Spolek pro vojenská pietní místa

Nápis:
†
V.H. 5.5.1945
Na tomto místě byl 5.5.1945
zastřelen četník Václav Havrda,
který se hrdinsky obětoval
pro záchranu svých kolegů.

Čest jeho památce.

Nápis:
KAREL ŠEDA; RUDOLF SKALICKÝ; MIROSLAV ROČOVSKÝ; JAROSLAV MATOUŠEK; FRANTIŠEK VONDRÁČEK; JIŘÍ MRÁZ; JOSEF KOUKAL

BOJOVALI ZA NÁS
CHOCENŠTÍ LETCI V BRITSKÉM KRÁLOVSKÉM LETECTVU ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

plk. KAREL ŠEDA
4. listopadu 1908 Újezdu Chocně +15. června 1992 Praha
Po okupaci odešel do Francie, kde se účastnil bojů proti německé Luftwaffe. Po porážce Francie bojoval v Anglii u 310. československé stíhací perutě RAF. Od července 1943 létal u 68. noční stíhací perutě ze základny Coltishall. Od února 1945 do konce války sloužil u Metropolitní spojovací perutě na základně Hendon.

plk. MIROSLAV ROČOVSKÝ
18. listopadu 1918 Skořenice +25. dubna 1942 kanál La Manche
Bojoval na stíhačkách hurricane a spitfire jako příslušník 501. perutě RAF. 25. dubna 1942 byl v souboji s nepřátelskou přesilou sestřelen. Podle hlášení spolubojovníků opustil nad mořem poškozený letoun, ale padák neviděli a jeho tělo nikdy nebylo nalezeno.

plk. JOSEF KOUKAL
6. května1912 Jenišovice +23. února 1980 Luže
Byl jedním z prvních pilotů 310. čs. stíhací perutě RAF. Sestřelil dva nepřátelské letouny. 7. září 1940 byl omylem sestřelen vlastní protiletadlovou palbou a utrpěl těžké popáleniny. V dubnu 1943 se vrátil k létání u 312. čs. stíhací perutě. Později létal u transportního letectva s vícemotorovými stroji.

pplk. RUDOLF SKALICKÝ
7. září 1918 Březenice u Chocně +28. prosinec 1941 Severní moře. Sloužil u 311. čs. bombardovací perutě jako zadní střelec bombardéru wellington. Při návratu z náletu na Wilhelmshaven 28. prosince 1941 se utrhla vrtule poškozeného levého motoru a poškodila letoun tak, že musel nouzově přistát na moři. Rudolf Skalický zahynul v potápějícím se trupu bombardéru.

pplk. JAROSLAV MATOUŠEK
14. února 1915 Choceň +16. října 1940 Londýn
Před válkou byl poručíkem československého letectva. Po kapitulaci Francie, kde prodělal výcvik na bombardérech nastoupil v Anglii do 311. čs. bombardovací perutě RAF jako radiotelegrafista. Při návratu z náletu na Brémy byl jeho wellington poškozen protiletadlovou palbou a on byl těžce raněn. Pilotovi se podařilo vrátit do Anglie, ale ztratil orientaci a havaroval v balonové baráži Londýna. Z šestičlenné osádky pět letců uhořelo, přežil pouze zadní střelec.

pplk. FRANTIŠEK VONDRÁČEK
11. ledna 1920 Choceň
U 310. čs. stíhací perutě RAF působil jako letecký mechanik od června 1940 do dubna 1942. Poté absolvoval pilotní výcvik a od dubna 1943 začal bojově létat u 312. čs. stíhací perutě. Už v červnu 1942 s letounem spitfire těžce havaroval a po ročním léčení byl jako trvalý invalida z RAF propuštěn. V Anglii našel nový domov a do Československa se po válce už nevrátil.

mjr. JIŘÍ MRÁZ
23. března 1922 Choceň
Syn továrníka Jaroslava Mráze, odjel do Anglie jako sedmnáctiletý v srpnu 1939. V RAF sloužil jako letecký mechanik, krátce u 310. čs. stíhací perutě a poté u 130. britské průzkumné perutě. Koncem války absolvoval důstojnickou školu a sloužil jako meteorolog.

NEZAPOMEŇME NA NAŠE HRDINY, KTEŘÍ V NEJTĚŽŠÍCH ČASECH BOJOVALI ZA SVOBODU!

Nápis:
ZDE ŽIL
LADISLAV PÁM
NAR. 13.3.1913
DEPORTOVÁN 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
ZDENĚK PÁM
NAR. 30.6.1914
DEPORTOVÁN 15.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
JIŘÍ PÁM
NAR. 29.12.1921
DEPORTOVÁN 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
RUDOLF PÁM
NAR. 1.2.1886
DEPORTOVÁN 5.12.1942
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
BERTA PÁMOVÁ
NAR. 21.5.1883
DEPORTOVÁNA 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI

Nápis:
ZDE ŽIL
EMANUEL LEDEČ
NAR. 20.12.1895
DEPORTOVÁN 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
OLGA LEDEČOVÁ
NAR. 3.5.1897
DEPORTOVÁNA 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
VĚRA LEDEČOVÁ
NAR. 24.2.1927
DEPORTOVÁNA 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
ZDEŇKA NEUMANNOVÁ
NAR. 2.1.1906
DEPORTOVÁNA 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI