České Budějovice

A. Trägera, Branišovská, Dienzenhoferova, F.A.Gerstnera, Fráni Šrámka, Husova třída, J. Masaryka, Kněžská, Krajinská, Ledenická, Lidická třída, Mánesova, Na Dlouhé louce, Na Sadech, Nádražní, Pekárenská, Plavská, Pražská, Pražská třída, Průmyslová, Resslova, Rudolfovská třída, Senovážné náměstí, Široká, Štítného, U Tří lvů, Zátkovo nábřeží, Žižkova třída, nezařazeno

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Ing. Stanislav Mundl, 26.08.2012
Umístění: České Budějovice, část České Vrbné
Nápis:
OBĚTI SVĚTOVÝCH VÁLEK

1914-1918
DOLEJŠÍ VOJTĚCH *1884 †1918
PODLAHA FRANTIŠEK *1893 †1916
PÁNEK MATĚJ *1885 †1915

1939-1945
TRUHLÁŘ JIŘÍ *1908 †1945
TRUHLÁŘ KAREL *1908 †1945
ZIMANDL JAN *1914 †1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3102-10938
Souřadnice: N49°00'30.83'' E14°26'52.54''
Pomník přidal: Ing. Stanislav Mundl

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Erik Hieke, 14.11.2015
Umístění: České Budějovice, část České Vrbné, propusť v severní části pod turistickou cestou středem Starého vrbenského rybníka
Nápis:
SVĚT. VÁLKA 1914 - 15

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°0'46.2'' E14°26'9.4''
Pomník přidal: Erik Hieke
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Mgr. Petr Kozel, 24.03.2010
Umístění: České Budějovice, A. Trägera, park nedaleko konečné zastávky autobusu, Kněžské Dvory
Nápis:
OBĚTEM
SVĚTOVÉ VÁLKY
I NACISTICKÉ
OKUPACE
1914-18 1939-45
Poznámka:

(zdroj: http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/pomniky-a-zapomniky---databaze-a-clanky/ )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3102-33309
Souřadnice: N49°0'11.32'' E14°28'37.65''
Pomník přidal: Mgr. Petr Kozel
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Antonín Ježek

Autor: Renáta Kollarczyková, 01.05.2021
Umístění: České Budějovice, Branišovská, v zeleni u 581/36 (Pivovar Wittigo)
Nápis:
PAMÁTCE
ANTONÍNA
JEŽKA
LETCE-AKROBATA,
KTERÝ DNE 18. ŘÍJNA R.1923
PŘI SESKOKU S PADÁKEM
V TĚCHTO MÍSTECH ŽIVOT
SVŮJ DOKONAL

POSTAVENO
OKRAŠLOVACÍM SPOLKEM
VE ČTYŘECH DVORECH
19 7/6 25
Poznámka:

Na pomníku je chybné datum úmrtí.

Pilot Antonín Ježek zahynul 18.11.1923 při seskoku padákem na leteckém dni na cvičišti Čtyři Dvory. Dne 7.6.1925 mu byl na místě neštěstí (v dnešní Větrné ulici) odhalen pomník.
Zřízení pomníku se po jeho tragické smrti ujal Okrašlovací spolek z Českého Vrbného. Ježkovy ostatky jsou dodnes pohřbeny ve vojenské části hřbitova sv. Otýlie.

Pomník byl od počátku 80. let ve velmi zchátralém stavu. Jeho torzo bylo objeveno v roce 2006 v areálu letiště v Hosíně.

Po několika letech, snahy Vojensko-letecké historické společnosti o jeho obnov,u město zajistilo restaurování pomníku.
Pomník byl slavnostně odhalen 12. 5. 2021 byl slavnostně odhalen.

V novinách Národní listy vyšel 21.11.1923 článek: Tragický konec produkce s padákem. K neštěstí, které se stalo v Českých Budějovicích v neděli při produkci s padákem, sděluje nám tamní náš dopisovatel: Očití svědci vypravují, že Ježek měl asi padák špatně seřízený, na což byl přítomným p. inž. Porákem upozorněn, ale patrně toho upozornění nedbal, stav se bezstarostným četnými svými úspěchy, provedlť prý tuto produkci již nejméně stokráte a vždy bez nehody. Ant. Ježek byl vyučeným pekařem a poté pilotem, jenž byl znám i pražskému obecenstvu, neboť při loňské letecké slavnosti provedl zde také seskoky s padákem. Opakujeme, že není totožný s p. Aloisem Ježkem, šéfpilotem Vojenské továrny na letadla ve Kbelích. Nešťastník pocházel z Humpolce, stár byl 27 roků, svobodný, rodičů již neměl.

Ve večerním vydání Národních listů ze 21.11.1923 je zpráva: Pohřeb pilota Ant. Ježka v Českých Budějovicích konal se dnes ve 3 hodiny odp. s vojenskou poctou, z úmrlčí síně na obecním hřbitově.

V novinách Venkov vyšel dne 22.11.1923 článek: K hroznému neštěstí v Českých Budějovicích. Tragická smrt letce Ant. Ježka. Minulé neděle pořádán byl na vojenském cvičišti v Českých Budějovicích za přítomnosti tisíců diváku letecký den, při čemž letec Ant. Ježek při nešťastném seskoku padákem se zabil. Na pořadu byla přednáška o aviatice, vzlety cestovního aeroplánu a akrobatická produkce. Prvá část pořadu minula bez nehody. Letadlo, obsazení vždy 5 cestujícími, vzlétlo třikráte, zakroužilo nad městem a okolím a šťastně se vrátilo. Ale následující produkce - skok padákem - skončila neštěstím. Letadlo, opětně cestujícími obsazené, bezvadně se vzneslo, kroužilo nad městem, a když pak ve výši asi 600 m vracelo se nad cvičiště, seskočil s něho - podle pořadu - vedle pilota sedící akrobat Ant. Ježek. Při seskoku měl se otevřít padák, který měl Ježek upevněný na zádech. Když akrobat seskočil s letadla, učinil ve vzduchu několik přemetů, ale padák se neotevřel. Akrobat řítil se dolů, ještě několikráte se ve vzduchu převrátil a dopadl u silnice vedoucí k Branišovu, hlavou do pole, osetého žitem, a tisíce lidí se všech stran letiště spěchalo na místo neštěstí. Nešťastný letec byl mrtev. Měl zlomenou páteř a hlavu vraženou do ramen. Mrtvola byla prohlédnuta lékařem a dopravena do márnice na obecní hřbitov. Produkce na letišti byly ihned ukončeny a obecenstvo se rozešlo. Letec Ježek pocházel z Humpolce, byl 27 letý a svobodný.

V časopisu Letectví 1923, č.12 vyšel článek: Nehody letců při seskoku pomocí padáků. Máme ještě v živé paměti nedávný tragický skon Antonína Ježka, který při leteckých produkcích v Českých Budějovicích zaplatil svoji odvahu životem. Případ jeho zdál by se nasvědčovati tomu, že v konstrukci padáků jest něco nespolehlivého, ba že je v užívání jich něco nebezpečného. Že tomu tak není, svědčí informace, jichž se nám dostalo laskavostí směrodatných činitelů.
Padáku soustavy "Heinecke", s jakým skočil a skončil Ježek, užívá se ve všech kulturních státech a jest zaveden v deseti armádách včetně naší. Je na snadě, že používání padáku má být pouze zůstaveno jako poslední záchranný prostředek, když by letec z poškozeného stroje již jinak životem nevyvázl a pouze naprosto pečlivé zacházení s padákem zaručuje při pevnosti konstrukce a materiálu to, co zejména výše uvedený padák činí osvědčeným; až dosud za války i po ní provedené skutečně záchranné seskoky se vesměs zdařily. Není tedy správno, aby mimo účely výcvikové pořádány byly akrobatické produkce s větší neb menší lehkomyslností a dávány životy jednotlivců napospas náhodě.
V případě tragédie českobudějovické dostává se nám zřejmě potvrzení našich názorů. Přibližně před 2 lety zakoupil si Antonín Ježek osobně v berlínské továrně padák "Heinecke" a dle přísných prodejních podmínek podrobil se v továrně důkladnému výcviku v zacházení s ním. Asi před rokem dostavil se Ježek opět do továrny v Berlíně se sdělením, že uzavřel engagement pro produkce seskoků padákem v Jižní Americe a ucházel se též o subvenci továrny. Při tom uváděl, že vykonal již nesčetnou řadu zdařilých seskoků, mezi jinými též jeden z továrního komínu, a že je se zacházením s padákem tak obeznámen, že vůbec již ani nepoužívá připevňovacích provázků na letadle připnutých, které se mají přetrhnouti v daném okamžiku, když byly padák z vaku vytáhly - nýbrž že on potřebný hmat obstará si ručně. Byl však upozorněn, že tento způsob odporuje přesným návodům k použití padáku a znamená nezodpovědnou lehkomyslnost, zejména když by při některém seskoku dostal se tělem do takové polohy, že by již nebylo lze padák z vaku vysunouti; slíbil tehdy, že v budoucnu vždy bude těchto bezpečnostních podmínek dbáti a provázků užije.
Pohříchu zdá se, že na daný slib nešťastný Ježek zapomněl. Nasvědčuje tomu i zpráva "Národních listů" ze dne 21. listopadu, kde očitý svědek líčí, jak Ježek před nástupem do letadla připevňovací provázky jednoduše podvlékl pod ramena a to ještě utažením pod závěsnou šňůrou. Za takových okolností bylo ovšem sotva možno neštěstí se vyhnouti.
Jest proto nejvýše záhodno, aby příslušní činitelé věnovali tomuto "seskakovacímu" sportu náležitou pozornost a zabránili hazardování se životem, neboť krátce po Budějovicích hlášeno bylo podobné neštěstí ze Žatce. Padák ať slouží svědomitým, vycvičeným letcům při neštěstí jako poslední prostředek záchranný a nikoliv za předmět akrobatiky. Používání padáku, ať už "Heinecke", či jiných, vyžaduje důkladnou znalost a zejména při upotřebení, připínání a balení do vaku.
Že dostávají se padáky do rukou lidem, kteří záruku svědomitosti neposkytují, zdá se těžko zabrániti; kromě toho nacházejí se leckdes v cizině padáky ze světové války a tak dostává se nepovolaným do rukou hříčka nebezpečná, která zejména vlhkým uskladněním neb jiným poškozením znamená pak krajní provokaci štěstěny. V naší armádě používá se výhradně padáků osvědčených (Heinecke), nových vyzkoušených a odborně uskladněných.
Ostatně je zajímavo, že vynálezce Heinecke, který se právě vrací z úspěšného zájezdu Jižní a severní Amerikou, žije a že mu ani nenapadne skončiti nějak tragicky životní svou pouť, jak bylo nepravdivě tvrzeno.

V časopisu Letec ze dne 1.7.1925 vyšel článek s chybným jménem Antonína Ježka i s chybným datem jeho úmrtí: Pomník letci Jos. Ježkovi odhalen byl v neděli 7. t.m. u Čtyř Dvorů u Č. Budějovic, na místě, kde se dne 18.října 1923 při produkci s padákem zabil. Ježek, býv. legionář a vojenský letec, pracoval v letectví, pokoušel se o zlepšení systému padáku a svými krkolomnými produkcemi doufal získati potřebný kapitál, aby mohl svou myšlenku uskutečnit. Stal se však obětí své práce. Okrašlovací spolek ve Čtyřech Dvorech ujal se myšlenky zřídit pomník neohroženému průkopníku letectví. Jest to úhledný jehlanec z černého leštěného mramoru a s fotografickou podobenkou letcovou. Slavnostní odhalení pomníku, jež se konalo pod protektorátem velitele 5. divise p. generála Horáka, zúčastnila se čestná setnina pěšího pluku č.1 z Českých Budějovic s praporem a hudbou, p. generál Horák a více důstojníků a obě organisace legionářů, okrašlovací spolky z Č. Budějovic a Čtyř Dvorů, Aeroklub z Čes. Budějovic, sportovní klub z Č. Budějovic, zástupci okres. správní komise města Č. Budějovice, obce Čtyř Dvorů a množství obecenstva. V průvodu, který vyšel o 2. hodině z Jirsíkova náměstí v Českých Budějovicích, šli i dva bratři a sestra nešťastného letce. Na místě slavnosti uvítal účastníky předseda čtyřdvorského okrašlovacího spolku p. Marek, načež vojenská hudba zahájila slavnostní akt zahráním smuteční písně ruské "Kol slaven". Potom promluvil předseda čtyřdvorského okrašlovacího spolku p. Marek, po něm za českobudějovický Aeroklub p. inž. Zmrzlý, jenž poukázal k významu letectví a k nevyhnutelným obětem, jichž vyžaduje si každý pokrok v oboru technickém. Při závěrečných slovech jeho byla s pomníku sňata rouška. Potom promluvili ještě za Čsl. obec legionářů p. Mataš, za sportovní klub českobudějovický p. V. Stehlíček, za okresní správní komisi p. Štěpka, ze Svazu okrašlovacích spolků p. Šindelář. Na konec poděkoval pokladník Okrašlovacího spolku čtyřdvorského p. Matoušek všem korporacím a jednotlivcům, již se o postavení pomníku zasloužili, i všem řečníkům a hostům. Slavnostní akt zakončila hudba zahráním státních hymen.

Fungování tehdejšího padáku popisuje ve své knize Ikarové bez legend a bájí (vydání 2016, str. 118) tehdy mladý pilot Oldřich Doubek, který v květnu 1927 nastoupil k leteckému pluku: V té době se také začínalo létat s padáky. Byla to novinka ne moc příjemná, létání s nimi bylo nepohodlné, možnost záchrany života při seskoku s nimi se jevila jako málo pravděpodobná. Pilot si na sebe musel navléci kurty, k nimž s na každém boku připevnil jeden z páru silných, z vaku s padákem vyčnívajících provazců, který mu pak vzadu visel na těle až na lýtka. Bývaly s tím potíže, padák se při lezení do letadla často z vaku vysypal a větrem od vrtule otevřel. Časem se to provádělo jinak, padák se trvale nechával na sedadle a pilot přepásaný kurty si jej k nim po dosednutí do letadla u boků připnul. Někdy se na to i zapomnělo. Po letu si kurty odepnul a padák nechal ležet v letadle pro dalšího pilota.
V případě seskoku se padák z vaku uvolňoval bez zásahu seskakujícího, na což bylo zvláštní zařízení. Ke špičce padáku byly připevněny tři nestejně dlouhé provázky, nejkratší měl snad dvacet, nejdelší asi čtyřicet centimetrů, které druhými konci splývaly se silným, asi deset metrů dlouhým konopným lanem. To celé vyčnívalo z vaku a druhým koncem se uvazovalo ke konstrukci pilotova sedadla. V případě seskoku vyvlekl pilot za sebou vak s padákem, ten se v hloubce deseti metrů pod letadlem z vaku vytáhl, tři slabé provázky se postupně jeden po druhém vahou padajícího pilotova těla zpřetrhaly a uvolněný padák se otevřel. Provázky byly tři a nestejně dlouhé proto, aby vytažení padáku bylo po přetržení prvního ještě dvakrát zajištěno.
Při pokusném vyhazování padáků s figurínami vše fungovalo celkem dobře, téměř na sto procent. Byly ale házeny z letadel, která nebyla defektní a po shození byla dál řízena pilotem. Co však udělá letadlo, z něhož pilot vyskočí a ono už dál řízeno není? Co když po seskoku půjde stejnou cestou dolů jako tělo padajícího pilota a k napnutí desetimetrového lana a tím i k otevření padáku vůbec nedojde? Tyto úvahy nás sužovaly jako noční můra. Navíc nebyly zkušenosti se seskoky a scházel i padákový výcvik, dokonce i teoretický.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Foto v příloze - reklama na Ježkův padák


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček
Doplnění informací: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Stanislav Mundl, 14.11.2013
Umístění: České Budějovice, Dienzenhoferova 14, část Suché Vrbné
Nápis:
NEZAPOMENEME.

BENEDA BOHUMIL NAR. 1.5.1915.
ROSA VLADIMÍR NAR.29.7.1912.
POPRAVENI VRAŽEDNOU RUKOU NACISTŮ 25.2.1943,
ABY DRUZÍ MOHLI ŽÍTI.

SOUSEDÉ III.OBCE BARÁČNÍKŮ JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA
Č.BUDĚJOVICE-PĚTIDOMÍ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3102-10995
Pomník přidal: Ing. Stanislav Mundl

Pomník Obětem holocaustu

Autor: Jan Kincl, 18.03.2013
Umístění: České Budějovice, F.A.Gerstnera
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

webové stránky města Č.Budějovice uvádí:
V sobotu 18. dubna 1942 odjel z Českých Budějovic transport označený Akb, do kterého bylo zařazeno 910 židovských obyvatel z Budějovic a okolí. Konce druhé světové války se dočkalo pouze 31 z nich. Ostatní zahynuli v Terezíně nebo v jiných koncentračních a vyhlazovacích táborech.
V červenci téhož roku byla na rozkaz německého starosty města Friedricha Davida do povětří vyhozena českobudějovická synagoga, která se nacházela nedaleko Háječku. Na jejím místě nechalo město a Židovská obec v Praze před dvaceti lety postavit památník synagogy a obětí okupačního transportu Akb. Sedmiramenný svícen ve tvaru dlaně je dílem Romana Brichcína (*1958).


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N48°58'15'' E14°28'21''
Pomník přidal: Jan Kincl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Stanislav Mundl, 22.11.2012
Umístění: České Budějovice, F.A.Gerstnera, u vchodu do podniku Koh-i-noor
Nápis:
UŽ NIKDY NEBUDOU DRÁTY
NIKDY CO SMRTI HRAD,
UŽ NEBUDE V NICH VĚZEŇ
SVŮJ HOŘKÝ LOS JIŽ HRÁT.
ČEČKA JOSEF *24.11.1893 †9.2.1945 BUCHENWALD
VONDRÁŠEK FRANT. *10.5.1916 †10.9.1943 Č.B.GESTAPO
VIKTORIN BOHUMÍR *28.10.1910 †27.4.1945 FLOSSENBÜRG
JANOCH JOSEF *15.3.1906 †1.5.1945 FLOSSENBÜRG
HORKA KAREL *2.11.1887 †22.8.1945 TEREZÍN
ŘEZNÍČEK KAREL *1.9.1906 †7.3.1945 FLOSSENBÜRG
GRAMAN FRANT. *30.11.1908 †8.3.1945 BERGENBELZEN
ŠAFRÁNEK JOSEF *23.8.1903 †18.1.1943 ANTIFAŠISTA
1939
1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3102-10251
Pomník přidal: Ing. Stanislav Mundl

Pamětní deska Obětem komunismu

Autor: Jan Kincl, 04.07.2011
Umístění: České Budějovice, F.A.Gerstnera, křížení s ulicí Goethova, na plotě vazební věznice
Nápis:
1948-1989
OBĚTEM KOMUNISTICKÉ ZVŮLE
A NÁSILÍ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jan Kincl

Pamětní deska Karel Šatal

Autor: Mgr. Petr Kozel, 13.01.2010
Umístění: České Budějovice, Fráni Šrámka 1193/23, vestibul gymnázia J. V. Jirsíka, roh ulic Fráni Šrámka x Jírovcova
Nápis:
PAMÁTCE
mučedníka padlého za svobodu vlasti.
ST. PROFESOR
KAREL ŠATAL,
nar. 14. dubna 1915 c Praze.
Byl zatčen ve škole 17. března 1941,
odsouzen k smrti dne 17. července 1942
a popraven.
Poznámka:

(zdroj: http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/pomniky-a-zapomniky---databaze-a-clanky/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N48°58'55.39'' E14°28'38.38''
Pomník přidal: Mgr. Petr Kozel
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Petr Válek, 09.08.2009
Umístění: České Budějovice, Husova třída, na křižovatce s ulicí U Výstaviště
Nápis:
Všem, jež osud ve světové válce sklál,
zde v pamět věčnou postavena mohyla.
Ta hlásat bude v obci i kraj širý dál,
že obět jejich pro vlast marna nebyla.

Spěte sladce v dálné cizině!

POSTAVENO OKRAŠLOVACÍM SPOLKEM 1920, RENOV. 1949

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3102-33308
Souřadnice: N48°58'52.87'' E14°27'23.58''
Pomník přidal: Petr Válek