Terezín

Komenského, Máchova, Městský hřbitov, náměstí ČSA, Pražská, Principova alej, nezařazeno

Pamětní deska vojákům Rudé armády

Autor: Dan Vrba ml., 05.07.2010
Umístění: Terezín, náměstí ČSA 179, budova radnice
Nápis:
TEREZÍN BYL OSVOBOZEN SOVĚTSKOU
ARMÁDOU 8. KVĚTNA 1945. BUDOVA RADNICE
SE STALA SÍDLEM SOVĚTSKÉHO VELITELSTVÍ,
KTERÉ PODSTATNĚ PŘISPĚLO
K LIKVIDACI EPIDEMIE SKVRNITÉHO TYFU
ZANESENÉHO DO TEREZÍNA NA SKLONKU
VÁLKY VĚZNI Z "POCHODŮ SMRTI".
ТЕРЕЗИН БЫЛ ОСВОБОЗДЕН СОВЕТСКОЙ АРМИЕЙ 8. МАЯ 1945 Г. В ЗДАНИИ РАДУШИ ПОМЕЩАЛАСЬ СОВЕТСКАЯ КОМЕНДАТУРА, КОТОРАЯ СУЩЕСТВЕННО ПОМОГЛА ЛИКВИДОВАТЬ ЭПИДЕМИЮ СЫПНОГО ТИФА, ПАСПРОСТРАВЕННОГО В ТЕРЕЗИНЕ В КОНЦЕ ВОЙНЫ ЗАКЛЮЧЕННЫМИ ИЗ "ПОХОДОВ СМЕРТИ"
TEREZÍN A ÉTÉ LIBÉRÉ PAR L´ARMÉE ROUSE
LE 8 MAJ 1945. L´HOTEL DE VILLE
DEVINT LE SIÉGE DU COMMANDEMENT
SOVIETIQUE QUI A LARGEMENT CONTRIBUÉ
A LA LIQUIDATION D´UNE EPIDEMIE
DU TYPHUS BOANTHEMATIQUE ENTRAINÉ
DANS LA VILLE A LA FIN DE LA GUERRÉ
PAR LES DÉTENUS PARTICIPANT
AUX „BARCHES DE LA MORT“.
TEREZÍN WAS LIBERATED
BY THE SOVIET ARMY ON MAY 8. 1945.
THE DOWN-HALL BECAME THE SEAT
OF THE SOVIET MILITARY HEADQUARTERS
WHICH CONSIDERABLY HELPED
TO PUT A NAND TO THE EPIDEMIC
OF TYPHUS BROUGHT INTO TEREZIN
AND THE END OF THE WAR BY PRISONERS
FROM „MARCHES OF DEATH“.
THERESIENSTADT WURDE AM 8. MAI 1945
VON DER SOWJETARMEE BERREIT.
DAS RATHAUSGEBÄUDE IST ZUM SITZ
DER SOVJETKOMMANDATUR GEWORDEN,
DIE WESENTLICH ZUR LIQUIDIERUNG
DER GEGEN ENDE DES KRIEGES
DURCH HÄFTLINGE DER „TODESMÄRSCHE“
NACH THERSESIENSTADT VERSCHLEPPTEN
FLECKTYPHUSEPIDEMIE BEITRUG

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Dan Vrba ml., 05.07.2010
Umístění: Terezín, náměstí ČSA, budova bývalé školy
Nápis:
V TÉTO BUDOVĚ BÝVALÉ ŠKOLY SE NACHÁZEL JEDEN Z DĚT-
SKÝCH DOMOVŮ TEREZÍNSKÉHO GHETTA. ŽILI ZDE CHLAPCI
VE VĚKU 10-15 LET. VĚTŠINA Z NICH BYLA SPOLU S TISÍCI
DALŠÍCH ŽIDOVSKÝCH DĚTÍ POSTUPNĚ DEPORTOVÁNA Z
TEREZÍNA DO VYHLAZOVACÍCH TÁBORŮ NA VÝCHODĚ.
OSVOBOZENÍ SE DOŽILA JEN NEPATRNÁ ČÁST.

IN DIESEM EHEMALIGEN SCHUGEBÄUDE BEFAND SICH EINES
DER KINDERHEIME DES GHETTOS THERESIENSTADT. HIER LEKTEN
10-15JÄHRIGE KRABEN. DIE LISTEN ARDEN MIT TAUSENDEN
ANDERSEN JÜDISCHEN KINDERN FRÜHER ODER SÚTER AUS
THERESIENSTADT IN DIE VERNISCHTUNGSLAGER IM OSTEN
DEPRTIERT. NUR EIN GERINGER TEIL VON IHNEN BLEBTE
DIE BEFREIUNG.

IN THIS FORMER SCHOOL BUILDING, ONE OF THE CHILDREN
HOMES OF THE TEREZÍN GHETTO WAS LOCATED. BOYS AGEND
10-15 LIVED HERE. MOST OF THEM, ALONG WITH THOUSANDS
OF OTHER JEWISH CHILDREN, WERE LATER DEPORTED FROM
TEREZÍN TO THE EXTERMINATION CAMPS IN THE EAST.
ONLY A FEW OF THEM SURVIVED.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Ludwig Czech

Autor: Karl W. Schubsky, 03.10.2015
Umístění: Terezín, náměstí ČSA
Nápis:
PAMÁTCE DR. LUDWIGA CZECHA
(narozen 14.2.1870 ve Lvově, zemřel 20.8.1942 v Terezínském ghettu)
Předsedy Německé sociálně demokratické dělnické strany v letech 1921-1938 v Československé republice a ministra vlády Československé republiky v letech 1929-1938. Věnováno Selinger. Gemeinde, sudetskými sociálními demokraty z celého světa.
Poznámka:

text ze snímku nečitelný, nápisy jsou i v jiných jazycích

JUDr. Ludwig Czech [čech] (14. únor 1870 Lvov, Rakousko-Uhersko, nyní Ukrajina – 20. srpen 1942 Terezín), byl advokát, politik a ministr za československé německé sociální demokraty, jehož život skončil v koncentračním táboře Terezín.
Narodil se ve Lvově, jeho otec byl železniční úředník. Po dostudování střední školy začal ve Vídni studovat práva a s rodinou se přestěhoval do Brna, tam se také přihlásil k sociálním demokratům. Po získání titulu doktora práv se vrátil do Brna (krátce působil i v Curychu, kde složil advokátské zkoušky) a zde začal svou advokátskou praxi. V roce 1899 vedl německou část zemské organizace rakouské sociální demokracie na Moravě. Od roku 1906 byl členem brněnského městského zastupitelstva. Dne 21. října 1906 se oženil s Elizabeth Kafkovou (narozenou 8.3.1886), která byla za 2. světové války také vězněna v Terezíně, ale na rozdíl od svého muže se dočkala konce války.
Po vzniku samostatného Československa se jeho organizace stala v roce 1918 součástí Německé sociálně demokratické dělnické strany v ČSR. Ve volbách v roce 1920 byl za tuto stranu zvolen poslancem Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Republiky československé (poslancem byl do roku 1938) a také místopředsedou sněmovny (do roku 1925). Když došlo k roztržce sociálních demokratů a odchodu komunistů, založení jejich vlastní strany, stal se nástupcem předchozího předsedy Josefa Seligera ve funkci předsedy strany. Je citován v souvislosti s aktivistickou politikou spolupráce s československou vládou. V letech 1929–1938 byl ministrem několika vlád s odpovědností za resorty veřejných prací, sociální péče a zdravotnictví.
Od roku 1914 vykonával Czech samostatnou právnickou praxi. V letech 1924–1929 vykonával v jeho advokátní kanceláři místo advokátního koncipienta pacifista Jindřich Groag.
Na sklonku třicátých let byl Czech spolustraníky často kritizován za přílišnou pasivitu vůči expanzi Henleinovy SdP. Ideologicky setrvával na pozicích internacionálního marxismu, zatímco opoziční křídlo strany vedené Wenzlem Jakschem sázelo na tzv. Volkssozialismus (národně-lidový socialismus), který měl obnovit popularitu Sociální demokracie mezi sudetskými Němci. Od konce roku 1937 přebírala Jakschova skupina stále více iniciativu a v březnu 1938 byl na sjezdu strany zvolen novým předsedou strany právě Jaksch. Ludwig Czech následně, 11.4.1938, abdikoval i na funkci ministra. Protože předseda vlády Milan Hodža v napjaté situaci hrozícího válečného konfliktu váhal s výběrem jiného Němce do své vlády, žádný německý sociální demokrat už místo Czecha jmenován nebyl a stal se tak posledním německy mluvícím ministrem československé vlády v historii. Po okupaci Českých zemí pak Czech snášel příkoří od nacistů, odmítaje emigrovat. V březnu 1942 byl pro svůj židovský původ poslán do Terezína, kde po půl roce zemřel ve věku 72 let.
Žil v Brně až do své deportace dne 23. 3. 1942 transportem Ad-730 do Terezína, kde podle úmrtního listu, uveřejněného v databázi www.holocaust.cz, zemřel 22. 8. 1942 v 1 hodinu. V Terezíně bydlel v budově B V., světnice 184a. In memoriam mu byl v roce 1992 udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.
(zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Czech)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: Twiggy, 29.10.2006
Umístění: Terezín, Pražská
Nápis:
RUDÉ ARMÁDĚ-OBČANÉ TEREZÍNA

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4205-00543
Souřadnice: N50°30'42.57'' E14°08'56.24''
Pomník přidal: Twiggy

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Dan Vrba ml., 05.07.2010
Umístění: Terezín, Pražská, Jiráskovy sady
Nápis:
TEREZÍNSKÝM MUČEDNÍKŮM
1942-1945

věnují vojáci záložníci 1950

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4205-00453
Pomník přidal: Dan Vrba ml.

Národní hřbitov Terezín

Autor: Dan Vrba ml., 02.07.2010
Umístění: Terezín, Pražská, před Malou pevností
Nápis:
NÁRODNÍ HŘBITOV
Poznámka:

V předpolí Malé pevnosti byl v září 1945 založen Národní hřbitov, na nějž byly přeneseny a pochovány ostatky obětí z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti, židovského ghetta ve městě Terezín a koncentračního tábora Litoměřice. Národní hřbitov vznikal postupně v letech 1945-1958. Jsou na něm uloženy ostatky asi 10000 obětí, z toho 2386 v jednotlivých hrobech. (podrobnosti a další informace viz www.pamatnik-terezin.cz)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4205-31078
Pomník přidal: Dan Vrba ml.

Sad na paměť Obětí 2. světové války

Autor: Twiggy, 29.10.2006
Umístění: Terezín, Pražská
Nápis:
SAD PIONÝRŮ
VYBUDOVANÝ NÁKLADEM
PIONÝRSKÝCH ORGANISACÍ
NA PAMĚT DĚTÍ
UMUČENÝCH ZA FAŠISMU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°30'42.57'' E14°08'56.24''
Pomník přidal: Twiggy

Pomník Obětem holokaustu

Autor: Jiří Vondřejc, 03.04.2015
Umístění: Terezín, Principova alej 304, Malá pevnost, u přístupové cesty vedoucí k popravišti Policejní věznice Terezín
Nápis:
Na tabulce na podstavci:
Ladislav Chochole - Beze jména
(text též angličtině a němčině)
Poznámka:

Bronzové sousoší tvořené šesti postavami v nadživotní velikosti - dva muži a tři ženy, z nichž jedna drží na ruce dítě. Před nimi je další, napolo ležící postava nahého muže. Na toto místo bylo sousoší umístěno 20. listopadu 2009, byť původně mělo stát jinde. Monument, jehož autorem je Ladislav Chochole, byl totiž původně plánován jako dominanta Národního hřbitova. V roce 1988 se již dokonce prováděly přípravy na jeho osazení. O rok později bylo ovšem od záměru upuštěno a sousoší bylo prozatímně umístěno za kino v Malé pevnosti. Pro Národní hřbitov byly mezitím zvoleny jako dominanta kříž a Davidova hvězda.
Pramen: http://zapomnicky.pamatnik-terezin.cz/index.php/tabory-kategorie-test/42-pomniky-terezin/313-sousoi


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°30'54.41'' E14°09'59.68''
Pomník přidal: Jiří Vondřejc
Příprava dat: Vladimír Štrupl