Praha 6
Pomník Zdeněk Peter
ZDE PADLI ZA VLAST
V KVĚTNU 1945
PETR A ZDENĚK
UNTERVILER
Jedná se o pomník Zdeňku Peterovi, který padl v pražském povstání. Je možné, že při rekonstrukci pomníku došlo ke zkomolení jména.
V současné době (2019-2020) probíhá jednání navrácení původního - správného nápisu.
Z dopisu rodinného příslušníka:
"...nevím, jak se na pomníček dostalo jméno Unterviler (pokud je to skutečně jméno), avšak vím, že se jedná o pomník Zdeňkovi Peterovi ze Střešovic (1.p. Peter), studentovi dejvické architektury , který padl 5. 5. 1945. Byl poté nezvěstný a jeho tělo bylo nalezeno až v červnu ve společném hrobě tuším v Bohnicích. Byl to mladší bratr mého otce, který tam dne 5. 5. celý život nosil květiny a také se snažil na úřad Prahy 6 dostat správnou informaci. Myslím, že byl pomníček v minulosti nějak rekonstruován, ale informace na něm prostě neodpovídá skutečnosti a vznikla nevím jakým omylem ... "
Zdeněk Peter je uveden v knize (MAREK, Jindřich, Ivo PEJČOCH, Jiří PLACHÝ a Tomáš JAKL. Padli na barikádách: padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2015. ISBN 978-80-7278-652-7) s těmito údaji:
Zdeněk Peter
*23.11.1921
+5.5.1945
stavební asistent
Praha XIX, České družiny 17
padl v Dejvicích
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21476
Souřadnice: N50°6'8.31'' E14°23'16.31''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Daniela Bauerová
Pomník Josef Beran
JOSEF KARDINÁL BERAN
ARCIBISKUP PRAŽSKÝ
Narozen 29.1.1888 v Plzni, vysvěcen na kněze 10.6.1911 v Římě. Od roku 1932 rektorem Arcibiskupského semináře a profesorem Univerzity Karlovy v Praze.
Pro své vlastenecké postoje perzekvován nacisty, pak vězněn 1942-1945 na Pankráci, v koncentračních táborech v Terezíně a Dachau.
Dne 4.11.1946 byl jmenován arcibiskupem pražským, na biskupa vysvěcen 8.12.1946.
Po únoru 1948 odmítl podřídit církev komunistickému režimu, proto byl zatčen Státní bezpečností a nepřetržitě držen v domácím vězení na různých místech naší vlasti.
Dne 10.1. 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Vláda povolila odjezd o Říma k převzetí kardinálské hodnosti, ovšem bez možnosti návratu.
V Římě se kardinál Beran zapojil do práce 2. vatikánského koncilu. Na něm vystoupil s projevem „O svobodě svědomí“, v němž se mimo jiné vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa.
V Římě založil České náboženské středisko Velehrad, zasloužil se o kanonizaci sv. Anežky České.
Dne 17. května 1969 v Římě zemřel, ale komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti. Byl proto pohřben po boku papežů v kryptách baziliky sv. Petra v Římě.
Souřadnice: N50°6'9.2'' E14°23'16.3''
Pomník přidal: prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.
Pamětní deska Vojtěch Mestek
ZDE PADL ZA VLAST
9.5.1945
VOJTĚCH MESTEK
Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji:
*21.3.1907, dělník, bydliště Praha XIX, Neherovská 13/1923, padl 9.5.1945 u Německé techniky na rohu Salačovy a Sadové ul.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21396
Souřadnice: N50°6'9.8'' E14°23'14.72''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní desky Obětem 2. světové války
levé deska:
NA PAMĚŤ
KOLEJÁKŮ
UMUČENÝCH
1939-1945
pravá deska:
17.XI.1939
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-22023
Souřadnice: N50°6'4.95'' E14°23'12.1'' (vchod do budovy)
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem komunistického režimu
PAMÁTCE
KNĚŽÍ A BOHOSLOVCŮ
KTEŘÍ BYLI NASAZENI
V LETECH 1949 – 1954
V DOBĚ TOTALITY
DO POMOCNÝCH TECHNICKÝCH
PRAPORŮ VOJENSKÝCH TÁBORŮ
NUCENÝCH PRACÍ
V rámci opatření proti církvi bylo v červnu 1950 rozhodnuto o povolání bohoslovců, řeholníků a kněží k výkonu prezenční vojenské služby, a to bez ohledu na jejich zdravotní stav nebo jiné formy odkladů. První branci rukovali 5. září 1950 a byli zařazováni do speciálních odloučených rot (dobově nazývaných „kněžských“ či „farářských“), aby nemohli duchovně působit na ostatní vojáky. Po složení přísahy a bez jakéhokoliv výcviku byli odesíláni do stavebnictví a průmyslu stavebních hmot. Jejich pobyt u jednotek PTP výrazně překračoval dvouletý vojenský výcvik.
Deska z červené švédské žuly na výšku s rytým zlaceným textem byla instalována dne 14. června 2010. Iniciátorem a autorem textu byl pan Karel Šťáva, sám bývalý příslušník PTP. Desku vyrobilo Kamenictví Martin Šrajer z Páleče u Zlonic.
(Zdroj: http://www.pametnimista.usd.cas.cz )
Souřadnice: N50°6'3.06'' E14°23'16.15'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska Josef Brandejs
ZDE PRACOVAL
JOS. BRANDEJS
ÚČETNÍ OBCE
BYL ZATČEN
PRO ILLEG. ČINNOST
PO MUČENÍ V TRESTNICI
NA PANKRÁCI
BYL POPRAVEN
V BRANDENBURGU
3. ČERVENCE 1944
ČEST TVOJI PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21008
Souřadnice: N50°6'45.48'' E14°19'18.52''
Pomník přidal: Vladimír a Diana Štruplovi
Pomník Obětem 2. světové války
1939 - NEZAPOMENEME - 1945
PAMÁTCE DŮSTOJNÍKŮ GENERÁLNÍHO ŠTÁBU, ABSOLVENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY VÁLEČNÉ, KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY V LETECH 1939-1945
PPLK.GŠT. VÁCLAV ADAM 1905-1943, PLK.GŠT.ŠTĚPÁN ADLER 1896-1942, PLK.GŠT. FRANTIŠEK AMBROŽ 1892-1941, PPLK.GŠT. BEDŘICH BENEŠ 1895-1939, PLK.GŠT. JINDŘICH BERAN 1906-1940, PLK.GŠT. TOMÁŠ BERKA 1896-1943, ARM.GEN. JOSEF BÍLÝ 1872-1941, PPLK.GŠT. FRANTIŠEK BLABOLIL 1904-1942, PLK.GŠT. FRANTIŠEK COUFAL 1892-1941, PLK.GŠT. BOHUMÍR ČERNOHORSKÝ 1903-1942, PLK.GŠT. FRANTIŠEK DĚDIČ 1890-1941, DIV.GEN. MIKULÁŠ DOLEŽAL 1889-1941, BRIG.GEN. KAREL DUBOVSKÝ 1889-1943, BRIG.GEN. JOSEF DVOŘÁK 1891-1941, ARM.GEN. ING. ALOIS ELIÁŠ 1890-1942, PLK.GŠT. RUDOLF FEISTMANTL 1892-1943, PPLK.GŠT. GARDAVSKÝ JAROSLAV 1906-1942, GEN.PLK. JÁN GOLIAN 1906-1945, PLK.GŠT. FRANTIŠEK HÁJEK 1894-1943, PPLK.GŠT. JAROSLAV HALLER 1906-1944, ARM.GEN. BEDŘICH HOMOLA 1887-1943, PLK.GŠT. FERDINAND HOUDEK 1892-1942, PLK.GŠT. TOMÁŠ HOUŠKA 1896-1939, PPLK.GŠT. JOSEF HOZMAN 1905-1942, BRIG.GEN. HRON ANTONÍN 1891-1945, PLK.GŠT. FRANTIŠEK CHLÁDEK 1891-1945, PPLK.GŠT. MIROSLAV CHLAJN 1904-1943, BRIG.GEN. JOSEF CHURAVÝ 1894-1942, PPLK.GŠT. VÁCLAV INGR 1903-1944, PLK.GŠT. JOSEF JÁCHYM 1898-1943, BRIG.GEN. JIŘÍ JAROŠ 1896-1943,, PPLK.GŠT. ČESTMÍR JELÍNEK 1902-1942, PLK. GŠT. JOSEF JIRKA 1896-1942, PLK.GŠT. JAN JIŘIČKA 1903-1942, GEN.II.TŘ. ŠTEFAN JURECH 1898-1945, MJR.GŠT. JUDR. JAN KARLÍK 1895-1944, PLK.GŠT. JOSEF KAZDA 1896-1942, PLK.GŠT. BOHUMIL KLEIN 1898-1939, PPLK.GŠT. ANTONÍN KOCÍ 1899-1942, PPLK.GŠT. JOSEF KOCMANN 1904-1940, BRIG.GEN. JOSEF KOHOUTEK 1896-1942, BRIG.GEN. JAROSLAV KONEČNÝ 1891-1943, PLK.GŠT. JAN KOPECKÝ 1891-1942, PLK.GŠT. FRANTIŠEK KOPULETÝ 1897-1942, BRIG.GEN. LADISLAV KOTÍK 1896-1942, PPLK.GŠT. JAROSLAV KOUBA 1907-1943, PLK.GŠT. VÁCLAV KOUTNÍK 1898-1945, BRIG.GEN. FRANTIŠEK KRÁTKÝ 1893-1942, PLK.GŠT. VÁCLAV KROPÁČEK 1898-1943, PPLK.GŠT. LADISLAV KŘÍŽ 1905-1945, PLK.GŠT. JAROSLAV KULHÁNEK 1907-1942, PLK.GŠT. THEODOR LANG 1887-1945, BRIG.GEN. JAROSLAV LISÝ 1895-1943, ARM.GEN. ING. VOJTĚCH LUŽA 1891-1944, BRIG.GEN. VÁCLAV LYSÁK 1895-1942, GEN.II.TŘ. AUGUST MALÁR 1894-1945, BRIG.GEN. JOSEF MALÝ 1893-1941, PLK.GŠT. FRANTIŠEK MAŠEK 1893-1943, PLK.GŠT. STANISLAV MAŠEK 1897-1943, BRIG.GEN. STANISLAV MAZEL 1894-1943, DIV.GEN. KAREL MEJSTŘÍK 1886-1945, PLK.GŠT. HYNEK NĚMEC 1902-1942, BRIG.GEN. KAMIL NESVEDA 1890-1941, PPLK.DĚL. FRANTIŠEK NOVÁK 1904-1945, BRIG.GEN. ALOIS PAĎOUK 1892-1942, PPLK.GŠT. ALOIS PÁLENSKÝ 1906-1945, BRIG.GEN. KAROL PAKNIK 1900-1944, BRIG.GEN. TOMÁŠ PLCH 1890-1942, BRIG.GEN. FRANTIŠEK POHUNEK 1896-1941, PLK.PĚCH. LADISLAV PREININGER 1895-1941, BRIG.GEN. OLEG PROCHÁZKA 1896-1945, BRIG.GEN. JOSEF PTÁK 1894-1945, BRIG.GEN. JAN REŠ 1896-1942, PPLK.GŠT. PAVEL RIPKA 1898-1942, PPLK.GŠT. OTMAR RŮŽEK 1901-1941, PLK.GŠT. ROBERT RŮŽIČKA 1897-1942, PLK.GŠT. KAREL ŘEZNÍČEK 1898-1942, PPLK.GŠT. PRAVOSLAV ŘÍDKÝ 1907-1943, PPLK.GŠT. BOHUSLAV SELUCKÝ 1905-1945, PPLK.GŠT. JAN SLAVÍK 1908-1944, PLK.GŠT. HYNEK SOUHRADA 1900-1945, PLK.GŠT. MILOSLAV STEHLÍK 1898-1942, PLK.GŠT. STANISLAV SULEDR 1897-1945, PPLK.GŠT. RUDOLF SVÁTA 1905-1942, DIV.GEN. OLEG SVÁTEK 1888-1941, DIV.GEN. VÁCLAV ŠÁRA 1893-1941, PPLK.GŠT. BEDŘICH ŠESTÁK 1905-1944, PPLK.GŠT. JAN ŠŤASTNÝ 1901-1945, BRIG.GEN. JOSEF TACL 1892-1942, PLK.GŠT. VLADIMÍR TALÁŠEK 1901-1942, PLK.GŠT. JAN TŘEBICKÝ 1895-1940, PPLK.GŠT. ZDENĚK TVRZ 1902-1942, PLK.GŠT. JOSEF VAIS 1897-1942, PLK.GŠT. JAN VALENTA 1894-1942, DIV.GEN. JAROSLAV VEDRAL 1895-1944, ARM.GEN. RUDOLF VIEST 1890-1945, DIV.GEN. VÁCLAV VOLF 1893-1942, PPLK.GŠT. RUDOLF VYČÍTAL 1892-1945, DIV.GEN. OTAKAR ZAHÁLKA 1891-1942, MJR.GŠT. LADISLAV ZAHRÁDKA 1903-1943, MJR.PĚCH. JAROSLAV ZÁRUBA 1907-1945, DIV.GEN. JOSEF ZMEK 1889-1942
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20768
Souřadnice: N50°5'41.42'' E14°24'13.82'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník profesora Otto Wichterle
OTTO WICHTERLE VÝZNAMNÝ VĚDEC.
NARODIL SE ROKU 1913 A ZEMŘEL ROKU 1998.
ČÍSLA JEHO PATENTŮ JSOU ZAPSÁNA V KORUNĚ TÉTO SOCHY.
V prosinci 1942 začalo zatýkání i ve Zlíně, zdejší Gestapo se pokoušelo o likvidaci odboje. Wichterle se v té době účastnil pravidelných schůzek u ing. Kouteckého, kde se poslouchala vážná hudba a také se sledovaly pohyby front a zprávy ze zahraničí, nikdy se zde však nemluvilo o organizované odbojové činnosti. Nutno dodat, že Wichterle neměl pocit, že by byl příslušníkem komunistické organizace ani když četl vypůjčeného Engelsova Anti-Duehringa. Koutecký byl jako velitel této „odbojové buňky“ zatčen jako první. Byl podroben strašnému Sonderbehandlungu (tzv. zvláštnímu zacházení), ale ani tehdy nevyzradil žádná jména, a aby se vyhnul dalšímu týrání, oběsil se ve své cele. Gestapo však k jeho mrtvole přivedlo nic netušící manželku a jejího zhroucení využili k zjištění všech jmen. 21. prosince byl Wichterle zatčen, ale díky štěstí a korespondenci s německým chemikem Langenbeckem nebyl poslán do koncentračního tábora, ale byl pouze uvězněn, a to na čtyři měsíce. V té době už za sebou nacisté měli prohry na východní frontě, nad Zlínem se objevovaly americké letouny a bylo jasné, že se blíží konec války. S koncem války skončilo Wichterlovo působení ve Zlíně, především proto, že se do vedení firmy dostali jeho odpůrci.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/ )
Souřadnice: N50°5'8.34'' E14°20'20.87'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska Aleš Hübschmann
ALEŠ HÜBSCHMANN
9.10.1907
PADL PŘI PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
R. 1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21806
Souřadnice: N50°5'36.28'' E14°23'7.62'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Hrob Ladislav a Josef Spálený
- + o skupině VPM (P-06, Dejvice, hřbitov Šárka)
- Praha 6, Dejvice, U Matěje
Obecní hřbitov pro Dejvice byl založen v r. 1902 vedle kostelního hřbitova. Dnešní hřbitov sestává ze čtyř postupně zakládaných hřbitovů. Nejstarší část, označená dnes Šárka I se rozkládá kolem kostela. K ní na jižní části ve svahu přiléhá Šárka II. Z východu je starší část hřbitovů Dejvice I-VI, k jejich západní části je připojena část Dejvice VII, která svou severní stěnou navazuje na hřbitov Šárka II. Ve zdech, které oddělují jednotlivé hřbitovy, jsou průchody. Hřbitov se nachází na katastrálním území Dejvic, má rozlohu 1,29 ha, 201 hrobek 2 320 hrobů a 430 urnových hrobů.
(Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 6, Dejvice, U Matěje
LADISLAV SPÁLENÝ KAPT. V. V.
*1.I.1896 +20.VI.1942
PPLK. MUDr. JOSEF SPÁLENÝ
*3.VIII.1914 +5.VII.1962
Pravděpodobně se jedná o legionáře: Spálený Ladislav, nar. 3.1.1896, Mladá Boleslav. V RU armádě sloužil u 1. div. vozat. jako poručík. Zajat 7.9.1918, Rudnik, Černá Hora. Do čs legií ve Francii se přihlásil 26.10.1918, Soluň. Zařazen jako vojín k div. vozat. 1. Službu v legiích ukončil 3.9.1920 ve stejném zařazení jako poručík.
(zdroj http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )
Souřadnice: N50°6'48.92'' E14°22'46.02'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. František Jedlička
