Praha 3
Pamětní deska Josef Růžička a František Gajdicza
Umístění: Praha 3, Slezská 482/125, VinohradyZDE PADLI V REVOLUČNÍM BOJI O PRAHU
DNE 5. KVĚTNA 1945
BOJUJÍCE BOK PO BOKU
ČECH JOSEF RŮŽIČKA
A
SLOVÁK FRANTIŠEK GAJDICZA
ČEST JEJICH PAMÁTCE.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20875
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Kameny zmizelých - Arpad a Wilma Hirschbergerovi
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.
V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
DR. ARPAD
HIRSCHBERGER
NAR. 1885
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 23.1.1943
V OSVĚTIMI
ZDE ŽILA
WILMA
HIRSCHBERGEROVÁ
ROZ. RINDOVÁ
NAR. 1893
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 23.7.1943
V OSVĚTIMI
Kameny byly zřejmě později vyměněny za jiné, obdélníkového tvaru (foto 6. února 2019).
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Josef Kareš
Doplnění informací: Marek Lanzendorf
Příprava dat: Jiří Porteš
Pamětní deska Jaroslav Jarka
Umístění: Praha 3, Šrobárova 2183/5, VinohradyZDE PADL 5.5.1945
HRDINNOU SMRTÍ
V BOJI PROTI NEPŘÍTELI
JAROSLAV
JARKA
VE VĚKU 42 LET
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20879
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pamětní deska Vavro Šrobár
Umístění: Praha 3, Šrobárova 2100/49, oplocená vila čp. 2100V TOMTO DOME ŽIL
VÝZNAMNÝ SLOVENSKÝ POLITIK
A ČESKO-SLOVENSKÝ ŠTÁTNIK,
MINISTER S PLNOU MOCOU PRE SPRÁVU SLOVENSKA
A MINISTER ČESKO-SLOVENSKÝCH VLÁD
DR. VAVRO ŠROBÁR
*9.8.1867 LISKOVÁ - +6.12.1950 OLOMOUC
ČESKO-SLOVENSKÁ SPOLOČNOSŤ,
SLOVENSKO-ČESKÁ SPOLEČNOST
TÁTO PAMÄTNÁ TABUĽA BOLA FINANCOVANÁ
Z ROZPOČTOVEJ REZERVY PŘEDSEDU VLÁDY SLOVENSKEJ REPUBLIKY,
MINISTERSTVOM KULTÚRY SLOVENSKEJ REPUBLIKY
A ODHALENÁ PRI PRÍLEŽITOSTI 95. VÝROČIA VZNIKU ČESKOSLOVENSKA.
ŠROBÁROVA VILA, PRAHA, OKTÓBER 2013
MUDr. Vavro Šrobár:
- narozen 9.8.1867
- studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze
- byl skalním stoupencem T.G.Masaryka
- patřil mezi panslavisty
- v roce 1906 kandidoval do uherského sněmu
- působil jako lékař v Ružomberku, při tom byl stále politicky aktivní, v roce 1918 byl také za své politické aktivity krátce internován
- později se stal prvním ministrem pro správu Slovenska - měl za úkol politicky, administrativně i právně zařadit Slovensko do nově vzniklé Československé republiky
- byl také ministrem zdravotnictví a školství
- v době slovenského klerofašistického státu stál v čele skupiny protifašistického odboje orientovaného na československou exilovou vládu v Londýně
- v této době byl jedním ze dvou předsedů povstalecké Slovenské národní rady
- po 2. světové válce založil Stranu svobody a byl jejím prvním předsedou
- v roce 1950 umírá v Olomouci, je pohřben v Bratislavě
(zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vavro_%C5%A0rob%C3%A1r , http://www.osobnosti.sk/osobnost/vavro-srobar-391 )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 3, Štítného 520/5, Žižkov, v budově ZUŠNA VĚČNOU PAMĚŤ HRDINŮ
ABSOLVENTŮ ŽIŽKOVSKÉ VEŘ. OBCHODNÍ
ŠKOLY, KTEŘÍ OBĚTOVALI ŽIVOTY ZA
VLAST V KVĚTNOVÉ REVOLUCI R. 1945:
BUBNÍK VLASTIMIL * 6. VII. 27
GÜTLING JOSEF * 22. X. 14
TICHÝ STANISLAV * 1. V. 27
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-39448
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Pomník Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 3, U Kněžské louky, Žižkov, parčíkNÁRODE
NIKDY
NEZAPOMEŇ
LET
1938 - 1945
NA VĚČNOU PAMĚŤ
PADLÝCH Z KNĚŽSKÝCH
LUK A Z OKOLÍ VE DNECH
5.-9. KVĚTNA 1945
VĚNUJE KAREL BARTÁK
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-38336
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pamětní deska Mirek Šulc
Umístění: Praha 3, U Kněžské louky 2091/15, ŽižkovMIREK ŠULC
ZEMŘEL 7.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20871
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pomník Obětem 2. světové války - místo je zrušené
Umístění: Praha 3, U Nákladového nádraží 6ZA NAŠI SVOBODU UMÍRALI
JAN KUNA
KAREL HOLÝ
KAREL ŠIMON
JOSEF KODOUŇ
VÁCLAV PRŮŠA
RUDOLF CIPRA
WALTER MÜLLER
BOHUMIL URBAN
MILOŠ VOLEŠÁK
LADISLAV ČECH
VLADIMÍR HÁJEK
MILOSLAV KEJDA
FRANTIŠEK VINŠ
JAROSLAV SLUKA
ROBERT VALENTA
FRANTIŠEK MANDA
BOHUMIL BŘEZINA
FRANTIŠEK JAROŠ
KAREL MIKOLÁŠEK
VÁCLAV RAJTORAL
FRANTIŠEK KARA?
FRANTIŠEK VRTAL
MARIE SCHIMMEROVÁ
FRANTIŠEK NEKVASIL
FERDINAND STRÁNSKÝ
FRANTIŠEK CHLEBEČEK
FRANTIŠEK ?
1939-1945
OBĚTI NĚMEC?
Pomníček byl umístěn na dvoře za vstupní branou se jmény zaměstnanců továrny, kteří zahynuli za ilegální činnost v koncentr. táborech, nebo padli v boji na barikádách. Součástí odboj. skupiny komunistů byla také skupina mládeže, z níž 11 členů bylo zatčeno a 8 zahynulo. Ilegální skupina dřívější továrny Mikrofonka (později Tesla Strašnice) sestrojila ve válce tři vysílačky, které byly použity za povstání v květnu 1945, jedna z nich na vlně 415. V Pražském povstání pak velká část zaměstnanců bojovala na barikádách.
Foto z archivu Oblastní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Praha 3.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní desky Obětem vojenských misí
- + o skupině VPM (P-03, Vítkov, památník)
ppor. in memoriam
VALEŠ Petr
* 25. 5. 1973
+ 5. 8. 1995
mise UNCRO
ppor. in memoriam
ZEMAN Luděk
* 11. 5. 1958
+ 5. 8. 1995
mise UNCRO
kpt.
PALOV Josef
* 26. 4. 1961
+ 25. 3. 1995
v misi UNPROFOR
čet.
HOS Petr
* 28. 4. 1970
+ 21. 3. 1995
v misi UNPROFOR
ppor.
MARTÍNEK Václav
* 2. 6. 1951
+ 13. 1. 1994
v misi UNPROFOR
rtm.
RIGO Igor
+ 22. 4. 1993
v misi UNPROFOR
ppor. in memoriam
ŠIMONKA Petr
* 12. 3. 1970
+ 19. 2. 1991
Saudská Arábie
ppor. in memoriam
MAUER Pavel
* 15. 4. 1978
+ 22. 5. 2003
v operaci
Enduring Freedom
ppor. in memoriam
HENDRICH Vlastislav
* 25. 12. 1978
+ 14. 9. 2002
v misi KFOR
ppor. in memoriam
SEVERA Luděk
* 11. 4. 1978
+ 14. 9. 2002
v misi KFOR
ppor. in memoriam
ZAPADLO Ivan
* 16. 6. 1978
+ 13. 7. 2001
v misi SFOR
ppor. in memoriam
NASAVRCKÝ Jaromír
* 30. 5. 1960
+ 25. 10. 1998
v misi SFOR
mjr. in memoriam
SAMEC Rostislav
* 28. 3. 1967
+ 25. 10. 1998
v misi SFOR
mjr. in memoriam
VÁVRŮ Bohumil
* 27. 8. 1953
+ 25. 10. 1998
v misi SFOR
por. in memoriam
WERNER Adrian
* 3. 12. 1979
+ 9. 10. 2011
v operaci
ISAF-OMLT Afghánistán
por. in memoriam
VYROUBAL Robert
* 24. 1. 1980
+ 31. 5. 2011
v operaci
ISAF-OMLT Afghánistán
prap. in memoriam
VACULÍK Radim
* 5. 4. 1979
+ 30. 4. 2006
v operaci PRT
Afghánistán
por. in memoriam
ŠTĚRBA Milan
* 25. 8. 1973
+ 17. 3. 2008
v operaci
2 SOG VP Afghanistán
rtn. Nikolaj
MARTYNOV
* 29. 9. 1979
+ 3. 5. 2006
v operaci PRT
Afghánistán
št. prap in memorian
BENEŠ David
št. prap in memorian
KLUSÁK Ivo
št. prap in memorian
LIESKOVAN Jaroslav
št. prap in memorian
LIGAČ Libor
št. prap in memorian
ŠENKÝŘ Jan
št. prap in memorian
ŠTĚPÁNEK Patrik
št. prap in memorian
MARCIN Martin
št. prap in memorian
BENEŠ Kamil
št. prap in memorian
PROCHÁZKA Tomáš
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jitka Lenková
Doplnění informací: Jan Kincl
Národní památník na Vítkově
- + o skupině VPM (P-03, Vítkov, památník)
SLÁVA HRDINŮM PADLÝM ZA VLAST
- Památník byl vystavěn v letech 1929-1938 k poctě účastníků boje za vznik Československé republiky (Památník Národního osvobození); za okupace sloužil něm. armádě jako skladiště. Po osvobození v r. 1945 byl upravován a po r. 1948 byl využit k propagaci komunistického režimu. Od r. 1989 se pro něj hledá využití.
- 8. fotografie - sousoší nacházející se v zadním prostoru památníku u fontány, již odtraněno
- 9. a 10. fotografie - reliéfy na velkých bronzových vratech za jezdeckou sochou Jana Žižky
- 11. a 12. fotografie - velký sál památníku
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°05'18.4'' E14°26'57.56''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Lenka Šimčíková, Jan Kincl