Jeseník

Bezručova, Dukelská, Husova, Kostelní, Nádražní, náměstí Hrdinů, náměstí Svobody, Palackého, Revoluční, nezařazeno

Pomník Obětem 1. světové války - místo je zrušené

Autor: archiv Marian Čep, archiv
Umístění: Jeseník
Nápis:
DIE HEIMAT
IHREN HELDENSÖHNEN,
BEKRÄNZT MIT LORBEER
UND BETAUT
MIT TRÄNEN.
Poznámka:

- z archivního snímku text nečitelný
- z pomníky zbyly jen 2 fragmenty pylonu, více se nedochovalo


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marian Čep
Doplnění informací: Bc. Jaromír Knotek

Hrob Fridrich Edler von Enhuber

Autor: Bc. Jaromír Knotek, 18.07.2017
Umístění: Jeseník, Jeseník (něm. Gräfenberg) u červeně značené cesty u rozcestí, na turistické Stezce V. Priessnitze v lese severně města
Nápis:
(na sloupu)
Ein Mann noch in des Lebens Fülle,
Lerbrach hier seinen Pilgerstab;
Und Freundschaft baule seiner Hülle
Im duftgen Wald ein grünes Grab.
Was Sommer Eifer ihm verneinte,Ein Stückchen Erd zur letzten Redi,
Gab Menschenliebe ihm, und weinte
Manch stumme Thräne noch hiezu.
1848

(deska na pomníku dole)
ENHUBERŮV NÁHROBEK
Fridrich Eler von Enhuber byl majorem c. a k. rakouské
armády a pocházel z Vídně. Zemřel 21.6.1848 a byl pochován
na tomto místě 24.6.1848 na pozemku Vincence Priessnitze,
když mu bylo odepřeno uložení na místním hřbitově. Spáchal
sebevraždu, a to proto, jak pověst vypráví, že mu rodina za-
bránila oženit se s chudou dívkou, kterou miloval. Verše na
pomníčku složil jeho přítel kapitán Rotmeister. Pomník nad je-
ho hrobem nechaly postavit ušlechtilé paní z Grafenberku.
Text v překladu podle E. Kappera:
Muž plný života a síly jaré - zde zahynul co oběť světa zlob;
a jeho tělu přátelství tu staré - květnatý lesní upravil hrob.
Co zbožná horlivost mu odpírala, ten kousek země, lásku nemajíc,
to láska k lidstvu jemu věnovala - přemnohou slzu při tom uroníc.
1848
NADACE V. PRIESSNITZE 1995

(na podstavci)
UPRAVENO PÉČÍ MNV
JESENÍK 1960.
Poznámka:

Přepis textu v němčině nemusí být přesný.
Původně dřevěný kříž byl postaven jako vzpomínka na majora c. a k. rakouské armády Fridricha Edlera von Enhubera z Vídně. Německá verze o jeho úmrtí říká: Ve svých 39 letech se major zamiloval do baronky Ilony von Ebenhausen. Krásná šlechtična mu lásku opětovala, a to vzdor okolnosti, že již byla zasnoubena s jedním uherským magnátem. Ten se o všem dozvěděl a přichystal krutou pomstu. Enhuber se totiž údajně podílel na březnovém povstání ve Vídni a po jeho potlačení se schovával právě na Gräfenberku, přičemž doufal v amnestii. Žárlivý sok ho ale udal. Když to Enhuber zjistil, zvolil dobrovolnou smrt. Snad neměl dost síly k útěku, snad mu došly peníze. Enhuberovo tělo bylo nalezeno v den, kdy měl být zatčen. Legenda se dobře poslouchá, ale jak už to chodí, pravdivé je pouze její jádro.
Ze seznamů lázeňských pacientů totiž víme, že Enhuber pobýval na Gräfenberku již od února roku 1848. Březnového povstání ve Vídni se tedy nezúčastnil. Podle svědectví Ferdinanda Neuperta a Rudolfa Mocha, které údajně sepsal Jan Ripper, se Enhuber stal obětí své krize, která se během tvrdé priessnitzovské kůry dostavovala. Pacient trauma psychicky nevydržel a svůj život ukončil.
Dále se již všechny verze shodují: Sebevrah byl pohřben na hřbitově ve Frývaldově. O dva dny později se však nad papírenským jezem utopil ze zoufalství jistý učeň, který na požadavek tehdejšího faráře Gottfrieda Budeho musel být pohřben mimo posvěcenou půdu. To místní obyvatelstvo rozzuřilo. Cožpak si lidé nejsou rovni ani po smrti? Proto se tentýž den shromáždil před farou agresivní dav, kameny vytloukl skla v oknech a velebníčkovi vzkázal: Jestli urozený sebevrah ze hřbitova nezmizí, faru zapálíme a vás vyženeme. Ještě téhož večera byli vybráni dva muži nevalné pověsti, kteří Enhuherovy ostatky exhumovali a pochovali na Gräfenberku, na místě jeho sebevraždy.
V roce 1865 nechaly "ušlechtilé paní gräfenberské a frývaldovské" postavit na tomto místě nahoře zkosený mramorový pomník, což mělo symbolizovat zmařený život. Pomník objímal železný plůtek. Na opracovaném kameni dodnes čteme německý nápis stvořený rakouským hejtmanem Rittmeistrem.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°14'45.03'' E17°10'49.83''
Pomník přidal: Bc. Jaromír Knotek
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 1. světové války - místo je zrušené

Autor: vets.cz, archiv
Umístění: Jeseník, Bezručova, farní kostel Českobratrské církve evangelické
Nápis:
neznámý
Poznámka:

Zdroje a texty v nich:
Gedenktafel - Enthüllung, DPT č.277/1932 z 24.11.1932
Unter großer Beteiligung fand vor kurzem in der evangelischen Kirche die Enthüllung einer Gedenktafel für die im Weltkrieg gefallenene Söhne der evangelischen Pfarrgemeinde statt. Der Kameradschaftsunterstüßungsverein mit Fahne und Musik sowie eine Abordnung des Deutschen Turnvereines nahmen an der Feier teil. Als Einleitung erklang, von der Musikkapelle des Kameradschaftsvereines vorgetragen, Körners „gebet vor der Schlacht“, worauf der Ortspfarer Kirchenrat Dr. Folwartschny die Weithere hielt. Dann fiel die Hülle und vor den Blicken der Bersammelten erschien die aus schwedischem Granit in der Gaubsdorfer Fachschule hergestelite Gebächtnistafel, auf beren schwarzem Grund, geziert mit den Attributen des Krieges, in Frakturschrift die Namen der Gelallenen deutlich fichtbar Arden. Als Kurator der Gemeinde dankte Wilhelm Eglfeer allen Erschienenen. Mit Tiber Einfühlung brachte Anni Christ auf der Geige ein Larghetto von Tartini zum Bortrag. Nach Gebet und Schlußsegen klang die Feier aus in das von der Misukkapelle des Kameradschaftsvereines gespielte Lieb „Ich hatt´ einen Kameraden“. Der Kameradschaftsverein wibmete seunen Kameraden einen Kranz. Es war eine erhebenbe Feier, die bei allen Leisnehmern einen tiefen, nachhaltigen Eindruck hinterließ.

Jaromír Indra: Válečné pomníky v Jeseníku
JESENICKO. Vlastivědný sborník, sv. 10., SOkA Jeseník a Vlastivědné muzeum Jesenicka, Jeseník 2009. 76 s.
ISBN 978-80-86388-71-7 (ZAO)
Zatímco o postavení pomníku v katolickém farním kostele se stále jednalo, byla v druhé polovině listopadu 1932 za účasti velkého množství obyvatel a hostů odhalena v evangelickém kostele pamětní deska se jmény padlých a nezvěstných člen evangelické náboženské obce. Slavnosti se zúčastnil i podpůrný spolek bývalých vojínů s praporem a hudbou, zástupci německého Turnvereinu atd. Slavnost byla zahájena Körnerovou modlitbou Gebet vor der Schlacht provedenou hudbou veteránského spolku. Pamětní desku z černé žuly s vyrytými jmény padlých, zhotovenou v odborné kamenické škole v Supíkovicích, odhalil místní evangelický farář Dr. Folwartschny. Kurátor evangelické obce Wilhelm Eglseer poděkoval přítomným za účast, slečna Anni Christ zahrála na housle Largo od Tartiniho. Po závěrečné modlitbě a skladbě Ich hatt´ einen Kameraden, položili členové veteránského spolku k desce věnec a účastníci slavnosti se v tichu rozešli.

Z_inv_c_8932_sig_cM_VII_2_1882_-_1946_Jesenik
str. 51:
Franz Franke nar. 18.11.1886, syn Franze Franke, ševce v Jeseníku a jeho ženy Terezie roz. Heinisch, velitel čety pěšího regimentu 15, 4. rota, jinak průvodčí elektr. městské dopravy ve Vídni, padl u Krasnik (asi Polsko) 23.8.1914 (podle Seznamu ztrát z 23.9.1914)
Paul Hoffmeister, nar. 7.10.1885 v Mühlhausenu v Duryňsku, jinak ženatý knihtiskař v Jeseníku - padl v bitvě ve Francii mezi Aisne a Argonnenwalde jako dělostřelec 6. baterie mobilního dělostřeleckého pluku von Paukera německého sboru 1.11.1914 v 11.30 dopoledne
str. 54:
Josef Ojeser byl sice voják, ale nepadl v boji - byl to pěšák k.k. 15 reg. zemské obrany, v civilu hrnčíř v Krnově, nar. 30.5.1885 v Dolní Dlouhé Loučce okr. Šternberk, oženil se 20.5.1912, zemřel ve věku 30 let 11.1.1916 ve 3 hod. ráno na zápal plic v Domově rekonvalescentů na Pradědu
(zdroj: http://vademecum.archives.cz/vademecum/MultiView.action?_sourcePage=qS_TY9b9WPWyfPXQPVNxNJ_zX8SJQKOvfa31BpIgitV6bpk2694ZMQ%3D%3D )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°14'4.58'' E17°12'28.33''
Pomník přidal: Bc. Jaromír Knotek
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem komunismu

Autor: Jaromír Knotek, 14.11.2018
Umístění: Jeseník, Dukelská, u Lípy svobody
Nápis:
OBĚTEM KOMUNISMU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jaromír Knotek

Lípa svobody

Autor: Ing. Jindřich Tejnecký, 16.06.2019
Umístění: Jeseník, Dukelská, u pomníku Obětem komunismu
Nápis:
LÍPA
SVOBODY
17.11.1989

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Klára a Roman Ujfaluši, 13.08.2009
Umístění: Jeseník, Husova, hřbitov
Nápis:
OBĚTI VÁLKY
1914-1918
1939-1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7102-07305
Souřadnice: N50°14'07.10'' E17°12'37.00''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši

Hrob vojáků Rudé armády

Autor: Klára a Roman Ujfaluši, 13.08.2009
Umístění: Jeseník, Husova, hřbitov
Nápis:
ZDE ODPOČÍVAJÍ
PŘÍSLUŠNÍCI RUDÉ ARMÁDY

ČEST JEJICH PAMÁTCE

KORAČUNVLADIMÍR, TRBOLICZ EUGENIUS, TORNNOV PIETER, LOBINOW NIKOL, SCHURCZ NIKOLEI

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7102-07304
Souřadnice: N50°14'6.39'' E17°12'32.7''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši

Hrob Viktor Schünzel

Autor: M. Lašťovka, 07.06.2018
Umístění: Jeseník, Husova, hřbitov, u horní zdi
Nápis:
Fliegerhauptmann
Viktor
Schünzel
1884 – 1917
Sic transit gloria mundi
Poznámka:

Viktor Schünzel se narodil v Jeseníku (tehdejším Frývaldově) 25. 12. 1884 v rodině hostinského Klementa Schünzela. Otec vlastnil malou restauraci na Gräfenberku č.p. 269, dnes obytný dům Vojenské lázeňské léčebny na Myslbekově ulici. Po absolvování měšťanky se Viktor vyučil černému řemeslu, což mu umožnilo vstup do rakousko-uherské armády, která i přes značný konzervatismus procházela modernizací. Loďstvo, dělostřelectvo a nejnovější zbraň letectvo požadovaly technické odborníky. Po ukončení kadetky pěšího vojska ve Vídni se V. Schünzel dostal k letectvu.
Patřil totiž k vůbec prvním R-U vojenským aviatikům. Byl vycvičen již v roce 1911 v prvním řádném pilotním kurzu ve Vídeňském Novém Městě. V následujících letech zastával řadu významných postů až po velitele letecké setniny (Fliegerkompagnie). Do 31. 7. 1915 byl dvakrát vyznamenán, obdržel Vojenský záslužný kříž 3. třídy a bronzovou Vojenskou záslužnou medaili (Signum Laudis). Během dalších dvou let války byl povýšen do hodnosti hejtmana a vyznamenán Řádem železné koruny 3. třídy, stříbrným Signum Laudis a dvěma německými řády. V roce 1917 byl převelen s nově vybavenými stroji na italskou frontu. Ve funkci velitele Fliku č. 28 dne 21. 6. 1917 Viktor Schünzel zahynul při zkušebním letu na novém dvoumístném průzkumném letounu typu Aviatik C.I (výr. č. 37.12) poblíž letiště Prosecco (severně od Terstu). Společně s ním zahynul i druhý člen osádky J. Magyar.
Až posmrtně získal rytířský kříž Leopoldova řádu. Byl pohřben na městském hřbitově v Jeseníku 5. července 1917.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7102-43112
Pomník přidal: Jaromír Knotek

Hrob Hans Friedrich

Autor: Jana Šubrtová, 18.02.2018
Umístění: Jeseník, Husova, městský hřbitov
Nápis:
HANS FRIEDRICH
K.u.K. Artillerie-Oberstleutnant
geb.am 18.Juli 1853 - gest. am 1. Jänner 1914

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°14'6.33'' E17°12'36.28'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Kenotaf vojáka

Autor: Jana Šubrtová, 18.02.2018
Umístění: Jeseník, Husova, městský hřbitov
Nápis:
Dem Andenken an
unseres Sohn u. Bruder
Alfred
+23./11.1918
in Ital.Gefangenschaft

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°14'6.33'' E17°12'36.28'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka