Praha 3
Hrob Moritz von Werther
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VII.)
- Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VII.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
MORITZ
von WERTHER
k.u.k. Hauptmann d.R.
Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Karel Štěpán
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VII.)
- Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VII.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
KAREL
ŠTĚPÁN
PLUKOVNÍK V.V.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Alois Gabler
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VII.)
- Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VII.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
ALOIS GABLER
Reichsritter von Adlersfeld
k.k.Statthalteri Conceptspraktikant
k.u.k. Lieutnant i.d.R. gewes. Zögling
der k.k. Theresianischen Akademie
*24. Sept. 1894. +16. Okt. 1892.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Francois de Verrette
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VII.)
- Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VII.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
FRANCOIS
DE VERRETTE
K.K.
Oberst in der Armee,
verschied am 10. August
1861
im 54. Lebensjahre.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Ladislav Vlasák
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VII.)
- Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VII.
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
PLUKOVNÍK MUDr
LADISLAV VLASÁK
*18.11.1874 +27.3.1933
Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Karel Reinwald a kenotaf Emilie Reinwaldová
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
- střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
ING. C. KAREL REINWALD
POSLUCHAČ IV. ROČ. ČES. VYS. ŠKOLY TECHNICKÉ
A PORUČÍK ČSL. DĚLOSTŘ. PL. Č. 1
ZEMŘ. 8. ZÁŘÍ 1919 V STÁŘÍ 24 R.
IN MEMORIAM
EMILIE REINWALDOVÁ
ROZ. REINEROVÁ
15. 10. 1943
V OSVĚTIMI VE STÁŘÍ 19 LET.
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Ferdinand Bellony
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
- střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
FERDINAND BELLONy
K.u.K. MILITÄR
BAU - RECHNUNGSOFFIZIER
GEB. 1845 GEST. 1903
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Petr Režnar
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IX.)
- P-03, Olšanské hřbitovy, IX. část
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
kpt. MUDr. PETR REŽNAR
*14.4.1972 +17.8.2005
Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob František Touš a Václav Touš
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
- střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
RODINA TOUŠOVA
FRANTIŠEK TOUŠ
SVOBODNÍK POLNÍ PILOT LETEC
NAR. 2.X.1906 ZAHYNUL 26.IX.1926
VÁCLAV TOUŠ
NADPORUČIK POLNÍ PILOT LETEC
NAR. 27.IX.1902 ZAHYNUL 27.X.1933
Pilot svob. FRANTIŠEK TOUŠ od LP2 zemřel dne 28.8.1926 při srážce letadel v blízkosti letiště Olomouc – Neředín (ve druhém letadle zemřel Václav Palek – jeho hrob je také na vets.cz). Datum úmrtí na náhrobku je chybně napsané (když o tom ve všech novinách psali o měsíc dřív). Pohřben byl v Brandýse n. L., později byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do Prahy na Olšanské hřbitovy, kde byly pohřbeny dne 6.11.1945.
V Lidových novinách vyšel odpoledne 28.8.1926 článek: Srážka dvou letadel. Oba piloti mrtvi, letadla zničena. Olomouc 28. srpna. Dnes ráno startovala 35. letka leteckého pluku č. 2 v Olomouci, vedená rotmistrem Merhautem a skládající se z pilotů četaře Tichého, svobodníka Touše, četaře Murcka a četaře Václava Pálka. Letka měla nařízeno cvičit evoluce. V 8.30, když letka byla nad velkým letištěm, prováděli renversement, tj. obrat po křídle. Když byl letoun řízený svobodníkem Toušem na mrtvém bodě, srazil se s letounem četaře Pálka, jenž si o něco pospíšil a dostal se do prostoru, ve kterém měl provésti Touš obrat. Oba stíhací letouny typu Š – 20 zaklestily se do sebe křídly a počaly mírnou vývrtkou padati k zemi. To se stalo asi ve výši 1000 metrů, a bylo pozorováno, jak letci z letiště tak i kapitánem Topičem, jenž tudy právě ve svém stroji letěl. Před očima všech těch zřítily se letouny k zemi a zabořily se vrtulemi i motory hluboko do země. Přiběhnuvší vojáci vytáhli z trosek úplně deformovaná těla obou nešťastných letců. Stroje jsou rozbity na padrť. Mrtví jsou: svobodník – pilot František Touš, 20letý, délesloužící, původem z Červené Pečky u Kolína, a četař – pilot Václav Pálek, 24letý z Drozdova č. 63 u Hořovic v Čechách.
V novinách Pozor dne 29.8.1926 vyšel článek: Srážka dvou letadel ve výši 1200 m nad zemí. Letadle se zřítila. – Piloti zabiti. O včerejším leteckém neštěstí v Olomouci, o němž se ve večerním vydání „Pozora“ obšírněji rozepisujeme, vydána byla tato úřední zpráva: V sobotu v 8’35 hod. srazili se letouni Š-20.34 a Š-20.31 s posádkami, svobodník pilot Touš František a četař pilot Pálek Václav ve výši 1200 metrů při provádění akrobacie nedaleko letiště. Letadla vrazila do sebe jedno pravou a druhé levou nosnou plochou. Takto do sebe zakleštěná padala k zemi. Při dopadu na zemi byli oba letci v bezvědomí a těžce zraněni. Po převozu do nemocnice zjištěno bylo jejich úmrtí. Letouni se roztříštili. Četař Pálek při provádění evoluce renversement upjal pravděpodobně pozornost na řízení stroje a zapomněl pozorovati okolí, následkem čehož vrazil do letounu svobodníka Touše, který letěl nad ním. Četař Pálek pochází z Drozdova u Hořovic a svobodník Touš z Červené Pečky u Kolína.
V kronice LP2 je napsáno: Dne 28. srpna 1926 ráno byli jsme svědky strašného leteckého neštěstí, jež se odehrálo před očima všech, kdož touž dobou byli na letišti. Dva letouny Š-20, řízené svob. Toušem a čet. Pálkou, se srazily ve výši 1000m při provádění akrobacie. Oba letouny po srážce, již bylo slyšet až na letiště se zřítily, zakleštěny do sebe, k zemi a z jediné hromady příšerných trosek byli vyproštěni oba piloti hrozně zohaveni a mrtvi. Tato katastrofa svou nezvyklostí a hrůzou způsobila nejen u pluku, ale hlavně u olomouckého obyvatelstva značné vzrušení. Oba piloti byli známí svou dovedností a krajní odvahou. Příčinu srážky nutno hledati v tom, že jeden z obou pilotů nepozoroval své okolí a nalétl svému druhu na kormidla. Pohřeb obou zahynulých konal se dne 31. srpna 1926 z kasáren Štefánikových na hlavní nádraží, odkudž byli převezeni do svých rodišť, Pálka do Drozdova u Hořovic, a Touš do Brandýsa n. L., kam byly ku pohřbům vyslány od pluku deputace.
V novinách Pozor dne 1.9.1926 vyšel článek: Pohřeb svob. Touše a četaře Pálka konal se včera odpoledne za obrovské účasti z řad vojenských i občanských. Ze Štefánikových kasáren vyjela dvě auta, ztrácející se v záplavě květin a věnců a táhnoucí trupy letadel, na nichž byly uloženy poslední pozůstatky obětí tragické katastrofy. Dlouhá řada pohřebního průvodu táhla se velebně za zvuků smutečního pochodu ulicemi, sestávajíc z důstojnictva celé posádky, mužstva pilotní školy a leteckého pluku č. 2. Po obou stranách hrnuly se pak proudy obecenstva. Ve vzduchu kroužila tři letadla a doprovázela na poslední cestě naše tragicky zahynuvší piloty. Byli to rotm. Merhaut, čet. Novotný a des. Murcek, kteří onoho tragického rána se zřítivšími se druhy letěli. Na nádraží promluvil velitel letky npor. Bayer, kdy mnohé oko zaslzelo žalem nad osudem nadějných pilotů, načež za zvuků státních hymen zmizely rakve ve vagonech.
V kronice LP2 je taky napsáno: U příležitosti brněnských vzorkových veletrhů uspořádal Moravský aeroklub dne 8. srpna 1926 letecký den, na brněnském státním letišti, spojený se soutěží o ceny v rychlosti, akrobacii a dovednosti pozorovatelů. … Při závodech jednotlivých posádek dobyli cen: kpt. Zelený v rychlostním závodu, svob. Touš ve vzorné akrobacii….
Osoby zmíněné v článcích jsou: Vilém Murcek (na těchto stránkách v JzP) byl budoucí známý učitel létání, npor. Otto Baier (v článku i Bayer) byl dle Kroniky LP2 velitelem 37. letky, rtm. František Merhaut byl dle Kroniky LP2 pilotem 37. letky. Kpt. Jaroslav Topič byl dle Kroniky LP2 velitelem 35. letky. Václav Palek (v článcích Pálek, Pálka) je pohřben v Cerhovicích (zrušený hrob je na těchto stránkách). V novinách je sice uvedena příslušnost obou letců k 35. letce, ale roj letadel vedl pilot 37. letky a na pohřbu mluvil velitel 37. letky – takže příslušnost k 35. letce je sporná.
Pilot npor. VÁCLAV TOUŠ z VTLÚ zahynul dne 27.10.1933 při letecké nehodě v Praze - Letňanech, při porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel.
V novinách Pozor dne 28.10.1933 vyšel článek: Letecké neštěstí v Letňanech u Prahy. Pilot se chtěl z letadla vyprostit a skočit s padákem, leč marně. Nalezl v troskách smrt. Praha 27.října. (TNO). V pátek dopoledne o 10. hod. 15. min. havaroval při zkušebním letu na letišti v Letňanech letoun 44-1, se kterým byly prováděny zkoušky za letu vojenským technickým a leteckým ústavem. Nadporučík polní pilot – letec Václav Touš, 31letý, který letoun zkoušel, jest mrtev. Ve výši asi 500 metrů dostal se letoun z dosud nezjištěné příčiny do ploché vývrtky, ze které pilot na okamžik letoun vyrovnal. V zápětí však letoun znovu přešel do vývrtky. Pilotovi, ačkoliv se snažil z padajícího letounu se vyprostiti, aby se mohl zachránit padákem, se toto úsilí nezdařilo. Při dopadu na zem letoun se roztříštil a pilot zahynul. Pravou příčinu nehody zjišťuje komise, která byla na místo havárie ihned vyslána.
Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Souřadnice: N50°4'45.62'' E14°27'59.29''
Pomník přidal: Petr Kudláček
Hrob Tomáš Galinovský
- + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov)
není znám
Pilot rtm. Tomáš Galinovský od LP1 zemřel 13.7.1924 při letecké nehodě u Čelákovic. Vojenský pilot Galinovský, který létal se souhlasem MNO i pro ČSA, zde bez souhlasu MNO létal vyhlídkové lety pro firmu Aerosport. Po startu v zatáčce zachytil o strom, spadl na břeh Labe a zemřel i se dvěma cestujícími. V Kronice LP1, str. 138 (ke čtení na VHA Praha) je uvedeno: Dne 16. července ve 14 hod. konal se pohřeb rotmistra pol. pil. letce Galinovského, který zahynul u Čelákovic při vykonávání letecké služby 13. července 1924 , z divizní nemocnice na Olšany. Tomáš Galinovský již jméno na náhrobku nemá, jeho hrob identifikoval správce hřbitova.
V novinách Pozor z úterý 15.7.1924 je psáno: Velké letecké neštěstí U Čelakovic. V neděli přihodilo se v Čelakovicích u Prahy letecké neštěstí, jaké se dosud nestalo. Jedná se totiž o neštěstí, přihodivší se při letech zábavných, které v Čelákovicích pořádá civilní podnik letecký Aerosport, jehož majitelem je továrník Souček z Prahy. Neštěstí přihodilo se v místech, kde se koupá nejvíce výletníků z Prahy. Také v neděli pořádal Aerosport zábavní lety s velkým 4sedadlovým letadlem nad Čelakovicemi. Letadlo absolvovalo dva lety úplně hladce a bezvadně, ale při třetím došlo ke katastrofě. Stroj při třetím letu řídil pilot Kolínský, vedle seděl továrník Souček, vzadu správce cihelny Antonín Klika a 20letá Karla Zemanová z Prahy. Sotvaže letadlo vzlétlo, narazilo pravým křídlem na vršek topolu a střemhlav spadlo k zemi. Při pádu vybuchla nádržka s benzínem a stroj byl vržen do vody. Některé součástky se vzňaly. Následky byly hrozné. Pilot a Klika byli zabiti, Souček a Zemanová těžce popáleni a raněni. Na místo činu přijelo brzy záchranné auto z Prahy a raněné odvezol do nemocnice. Mezi koupající mi, již bylo na 20 000, vznikla pravá panika a případ vzbudil všude velké vzrušení.
V Lidových novinách z úterý 15.7.1924 je psáno: K leteckému neštěstí u Čelakovic. Včera dostavila se do Čelakovic soudní komise, která provedla obdukci obou mrtvol při nedělním leteckém neštěstí. Trosky letadla odklidilo vojsko. Mrtvý pilot Tomáš Kalinovský je rotmistr 1. leteckého pluku, jenž vzlétl, ačkoliv je vojenským pilotům zakázáno létati s civilním stroji. Kalinovský byl dobrý letec, ale nepočínal si při startu, jak vyžadovala vážnost situace. Startoval šikmo od topolů a pak opsal kružnici. Tato kružnice byla při třetím startu malá a tím letadlo ztratilo na výstupnosti, nedostalo se na topoly a narazilo na ně.
V novinách Pozor ze středy 16.7.1924 je psáno: Třetí oběť leteckého neštěstí u Čelakovic. V pondělí ráno zemřela na klinice profesora Kreibicha v Praze Karla Zemanová jako třetí oběť nedělního letecké neštěstí u Čelakovic. Majitel letadla J. Součkovi vede se už lépe. Jak vyšetřováním se zjistilo, uspořádal Souček se svým letadlem lety u Čelákovic bez povolení úřadů. Letadlo bylo vyzkoušeno jen pro 3 osoby, Souček letadlo zatěžkávací však osobami čtyřmi. Letadlo řídil vojenský pilot Galinovský, který bez povolení vojenských úřadu dal se k řízení soukromého letadla najmouti.
Více o nehodě na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Souřadnice: N50°4'49.63'' E14°28'23.5''
Pomník přidal: Petr Kudláček