Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska Třicetiletá válka

Umístění: Vysoké Mýto, Jungmannovy sady, hradební zeď u vchodu z Vladislavovy ulice

Souřadnice: N49°57'12.32'' E16°9'49'' (přibližné umístění desky)
VPM přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Fridrich II. Veliký

Umístění: Vysoké Mýto, Jungmannovy sady, hradební zeď u vchodu z Vladislavovy ulice

Souřadnice: N49°57'12.32'' E16°9'49'' (přibližné umístění desky)
VPM přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska válka 1866

Umístění: Vysoké Mýto, Jungmannovy sady, hradební zeď u vchodu z Vladislavovy ulice

Souřadnice: N49°57'12.32'' E16°9'49'' (přibližné umístění desky)
VPM přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - rodina Vohryzkova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Litomyšlská 57, v chodníku vpravo od vjezdové brány
Poznámka:

Na této adrese dříve stával dům s popisným číslem 58 a bydlela tu rodina Maxe a Hermíny Vohryzkových. Max se do města přistěhoval v roce 1897, koupil dům, začal sedlačit a vést obchod se železem. O dva roky později se oženil s půvabnou Hermínou Weinerovou od Přelouče. Děti na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1901 se narodil Ota a za dva roky Anna. Ota byl velice zdatný na vše technické, vystudoval ČVUT a od mládí se zabýval zdokonalováním strojů. Ovládal několik světových jazyků a byl velmi pohledný a společenský. Anna absolvovala Karlovu univerzitu v oboru psychologie. Provdala se za filmového kritika Karla Smrže. Manželství se židem ji uchránilo před transporty. Prosinec 1942 ale rodinu rozdělil, do transportu musela nastoupit matka (tehdy už babička) Hermína a Ota.

Osudy:
Hermína Vohryzková se dožila konce války v Terezíně a zbytek života si užívala rodiny v Praze a pobytů ve Vysokém Mýtě. Zemřela v požehnaném věku 96 let roku 1973. Je pohřbena po boku manžela na pardubickém židovském hřbitově. Ota Vohryzek z Terezína pokračoval transportem do Osvětimi a Buchenwaldu, osvobozen byl na pochodu smrti. Věnoval se rodině své sestry a milovanému sadaření. Zemřel v roce 1980 a je jediným příslušníkem židovské víry pohřbeným na vysokomýtském hřbitově. Anna Vohryzková provdaná Smržová a její dcerka Hanička do transportu nastoupit nemusely – mezi potomky panuje přesvědčení, že se tak stalo díky přímluvám rodinného přítele Miloše Havla.
(zdroj: Soňa Krátká, Regionální muzeum Vysoké Mýto)

Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°56'57.27'' E16°9'35.35''
VPM přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - rodina Frischmannova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Litomyšlská 55, v chodníku před domem
Poznámka:

František a Hana Frischmannovi byli do Ghetta Terezín deportováni 5.12.1942 transportem Cf, vypraveným z Pardubic. Do Auschwitz Birkenau byli deportováni 26.1.1943 transportem Cs.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/87095-frantisek-frischmann/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/87097-hana-frischmannova/ )

Hana Frischmannová se narodila 13. listopadu 1896 do rodiny pekaře Moritze Pfeifera v Nových Hradech u Vysokého Mýta. V roce 1920 se provdala za obchodníka Alfréda Frischmanna. Podle vzpomínek syna Jiřího se rodiče seznámili v Praze na všesokolském sletu. Manželé bydleli ve Vysokém Mýtě, kde v Litomyšlské ulici čp. 55 zakoupil již dříve Moritz Pfeifer dům a provozoval pekárnu. Zde se narodil starší František a o rok později Jiří. Alfréd Frischmann zemřel již roku 1931, ale podnikavá Hana i nadále provozovala v domě vyšívačskou firmu a zároveň prodej textilního zboží. Asimilovaná rodina žila vcelku poklidně, nemusela čelit útokům kvůli židovské víře. To vše se neúprosně změnilo v době okupace. Na poslední chvíli Hana stihla podnik odprodat své nejlepší vyšívačce – paní Mühlbachové. Hana s mnoha dalšími židy z našeho kraje putovala transportem v prosinci 1942 z Pardubic do Terezína, v lednu roku 1943 pak do Osvětimi. Brzy po příjezdu její život končí velmi pravděpodobně v plynové komoře.

František Frischmann
Starší z bratrů se narodil 18. září 1921. Byl velmi dobrým sportovcem a skautem. V roce 1940 stihl odmaturovat na vysokomýtském gymnáziu, ale rodinou plánovaný útěk do zahraničí už nestihl. Podle vzpomínek bratra Jiřího byl velmi urostlý a vyslovený krasavec. I jeho čekal osud tak podobný tisícům jiných židů u nás. 1942 – Terezín, 1943 – Osvětim. Do transportu směr Osvětim nastoupil dobrovolně, nedokázal vyreklamovat maminku a nechtěl ji opustit. Evidenční záznam Památníku Terezín uvádí datum Františkova úmrtí 13. února 1943. Podle vzpomínek bratra Jiřího zemřel snad na zápal plic. Bohužel ani tělesná zdatnost, ani výcvik ze skautského hnutí mu život nezachránily. Zůstaly vzpomínky a fotografie. A také portrét, na němž zachytila Františka kamarádka Hana Picková. Obraz dodnes zůstal v majetku rodiny. Hana Picková, jako židovka, odešla z Vysokého Mýta stejně jako František, v prosinci 1942 z Pardubic do Terezína, v září 1943 do Osvětimi. František Frischmann byl po válce navržen a také oceněn zlatým stupněm Junáckého kříže za statečnost.

Jiří Frischman
Jiří se narodil 24. listopadu 1922, u jeho příjmení kvůli administrativní chybě zápisu při narození chybí jedno „n“. Také sportovec a skaut, ale (podle vlastních slov) vypadal stále jako neduživé dítě. Na vysokomýtském gymnáziu maturovat nestihl, pokračoval na židovském gymnáziu v Brně, i tak obdržel maturitní vysvědčení až po válce. Od příchodu do Terezína v prosinci 1942 vykonával post ošetřovatele, vychovatele a učitele malých dětí – zde uplatnil své znalosti ze skautského oddílu. Znalosti zužitkoval při podobné činnosti i v Osvětimi, kde pracoval v týmu Fredyho Hirsche. Přežití v koncentračním táboře byla náhoda, Jiřímu se to ale podařilo. Byl osvobozen 22. dubna 1945 v Sachsenhausen. Po válce vystudoval a působil jako uznávaný profesor na katedrách u nás i v zahraničí, věnoval se rusistice a překladům. Své příjmení neměl rád, a tak se nechal úředně přejmenovat – stal se z něho Jiří Franěk. Kvůli stykům s disidenty byl z univerzity propuštěn a v 70. a 80. letech 20. století směl pracovat jako hradlař. Zemřel uprostřed práce a příprav dalších projektů 30. prosince 2007.
(zdroj: Soňa Krátká, Regionální muzeum Vysoké Mýto)

Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°56'59.05'' E16°9'35.19''
VPM přidal: Jiří Padevět

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

• + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
  • Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06961
Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Jaroslav Šváb

Pomník vojákům Rudé armády

• + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
  • Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06819
Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Jaroslav Šváb

Hrob Ivan Fedorovič Kalinovskij, Mefodij Vasiljevič Romaněnko

• + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
  • Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova
Poznámka:

vojín Ivan Fedorovič Kalinovskij +20.6.1945, vojín Mefodij Vasiljevič Romaněnko +21.6.1945 (zdroj databáze CEVH MO ČR)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06830
Souřadnice: N49°55'57.83'' E16°10'8.41'' (49°56'57.830"N, 16°10'8.410"E)
VPM přidal: Jaroslav Šváb
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Jindřich Petr

• + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
  • Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06794
Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41'' (49°56'57.830"N, 16°10'8.410"E)
VPM přidal: Jaroslav Šváb

Hrob P. A. Pogožev

• + o skupině VPM (UO, Vysoké Mýto, hřbitov)
  • Vysoké Mýto, Milíčova ulice, hřbitov, střed hřbitova: 49°56'57,83"N 16°10'8,41"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Vysoké Mýto, Milíčova
Poznámka:

vojín

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06769
Souřadnice: N49°56'57.83'' E16°10'8.41''
VPM přidal: Jaroslav Šváb