Brno

Kenotaf Bedřich Budinský a Jiří Budinský

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 23.02.2021
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, skupina 74, hrob č. 445-446
Nápis:
IN MEMORIAM!

BEDŘICH BUDINSKÝ
nadporučík 12. p. pl.
*2/7 1890
+1/9 1914 v boji u Lublinu

JIŘÍ BUDINSKÝ
kapitán 33. pl. ital. legií
*1/10 1894
+11/7 1919 zraněn v boji u Nitry
Poznámka:

Bedřich Budinský padl již začátkem první světové války na ruské frontě.

Jiří Budinský byl italský legionář (více o něm na stránkách Krev legionáře). Zemřel v nemocnici v Trenčíně na následky zranění utrpěných v boji s Maďary u Nitry na Slovensku. Pohřben je v Trenčíně, hrob 5/III/čs.
I když padl až po 1. světové válce, je uveden v kartotéce padlých 1. světové války na stránkách VÚA http://vuapraha.cz/sites/default/files/kartoteka_padlych_v_1_sv_valce/B/Bud%20-%20Buk/ipage00118.htm .


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'8.96'' E16°35'38.41'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Kudláček

Kenotaf Jaroslav Skryja

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 25.04.2021
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, skupina 72, hrob č. 16
Nápis:
JAROSLAV SKRYJA
odborný učitel
*11.3.1895 v Bohdalci
byl sťat pro "Vlast" 27.10.1942
v 20.35 hod. v Berlíně.
Čest jeho památce.
Poznámka:

(zdroj: https://m.dolnikounice.cz/jaroslav-skryja/d-79279 ;
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1283 )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'8.3'' E16°35'39.69'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Petr Kudláček

Pamětní deska Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 05.03.2014
Umístění: Brno, Vítězná 1/02, na zdi Husova sboru
Nápis:
ZDE JEST ULOŽENA NA VĚČNOU PAMĚŤ
PRSŤ Z LEGIONÁŘSKÝCH BOJIŠŤ
ZBOROVA TERRONU DOSS ALTA DOBRUDŽE
NA NICHŽ SYNOVÉ NAŠEHO NÁRODA
UMÍRALI ZA SVOBODU VLASTI
NEBOŤ JIM BYLA MILEJŠÍ SMRT
NEŽ ŽIVOT OTROKA

PRSŤ Z KOUNICOVÝCH KOLEJÍ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34178
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých - Růžena Munková

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Lenka Šimčíková, 15.05.2013
Umístění: Brno, Vlhká 171/15, Zábrdovice, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
RŮŽENA MUNKOVÁ
ROZ. KOHNOVÁ
NAR. 1884
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V IZBICI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých - rodina Bredova

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Lenka Šimčíková, 15.05.2013
Umístění: Brno, Vlhká 176/19, Zábrdovice, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
OTTO BREDA
NAR. 1895
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
OLGA BREDOVÁ
NAR. 1900
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
MOŠE MORIC BREDA
NAR. 1923
UPRCHL 1939
PŘEŽIL

ZDE ŽIL
PAVEL BREDA
NAR. 1924
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 06.10.2005
Umístění: Brno, Výpravní 14, Brno – Horní Heršpice, parčík před nádražím
Nápis:
NA VĚČNOU PAMÁTKU OBĚTĚM
POVOLÁNÍ Z DOBY OKUPACE

OUJEZDSKÝ JOS. strojv. *2/7.1896 - +11/10.1944
RYCHETSKÝ JAN topič *24/12.1901 - +11/10.1944
VACEK VÁCL. strojv. *26/9.1893 - +1/4.1945
KOUCKÝ FR. strojv. *12/10.1896 - +12/4.1945
SERVIS JAR. strojv. *15/10.1899 - +11/10.1944
WEISS FRANT. dílenský *24/4.1921 - +16/10.1944
JANDA GUST. strojv. *28/10.1914 - +12/4.1945
KREJČÍŘÍK FR. topič *24/5.1898 - +1/4 1945
SCHOŘ ANT. strojv. *15/1.1908 - +12/4.1945
VOJTA FR. topič *29/3.1924 - +13/4.1945
MÁŠA STAN. učeň *31/5.1930 - +20/4 1945

ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Poznámka:

- chyba v textu je již na pomníku (OBĚTĚM)
- Oujezdský Josef, nar. 2.7.1896, Boskovice. V RU armádě sloužil u 14. zeměbraneckého pěšího pluku jako vojí. Zajat 28.7.1915, Sokal. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Jekatěrinovce. Zařazen 19.4.1918 jako vojín k 11. střeleckému pluku. Demobilizován 3.2.1921. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-35105
Souřadnice: N49°09'55.26'' E16°36'20.87''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Josef Blažek

Autor: Lenka Šimčíková, 25.04.2013
Umístění: Brno, Výspa, Chrlice, vedle dětského hřiště
Nápis:
1921
ZBOŽNÁ VZPOMÍNKA NA
JOSEFA
BLAŽKA
NAR. 30. ŘÍJNA 1892
V CHRLICÍCH
PADL R. 1914
NA RUSKÉM BOJIŠTI

„VŠICKNI, KTEŘÍŽ V HROBÍCH JSOU,
USLYŠÍ HLAS SYNA BOŽÍHO."

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-33793
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Pamětní deska Karel Weiss

Autor: Pavel Kodytek, 31.03.2010
Umístění: Brno, Weissova 2/1, Brno - Soběšice
Nápis:
ZDE ŽIL ŠTÁBNÍ ROTMISTR – PILOT
ČS: LETECTVA VE VELKÉ BRITÁNII

KAREL WEISS
*28.12.1909 †21.1.1942

POLOŽIL SVŮJ ŽIVOT V BOJI PROTI NEPŘÍTELI
JAKO VĚRNÝ SYN SVÉ VLASTI A STATEČNÝ
OBHÁJCE NAŠÍ CTI, IDEÁLŮ A SVOBODY.
ČEST JEHO JMÉNU I PAMÁTCE

OBČANÉ SOBĚŠIC
Poznámka:

Karel Weiss (1909-1942), štábní rotmistr. Plukovník in memoriam. Soběšický rodák, účastník zahraničního odboje, pilot 311. čs. bombardovací peruti RAF Velké Britanie. Zahynul 21.1.1942 při návratu z náletu na Brémy, když se jeho letoun Wellington zřítil do Severního moře.
Po K. Weissovi je pojmenována ulice v Soběšicích, ve které domek stojí. (zdroj autor snímku)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34079
Pomník přidal: Pavel Kodytek

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Petr Válek, 21.09.2008
Umístění: Brno, Zámecká, Brno - Chrlice, naproti zámku
Nápis:
(přední strana)
V DALEKÉ CIZINĚ
SVŮJ VĚČNÝ SPÁNEK SPÍME
HLASU RODNÉ ZEMĚ
ANI BRATRSKÝCH SRDCÍ
NESLYŠÍME...

LOUČENÍ

(přidaná deska)
OBĚTEM II. SVĚTOVÉ VÁLKY
1939 - 1945
OBČANÉ CHRLIC

(levá strana)
MANDELÍK JAN 1896-1917, DOLEŽAL JAN 1879-1917, CHALOUPKA FR. 1888-1917, MEITNER LEOPOLD 1881-1917, KAŠTICKÝ FR. 1878-1917, MANDELÍN JAN 1895-1917, FILA RAJMUND 1884-1917, TRENZ FR. 1867-1917, VANĚK JAN 1892-1916, KLIMEŠ RUDOLF 1899-1917, EDLER ONDŘEJ 1898-1918, SOLNIČKA JOSEF 1898-1918, JOCHMAN JAN 1895-1918, ROSENBAUM BŘET. 1889-1918, PŘICHYSTAL ŠTEFAN 1889-1918, HOFFMAN JAN 1883-1919, PERNES JAN 1895-1919

PO BOJI

(pravá strana)
BLAŽEK JOSEF 1892-1914, ZEMAN EDUARD 1886-1914, POKORNÝ FR. 1891-1915, KUČERA RAJMUND 1895-1915, LÍZAL JAN 1895-1915, KUČERA FR. 1882-1915, KLIMEŠ FR. 1886-1915, GARTNER TOMÁŠ 1879-1917, POKORNÝ JAN 1898-1914, MÜLLER VOJTĚCH 1894-1918, JOCHMAN CYRIL 1878-1916, RICHTR JAN 1885-1916, HUNKES FR. 1894-1916, RICHTR JAN 1894-1916, BŘEZA JOSEF 1893-1916, KUČERA JOSEF 1883-1916, HARAŠTA JOSEF 1891-1916, KUČERA RUDOLF 1889-1916

DOMA

(zadní strana)
K UCTĚNÍ PAMÁTKY
PADLÝCH SPOLUOBČANŮ
VE SVĚTOVÉ VÁLCE
POSTAVILA OBEC CHRLICKÁ
1924

NA BOJIŠTI

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32494
Souřadnice: N49°08'08.34'' E16°39'12.06''
Pomník přidal: Petr Válek

Pomník Obětem 2. světové války a vojákům Rudé armády

Autor: Petr Válek, 29.04.2007
Umístění: Brno, Zeiberlichova, Brno - Soběšice, spojnice ulic Zeiberlichova a Útěchovská

Nápis:
1938–1945
OBČANÉ SOBĚŠIC
PADLÍ PŘI OSVOBOZENÍ

JAN GRULICH, EDUARD HAŠEK, ANTONIE HAŠKOVÁ, ALOIS CHLOUPEK, MARIE KREJČOVÁ, EMIL LEINWEBER, STANISLAV MAJER, OSKAR NEDOPIL, ZDENA PLUHÁČKOVÁ, FRANTIŠEK PREČ ST., JINDŘICH RŮTA, STANISLAV ŘEHŮREK, FRANTIŠEK SLADKÝ, ANTONIE SLADKÁ, ALFONS SUKANÝ, ANTONÍN ŠPATNÝ

UMUČENI
V KONCENTRAČNÍCH
TÁBORECH

JOSEF DOFFEK, FRANTIŠEK DOHNAL, FRANTIŠEK DRÁPELA, OLDŘICH HLAVÁČEK, JAN POSPÍŠIL, KAREL ŠTĚPÁNEK, JAROSLAV ZEIBERLICH, ALOIS BUCHTA, KAREL KOTLAN, FRANTIŠEK ŠENK

PADLÍ V ZAHRANIČÍ
ŠTÁBNÍ ROTMISTR - PILOT
KAREL WEISS

(pravá strana)
V boji o Soběšice položilo své
chrabré životy 54 rudoarmějců.
Byli dočasně pohřbeni ve
společném hrobě na zahradě
v trati U cihelny /dnes Útěchovská 2/
později po exhumaci byli
převezeni do pamětní mohyly
v královopolském parku na
Božetěchově ulici.
Sovětským vojínům a
důstojníkům
3. praporu 761. pluku
317. divize Rudého praporu
jménem Budapeštská,
vděční občané Soběšic
СОВЕТСКИМ СОЛДАТАМ И ОФИЦЕРАМ
3. БАТАЛЙОНА 761. ПОЛКА
317 ДИВИЗИИ
КРАСНОАРМЕННОЙ
ИМ. БУДъОНСКОЙ
БЛАГОДАРНЫЕ ЖИТЕЛИ
СОБEШИЦ

(na podstavci)
PAMÁTCE OSVOBODITELŮ A OBČANŮ SOBĚŠIC – OBĚTÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY
1938–1945
1945
Poznámka:

Autor - ing. arch. Milan Stehlík, CSc. Prováděcí firma: Building s.r.o. Brno a kamenictví Petr Svanovský, Brno.
V důsledku výstavby bytových domů byl pomník přenesen 8.5.2001 z parčíku u základní školy na Zeiberlichově ulici a nově upraven, texty zčásti použity z původního pomníku. Původní pomník z r. 1972, stavebně stejné koncepce, byl věnován pouze vojákům Rudé armády. Nyní je pomník věnován jak vojákům Rudé armády, tak i občanům Soběšic – Obětem 2. světové války.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34188
Souřadnice: N49°15'24.03'' E16°37'20.44''
Pomník přidal: Petr Válek
Doplnění informací: Pavel Kodytek