Choceň
Hrob Antonín Barnet
ANTONÍN BARNET, ZAHRADNÍK
11.6.1903, ZAVRAŽDĚN NĚMECKÝMI NACISTY 9.5.1945.
Souřadnice: N50°0'9.22'' E16°13'40.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla
Hrob Eduard Libánský
EDUARD LIBÁNSKÝ, OFICIAL Č.S.D
21.1.1903, PADL 5.5.1945.
Souřadnice: N50°0'9.22'' E16°13'40.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla
Kenotaf Bohumil a František Satran
BOHUŠ SATRAN
SYN, SLÁDEK V RUSKU, NAR.
31./5.1890-..............
.........................
.......+9./8.1915........
.........................
FRANTIŠEK SATRAN
SYN, ABSOLVENT ZEMSKÉ HOS-
PODÁŘSKÉ AKADEMIE V TÁBOŘE
NAR. 24./5. 1895 ZEMŘ. 7./4. 1916 V
V ZAJATECKÉM TÁBOŘE "V ZOLOTAJA
ORDA" V TAŠKENTĚ V RUSKU.
části nápisu osekány
Satran František: *1895 Humpolec. Příslušnost Choceň, okres Vysoké Mýto. Jednoroční dobrovolník, čestný svobodník, střelecký pluk 30. +26.3.1916 - v zajateckém lazaretu při křižovatce drah č. 120, Zlatá Orda, Rusko
Pohřben tamtéž.
Satran Bohuslav: *31.5.1890 Humpolec. Bydliště:Něžín okr. Černigovská gub. Datum zařazení do legie: 13.9.1914. Legie: Čs. družina. Hodnost: vojín. Konec v legiích: 9.6.1915, padl.
(zdroj: http://vuapraha.cz )
Rok před vypuknutím první světové války odjel do Ruska "na zkušenou"i syn tehdejšího humpoleckého sládka Bohuslav Satran. Narodil se roku 1890 přímo v pivovaru, po absolvování školy v Humpolci navštěvoval průmyslovou školu a vyučil se po otci sládkem. V té době čeští sládci řídili výrobu v každém větším ruském pivovaru.
Na začátku války Češi, kteří chtěli bojovat za svobodu své vlasti, mohli do ruské armády vstoupit jen jako dobrovolníci. Bohuslav Satran vstoupil hned 13. září 1914 do Československé družiny a jako rozvědčík se zúčastnil bojů. Za svoji statečnost byl odměněn dvěma Georgievskými kříži. Když ruské vojsko na začátku června 1915 začalo ustupovat, byly právě Satranově rozvědce svěřovány ty nejtěžší úkoly. Ale 9. června 1915 Bohuslav Satran padl.
O smrti Bohuslava Satrana napsal Arnošt Cechmajstr: Rozvědku, v níž byl bratr Satran, vedl desátník Jaroslav Syrový. Zvolna a bez řeči kráčela kupředu hrstka unavených chlapců. Smutné myšlenky vířily v jejich myslích. S jakými růžovými nadějeme táhli tudy před půl rokem. Jejich cíl — osvobození zemí českých a Slovenska — zdál se jim tenkrát tak blízko. A nyní: den po dni, týden za týdnem, po dlouhé měsíce ruská armáda ustupuje, nepřítel je stále v patách. Přes to však nezoufají, ale vytrvale jdou za ustupující armádou a střeží každý krok nepřítele. Tak i dnes těžce se probírají bažinatou krajinou k vesnici Melniky. Zatím se úplně setmělo. Kraj páchl zápachem požárů. Vpředu vystoupily ze tmy neznatelné obrysy nějakého dvorce. Rozvědčíci stanuli a naslouchali. Nic se nehnulo, jen kdesi daleko zněl do nočního ticha klapot a skřípot kol nějakých těžce naložených vozů či děl. Vykročili, aby prohlédli tmavé stavení. Sotva postoupili několik kroků vpřed, prokmitla tmou řada záblesků a třeskla salva výstřelů. Ve zmatku rozprchla se rozvědka a bez povelu zalehli vojáci na mokrou zem. Nestříleli, neboť by tím prozradili, že je jich jen hrstka. Když střelba nepřítele neustávala, ba ještě se rozšiřovala doleva i doprava, byli jisti, že narazili na silného nepřítele. Také jejich úkol byl tím splněn. Bylo nesporně zjištěno, kam až nepřítel před večerem dorazil. Bez povelů, jak byli na rozvědkách uvykli, vraceli se zpět, provázeni střelbou, která se rozpoutala po celém kraji. Za nevelikým svahem rozptýlení rozvědčíci se shromáždili. Počítali se. Dva chyběli! Zjišťovali, kdo se nevrátil: Syrový a Satran! Čekali čtvrt hodiny, čekali půl. Chtěli se vrátiti, zda někde nebloudí zraněni. Střelba však houstla a blížila se a proto museli zase zpět bez svých dvou kamarádů.
Teprve na úsvitě shromáždila se větší část roty a po krátkém odpočinku vydala se na další pochod za ustupujícími Rusy. Se zaťatými zuby a pěstmi bezmocně hrozili k vesnici Mělníky, kde ztratili bratra Satrana. Byl to skromný a tichý hoch, jehož osud i ostřílené bojovníky dojímal. V kraji, kudy se několikrát převalila příšera války, nalezl hrob, který jistě již dávno zapadl a zarostl travou.
(zdroj: VHÚ, http://www.humpolak.cz, příloha Národního osvobození Legionářský týden z 16.8.1934, č. 65)
Souřadnice: N50°0'7.34'' E16°13'40.4'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser
Kenotaf Josef Faltus
V upomínku na Pepu Faltuse,
který byl popraven Němci
v Berlíně 8.9.1943 ve věku 34 let.
Souřadnice: N50°0'9.22'' E16°13'40.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla
Kenotaf František Vyčítal
PAMÁTCE
FRANTIŠKA VYČÍTALA
NEZVĚSTNÉHO VE VÁLCE SVĚTOVÉ
Souřadnice: N50°0'9.22'' E16°13'40.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla
Kenotaf Jaroslav Šafka
JAROSLAV ŠAFKA
STUDUJÍCÍ REÁLNÉHO GYMNÁSIA,
BYL NĚMCI POPRAVEN V BERLÍNĚ
19.5.1923 - 16.4.1943
Souřadnice: N50°0'9.22'' E16°13'40.09'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Palla
Pamětní deska Václav Havrda
†
V.H. 5.5.1945
Na tomto místě byl 5.5.1945
zastřelen četník Václav Havrda,
který se hrdinsky obětoval
pro záchranu svých kolegů.
Čest jeho památce.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-39924
Souřadnice: N50°0'3.28'' E16°13'30.61'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jana Černínová
Pamětní deska legionářům
PAMÁTCE
PADLÝCH LEGIONÁŘŮ
MÍSTNÍCH RODÁKŮ
PLŠEK LADISLAV ZBOROV, NOVÁK JAROSLAV ZBOROV, ŠIMÁČEK JOSEF ZBOROV, SATRAN BOHUMIL RUSKO, ŠRAJER JAN BAGNEUSE, ZACHAŘ VÁCLAV SIBIŘ, KLABAN RUDOLF SIBIŘ, ŠTANTEJSKÝ TOM. SIBIŘ, BRUSTMAN JOSEF SIBIŘ.
1914 - 1918
ZDE JEST ULOŽENA PRSŤ OD ZBOROVA
Šimáček Josef, nar. 26.6.1894/26.7.1894, Choceň. V RU armádě sloužil u 94. pěšího pluku. Zajat 15.2.1915, Lubkov. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Omsku. Zařazen 12.7.1918 jako vojín k 1. záložnímu pluku. Službu ukončil 22.1.1921, způsob v databázi neuveden.
Šrajer Jan, nar. 16.4.1896, Choceň. V zahraničí sloužil dnem 8.5.1917 jako vojín v britské armádě, Norfolk. Zemřel 28.8.1918. Další data neuvedena.
Klaban Rudolf, nar. 7.11.1895, Choceň. V RU armádě sloužil u 30. zeměbraneckého pěšího pluku jako vojín. Zajat 17.9.1915, Rovno. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Orlu. Zařazen jako vojín k 7. střeleckému pluku. Zemřel 1.8.1918, Jevgeněvka, Ussurijský front.
Štantejský Tomáš, nar. 13.12.1882, Choceň. V RU armádě sloužil u 98. pěšího pluku jako vojín. Zajat 5.7.1915, Lublín. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 13.12.1917, současně zařazen jako vojín k 6. střeleckému pluku. Další data v databázi neuvedena.
Brustmann Josef, nar. 7.8.1895, Choceň. V RU armádě sloužil u 30. zeměbraneckého pluku jako vojín. Zajat 5.7.1915, Krasnik. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Horodkovič, Rjazaň, zařazen 19.1.1918 jako vojín k 2. střeleckému pluku. Zemřel 26.2.1919 sebevraždou zastřelením, pohřben v Miassech.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06896
Souřadnice: N50°0'6.06'' E16°13'18.96''
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Z CHOCEŇSKA
V BOJÍCH
ZA SVOBODNOU
VLAST
1939 – 1945
PADLI
MATOUŠEK JAROSLAV 1940 ANGLIE
SKALICKÝ RUDOLF 1941 LA MANCHE
ROČOVSKÝ MIROSLAV 1942 FRANCIE
JIRÁSKÝ JOSEF 1944 FRANCIE
KRAMÁŘ JOSEF 1944 SNP
Matoušek Jaroslav, poručík, nar. 14.2.1915, Choceň, příslušník 1.4.3. - 311. peruť. Padl 16.10.1940, Velká Británie, Bentley Priory, pohřben Pinner.
Skalický Rudolf, četař, nar. 4.9.1918, Hemže, příslušník 1.4.3. - 311. peruť. Padl 28.12.1941, Severní moře.
Ročovský Miroslav (Miloslav), rotmistr, nar. 18.11.1918, Skořenice, příslušník 5.1. - RAF, 501st Squadron. Nezvěstný od 25.4.1942, kanál La Manche.
Jiráský Josef, desátník, nar. 26.8.1912, Nasavrky, příslušník 1.4.2. - 1. obrněná brigáda. Padl 15.10.1944, Francie, Dunkerque, tělo nebylo nalezeno.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06759
Souřadnice: N50°0'6.06'' E16°13'18.96''
Pomník přidal: Jaroslav Šváb
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
ZBOROV, VOUZIERS, SLOVENSKO, DOSS ALTO, SIBIŘ
OBĚTEM
MILITARISMU A FAŠISMU
1914 - 1918
1939 - 1945
OBĚTEM II. SVĚTOVÉ VÁLKY
Aubrecht Alois, Barnet Antonín, Bárta Bohuslav, Bečička Václav, Bíca Josef, Bouček Josef, Braun Adolf, Časlavka Josef, Dostál Jan, Ell Miroslav, Faltejsek Adolf, Faltus Josef, Frischmann Alois, Frischmannová Edita, Frischmann Petr, Frischmann Jan, Goldmann Karel, Goldmannová Klára, Hajzler Antonín, Hanzl Miloslav, Havrda Václav, Hejl Josef, Hemžský Václav, Hobl František, Homolka Miroslav, Hönig Bedřich, Hönigová Helena, Houdek Václav, Hrstka Augustin, Jelínek Jaroslav, Jiráský Josef, Kašpar František, Kmošek Oldřich, Kocum Jindřich, Kodýtek Ludvík, Kohnová Matylda, Kopecká Štěpánka, Kovář Miroslav, Krahulec Karel, Kramář Josef, Kraus František, Krejčí Heřman, Krejčí Vladimír, Kubík Jan, Kubišta Milan, Kučera Jaroslav, Kužela František, Kuželová Růžena, Lainz Václav, Ledeč Emanuel, Ledečová Olga, Ledečová Věra, Libánský Eduard, Lilienfeld Arnošt, Matoušek Jaroslav, Mikeš Karel, Mikulecký Jaroslav, Mlejnek Jaroslav, Nechvíle Ladislav, Nováček Ladislav, Novotný František, Ogrodník Stanislav, Opočenský Stanislav, Pám Jiří, Pám Ladislav, Pám Otokar, Pám Rudolf, Pám Rudolf, Pámová Berta, Pámová Berta, Pařízek Zdeněk, Pecháček Josef, Pelc Milan, Pražák Augustin, Přibyl Jaroslav, Robitschková Pavla, Ročeň Karel, Ročovský Miroslav, Ropek František, Ropek Josef, Rychtařík Karel, Sajdlová Božena, Schwarzová Růžena, Skalický Rudolf, Starý Jan, Stein Leo, Stejskal Josef, Stern Vilém, Sternová Adéla, Sychra Josef, Syrový Robert, Syrový Václav, Šafka Jaroslav, Šedo František, Šilar Bedřich, Šilarová Marta, Škraňka Václav, Šotka Jiří, Štrankmüller Josef, trávníček Jaroslav, Vodička Jaroslav, Vondráček Jaroslav, Wesselová Ella, Zemek Oldřich
PAUKERT STINO, 1925
Historické foto 1925.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06957
Souřadnice: N49°59'57.67'' E16°13'32.68''
Pomník přidal: K.W. Schubsky, Jaroslav Šváb, Ivana Pochobradská
