Šumperk
Pomník Obětem 1. světové války - místo je zrušené
1914 - 1918
Die Heimat ihren toten Heldensöhnen
Bedeckt mit Lorbeer
und betaut mit Tränen.
O. Kernstock
O zřízení pomníku uvažovalo vedení města již od roku 1914 na zasedání obecního zastupitelstva 20. listopadu. Jména padlých měla být vyryta zlatým písmem na pamětní desku, která měla být umístěna na vhodné stěně radnice, případně na pomníku, který měl být postaven v rohu zahrady Kulichovy vily na Chiariho náměstí. Jednání o tom probíhala ještě v první polovině roku 1915. Záměr se se vší pravděpodobností neuskutečnil – asi kvůli možným demoralizujícím účinkům.
Podstatu pomníku tvořil obrovský kámen, který byl v roce 1922 vylomen v lomu v městském lese a dopraven do Schillerova parku (dnešních Jiráskových sadů) na voze taženém šesti páry koní. Na vrcholu kamenného bloku byl v plytké nice umístěn železný válečný kříž s letopočty „1914 1918“. V dolní části byl vytesán hrubý kříž, jehož ráhno tvořilo plochu pro citát rakouského básníka Ottokara Kernstocka: „Die Heimat ihren toten Heldensöhnen Bedeckt mit Lorbeer und betaut mit Tränen. O. Kernstock.
Pomník byl odhalen 30. září 1923. Návrh pomníku zpracoval architekt Georg Berger, práce provedl šumperský kamenický mistr Viktor Kusche.
Dopoledne se konaly slavnostní bohoslužby ve všech šumperských kostelích (katolickém, evangelické a starokatolickém), a také v židovské synagoze. Hlavním řečníkem slavnosti byl starosta města a předseda okrašlovacího spolku Wiltschke, který přivítal hosty, mj. i z Vídně. Hrála městská kapela, zpíval Mužský pěvecký sbor a Dámský chór. Pozdravný dopis k slavnostnímu odhalení pomníku zaslal velitel bývalého šumperského 93. pěšího pluku generál major ve výslužbě Rudolf Klein a další důstojníci pluku.
Pomník byl zničen, zůstala jen hromada kamení.
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv Šumperk: AM Šumperka. i. č. 1359, kart. 529; Osobní fond Franze Harrera, i. č. 206, kart. č. 19.
Nordmährische Grenzbote 26., 28. a 30.9.; 3. a 7. (zde podrobný popis slavnostního odhalení). 10.1923.
Benda, J.: Vojsko, ozbrojená střetnutí a války v historii Šumperka. Šumperk 2003, s. 54.
Benda, J., Lešenář, B., Blažek, A.: Památníky obětem první a druhé světové války 1914-1918, 1939-1945 na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk 2007, s. 19-21.
Informace poskytl historik města Šumperk pan Mgr. Drahomír Polách
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Mgr. Drahomír Polách
Příprava dat: Roman Ujfaluši
Pamětní desky Obětem 1. světové války - místo je zrušené
AULICH HANS, BARTEL FRIEDRICH, BAYER JOSEF, BISCHOF FERDINAND, BISCHOF KARL, BLUM OTTO, BRACHTEL GUSTAV, CHRIST EMIL, CHRIST OTTO, GABRIEL ROBERT, GROHS GUSTAV, GROLL ARTUR, GUTTMANN ROBERT, HALARMA BENEDIKT, HALLEGGER HERMANN, HALKE ERWIN, HANISCH LEOPOLD, HEINISCH EDUARD, KETTNER DAVID, KLENNER ERNST, KOBLISCHEK HEINRICH, KREJCI GUSTAV, KREMS HUBERT, KRISTEN FRANZ, KUSS ROBERT, LAHMER FRANZ, LANG ADOLF, LASS EDUARD, LUKESCH WENZEL, LUX GUSTAV, LUX ROMAN, MATZEK JOHANIN, MAYER ADOLF, MÜLLER ARNOLD, MÜLLSCHITZKY KARL, NADER HUGO, NIESSNER JOSEF, PECHAČEK FRANZ, PECHAČEK KARL, PELZ JOSEF, PRAUS MAXMILIÁN, PUMM VIKTOR, ROTTER EDUARD, RÖDER ALOIS, SANDMANN JOSEF, SIEGEL OTTO, SCHENK ALFRED, SCHIEBERLE IGNAZ, SCHINDELAR KARL, SCHINZEL ENGELBERT, SCHNORRER JULIUS, SCHRÖTTER ALOIS, STROBACH OTHMAR, TESCHICH ARNO, WAGNER HERMANN, WAGNER KARL, WALTER FRANZ, WEISER ALOIS, WOLF ALOIS, ZETTKE RUDOLF.
1915
BARTA JOSEF, BEDNARSCH FRANZ, BEIL LEOPOLD, BOXAN OTHMAR, BRAUNER FRANZ, BŘEZANSKY OSKAR, BRUCKMÜLLER ADOLF, DITTRICH EDUARD, DOKOUPIL JOHANN, ETMAYER FERDINAND, FUCHSIK OTTO, HAAGEN OSKAR, HALA FRANZ, HAMP LEOPOLD, JANKU RICHARD, JUNG ARNOLD, JURKA ANTON, KALISCH FRANZ, KIRSCHNER MORIZ, KNITSCHKE BENO, KOLB MAX, KÖRNER BRUNO, KRANNICH MAXMILIAN, KRATZER LEOPOLD, KRISCHKER RUDOLF, KULIL PETER, KUPETZ ROBERT DR., KÜFFEL EMIL, KWAPIL RUDOLF, LANG ADOLF, MARX JOHANN, MEIXNER JOSEF, MICHALEK HUGO, MILDNER HEINRICH, MINARSCH ANTON, MÜLLER AUGUST, NAGEL KARL, NEUMANN ROBERT, NIESSNER ENGELBERT, OPITZ RUDOLF, ORLET FRANZ, PATZELT LEOPOLD, PAUMGARTTEN EUGEN, PESCHL MAXIMILIAN, PEUKER WILHELM, PFEIFER ROBERT, RÖDER JOSEF, RÖTTIG STEFAN, SIMON PETER, SÜSS OTTO, SCHICH JOHANN, SCHMIDT ADOLF, SCHMIEDT JOSEF, SCHÖN FRANZ, SCHULZ ALFRED, SCHULZ MORIZ, SCHWAN JOSEF, STEINER FRANZ, URBAN FRANZ, WACHUTKA ERNST, WAGNER FRANZ, WAGNER RICHARD, WANKE HEINRICH, WASCHKE ALFRED, WEBER JOSEF, WEIS JOSEF, WENZEL MAX, ZACPALL RUDOLF, ZAJIČEK FRANZ, ZILLICH RUDOLF.
1916
ALLERHAND ARNOLD, ARNDT JOHANN, BIENER FRANZ, BILEK RUDOLF, BITT KARL, BITTNER EDUARD, DANEK JOHANN, FRANZL OTTO, GLIER JOHANN, GÖTTINGER AUGUST, HANNIG ROBERT, HATWIG KARL, HAUK FRANZ, HEINISCH MAXIMILIAN, HEISLER FRANZ, HERMANN EDUARD, KLAR KARL, KLEIN FRANZ, KNOBLAUCH KARL, KOPP KARL, KRIESCH JOSEF, RUMMEY ADOLF, LANGER ANTON, LANGER JOHANN, MATIS EDUARD, MATZEK ALOIS, POHL JOSEF, POLAK FRANZ, PRAUS FRANZ, RENDA JOSEF, RUTAR LEOPOLD, RYVOLA RUDOLF, SANDMANN FRANZ, SCHMIDT RUDOLF, SCHRODT JOSEF, SCHUCH GUSTAV, SCHWARZER ANTON, STEINER FRANZ, VOLK EMIL, WEIS ERNST, WOLF RUDOLF, ZILLICH OTTO
1917
BRACHTL ERNST, DWORSCHAK FRANZ, FELIX RUDOLF, FISCHER JOSEF, FLANDORFER KARL, FRANK ANTON, FRÖMEL FRANZ, FUHRMANN GUSTAV, GLIER KARL, HERMANN KARL, HOFER KARL, HÖCHSMANN KARL, KATZENSTEINER FRITZ, KLIWAR RAIMUND, KOBLISCHEK ALOIS, KÖNIG GUSTAV, KRIST JOHANN, KUNZ FRANZ, MATZ JULIUS, MENZEL EDUARD, MINAŘ FRANZ, POHL KARL, PRADEL FRANZ, SCHAFFER RUDOLF, SCHIEBERLE FRANZ, SCHILLER JULIUS, SCHOBELLA FRANZ, SCHÖN FRANZ, SCHUBERT FRANZ, SCHUSTA HERMANN, WOLF JOHANN, RÖSNER LEOPOLD.
1918
BLUMEL GUSTAV, BERBALG FRANZ, BITTL EDGAR, BITTNER FRANZ, CERHAU JOSEF, DEMEL ERHARD, EHRLICH FERDINAND, ELIS ERICH, FELIX FRANZ, HANISCH RUDOLF, HARTIG JOSEF, HASELBACH RUDOLF, HEGER KARL, HELLEBRAND RICHARD, HERTL ALOIS, HRDINA FRANZ, KOUBEK WENZEL, KÖHLER JOSEF, KRÄTSCHMER OTTO, KROBOT KARL, KRÖNES RUDOLF, KURZ JOSEF, KÜTTNER JOHANN, MARSCHAL EDUARD, MINAŘ JOSEF, MÜLLER EDUARD, PAWLA WENO, PIETRZKIEWICZ KARL, PIRKL HERMANN, POLEDNITSCHEK KARL, PUDIL OTTO, RASCH GUSTAV, REICHL ALOIS, REINSCHMIED JOHANN, RYVOLA JOHANN, SEIDEL ALBERT, SPEIL – OSTHEIM HUGO, SCHENK BRUNO, SCHINDLER LEOPOLD, SCHMEISER RUDOLF, SCHMIDT JOSEF, SCHÖBEL RUDOLF, SCHÖN ALOIS, SCHREIBER KARL, SCHRÖTTER ALFRED, SCHUBERT ADOLF, TANNERT ROBERT, VÖTH FRANZ, WANKE ALOIS, WANKE MAX, WATZLAWEK EDUARD, WEISER FRITZ, WINKLER EMIL, ZAJIČEK AMBROS, ZILLICH DONATO, BLATT ALEXANDER, KOPP JOHANN, MISZKO ALBERT, SENGER RUDOLF, WEBER FRANZ, HEINZEL JOHANN, GLIER FRANZ, KÜTTNER JOHANN, MÜLLER ADOLF, SCHUCH HEINRICH, STRASSER FRANZ, WEINELT MAX.
(na rámu vpravo dole)
ENTWURF ARCHITEKT GEORG BERGER WIEN, XIII. – M. – SCHÖNBERG AUSFÜHRUNG STEINMETZMEISTER V. KUSCHE MÄHR. – SCHÖNBERG
(na rámu dole)
DIE HEIMAT IHREN TOTEN HELDENSÖHNEN BEDECKT MIT LORBEER UND BETAUT MIT TRÄNEN!
O. KERNSTOCK.
O zřízení pamětní desky uvažovalo vedení města již od roku 1914 na zasedání obecního zastupitelstva 20. listopadu. Jména padlých měla být vyryta zlatým písmem na pamětní desku, která měla být umístěna na vhodné stěně radnice, případně na pomníku, který měl být postaven v rohu zahrady Kulichovy vily na Chiariho náměstí. Jednání o tom probíhala ještě v první polovině roku 1915. Záměr se se vší pravděpodobností neuskutečnil – asi kvůli možným demoralizujícím účinkům.
Pamětní desky byly odhaleny 30. září 1923. Návrh pamětních desek zpracoval architekt Georg Berger, práce provedl šumperský kamenický mistr Viktor Kusche.
Dopoledne se konaly slavnostní bohoslužby ve všech šumperských kostelích (katolickém, evangelickém a starokatolickém), a také v židovské synagoze. Hlavním řečníkem slavnosti byl starosta města a předseda okrašlovacího spolku Wiltschke, který přivítal hosty, mj. i z Vídně. Hrála městská kapela, zpíval Mužský pěvecký sbor a Dámský chór.
Desky byly odstraněny a s největší pravděpodobností zničeny. Na deskách bylo 274 jmen obětí.
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv Šumperk: AM Šumperka. i. č. 1359, kart. 529; Osobní fond Franze Harrera, i. č. 206, kart. č. 19.
Nordmährische Grenzbote 26., 28. a 30.9.; 3. a 7. (zde podrobný popis slavnostního odhalení).10.1923.
Benda, J.: Vojsko, ozbrojená střetnutí a války v historii Šumperka. Šumperk 2003, s. 54.
Benda, J., Lešenář, B., Blažek, A.: Památníky obětem první a druhé světové války 1914-1918, 1939-1945 na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk 2007, s. 19-21.
Informace poskytl historik města Šumperk Mgr. Drahomír Polách
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Mgr. Drahomír Polách
Příprava dat: Roman Ujfaluši
Hrob obětí Rakousko – Pruské války - místo je zrušené
bez nápisu
Těsně vedle západní zdi kostela sv. Barbory byli pohřbeni do společného hrobu 1 rakouský a 3 pruští vojáci. Rakouský voják Andreas Lissak (+ 4.7. na pravé neštovice, 24 let), původem z Domialy (Demjata?), okres Prešov, příslušník pěšího pluku, 15. schmerlingovy setniny. Pruští vojáci zemřeli na choleru: Augustin Knapler (+ 6.8., 28 let), svobodník 3. pruského hornoslezského pěšího pluku z Kretzen(?) okres Leobschitz (dnes Glubczyce) v Prusku, Gottfried Findler (13.8., 26 let), voják vozatajstva 4. praporu, 1. setniny, 1. hornoslezského pěšího pluku a Jakob Muschul (+ 17.8., 23 let), voják 1. pěšího pluku, 11. setniny, z Panischanitz(?), okres Opole v Prusku.
Časové a autorské určení:
4. července až 17. srpna 1866.
Zdroj: Evidence VH MO ČR
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-29810
Souřadnice: N49°58'3.54'' E16°58'32.04''
Pomník přidal: Marek Skýpala
Hrob Alois Rotter - místo je zrušené
bez nápisu
V prostoru dnešního parku asi 45 metrů severně od závěru kostela sv. Barbory byl pohřben rakouský voják Alois Rotter (+13.10. 26 let), 30. polní myslivecký prapor.
Časové a autorské určení: 13. října 1866.
Zdroj: Evidence VH MO ČR
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-29808
Souřadnice: N49°58'4.14'' E16°58'31.74''
Pomník přidal: Marek Skýpala
Hrob Johann Ludwig - místo je zrušené
bez nápisu
V prostoru dnešního parku, vpravo před vstupem do kostela sv. Barbory, v těsné blízkosti Kozinovy ulice, byl pohřben pruský voják Johann Ludwig (+ 2.9., 26 let) voják 38 ?? pluku z Branitz, kraj Leobschitz (dnes Glubczyce) v Prusku.
Časové a autorské určení: 2. září 1866.
Zdroj: Evidence VH MO ČR
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-29809
Souřadnice: N49°58'2.34'' E16°58'32.46''
Pomník přidal: Marek Skýpala
Hroby obětí napoleonských válek - místo je zrušené
bez nápisu
Někde v prostoru dnešního parku bylo pohřbeno v období od začátku ledna do konce března 1814 42 francouzských zajatců a 7 rakouských vojáků. Francouzi: Vandeline Etiene (+ 4.1.), 67. nebo 81 pěší pluk (p. p.); Dohlmar Jean (+ 8.1.), 81. p. p.; Monor Joseph (+ 8.1.), 81. p. p.; neznámý (+ 8.1.); Berault Jean (+ 9.1.), 81. p. p.; Chauvin Pierre (+ 10.1.), 64. p. p.; Bowely Louis (+ 16.1.), střelec 54. p. p.; Sousel Pierre (+ 18.1.), střelec 81. p. p.; Lamadon Blais (+19.1.), střelec 81. p. p.; Quirault Claude (+ 22.1.), střelec 64. p. p.; Berger Louis Jean (+ 25.1.), střelec 81. p. p.; Coly Jean (+ 25.1.), střelec 81. p. p.; Charrier Francois (+ 26. 1.), střelec 64. p. p.; Manierble Francois (+ 1.2.), střelec ? p. p.; Dufaut Jean (+ 1.2.), střelec 64 p. p.; Lahen Jean (+ 4.2.), střelec 81. p. p.; Gerberau Joseph (+ 4.2.), střelec 81. p. p.; Boux Jean (+ 4.2.), trubač?, desátník ? p. p.; Coustel JeMarie (+ 4.2.), střelec 64. p. p.; Feurnet Sei Jaeques (+ 4.2.), střelec 64. p. p.; Boiron Joseph (+ 5.2.), střelec 81. p. p.; Buttet Pierre (+ 7.2.), střelec 81. p. p.; Cessier Maere (+ 7.2.), střelec 81. p. p.; Giron Claude (+ 7.2.), střelec 81. p. p.; Ravel Pierre (+ 8.2.), střelec 58. p. p.; Gouty Francois (+ 10.2.), 81. p. p.; Vallet Louis (+ 13.2.), 81. p. p.; Razon Jean (+ 13.2.), desátník ? p. p.; Roche Jean (+ 14.2.), střelec 81. p. p.; Bourlot Claude (+ 14.2.), střelec 81. p. p.; Ray Paul (+ 15.2.), desátník 81. p. p.; Pourlet Peter? Claude (+ 17.2.), desátník 64. p. p.; Laval David (+ 18.2.), střelec 54. p. p.; Valin Francois (+ 18.2.), střelec 81. p. p.; Courossier Joseph (+ 22.2.), střelec 58. p. p.; Sommervial Antoine (+ 22.2.), střelec 81. p. p.; Buelle Joseph (+ 23.2.), střelec 64. p. p.; Limonau Jean (+ 26.2.), střelec 81. p. p.; Lefaulon Ondre (+ 26.2.), 64. p. p.; Mary Alexandre (+ 28.2.), střelec 54. p. p.; Mailland Antoine (+ 1.3.), střelec 81. p. p.; Chambon Francois (+ 3.3.), střelec 64. p. p. Rakouští vojáci: Richter Valentin (+ 24.1., 24 let), domobranec bataliónu Josefa Colloreda; Raska Ignatz (+ 28.1.), domobranec a vojáci 2. oddílu bataliónu domobrany, 57. pěšího pluku Josefa Colloreda: Janowka Wenzel Simon (+ 5.2.), Veith Johann (+ 7.2.), Susenka Josef (+18.2.), Leveda Johann Anton (+ 26.2.) a Lebenau Anton (+ 28.3., 25 let).
Časové a autorské určení: 6. ledna až 30. března 1814.
Zdroj: Evidence VH MO ČR
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-29811
Souřadnice: N49°58'3.50'' E16°58'31.04''
Pomník přidal: Marek Skýpala
Pamětní deska Jan Langer
LANGROVA
Jan Langer (*27. dubna 1888 †6. srpna 1944)
Rodák z Jestřebí, ředitel šumperské pošty, aktivní člen
Národní jednoty a Sokola. Pro protinacistickou
odbojovou činnost v červnu r. 1941 zatčen gestapem.
Po dlouhých pobytech v koncentračních táborech pro-
puštěn v r. 1943 s těžkou tuberkulózou domů zemřít.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní Obětem 2. světové války
1938 – 1945
TRANSPORTNÍ CELY TÉTO BÝVALÉ NACISTICKÉ VĚZNICE
BYLY KŘIŽOVATKOU TISÍCŮ VĚZŇŮ Z CELÉ EVROPY
NA JEJICH CESTÁCH ZA DALŠÍM UTRPENÍM A STRÁDÁNÍM
Pamětní deska byla odhalena 8. května 1946. Autorem je zábřežský řezbář a sochař Antonín Berka.
Informace poskytl a na VPM upozornil historik města Šumperk pan Mgr. Drahomír Polách
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-29599
Souřadnice: N49°57'42.15'' E16°59'15.90''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši
Příprava dat: Roman Janas
Pamětní deska Obětem 2. světové války
NA PAMĚŤ OBĚTEM
NĚMECKÉHO FAŠISMU
Z ŘAD STUDENTŮ
NAŠÍ ŠKOLY
FRANTIŠEK BROKEŠ +27.IV.1945, ALOIS DIVIŠ +20.II.1945, JOSEF HOMOLA +16.V. 1945, MIROSLAV KAMLER +13.X. 1943, FRANTIŠEK KÖRNER +7.V. 1945, FRANTIŠEK KOVÁŘ +31.III. 1945, FRANTIŠEK KUBELKA +19.III. 1945, KAREL LAŠTUVIČKA +5.V. 1945, LUBOMÍR MANĎÁK +25.V. 1943, ING. DR. EMIL MAZAL +3.V. 1943, BOHUMÍR MINÁŘ +11.IV. 1945, JOSEF NOVÁK +10.IV. 1945, RUDOLF OTEVŘEL +31.III. 1945, ZDENĚK ŠIMEK +13.V. 1945, JINDŘICH SCHOSTAL +18.V. 1944, MILOSLAV VÍTEK +31.III. 1945, ANTONÍN VLČEK +31.III. 1945, FRANTIŠEK VYKYDAL +26.III. 1945, FRANTIŠEK WINKLER +5.I. 1945
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Pamětní deska byla odhalena 13. října 1984. Autorem je akad. sochař Jiří Jílek.
Původní pamětní deska byla instalována v roce 1955. V květnu 1975 byla odhalena nová pamětní deska. Jedná se o upomínku na 19 bývalých studentů českého gymnázia, kteří zahynuli za nacistické okupace.
Informace poskytl a na VPM upozornil historik města Šumperk pan Mgr. Drahomír Polách.
Není jisté zda v budově neexistuje ještě jedna identická paměntní deska - viz další foto v příloze.
Alois Diviš, nar. 5.5.1920, Bludov, zemřel 20.2.1945, Terezín, člen odbojové organizace Národní sdružení čs. vlastenců.
Josef Homola, nar. 9.3.1909, Komňátka (okr. Šumperk), zemřel 16.5.1945, Jevíčko, člen odboje, učitel mj. v Ostravě, zatčen gestapem a vězněn v Brně. Zemřel na následky týrání a onemocnění tuberkulózou.
Miroslav Kamlar, svobodník, nar. 3.8.1922, Zborov (okr. Šumperk), kmenové číslo 2.787/M a 0.136/D, příslušník 1. čs. samostatná brigáda v SSSR, 1. dělostřelecký oddíl, 1. baterie. Odveden 26.4.1943, Buzuluk, vojín. Padl 13.10.1943, Ukrajina, Jachnovščina, při náletu během železničního transportu na frontu.
František Körner, nar. 15.1.1909, Dolní Studénky, padl 7.5.1945, Uhřičice (okr. Přerov), úředník berního úřadu v Zábřehu a od r. 1938 v Uhřičicích. Vedoucí odbojové organizace, padl v boji s nacisty. Otec spisovatele Vladimíra Körnera.
František Kovář, nar. 15.12.1907, Dolní Studénky, zastřelen 31.3.1945, Dolní Temenice (Šumperk), člen odboje. Pohřben v Dolních Studénkách.
Karel Laštuvička, nar. 5.8.1906, Dolní Studénky, zemřel 5.5.1945, v Severním moři u Hamburku. Za odboj vězněný v koncentračním táboře Neuengamme. Utonul při zachraňování spoluvězně z vězeňské lodi Cap Arcona.
Lubomír Manďák, nar. 9.9.1923, Jičín, zemřel 25.5. 1943, Gross Rosen (u Vratislavi). Syn důstojníka, který sloužil v šumperské posádce. Za války byl totálně nasazen na práci v říši, kde se podílel na sabotážních akcích. V prosinci 1942 byl zatčen. Zemřel v koncentračním táboře. V roce 1946 byl jmenován čestným občanem města Šumperka in memoriam.
Emil Mazal, Ing. Dr. nar. 15.6.1915, St. Pölten (Rakousko), zemřel 3.5.1945, Berlín-Plötzensee. Dětství a mládí prožil v Šumperku, pracoval jako chemik v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně. Za okupace působil v odboji, 23.6.1941 byl zatčen. 14. prosince 1945 byl jmenován čestným občanem Šumperka in memoriam.
Bohumír Minář, nar. 8.3.1897, Dolní Studénky, zemřel 11.4.1945, Bayeruth (Německo). Za války ředitel obecné školy v Olomouci – Řepčíně. Zahynul při bombardování věznice v Bayreuthu.
Rudolf Otevřel, nar. 19.10.1919, Králová, zastřelen 31.3.1945, Dolní Temenice, Bratrušovská střelnice, člen odboje, pohřben v Troubelicích.
Jindřich Schostal, nar. 21.4.1924, Vítkovice (Ostrava), zemřel 18.5.1944, Osvětim. Židovský student českého gymnázia v Šumperku.
Zdeněk Šimek, nar. 27.11.1921, Bludov, zemřel 13.5.1945, Šumperk. Padl jako partyzán po boji 13. května 1945.
Miroslav Vítek, nar. 5.3.1925, Pískov, zastřelen 31.3.1945, Dolní Temenice, Bratrušovská střelnice. Pohřben v Pískově.
Antonín Vlček, nar. 19.4.1921, Pískov, zastřelen 31.3.1945, Dolní Temenice, Bratrušovská střelnice. Pohřben v Pískově.
František Vykydal, nar. 28.2.1912, Temenice (okr. Šumperk), zemřel 26.3. 1945, Brieg. Poštovní úředník v Šumperku, zemřel při pochodu smrti. 29. dubna 1946 byl jmenován čestným občanem Šumperka in memoriam.
František Winkler, nar. 8.10.1925, Ruda nad Moravou, zemřel 5.1.1945, Terezín, člen odboje. Student, zatčen v květnu 1944, vězněn v Šumperku a Terezíně.
(zdroje databáze CEVH MO ČR a VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-29821
Souřadnice: N49°57'49.28'' E16°58'36.34''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši
Doplnění informací: Marek Skýpala, Ing. František Jedlička
Pamětní deska Obětem 2. světové války
1938 – 1945
MÍSTNOSTMI TOHOTO DOMU PROŠLY
V UTRPENÍ STOVKY SEVEROMORAV
SKÝCH VLASTENCŮ, KTEŘÍ ZDE BYLI
VYSLÝCHÁNI A MUČENI GESTAPEM
Pamětní deska byla odhalena 8. května 1946. Autorem je zábřežský řezbář a sochař Antonín Berka.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-29598
Souřadnice: N49°57'47.82'' E16°58'37.81''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši