Kladno
Pamětní deska Jaroslav Selner
Bojoval a trpěl za národ i Kladno
Jaroslav Selner
*5.5.1906 Kročehlavy, †11.1.1973 Praha
Důstojník, bojovník proti nacismu, držitel Řádu britského impéria, Řádu Bílého lva
a dalších vysokých našich a spojeneckých řádů a vyznamenání.
Po absolvování reálného gymnázia v Kladně a Pěchotního učiliště
v Hranicích na Moravě zastával řadu velitelských a štábních funkcí
v prvorepublikové armádě. Po okupaci Československa se ve vojenské
organizaci Obrana národa zapojil do odboje, poté uprchl přes Slovensko
a Jugoslávii na Střední Východ. Jako příslušník československého praporu
bojoval v obleženém Tobruku, následně v Anglii pracoval jako zpravodajec.
Na konci roku 1944 se na vlastní žádost přesunul na východní frontu, stal
se náčelníkem štábu 3. československé samostatné brigády, po bojích na Dukle
převzal její velení a následně se vyznamenal v bojích o Liptovský Mikuláš,
druhém největším válečném střetu na území Československa.
Tři roky po převzetí moci komunisty byl propuštěn z armády, perzekvován
a nucen vykonávat dělnické profese. Fáral v Ostravě, pracoval v kladenských
ocelárnách, jako posunovač na dráze. Později se stal učitelem, zástupcem
ředitele učňovské školy a tajemníkem na Filosofické fakultě Karlovy
univerzity. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968
strávil zbytek života v ústraní. V roce 1991 jej prezident republiky
povýšil do hodnosti generálporučíka.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska Jan Vella
Bojoval a trpěl za národ i Kladno
Jan Vella
*10.5.1906 Kladno, †10.1.1945 Velká Británie - Skotsko
Vojenský pilot, strojvůdce, bojovník proti nacismu.
Po vyučení elektromechanikem absolvoval Vojenské letecké učiliště
v Chebu a letecký kurz v Praze, v roce 1927 tak získal kvalifikaci polní
pilot - stíhač se specializací na noční létání. Krátký čas působil
u stíhacího pluku ve slovenských Vajnorech, po odchodu z armády
z důvodu snižování stavu vojsk se stal strojvůdcem, řídil i rychlíky
Modrý šíp a Slovenská strela. Po okupaci Československa nacisty se zapojil
v organizaci Obrana národa do odboje, v roce 1939 musel
ilegálně opustit protektorát. Po putování přes Slovensko, Maďarsko,
Rumunsko a Bejrút zakotvil u letecké skupiny ve francouzském Bordeaux,
následně odešel před nacisty do Velké Británie. 2. srpna 1940 byl přijat
do Royal Air Force. Po základním výcviku krátce létal u 312. čs. stíhací perutě,
dále jako zkušební pilot. Počátkem roku 1943 přešel na vlastní žádost
ke Coastal Command, po přeškolení působil jako velitel letounu
u 311. čs. bombardovací perutě, kde odlétal 71 operačních letů a 817 operačních
hodin. Byl hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších čs. pilotů.
V lednu 1945 při cestě na řádnou dovolenou spolu s dalšími 4 českými letci
zahynul při havárii letounu v oblasti hory Beinn a´ Bhúird v pohoří
Cairngorm ve Skotsku.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska Josef Lesák
Léčil a uzdravoval Kladno
Josef Lesák
*21.10.1920 Červené Janovice, †28.7.2009 Pelhřimov
Politik, představitel studentů, horník.
V roce 1946 nejmladší poslanec Národního shromáždění za národní
socialisty. 23. února 1948 organizoval studentskou demonstraci a pochod
na Hrad na podporu demokracie a prezidenta Edvarda Beneše, který jím
vedenou delegaci přijal. Po převzetí moci komunisty byl perzekvován,
vězněn a odsouzen k nuceným pracím v kladenských dolech.
Na Kladně pak zůstává po zbytek života.
V roce 2008 získal od prezidenta
republiky Řád T.G. Masaryka za vynikající zásluhy
o rozvoj demokracie a lidská práva.
Ing. Josef Lesák byl český a československý studentský vůdce, politik Československé strany národně socialistické, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 pronásledován a vězněn, po roce 1989 se krátce vrátil do politiky jako poslanec České národní rady.
Původním povoláním učitel. V období let 1945–1948 studoval na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Byl předákem mládežnické organizace národních socialistů.
V parlamentních volbách roku 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu zasedal formálně do voleb do Národního shromáždění v roce 1948.
Před rokem 1948 a během komunistického převratu v roce 1948 se angažoval ve studentských organizacích a aktivně vystupoval proti KSČ. 23. února 1948 byl organizátorem studentské demonstrace a pochodu na Pražský hrad žádajícího prezidenta Beneše, aby neustupoval požadavkům komunistů. Prezidentem Edvardem Benešem byl na Pražském hradě kladně přijat. SNB však průvod, podporující prezidenta Beneše brutálně rozehnala. Poté byl vyloučen z poslaneckého klubu, vyhozen ze studií na Vysoké škole politické a sociální a stal se prvním poslancem uvězněným komunistickým režimem. Těžce byla postižena i jeho rodina. V červnu 1949 by odeslán do tábora nucených prací na kladenském dole Zápotocký.
V roce 1988 založil ilegální Klub Milady Horákové a navázal styky s exilovou národně socialistickou stranou. V únoru 1990 se v rámci výměny složení zastupitelských sborů po sametové revoluci stal poslancem České národní rady za Československou stranu socialistickou. Mandát zastával do voleb do České národní rady v červnu 1990.
28.10. 2008 byl vyznamenán prezidentem Václavem Klausem za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.
(zdroj: Wikipedie)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pomník Obětem 1. světové války
OBĚTEM
SVĚTOVÉ VÁLKY
V LETECH
1914 - 1918
Z KLADNA
ABRAHÁM S., ABRAHÁM S., ABRAHÁM V., ANTROPIUS J., APPELT A., BENEŠ F., BERAN V., BERÁNEK F., BERÁNEK K., BÍBRDLÍK O., BÍLEK V., BIRNBAUM J., BLÁHA E., BLÁHA J., BLAŽEK R., BÖHM K., BRADÁČ V., BRÁZDA A., BRDA V., BROUK A., BROŽ J., BROŽ V, BRYCHTA K., BRYCHTA O., BRYCHTA V., BUČEK F., BUDKA J., CIBULKA J., CÍFKA K., CIPRIÁN V., CÍREK V., ČAMPULKA, ČEJKA J., ČERMÁK A., ČERNÝ J., ČTRNÁCTÝ F., ČUBA F., DANIHELKA J., DAVID A., DLOUHÝ J., DOKSANSKÝ, DOUBEK J., DOUBEK S., DOUCHA F., DUCHAČ V., DVOŘÁK A., DVOŘÁK K., EGER A., EISENHAMMER V.,ELZNIC A., ENDRŠT O., ENDRŠT V., FABIÁN F., FEIGL A., FESEL E., FIALA K., FIKAR J., FIKAR V., FLEISLER V., FORMÁNEK A., FREIBURG A., FREIBURG V., FREUND O., FRIČ V., FRÖHLICH V., FRONĚK F., FRONĚK K., FÜRST J., GRÜMICH V., HÁJEK F., HÁJEK J., HAMOUZ A., HANZLÍK, HANZLÍK J., HARZEL B., HAVLÍK O., HEITLER J., HEJDUK F., HERING F., HERINK E.,HIRŠL A., HLAVÁČEK V., HLINKA A., HLINOMAZ J., HLÍZA J., HNÁT Č., HNĚTKOVSKÝ J., HNÍZDIL J., HNYK A., HODEK J., HOFMAN F., HOFMAN J., HOLMAN V., HOLUB S., HOLÝ J., HORÁČEK J., HORÁK A., HORÁK K., HORNÝ A., HORT J., HRABA V., HRABÁNEK K., HRÁDEK F., HRÁCH V., HRDINA J., HRUDKA J., HŘEBENÁŘ V., HUBER A.,HUMMEL R., HUNĚK K., HURT F., HYKEŠ J., HYLMAR F., CHALOUPKA ?, CHOT A., JÁGR J.,JAKOUŠ J., JANDERKA J., JANOUŠEK J., JAROŠ R., JAVŮREK B., JAVŮREK J., JELÍNEK V., JILMA J., JÍNA J., JINDRA L., JIRÁSEK F., JIRAVA K., JIROTKA V., JÍRŮ F., KAISER J., KALA K., KAMEŠ A., KARPÍŠEK J., KASÍK A., KEBERT J., KEJŘ F., KINDL O., KLEINER V., KLÍMA F., KLÍMA J., KOBYLKA J., KOHL R., KOHOUT A., KOHOUT A., KOLÁŘ J., KOLSKÝ J., KOTYZA V., KÖNIG V., KOŠAŘ K., KOUBA J., KOZEL Č., KRÁKORA J., KRATOCHVÍL A, KRATOCHVÍL A., KRAUS V., KREJČÍ K., KREJČÍ O., KŘEČAN F., KŘEČAN G., KŠÍR F., KŮBR V., KUČERA R., KŮNA F., KUNZ J., KYMLIČKA A., LABOUTKA V., LANG A., LANGENBERGER J., LANSDORF F., LANSDORF K., LEFLER V., LEFLER J., LEOPOLD J., LEV K., LEVÝ J., LINHART J., LINHART J., LIPPERT A., LIPPERT K., LISÝ V., LIŠKA V., LOCHOVSKÝ K., MACH J., MACHULA M., MAJER B., MAJER J., MAŠEK P., MATĚJKA A., MENCL K., MENCL V., MIKEŠ J., MIKOVEC V., MLÍČKO J., MUDRA J., MÜHLSTEIN K., NÁHLOVSKÝ A., NAJMAN V., NÁPRAVNÍK F., NEKOLNÝ J., NELIBA A., NELIBA V., NEUMANN A., NEVŠÍMAL K, NOVÁK J., NOVÁK K., NOVOTNÝ A., NOVOTNÝ B., NOVÝ J., NOVÝ V., NYKL J., OKTÁBEC J., OKTÁVEC F., OLIČ J., OVESNÝ J., PACOVSKÝ F., PANENKA A., PAVLÍK V., PECH A., PEJŠA J., PEK J., PEKERT F., PEŠEK J., PETRLÍČEK K., PÍČ J., PINKAS V., PINKNER A., PLEŠINGER V., PLOCH A., PLOCH J., POKORNÝ J., POKORNÝ J., POLÁČEK F., POLÁNEK J., POLÁNEK V., POSNER L., POSPÍŠIL R., POSPÍŠIL R., POŠMOURNÝ A., POŠMOURNÝ V., POVOLNÝ A., PROCHÁZKA K., PROCHÁZKA S., PROCHÁZKA V., PROKOP L., PROVAZNÍK K., PRŮŠA J., PŘIBÁŇ J., PŘÍHODA V., PTÁČEK F., RABAS J., RAIS J., REUTTER B., ROSENKRANZ B., RŮŽIČKA A., RYS J., ŘÍHA A., ŘÍPA F., SALAČ M., SEGMÜLLER Š., SHRBENÝ E., SCHAFFER F., SCHÖTTNER A., SCHRANK E., SKÁLA J., SKLENIČKA J., SKLENIČKA K., SKOCH V., SKOŘEPA J., SOJKA A., SOJKA J., SOUKUP J., SOUKUP V., SRP Č., STÁDNÍK V., STEIN, STIESS A., STŘÍBRNÝ B., STŘÍBRNÝ J., STŘÍBRNÝ J., SUCHÝ F., SUCHÝ J., SVOBODA A., SVOBODA Č., SVOBODA F., SÝKORA F., ŠANTORA J., ŠILHA B., ŠILHAVÝ V., ŠIMR A., ŠÍP F., ŠKRDLANT V., ŠKVÁRA V., ŠNÁBL V., ŠNAJBERK K., ŠOUSTEK K., ŠPIRIT V., ŠTĚPNIČKA J., ŠTER J., ŠTROSS J., ŠTURC V., ŠVEHLA B., ŠVEHLA K., TAUBER J., TAUŠ V., TEJČEK V., TEPLÝ F., TESÁREK J., TOŠNA J., TRACHTA A., TROJAN V., TŮMA E., UNTRMAN J., VÁCHAL R., VAIT E., VALENTA O., VARHANÍK B., VEINER J., VEJRAŽKA A., VESELÝ A., VESELÝ J., VESELÝ J., VĚTROVEC A., VEVERKA J., VILLIMEK K., VIMR K., VÍTEJČEK J., VLČEK V., VOKROUHLÍK F., VOKURKA B., VORÁČEK B., VORÁČEK J., VOSTÁREK F., VOSTRÁCKÝ F., VOTRUBA J., VYDRA B., VYŠÍN F., VYŠÍN J., ZÁZVORKA F., ZEISL A., ZOULA B., ŽALUD F.
text doplněn s využitím seznamu obětí války dle portálu CEVH MO ČR
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2109-03336
Pomník přidal: Lubomír Mach
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Obětem 1. světové války a legionářům
NÁMĚSTÍ SVOBODY
(4.400 m2)
PŘI ROZSÁHLÉ REKONSTRUKCI PARKU
V ROCE 2002 DOŠLO K PŘEDLÁŽDĚNÍ
CHODNÍKŮ, JIMŽ DOMINUJE STŘEDOVÁ
RŮŽICE SE SVĚTOVÝMI STRANAMI. BYLY
INSTALOVÁNY NOVÉ LAVIČKY A OSVĚTLENÍ.
CELÝ OBVOD PARKU JE OSÁZEN KEŘOVÝM
PATREM. CHODNÍKY JSOU LEMOVÁNY
OSAZENÝMI KULOVITÝMI JAVORY
A KVĚTINOVÉ ZÁHONY JSOU PROSTOROVĚ
VYMEZENY PALISÁDOVOU OBRUBOU.
NOVÝM PRVKEM JSOU PERGOLY S PNOUCÍMI
RŮŽEMI. BYL ZDE POSTAVEN PAMÁTNÍK
OBĚTÍ I. SVĚTOVÉ VÁLKY Z KLADNA,
NAHRAZUJÍCÍ PŮVODNÍ LEGIONÁŘSKÉ
SOUSOŠÍ SE SOCHOU T. G. MASARYKA
V JEHO STŘEDU, KTERÝ SE STAL
PŘEDMĚTEM ÚTOKU JAK NACISTICKÉ,
TAK KOMUNISTICKÉ MOCI.
VÝZNAMNÝ MĚSTSKÝ
PARK
Na pamětní desce je zmíněno legionářské sousoší. Původně se jednalo o Pomník padlým, který byl slavnostně odhalen 28. října 1928 při desátém výročí vzniku republiky. Autorem byl Jan Vítězslav Dušek. Tento autor do svého díla zakomponoval vzpomínku na padlé v 1. světové válce, dále připomněl české legionáře, ale také práci obyčejných civilistů. Celé sousoší doplňovala socha T. G. Masaryka v jeho středu.
Pomník byl poprvé odstraněn během 2. světové války. Poté 28. října 1945 znovu odhalen, ale v noci z 19. na 20. února 1953 byl definitivně odstraněn a následně i zničen.
(zdroj: Zmizelé Čechy - Kladno, PaedDr. Irena Veverková, 2008)
původní Pomník padlým: http://www.kladnominule.cz/front.page/photos/23?gallery=18&photo=560
současný Pomník Obětem 1. světové války: http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/4214-kladno/n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD%20Svobody/
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska T. G. Masaryk
ŽÁDNÁ KULTURNÍ PRÁCE BY
NEBYLA MOŽNÁ BEZ PRÁCE
UHLOKOPŮ, ŘEKL V TÉTO
BUDOVĚ 29. LEDNA 1900
T. G. MASARYK,
PRESIDENT - OSVOBODITEL,
KDYŽ ZA VELKÉ STÁVKY
HORNÍKŮ OBHAJOVAL JEJICH
SPRAVEDLIVÝ BOJ.
8. BŘEZNA 1936
ZASAZENA BYLA TATO DESKA,
ABY I VÁM HLÁSALA
TUTO SKUTEČNOST.
PÉČÍ MĚSTA KLADNA
A SPOLEČNOSTI PATRIA
OBNOVENO 8.3.2000
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska Rosálie Hajníková
ZDE ŽILA 1874-1951
ROSALIE HAJNÍKOVÁ
ZAKLÁDAJÍCÍ ČLENKA KSČ NA KLADENSKU
ZASLOUŽILÁ PRACOVNICE REVOLUČNÍHO DĚLNICKÉHO HNUTÍ.
Narodila se 4. září 1874 v Tuchlovicích. Provdala se za komunistu Františka Hajníka a vstoupila do politického a veřejného života. Stala se známou funkcionářkou sociální demokracie. Byla zvolena členkou krajského výboru žen a stala se vedoucí komise pro práci mezi ženami. V prosinci 1913 byla delegátkou XI. Sjezdu Československé sociálně demokratické strany. Po první světové války se dala do propagace Sovětského svazu.Vstupuje do KSČ a za tuto stranu se stává senátorkou. Po příchodu Němců byla okamžitě zatčena gestapem. Později byla propuštěna a zůstala pod dohledem gestapa. Pak byla znovu zatčena a spolu s mládeží ze skupiny „Předvoj“ byla odvezena do Terezína. Na 5. květen 1945 byla stanovena její poprava. Záchrana přišla v poslední chvíli, když do Terezína přijel Červený kříž. Vrátila se domů těžce nemocná. Přesto i nadále politicky pracovala. Prosadila spojení obcí Hnidousy a Motyčín v jednu s názvem Švermov. 4. ledna 1951 zemřela.
© Jaroslav Vykouk ml., 2008
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Stanislav Pítr
Doplnění informací: Jiří Suchomel
Příprava dat: Ing. Jiří Porteš
Pamětní deska Julian Stříbrný
SVOBODA
NAD ŽIVOT
ZDE ŽIL A BYL ZATČEN
RUSKÝ LEGIONÁŘ, BRATR
PLUKOVNÍK JULIAN STŘÍBRNÝ,
ŽALÁŘOVANÝ A POPRAVENÝ
V DRÁŽĎANECH ZA ODBOJ PROTI
NĚMECKÝM VETŘELCŮM.
*9.11.1883 +16.7.1943
ČESKOSLOVENSKÁ OBEC LEGIONÁŘSKÁ V KLADNĚ
1947
Julian Stříbrný se narodil 9. listopadu 1883 v Kladně. Byl československým legionářem za první světové války. Nejdříve byl nasazen na italské frontě a v květnu 1916 pak na východní ruské frontě. 16. července 1916 padl zraněný Julius Stříbrný u vesnice Jagielonky do ruského zajetí. Dostal se z něho 1. srpna 1916 tím, že se přihlásil do dobrovolnického vojska na Rusi. Zde se osvědčil. Na začátku roku 1919 byl jmenován podporučíkem a o rok později nadporučíkem. Armádu neopustil ani po skončení války. Stal se důstojníkem armády Československé republiky, kde dosáhl hodnosti plukovníka. K 1. červenci 1939 byl převeden do výslužby. Po rozpadu republiky a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se vrátil do rodného Kladna, kde měl za úkol likvidovat místní vojenskou posádku. Německou tajnou policií byl zatčen 13. února 1940. Vyslýchán a mučen byl na gestapu v Kladně, v kladenské sokolovně, terezínské Malé pevnosti, v gollnovské věznici a nakonec v Drážďanech, kde jej nacisté 16. července 1943 popravili. © Jaroslav Vykouk ml., 2008
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2109-03326
Pomník přidal: Lubomír Mach
Doplnění informací: Jaroslav Vykouk
Pamětní deska Julián Stříbrný
ČINŽOVNÍ DOMY Č.P. 705, 706
OBA DOMY S HODNOTNOU SECESNÍ
FASÁDOU BYLY POSTAVENY V ROCE 1910.
V Č.P. 705 ŽIL PLK. JULIÁN STŘÍBRNÝ,
RUSKÝ LEGIONÁŘ, ČLEN ORGANIZACE
OBRANA NÁRODA, POPRAVENÝ
ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY NACISTY.
VÝZNAMNÁ PAMÁTKA
MĚSTA
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2109-43261
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Hrob Stanislav Ledvinka
STANISLAV
LEDVINKA
RUSKÝ LEGIONÁŘ
*27.1.1888 +23.4.1952
Ledvinka Stanislav, nar. 27.1.1885, Praha, domovská obec Rozdělov, Kladno. V RU armádě sloužil u 28. pěšího pluku jako vojín. Zajat 14.9.1914, Javorov. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Taganrogu, zařazen 13.7.1917 jako vojín k 8. střeleckému pluku. Demobilizován 9.6.1920. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°8'14.18'' E14°3'26.79'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Porteš, Lucie Ottová
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
