. Alfred Soukup (narozen 20.10.1899) zahynul 6.9.1929 u obce Krouna – Oldřiš při leteckém Závodu zeměmi Malé Dohody a Polskem. Na místě nehody má pomník.

Start závodu byl v Bukurešti (Rumunsko) a prvního dne se letělo přes Jasy (Rumunsko), Lvov (tehdy Polsko), Varšavu (Polsko), Krakov (Polsko) a Prostějov do Prahy. Druhý den se letělo z Prahy, přes Brno, Záhřeb (tehdy Jugoslávie), Bělehrad (tehdy Jugoslávie) zpět do Bukurešti. Trať měřila 3100 km. Pořadatelem bylo tentokrát Rumunsko, proto start a cíl v Bukurešti. Byl to již třetí ročník tohoto mezinárodního leteckého závodu, ale první a jediný, v němž startovaly jednomístné stíhací letouny - asi proto, že pořádající Rumunsko právě koupilo ve Francii nové stihačky Dewoitine. Okružní let byl hlavní disciplínou závodu, před ním proběhla rychlostní soutěž na 6km, ve které zvítězil právě Alfred Soukup na Avii Ba-33 se startovním číslem 5 rychlostí 298 km/h, a závod v dosažené výšce za 11 minut, ve kterém zvítězil škpt. Karel Mareš na Avii B-33 s výškou 5900m. V samotném okružním závodě byl Alfred Soukup favoritem, jako první doletěl do Jasů, do Lvova a do Krakova. Etapa z Krakova přes Prostějov do Prahy se mu však stala osudnou. V oblasti zuřily silné bouřky a Alfred Soukup se v jedné z nich zřítil z výšky asi 500m. Co přesně se mu stalo, nevíme, ale obrázek o tehdejších letových podmínkách si můžeme udělat z popisu pilota škpt. ing. Františka Malkovského, který na Avii B-33 v závodě rovněž letěl a v téže etapě asi 20km od Alfreda Soukupa rovněž havaroval:
Z Krakova byl let normální. Ale asi ve třičtvrtě na pět odpoledne narazil jsem u Osvětimi v Polsku na první bouřky. Nejhorší bouři potkal jsem nad Těšínem a odtud jsem prolétával jednu bouřku za druhou až k Přerovu. Prodělal jsem již za svých leteckých let ošklivé chvíle, ale to, co jsem zažil nyní v několika hodinách, bylo nejhroznější. Ač jsem byl pevně uvázán, seděl jsem na sedadle opravdu jen chvilkami, jak příšerně se letadlo zmítalo. Motor pracující na plné obrátky se každou chvíli zahltil. Až k Olomouci jsem myslel, že neprolétnu, jak bouřky byly černé. Jedna bouřka se táhla od severu, druhá od jihu. To bylo asi mezi šestou a čtvrt na sedm. Konečně jsem se dostal nad Prostějov, kde jsem přelétával letiště v předepsané výši 50m. Nyní jsem to nabral přímou čarou na Prahu. Před Svitavami je vysoký les. Mraky seděly na něm úplně dole, až bylo z toho úzko. Mezi nimi a hořejší vrstvou konečně spatřil jsem mezeru asi 100 metrů a tou jsem tedy proletěl, dostav se za Svitavy a dál podél silnice na Poličku. Tam nad lesíky jsem přímo mraky píchal a celou cestu dál jsem letěl ve výšce pouhých 20 m. Za Poličkou u onoho dlouhého lesa, jsem si netroufal mraky píchat (pozn.: mohl v nich být kopec a taky neměl přístroje pro létání bez viditelnosti), mne přepadl strašně silný déšť. Vracet se, to už nešlo. Napravo i nalevo mezi Poličkou a Borovou lesy. Hledal jsem tedy pole, kde bych si sednul. Ale byla již tma a nemohl jsem zkontrolovat směr větru, a proto jsem nasadil na přistání směr na Poličku. Při přistávání podvozek se ulomil, motor se zaryl do země, ale v tom ještě celý letoun odskočil a ve vzduchu se obrátiv, dopadl na záda. Asi čtvrt hodiny jsem zůstal v bezvědomí. Když jsem se probral, nemohl jsem se dostat ven. Ale mezitím už přicházeli lidé a poprosil jsem je, aby nadzvedli ocas letadla. (dle časopisu Hobby Historie č.22,23)

Okružní let dokončilo jen 9 letců ze 24 startujících, a vítězem okružního letu i celého Závodu zeměmi Malé Dohody a Polskem v roce 1929 se stal škpt. Josef Kalla na Letovu Š-131. Na druhém místě doletěl škpt. Karel Mareš na Avii B-33, na třetím pak jugoslávský pilot por. Leonid Bajdak na Avii BH-33E.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'53.99'' E14°28'33.85''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Jan Nepomuk Steinský

Autor: Petr Megela, 08.04.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy - II
Nápis:
Zde odpočívá
JAN NEPOMUK STEINSKÝ
15.6.1848 31.7.1922
účastník bitvy u Hradce Králové
3. července 1866

Zakladatel
Komitétu pro udržování památek
z války roku 1866

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Megela
Příprava dat: Martin Brynych