České Budějovice

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Stanislav Mundl, 23.05.2013
Umístění: České Budějovice, Průmyslová 377, na administrativní budově bývalé tabákové továrny
Nápis:
RICHARD KLOUDA,
narozen 25.10.1901 v Praze,
zemřel v konc.táboře
Ravensbrück
28.září 1942.

JOSEF LANGER,
narozen 6.4.1893
v D.Dobroni, zemřel
v konc.táb. Dachau
17.února 1944.

UMÍRALI S VÍROU,
ŽE PRAVDA ZVÍTĚZÍ.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3102-38557
Pomník přidal: Ing. Stanislav Mundl

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Jan Mužík, 26.06.2014
Umístění: České Budějovice, Resslova 2, vstupní schodiště Střední průmyslové školy stavební
Nápis:
V TÉTO ŠKOLE PŘIPRAVOVALI SE PRO ŽIVOT
NA POLI SVĚTOVÉ VÁLKY ZKOSILA JE SMRT

BEČVÁŘ VÁCLAV ⃰ RAČICE 1894 + 14. 5. 1917 V ITALII
ČUTKA RUDOLF ⃰ ČES BUDĚJOVICE 1890 + 6. 6. 1918 V ITALII.
HONER JAKUB ⃰ KALIŠTĚ1886 + 8. 9. 1914 V SRBSKU.
CHALOUPECKÝ FR. ⃰ BRODEK 1891 + 21. 3. 1917 V CHRUDIMI.
JEDLIČKA FRANT. ⃰ Č. BUDĚJOVICE 1892 + 7. 11. 1914 V SRBSKU.
KLÍMA BEDŘICH ⃰ ŽELETAVA1893 + 16. 11. 1914 V POLSKU.
KREJČA JAN ⃰ MOR. BUDĚJOVICE 1894 + 28. 5. 1916 V ITALII
KYBA VÁCLAV ⃰ STUDENÁ 1894 + 5. 7. 1915 V ITALII.
LOŠEK ANTONÍN ⃰ SOBĚNOV 1892 + 11. 11. 1914 V SRBSKU.
MÁDR RUDOLF ⃰ CHVALKOVICE 1893 + 25. 11. 1918 V RUSKU
NOVÁČEK ALOIS ⃰ LEDENICE 1898 + 2. 7. 1917 V HALIČI.
REMTA JOSEF ⃰ DOBŘEJOVICE 1890 + 6. 12. 1914 V SRBSKU.
ŠTEFAN VÁCLAV ⃰ SENIČKA 1893 + 15. 1. 1915 V UHRÁCH.
ŠTĚPÁNEK ČENĚK ⃰ VOLENICE 1891 + 4. 12. 1914 V SRBSKU.

VĚNOVÁNO ABSOLVENTY A ŽÁKY TÉTO ŠKOLY 29. ČERVNA 1930.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3102-10712
Pomník přidal: Jan Mužík

Pamětní deska Karel Chochola a Hugo Foltýn

Autor: Mgr. Petr Kozel, 13.01.2010
Umístění: České Budějovice, Resslova 2, vestibul Střední průmyslové školy stavební
Nápis:
IN MEMORIAM
DR. ING. ARCH. K. CHOCHOLA
POPRAVEN
V TÁBOŘE
3. ČERVNA 1942
ING. ARCH. HUGO OLTÝN
ZAHYNUL
V BUCHENWALDĚ
24. SRPNA 1944
1938
1945
Poznámka:

- zdroj: http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/pomniky-a-zapomniky---databaze-a-clanky/
- pamětní deska odhalena 27.10.1946


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N48°58'44.87'' E14°28'08.97''
Pomník přidal: Mgr. Petr Kozel
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Ing. Stanislav Mundl, 18.08.2012
Umístění: České Budějovice, Rudolfovská třída, část Nové Vráto
Nápis:
PADLÝM VOJÍNŮM OBCÍ
VRÁTA-HLINSKA
VE SVĚTOVÉ VÁLCE R.1914-18.

BÁRTA JOS., CIBULKA VOJ., ČÁBELA VOJ., FANTA MAT., HAVEL KAR., HOLOMEL ED., HOLOMED LAD., HNILIČKA MAT., JUNGSCHAFER MAR., KADLEC FR., KLIMEŠ VÁC., KOLLER JAN, KOLLER PAV., KOLÁČEK JAN, KONZAL MAT., KLOUDA TOM., KUTÍŠ KAR., LEŠTINA JAR., MARUŠ JAN, MAUER TOM., MAŠEK JAN, MRKVIČKA VÁC., NETOLICKÝ VÁC., NEUBAUER VOJ., PAUKNER FR., PRAVDA VÁC., PROKEŠ JAN, SCHINKO FR., ŠEBEK JAN, ŠTECH FR., ŠTECH VEN., ŠTOFFL FR., ŠTROBL FR., ŠRÁMEK FR., ŠUSTR KAR., TIBITANZEL VOJ., TROUB JAK., TURKO FR., URICH FR., ZIERLINGER JAN

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3102-10704
Pomník přidal: Ing. Stanislav Mundl

Pomník Josef Jiří Švec - místo je zrušené

Autor: Karl W. Schubsky, 01.01.1111
Umístění: České Budějovice, Senovážné náměstí
Nápis:
z fotografie nečitelné
Poznámka:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Ji%C5%99%C3%AD_%C5%A0vec


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník Obětem 2. světové války - letcům RAF

Autor: Erik Hieke, 12.10.2015
Umístění: České Budějovice, Senovážné náměstí, zatravněná plocha před hlavní poštou
Nápis:
(čelo)
ČESKÝM
VÁLEČNÝM LETCŮM
RAF
1939 - 1945

(levý bok)
Marek František +14.9.1940
Štětka Václav +17.4.1941
Jelínek Jaroslav +12.1.1943
Šimandl Josef +23.11.1943

(pravý bok)
mnozí nedoletěli,
ti druzí zvítězili do nové totality
Poznámka:

Zhotovení: Realizace letadla Bardia s.r.o.; Modelace M. Příhoda; Kamenictví JATVAR VELEŠÍN.
Odhaleno 12.9.2015, podrobně viz: http://ceskebudejovice.prubezne.cz/kultura/805-cerstva-pocta-letcum-raf-v-ceskych-budejovicich.html
Marek František, plukovník in memoriam, nar. 30.1.1913 Hodějovice, okres České Budějovice, osobní číslo Z; L-270; RAF/787985, příslušník RAF, 19th Squadron. Odveden 2.10.1939 (prezentace), Francie; Paříž, rotný dsl. letectva čs. Zahynul jako rotmistr, 14.9.1940 při operačním letu, Velká Británie, Horden-on-the-Hill, Stanford, Essex, pravděpodobně kvůli selhání kyslíkového přístroje; 22.9.1940 pohřben na Beacontree Cemetery, Hornchurch, čtverec C-2, hrob č. 691.
Marek František, Sgt, 787975, 310 Sqdn, rtm./R/plk., *30/1/13, České Budějovice, pilot, †14/9/40
Štětka Václav, podplukovník in memoriam, nar. 16.4.1915 České Budějovice, osobní číslo Z; L-382; RAF/787497, příslušník RAF, 311. peruť. Odveden 2.10.1939, Francie; Paříž, četař délesloužící čs. Sestřelen jako rotný, 17.4.1941 (Notification of Death), Nizozemsko, Kelpen, Weert, při operačním letu, Wellington R1599 (KX-J); pohřben Nijmegen, Jonkerbos, 12-A-7/8.
Štětka Václav, Sgt, 787497, 311 Sqdn, rtn./R/pplk., *16/4/15, České Budějovice, Air Gunner, †17/4/41
Jelínek Jaroslav, podplukovník in memoriam, nar. 28.9.1920 České Budějovice, osobní číslo Z; F-3759, příslušník RAF, 311. peruť. Odveden 2.6.1940, Francie; Marseille, nováček čs. Nezvěstný jako podporučík, 12.1.1943, Biskajský záliv, z operačního letu, Wellington DV799 (KX-Z).
Jelínek Jaroslav, P/O, 787333 (132964), 311 Sqdn, ppor./R/pplk., *28/9/20, České Budějovice, navigátor, †12/1/43
Šimandl Josef, podplukovník in memoriam, nar. 8.10.1914 České Budějovice, osobní číslo Z; F-2837; RAF/138871, příslušník RAF, 111th Operational Training Unit. Odveden 14.4.1940 (prezentace), Francie; Marseille, poručík pěchoty z pov. čs. Nezvěstný jako nadporučík, 23.11.1943 (Notification of Death), Bahamy, SZ od ostrova New Providence, z cvičného letu, Mitchell FV952.
Šimandl Josef, F/O, 138871, 111 OTU, npor./R/pplk., *8/10/14, České Budějovice, navigator trainee, †23/11/43
(zdroj http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/ ; http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Erik Hieke
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Mgr. Petr Kozel, 18.12.2009
Umístění: České Budějovice, Senovážné náměstí 1, v budově pošty
Nápis:
PAMÁTCE ZAMĚSTNANCŮ TOHOTO ÚŘADU,
UMUČENÝCH NACISTY:
BOHÁČEK JOSEF revident *16.8.1885 +9.3.1943
ČERMÁK VAVŘINEC revident *15.5.1859 +2.6.1943
ČERNÝ JOSEF asistent *24.6.1906 +28.2.1943
ČIHÁK LADISLAV tajemník *24.5.1910 +28.2.1943
FILIPOVÁ HELENA adjunktka *12.9.1906 +7.3.1943
ING. JAVŮREK VÁCL. vrch. t. komisař *13.3.1903 +2.5.1943
KOSTOHRYZOVÁ JIŘ. adjunktka *5.4.1903 +2.5.1943
KOUŘILOVÁ BLAŽ. adjunktka *15.3.1912 +4.3.1943
NEKOVÁŘOVÁ MIL. asistentka *9.12.1901 +15.2.1945
NOVOTNÁ MARIE asistentka *15.5.1931 +17.2.1943
KARBULKOVÁ M. pošt. pom. *23.6.1911 +8.3.1943
OKTABEC LADISL. tajemník *26.2.1903 +13.2.1943
PENIŠOVÁ BARB. revidentka *30.11.1894 +23.2.1943
ING. PEČENKA ROM. vrch. t. komisař *30.7.1897 +1.3.1943
PITRA FRANTIŠEK akcesista *8.10.1907 +5.4.1943
PODRUHOVÁ VĚNC. adjunktka *1.4.1894 +24.2.1943
RÖDL BERNARD asistent *10.8.1900 +15.6.1942
ING. SALÁK MILOSL. vrch. komisař *11.12.1905 +17.2.1943
VÁCHA JOSEF asistent *1.9.1912 +1.3.1943
WILDT VLADIMÍR revident *11.5.1896 +4.11.1943
WIMMER BOHUSL. vrch. tajemník *2.7.1899 +25.7.1943
Ty, země, kleč U jejich katafalku,
pij hrůzu motliteb a lání,
pij krev, jež tekla u popravčích špalků
v čas sedmibolestného umírání,
v čas oděný ve tvrdou smrti strůj!
Ty země s Vltavou, na bratry pamatuj!
Poznámka:

pamětní deska poštovním zaměstnancům umučenými nacisty odhalena dne 1.11.1945, původně na vnější fasádě budovy
zdroj http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/pomniky-a-zapomniky---databaze-a-clanky/


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N48°58'25.79'' E14°28'42.72''
Pomník přidal: Mgr. Petr Kozel
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Jiří Maňák

Autor: Mgr. Petr Kozel, 18.12.2009
Umístění: České Budějovice, Široká 11, na fasádě
Nápis:
ZDE SE NARODIL
JIŘÍ MAŇÁK *1916 +1992
JEDEN Z PRVNÍCH JIHOČESKÝCH PLACHTAŘŮ,
ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
VELITEL BRITSKÝCH JEDNOTEK RAF
Poznámka:

zdroj http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/pomniky-a-zapomniky---databaze-a-clanky/
Maňák Jiří, plukovník, nar. 16.12.1916 České Budějovice, osobní číslo Z; L-76; RAF/81896. Odveden 2.10.1939, Francie; Paříž, poručík letectva z pov. čs.
Maňák Jiří DFC, S/Ldr, 81896, 198, 312 Sqdn, škpt./R/plk., *16/12/16, České Budějovice, pilot, †29/12/92
(zdroj http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/ ; http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N48°58'23.37'' E14°28'29.72''
Pomník přidal: Mgr. Petr Kozel
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Stanislav Mundl, 18.09.2009
Umístění: České Budějovice, Štítného, budova na rohu s Lannovou třídou
Nápis:
ZDE STÁVALA BUDOVA,
VE KTERÉ GESTAPO
V LÉTECH OKUPACE
1939 – 1945
VĚZNILO, MUČILO
A POPRAVOVALO
VLASTENCE
NAŠEHO KRAJE
Poznámka:

Původní budova v ulici Štítného č. 1 byla koncem války při náletu amerického letectva na město zasažena bombou.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N48°58'28.82'' E14°29'05.38''
Pomník přidal: Ing. Stanislav Mundl

Pomník Antonín Ježek - místo je zrušené

Autor: www.vets.cz, 01.01.1111
Umístění: České Budějovice, Větrná, bývalé cvičiště Čtyři Dvory
Nápis:
není znám
Poznámka:

Pilot Antonín Ježek zahynul 18.11.1923 při seskoku padákem na leteckém dni na cvičišti Čtyři Dvory. Dne 7.6.1925 mu byl na místě neštěstí odhalen pomník, který však byl v letech 1980 až 1982 zničen.

V novinách Národní listy vyšel 21.11.1923 článek: Tragický konec produkce s padákem. K neštěstí, které se stalo v Českých Budějovicích v neděli při produkci s padákem, sděluje nám tamní náš dopisovatel: Očití svědci vypravují, že Ježek měl asi padák špatně seřízený, na což byl přítomným p. inž. Porákem upozorněn, ale patrně toho upozornění nedbal, stav se bezstarostným četnými svými úspěchy, provedlť prý tuto produkci již nejméně stokráte a vždy bez nehody. Ant. Ježek byl vyučeným pekařem a poté pilotem, jenž byl znám i pražskému obecenstvu, neboť při loňské letecké slavnosti provedl zde také seskoky s padákem. Opakujeme, že není totožný s p. Aloisem Ježkem, šéfpilotem Vojenské továrny na letadla ve Kbelích. Nešťastník pocházel z Humpolce, stár byl 27 roků, svobodný, rodičů již neměl.

Ve večerním vydání Národních listů ze 21.11.1923 je zpráva: Pohřeb pilota Ant. Ježka v Českých Budějovicích konal se dnes ve 3 hodiny odp. s vojenskou poctou, z úmrlčí síně na obecním hřbitově.

V novinách Venkov vyšel dne 22.11.1923 článek: K hroznému neštěstí v Českých Budějovicích. Tragická smrt letce Ant. Ježka. Minulé neděle pořádán byl na vojenském cvičišti v Českých Budějovicích za přítomnosti tisíců diváku letecký den, při čemž letec Ant. Ježek při nešťastném seskoku padákem se zabil. Na pořadu byla přednáška o aviatice, vzlety cestovního aeroplánu a akrobatická produkce. Prvá část pořadu minula bez nehody. Letadlo, obsazení vždy 5 cestujícími, vzlétlo třikráte, zakroužilo nad městem a okolím a šťastně se vrátilo. Ale následující produkce - skok padákem - skončila neštěstím. Letadlo, opětně cestujícími obsazené, bezvadně se vzneslo, kroužilo nad městem, a když pak ve výši asi 600 m vracelo se nad cvičiště, seskočil s něho - podle pořadu - vedle pilota sedící akrobat Ant. Ježek. Při seskoku měl se otevřít padák, který měl Ježek upevněný na zádech. Když akrobat seskočil s letadla, učinil ve vzduchu několik přemetů, ale padák se neotevřel. Akrobat řítil se dolů, ještě několikráte se ve vzduchu převrátil a dopadl u silnice vedoucí k Branišovu, hlavou do pole, osetého žitem, a tisíce lidí se všech stran letiště spěchalo na místo neštěstí. Nešťastný letec byl mrtev. Měl zlomenou páteř a hlavu vraženou do ramen. Mrtvola byla prohlédnuta lékařem a dopravena do márnice na obecní hřbitov. Produkce na letišti byly ihned ukončeny a obecenstvo se rozešlo. Letec Ježek pocházel z Humpolce, byl 27 letý a svobodný.

V časopisu Letectví 1923, č.12 vyšel článek: Nehody letců při seskoku pomocí padáků. Máme ještě v živé paměti nedávný tragický skon Antonína Ježka, který při leteckých produkcích v Českých Budějovicích zaplatil svoji odvahu životem. Případ jeho zdál by se nasvědčovati tomu, že v konstrukci padáků jest něco nespolehlivého, ba že je v užívání jich něco nebezpečného. Že tomu tak není, svědčí informace, jichž se nám dostalo laskavostí směrodatných činitelů.
Padáku soustavy "Heinecke", s jakým skočil a skončil Ježek, užívá se ve všech kulturních státech a jest zaveden v deseti armádách včetně naší. Je na snadě, že používání padáku má být pouze zůstaveno jako poslední záchranný prostředek, když by letec z poškozeného stroje již jinak životem nevyvázl a pouze naprosto pečlivé zacházení s padákem zaručuje při pevnosti konstrukce a materiálu to, co zejména výše uvedený padák činí osvědčeným; až dosud za války i po ní provedené skutečně záchranné seskoky se vesměs zdařily. Není tedy správno, aby mimo účely výcvikové pořádány byly akrobatické produkce s větší neb menší lehkomyslností a dávány životy jednotlivců napospas náhodě.
V případě tragédie českobudějovické dostává se nám zřejmě potvrzení našich názorů. Přibližně před 2 lety zakoupil si Antonín Ježek osobně v berlínské továrně padák "Heinecke" a dle přísných prodejních podmínek podrobil se v továrně důkladnému výcviku v zacházení s ním. Asi před rokem dostavil se Ježek opět do továrny v Berlíně se sdělením, že uzavřel engagement pro produkce seskoků padákem v Jižní Americe a ucházel se též o subvenci továrny. Při tom uváděl, že vykonal již nesčetnou řadu zdařilých seskoků, mezi jinými též jeden z továrního komínu, a že je se zacházením s padákem tak obeznámen, že vůbec již ani nepoužívá připevňovacích provázků na letadle připnutých, které se mají přetrhnouti v daném okamžiku, když byly padák z vaku vytáhly - nýbrž že on potřebný hmat obstará si ručně. Byl však upozorněn, že tento způsob odporuje přesným návodům k použití padáku a znamená nezodpovědnou lehkomyslnost, zejména když by při některém seskoku dostal se tělem do takové polohy, že by již nebylo lze padák z vaku vysunouti; slíbil tehdy, že v budoucnu vždy bude těchto bezpečnostních podmínek dbáti a provázků užije.
Pohříchu zdá se, že na daný slib nešťastný Ježek zapomněl. Nasvědčuje tomu i zpráva "Národních listů" ze dne 21. listopadu, kde očitý svědek líčí, jak Ježek před nástupem do letadla připevňovací provázky jednoduše podvlékl pod ramena a to ještě utažením pod závěsnou šňůrou. Za takových okolností bylo ovšem sotva možno neštěstí se vyhnouti.
Jest proto nejvýše záhodno, aby příslušní činitelé věnovali tomuto "seskakovacímu" sportu náležitou pozornost a zabránili hazardování se životem, neboť krátce po Budějovicích hlášeno bylo podobné neštěstí ze Žatce. Padák ať slouží svědomitým, vycvičeným letcům při neštěstí jako poslední prostředek záchranný a nikoliv za předmět akrobatiky. Používání padáku, ať už "Heinecke", či jiných, vyžaduje důkladnou znalost a zejména při upotřebení, připínání a balení do vaku.
Že dostávají se padáky do rukou lidem, kteří záruku svědomitosti neposkytují, zdá se těžko zabrániti; kromě toho nacházejí se leckdes v cizině padáky ze světové války a tak dostává se nepovolaným do rukou hříčka nebezpečná, která zejména vlhkým uskladněním neb jiným poškozením znamená pak krajní provokaci štěstěny. V naší armádě používá se výhradně padáků osvědčených (Heinecke), nových vyzkoušených a odborně uskladněných.
Ostatně je zajímavo, že vynálezce Heinecke, který se právě vrací z úspěšného zájezdu Jižní a severní Amerikou, žije a že mu ani nenapadne skončiti nějak tragicky životní svou pouť, jak bylo nepravdivě tvrzeno.

V časopisu Letec ze dne 1.7.1925 vyšel článek s chybným jménem Antonína Ježka i s chybným datem jeho úmrtí: Pomník letci Jos. Ježkovi odhalen byl v neděli 7. t.m. u Čtyř Dvorů u Č. Budějovic, na místě, kde se dne 18.října 1923 při produkci s padákem zabil. Ježek, býv. legionář a vojenský letec, pracoval v letectví, pokoušel se o zlepšení systému padáku a svými krkolomnými produkcemi doufal získati potřebný kapitál, aby mohl svou myšlenku uskutečnit. Stal se však obětí své práce. Okrašlovací spolek ve Čtyřech Dvorech ujal se myšlenky zřídit pomník neohroženému průkopníku letectví. Jest to úhledný jehlanec z černého leštěného mramoru a s fotografickou podobenkou letcovou. Slavnostní odhalení pomníku, jež se konalo pod protektorátem velitele 5. divise p. generála Horáka, zúčastnila se čestná setnina pěšího pluku č.1 z Českých Budějovic s praporem a hudbou, p. generál Horák a více důstojníků a obě organisace legionářů, okrašlovací spolky z Č. Budějovic a Čtyř Dvorů, Aeroklub z Čes. Budějovic, sportovní klub z Č. Budějovic, zástupci okres. správní komise města Č. Budějovice, obce Čtyř Dvorů a množství obecenstva. V průvodu, který vyšel o 2. hodině z Jirsíkova náměstí v Českých Budějovicích, šli i dva bratři a sestra nešťastného letce. Na místě slavnosti uvítal účastníky předseda čtyřdvorského okrašlovacího spolku p. Marek, načež vojenská hudba zahájila slavnostní akt zahráním smuteční písně ruské "Kol slaven". Potom promluvil předseda čtyřdvorského okrašlovacího spolku p. Marek, po něm za českobudějovický Aeroklub p. inž. Zmrzlý, jenž poukázal k významu letectví a k nevyhnutelným obětem, jichž vyžaduje si každý pokrok v oboru technickém. Při závěrečných slovech jeho byla s pomníku sňata rouška. Potom promluvili ještě za Čsl. obec legionářů p. Mataš, za sportovní klub českobudějovický p. V. Stehlíček, za okresní správní komisi p. Štěpka, ze Svazu okrašlovacích spolků p. Šindelář. Na konec poděkoval pokladník Okrašlovacího spolku čtyřdvorského p. Matoušek všem korporacím a jednotlivcům, již se o postavení pomníku zasloužili, i všem řečníkům a hostům. Slavnostní akt zakončila hudba zahráním státních hymen.

Fungování tehdejšího padáku popisuje ve své knize Ikarové bez legend a bájí (vydání 2016, str. 118) tehdy mladý pilot Oldřich Doubek, který v květnu 1927 nastoupil k leteckému pluku: V té době se také začínalo létat s padáky. Byla to novinka ne moc příjemná, létání s nimi bylo nepohodlné, možnost záchrany života při seskoku s nimi se jevila jako málo pravděpodobná. Pilot si na sebe musel navléci kurty, k nimž s na každém boku připevnil jeden z páru silných, z vaku s padákem vyčnívajících provazců, který mu pak vzadu visel na těle až na lýtka. Bývaly s tím potíže, padák se při lezení do letadla často z vaku vysypal a větrem od vrtule otevřel. Časem se to provádělo jinak, padák se trvale nechával na sedadle a pilot přepásaný kurty si jej k nim po dosednutí do letadla u boků připnul. Někdy se na to i zapomnělo. Po letu si kurty odepnul a padák nechal ležet v letadle pro dalšího pilota.
V případě seskoku se padák z vaku uvolňoval bez zásahu seskakujícího, na což bylo zvláštní zařízení. Ke špičce padáku byly připevněny tři nestejně dlouhé provázky, nejkratší měl snad dvacet, nejdelší asi čtyřicet centimetrů, které druhými konci splývaly se silným, asi deset metrů dlouhým konopným lanem. To celé vyčnívalo z vaku a druhým koncem se uvazovalo ke konstrukci pilotova sedadla. V případě seskoku vyvlekl pilot za sebou vak s padákem, ten se v hloubce deseti metrů pod letadlem z vaku vytáhl, tři slabé provázky se postupně jeden po druhém vahou padajícího pilotova těla zpřetrhaly a uvolněný padák se otevřel. Provázky byly tři a nestejně dlouhé proto, aby vytažení padáku bylo po přetržení prvního ještě dvakrát zajištěno.
Při pokusném vyhazování padáků s figurínami vše fungovalo celkem dobře, téměř na sto procent. Byly ale házeny z letadel, která nebyla defektní a po shození byla dál řízena pilotem. Co však udělá letadlo, z něhož pilot vyskočí a ono už dál řízeno není? Co když po seskoku půjde stejnou cestou dolů jako tělo padajícího pilota a k napnutí desetimetrového lana a tím i k otevření padáku vůbec nedojde? Tyto úvahy nás sužovaly jako noční můra. Navíc nebyly zkušenosti se seskoky a scházel i padákový výcvik, dokonce i teoretický.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Foto v příloze - reklama na Ježkův padák


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček