Praha 3

Hrob Francois de Verrette

Autor: Milan Lastovka, 24.04.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
FRANCOIS
DE VERRETTE
K.K.
Oberst in der Armee,
verschied am 10. August
1861
im 54. Lebensjahre.

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Ladislav Vlasák

Autor: Milan Lastovka, 24.04.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
PLUKOVNÍK MUDr
LADISLAV VLASÁK
*18.11.1874 +27.3.1933

Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Karel Reinwald a kenotaf Emilie Reinwaldová

Autor: Milan Lastovka, 24.04.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
ING. C. KAREL REINWALD
POSLUCHAČ IV. ROČ. ČES. VYS. ŠKOLY TECHNICKÉ
A PORUČÍK ČSL. DĚLOSTŘ. PL. Č. 1
ZEMŘ. 8. ZÁŘÍ 1919 V STÁŘÍ 24 R.

IN MEMORIAM
EMILIE REINWALDOVÁ
ROZ. REINEROVÁ
15. 10. 1943
V OSVĚTIMI VE STÁŘÍ 19 LET.

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Ferdinand Bellony

Autor: Milan Lastovka, 24.04.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
FERDINAND BELLONy
K.u.K. MILITÄR
BAU - RECHNUNGSOFFIZIER
GEB. 1845 GEST. 1903

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Petr Režnar

Autor: Milan Lastovka, 24.04.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
kpt. MUDr. PETR REŽNAR
*14.4.1972 +17.8.2005

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob František Touš a Václav Touš

Autor: Petr Kudláček, 12.06.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov VI, skupina 7b, hrob č. 112-113
Nápis:
RODINA TOUŠOVA

FRANTIŠEK TOUŠ
SVOBODNÍK POLNÍ PILOT LETEC
NAR. 2.X.1906 ZAHYNUL 26.IX.1926

VÁCLAV TOUŠ
NADPORUČIK POLNÍ PILOT LETEC
NAR. 27.IX.1902 ZAHYNUL 27.X.1933
Poznámka:

Pilot svob. FRANTIŠEK TOUŠ od LP2 zemřel dne 28.8.1926 při srážce letadel v blízkosti letiště Olomouc – Neředín (ve druhém letadle zemřel Václav Palek – jeho hrob je také na vets.cz). Datum úmrtí na náhrobku je chybně napsané (když o tom ve všech novinách psali o měsíc dřív). Pohřben byl v Brandýse n. L., později byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do Prahy na Olšanské hřbitovy, kde byly pohřbeny dne 6.11.1945.
V Lidových novinách vyšel odpoledne 28.8.1926 článek: Srážka dvou letadel. Oba piloti mrtvi, letadla zničena. Olomouc 28. srpna. Dnes ráno startovala 35. letka leteckého pluku č. 2 v Olomouci, vedená rotmistrem Merhautem a skládající se z pilotů četaře Tichého, svobodníka Touše, četaře Murcka a četaře Václava Pálka. Letka měla nařízeno cvičit evoluce. V 8.30, když letka byla nad velkým letištěm, prováděli renversement, tj. obrat po křídle. Když byl letoun řízený svobodníkem Toušem na mrtvém bodě, srazil se s letounem četaře Pálka, jenž si o něco pospíšil a dostal se do prostoru, ve kterém měl provésti Touš obrat. Oba stíhací letouny typu Š – 20 zaklestily se do sebe křídly a počaly mírnou vývrtkou padati k zemi. To se stalo asi ve výši 1000 metrů, a bylo pozorováno, jak letci z letiště tak i kapitánem Topičem, jenž tudy právě ve svém stroji letěl. Před očima všech těch zřítily se letouny k zemi a zabořily se vrtulemi i motory hluboko do země. Přiběhnuvší vojáci vytáhli z trosek úplně deformovaná těla obou nešťastných letců. Stroje jsou rozbity na padrť. Mrtví jsou: svobodník – pilot František Touš, 20letý, délesloužící, původem z Červené Pečky u Kolína, a četař – pilot Václav Pálek, 24letý z Drozdova č. 63 u Hořovic v Čechách.
V novinách Pozor dne 29.8.1926 vyšel článek: Srážka dvou letadel ve výši 1200 m nad zemí. Letadle se zřítila. – Piloti zabiti. O včerejším leteckém neštěstí v Olomouci, o němž se ve večerním vydání „Pozora“ obšírněji rozepisujeme, vydána byla tato úřední zpráva: V sobotu v 8’35 hod. srazili se letouni Š-20.34 a Š-20.31 s posádkami, svobodník pilot Touš František a četař pilot Pálek Václav ve výši 1200 metrů při provádění akrobacie nedaleko letiště. Letadla vrazila do sebe jedno pravou a druhé levou nosnou plochou. Takto do sebe zakleštěná padala k zemi. Při dopadu na zemi byli oba letci v bezvědomí a těžce zraněni. Po převozu do nemocnice zjištěno bylo jejich úmrtí. Letouni se roztříštili. Četař Pálek při provádění evoluce renversement upjal pravděpodobně pozornost na řízení stroje a zapomněl pozorovati okolí, následkem čehož vrazil do letounu svobodníka Touše, který letěl nad ním. Četař Pálek pochází z Drozdova u Hořovic a svobodník Touš z Červené Pečky u Kolína.

V kronice LP2 je napsáno: Dne 28. srpna 1926 ráno byli jsme svědky strašného leteckého neštěstí, jež se odehrálo před očima všech, kdož touž dobou byli na letišti. Dva letouny Š-20, řízené svob. Toušem a čet. Pálkou, se srazily ve výši 1000m při provádění akrobacie. Oba letouny po srážce, již bylo slyšet až na letiště se zřítily, zakleštěny do sebe, k zemi a z jediné hromady příšerných trosek byli vyproštěni oba piloti hrozně zohaveni a mrtvi. Tato katastrofa svou nezvyklostí a hrůzou způsobila nejen u pluku, ale hlavně u olomouckého obyvatelstva značné vzrušení. Oba piloti byli známí svou dovedností a krajní odvahou. Příčinu srážky nutno hledati v tom, že jeden z obou pilotů nepozoroval své okolí a nalétl svému druhu na kormidla. Pohřeb obou zahynulých konal se dne 31. srpna 1926 z kasáren Štefánikových na hlavní nádraží, odkudž byli převezeni do svých rodišť, Pálka do Drozdova u Hořovic, a Touš do Brandýsa n. L., kam byly ku pohřbům vyslány od pluku deputace.
V novinách Pozor dne 1.9.1926 vyšel článek: Pohřeb svob. Touše a četaře Pálka konal se včera odpoledne za obrovské účasti z řad vojenských i občanských. Ze Štefánikových kasáren vyjela dvě auta, ztrácející se v záplavě květin a věnců a táhnoucí trupy letadel, na nichž byly uloženy poslední pozůstatky obětí tragické katastrofy. Dlouhá řada pohřebního průvodu táhla se velebně za zvuků smutečního pochodu ulicemi, sestávajíc z důstojnictva celé posádky, mužstva pilotní školy a leteckého pluku č. 2. Po obou stranách hrnuly se pak proudy obecenstva. Ve vzduchu kroužila tři letadla a doprovázela na poslední cestě naše tragicky zahynuvší piloty. Byli to rotm. Merhaut, čet. Novotný a des. Murcek, kteří onoho tragického rána se zřítivšími se druhy letěli. Na nádraží promluvil velitel letky npor. Bayer, kdy mnohé oko zaslzelo žalem nad osudem nadějných pilotů, načež za zvuků státních hymen zmizely rakve ve vagonech.
V kronice LP2 je taky napsáno: U příležitosti brněnských vzorkových veletrhů uspořádal Moravský aeroklub dne 8. srpna 1926 letecký den, na brněnském státním letišti, spojený se soutěží o ceny v rychlosti, akrobacii a dovednosti pozorovatelů. … Při závodech jednotlivých posádek dobyli cen: kpt. Zelený v rychlostním závodu, svob. Touš ve vzorné akrobacii….
Osoby zmíněné v článcích jsou: Vilém Murcek (na těchto stránkách v JzP) byl budoucí známý učitel létání, npor. Otto Baier (v článku i Bayer) byl dle Kroniky LP2 velitelem 37. letky, rtm. František Merhaut byl dle Kroniky LP2 pilotem 37. letky. Kpt. Jaroslav Topič byl dle Kroniky LP2 velitelem 35. letky. Václav Palek (v článcích Pálek, Pálka) je pohřben v Cerhovicích (zrušený hrob je na těchto stránkách). V novinách je sice uvedena příslušnost obou letců k 35. letce, ale roj letadel vedl pilot 37. letky a na pohřbu mluvil velitel 37. letky – takže příslušnost k 35. letce je sporná.

Pilot npor. VÁCLAV TOUŠ z VTLÚ zahynul dne 27.10.1933 při letecké nehodě v Praze - Letňanech, při porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel.
V novinách Pozor dne 28.10.1933 vyšel článek: Letecké neštěstí v Letňanech u Prahy. Pilot se chtěl z letadla vyprostit a skočit s padákem, leč marně. Nalezl v troskách smrt. Praha 27.října. (TNO). V pátek dopoledne o 10. hod. 15. min. havaroval při zkušebním letu na letišti v Letňanech letoun 44-1, se kterým byly prováděny zkoušky za letu vojenským technickým a leteckým ústavem. Nadporučík polní pilot – letec Václav Touš, 31letý, který letoun zkoušel, jest mrtev. Ve výši asi 500 metrů dostal se letoun z dosud nezjištěné příčiny do ploché vývrtky, ze které pilot na okamžik letoun vyrovnal. V zápětí však letoun znovu přešel do vývrtky. Pilotovi, ačkoliv se snažil z padajícího letounu se vyprostiti, aby se mohl zachránit padákem, se toto úsilí nezdařilo. Při dopadu na zem letoun se roztříštil a pilot zahynul. Pravou příčinu nehody zjišťuje komise, která byla na místo havárie ihned vyslána.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N50°4'45.62'' E14°27'59.29''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Tomáš Galinovský

Autor: Petr Kudláček, 29.08.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov 2ob, odd. 5, hrob č. 235
Nápis:
není znám
Poznámka:

Pilot rtm. Tomáš Galinovský od LP1 zemřel 13.7.1924 při letecké nehodě u Čelákovic. Vojenský pilot Galinovský, který létal se souhlasem MNO i pro ČSA, zde bez souhlasu MNO létal vyhlídkové lety pro firmu Aerosport. Po startu v zatáčce zachytil o strom, spadl na břeh Labe a zemřel i se dvěma cestujícími. V Kronice LP1, str. 138 (ke čtení na VHA Praha) je uvedeno: Dne 16. července ve 14 hod. konal se pohřeb rotmistra pol. pil. letce Galinovského, který zahynul u Čelákovic při vykonávání letecké služby 13. července 1924 , z divizní nemocnice na Olšany. Tomáš Galinovský již jméno na náhrobku nemá, jeho hrob identifikoval správce hřbitova.
V novinách Pozor z úterý 15.7.1924 je psáno: Velké letecké neštěstí U Čelakovic. V neděli přihodilo se v Čelakovicích u Prahy letecké neštěstí, jaké se dosud nestalo. Jedná se totiž o neštěstí, přihodivší se při letech zábavných, které v Čelákovicích pořádá civilní podnik letecký Aerosport, jehož majitelem je továrník Souček z Prahy. Neštěstí přihodilo se v místech, kde se koupá nejvíce výletníků z Prahy. Také v neděli pořádal Aerosport zábavní lety s velkým 4sedadlovým letadlem nad Čelakovicemi. Letadlo absolvovalo dva lety úplně hladce a bezvadně, ale při třetím došlo ke katastrofě. Stroj při třetím letu řídil pilot Kolínský, vedle seděl továrník Souček, vzadu správce cihelny Antonín Klika a 20letá Karla Zemanová z Prahy. Sotvaže letadlo vzlétlo, narazilo pravým křídlem na vršek topolu a střemhlav spadlo k zemi. Při pádu vybuchla nádržka s benzínem a stroj byl vržen do vody. Některé součástky se vzňaly. Následky byly hrozné. Pilot a Klika byli zabiti, Souček a Zemanová těžce popáleni a raněni. Na místo činu přijelo brzy záchranné auto z Prahy a raněné odvezol do nemocnice. Mezi koupající mi, již bylo na 20 000, vznikla pravá panika a případ vzbudil všude velké vzrušení.
V Lidových novinách z úterý 15.7.1924 je psáno: K leteckému neštěstí u Čelakovic. Včera dostavila se do Čelakovic soudní komise, která provedla obdukci obou mrtvol při nedělním leteckém neštěstí. Trosky letadla odklidilo vojsko. Mrtvý pilot Tomáš Kalinovský je rotmistr 1. leteckého pluku, jenž vzlétl, ačkoliv je vojenským pilotům zakázáno létati s civilním stroji. Kalinovský byl dobrý letec, ale nepočínal si při startu, jak vyžadovala vážnost situace. Startoval šikmo od topolů a pak opsal kružnici. Tato kružnice byla při třetím startu malá a tím letadlo ztratilo na výstupnosti, nedostalo se na topoly a narazilo na ně.
V novinách Pozor ze středy 16.7.1924 je psáno: Třetí oběť leteckého neštěstí u Čelakovic. V pondělí ráno zemřela na klinice profesora Kreibicha v Praze Karla Zemanová jako třetí oběť nedělního letecké neštěstí u Čelakovic. Majitel letadla J. Součkovi vede se už lépe. Jak vyšetřováním se zjistilo, uspořádal Souček se svým letadlem lety u Čelákovic bez povolení úřadů. Letadlo bylo vyzkoušeno jen pro 3 osoby, Souček letadlo zatěžkávací však osobami čtyřmi. Letadlo řídil vojenský pilot Galinovský, který bez povolení vojenských úřadu dal se k řízení soukromého letadla najmouti.
Více o nehodě na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N50°4'49.63'' E14°28'23.5''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Leopold Lukáš

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
Autor: Jiřina Fleischmanová, 09.05.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov Olšany
Nápis:
LEOPOLD LUKÁŠ
ÚČASTNÍK
II. ZAHRANIČNÍHO
ODBOJE
*17.10.1912 +20.4.1988
Poznámka:

- po okupaci narukoval k Cizinecké legii, bojoval v Africe
- připojil se k čs. jednotce v Haifě, bojoval u Tobruku
- ve Velké Británii se stal radiotelegrafistou 311. perutě (tuto kvalifikaci už získal v ČSR, při povinné vojenské službě 1934)
- v září 1950 byl propuštěn z ČSA, kde pracoval jako dispečer na ruzyňském letišti
- pracoval jako pomocný dělník
- na letiště se vrátil až po mnoha letech, po rehabilitaci, jako pozemní personál


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiřina Fleischmanová

Hrob František Souček

Autor: Petr Kudláček, 29.08.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov 2ob, skupina 19, hrob 286
Nápis:
nedochoval se
Poznámka:

Pilotní žák voj. František Souček od LP1 zemřel dne 22.5.1924 při letecké nehodě v Praze, nedaleko letiště Kbely. Příčinou nehody byl požár letadla za letu.

V příloze Práva lidu ze dne 23.5.1924 je psáno: Letadlo se zřítilo. Pilot uhořel. Příčina neštěstí nezjištěna. Včera v 9. hodin se vznítilo letadlo typu „Anatra“ 1. leteckého pluku, jež řídil pilotní žák vojín František Souček a zřítilo se na serpentině z Vysočan do Kbel. Letadlo i pilot shořeli. Příčina neštěstí nemohla být dosud zjištěna.

V novinách Pozor ze dne 25.5.1924 je psáno: Kde hledat příčinu neštěstí? K tragické smrti v letadle uhořelého pilota – žáka Součka poznamenává „P.L.“, že letadlo jeho bylo typu „Anatra“, zastaralé, ruské původně letadlo, jedno z těch, jež rakouská vojska zabavila v roce 1917 v Oděse. Letadlo bylo jakž takž pro potřebu školní opraveno, avšak hlavní chyba krátkých výfuků zbaveno být nemohlo a tak bylo snadno vznítitelno. Kdo sedl do „Anatry“, byl prý již předem odsouzen k smrti. List podotýká, že i ti nejzkušenější piloti brali sebou do tohoto typu letadel hasící přístroj „Minimax“.

V Kronice LP1 (ke čtení ve VHA Praha) je uvedeno: Dne 22 (sic) května 1924 konal se pohřeb pilotního žáka vojína Frant. Součka o 14 hod. z kaple posádkové nemocnice na Karlově náměstí.
Dle záznamů správy hřbitova Olšany byl František Souček pohřben 24.5.1924 do hrobu 286, skupina 19, na hřbitově 2ob. Většina hrobů v této skupině (většinou vojenských) není dnes již označena ani jménem ani číslem. Zbyly jen neoznačené hrobové vyvýšeniny (vojenské hroby zpravidla neměly obrubu, byla to jen hliněná vyvýšenina s litinovým křížem s tabulkou se jménem). Ani na hrobu Františka Součka se kříž nezachoval. Neoznačený hrob Františka Součka (č. 286) se nachází vedle označeného hrobu Ondřeje Pavlíka (hrob č. 285).

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Souřadnice: N50°4'55.28'' E14°28'30.4'' (střed hřbitova 2ob)
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Bedřich Wiesner

Autor: Prokop Tomek, 07.01.2020
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, 2ob, odd. 24, hrob 158
Nápis:
ING. BEDŘICH WIESNER
10.III.1893 - 19.XI.1949
Poznámka:

- narozen 10. března 1893 v polských Gilowicích, okres Bělsko
- vystudoval německé reálné gymnázium v Českém Těšíně a vysokou technickou školu ve Vídni
- do března 1916 sloužil v rakousko-uherské armádě, v ruském zajetí se přihlásil jako dobrovolník k čs. legiím.
- před 2. světovou válku spolupráce s průmyslovým oddělením Hlavního štábu MNO
- 15. března 1939 se nevrátil ze služební cesty do vlasti a odletěl do Londýna
- během 2. světové války působil u zpravodajského II. odboru exilového Ministerstva národní obrany v Londýně
- přednostou II. odboru MNO plk. gšt. Františkem Moravcem hodnocen stupněm „výtečný“
- po válce povýšen do hodnosti štábního kapitána
- demobilizoval a pracoval jako ředitel nákupu u Čs. hutí v Praze
- 16. listopadu 1949 zatčen Státní bezpečností, vyslýchán a bestiálně mučen v konspirační chatě u Jíloviště
- 18. listopadu 1949 odvezen do věznice v Praze-Ruzyni, ponechán v cele bez lékařské pomoci
- 19. listopadu 1949 před šestou hodinou ranní zemřel, pitva ukázala jako příčinu úmrtí roztržení jater a zakrvácení dutiny břišní
- jeho žena dostala povolení postavit náhrobek jen za slib, že tam neuvede nic jiného, než holé osobní údaje.
(zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/lide/mlatili-jej-tak-az-mu-roztrhli-jatra-vykrvacel-bez-pomoci-bedrich-wiesner-neprezil-muceni-stb.A201203_113750_lide_ape?)

hrob je v současnosti (11/2021) k adopci - https://hrbitovy-adopce.cz/karta/?karta=1630498835&fbclid=IwAR3_TOLlC0BBoF99Zv7dbscViwzdO6zCeNXsb5lmCri0ABYMBQUTMeRu0ow


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Porteš
Doplnění informací: Prokop Tomek