Spolek pro vojenská pietní místa

Kenotaf František Mejdr

Autor: Petr Palla, 06.11.2024

narodil se 14.5.1885 v Ohnišťanech, okres Hradec Králové, za nacistické okupace se stal členem ilegální organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího) a následně také vedoucím ústecké odbojové skupiny, na podzim roku 1941 byl však zatčen gestapem a následně vězněn v Pardubicích, Terezíně a nakonec také v Osvětimi, kde roku 1942 zamřel, posmrtně mu pak byl za zásluhy o osvobození republiky udělen prezidentem Edvardem Benešem Československý válečný kříž
(zdroj informací: https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/1060-frantisek-mejdr-1885-1942 )

Pamětní deska Norbert Vašíček

Autor: Pavlína Koncošová, 27.03.2023

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Jiří Váně, 11.11.2006

Pánek Václav, rotný, nar. 2.10.1915, Ústí nad Orlicí, příslušník 5.1. - RAF, 138th Squadron. Nezvěstný 10.12.1942, Středozemní moře.
Renčín Antonín, kapitán, nar. 17.10.1914, Ústí nad Orlicí, příslušník 1.2.2. - 2. paradesantní brigáda, 2. paradesantní prapor. Padl 18.9.1944, Karpaty, pohřben Pastviská.
(zdroj databáze VÚA Praha)

Seznam padlých občanů Ústí nad Orlicí příslušníků rakousko-uherské armády a čs. legií v letech 1914 - 1918:
Adamec Antonín, padl 19. července 1917 na italské Planině, pěšák 98. pěšího pluku.
Andres Josef, padl roku 1915 v Haliči, pěšák 98. pěšího pluku.
Andrlík František, padl 30. srpna 1915 v Rožmberoku v Uhrách, pěšák 98. pěšího pluku.
Appl Karel, nezvěstným od roku 1915
Appl Jaroslav, zemřel 12. května 1916 v Taškentu, pěšák 91. pěšího pluku.
Boušek Jan, zemřel 12. února 1917 v Kofraně v Rusku, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Boušek Antonín, padl roku 1916 u Doberda v Itálii.
Brožek Augustin, nezvěstný od roku 1916 po zajetí v Srbsku.
Ciliak Josef (it. leg.), padl 27. března 1919 u Štúrova, pěšák 39. výzvědného pluku.
Černohorský Eduard, nezvěstným od roku 1915
Černohous Jan, padl u Asinari v Itálii, desátník 98. pěšího pluku.
Dvořák Karel, padl roku 1916
Devera Rudolf, padl roku 1915
Dušek František, padl roku 1915
Dušek Vilém, nezvěstným od roku 1917, pěšák 98. pěšího pluku.
Doležal Augustin, padl 8. února v Itálii, pěšák 98. pěšího pluku.
Exner Ferdinand, padl 8. června 1915 v Semipalatinsku v Rusku, pěšák 98. pěšího pluku.
Felgr Josef, nezvěstným od roku 1917.
Fišar Antonín, zemřel 18. října 1917, pěšák domobraneckého strážního oddílu č. 42/2
Fogl Josef, nezvěstným od roku 1917.
Hlavsa Adolf, zemřel 23. prosince 1914 v Gorlici, myslivec 2. praporu polních myslivců.
Halas František, padl 27. října 1914 v Přemyšlu, záložní poručík 86. pěšího pluku.
Hallas Bedřich, nezvěstným od roku 1915 od zajetí v Srbsku.
Havránek Alfons, padl 5. srpna 1916 u Babiance v Haliči, pěšák 98. pěšího pluku.
Hernych Josef, zemřel 17. února 1918, záložní kadet 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Hernych Antonín, zemřel roku 1915.
Hernych Eduard, padl 17. října 1914 u Ostrovu v Haliči, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Homola Alois, zemřel 28. října 1916.
Chaloupka Jaroslav, padl roku 1918.
Jakoubek Bohumil, nezvěstným od roku 1915 od zajetí v ruské Asii, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Jakubec Štěpán, padl roku 1914 u Babi Gori v Srbsku, desátník 98. pěšího pluku.
Jakubec Josef, prohlášen mrtvým roku 1915 po bojích v Přemyšlu, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Jareš Karel, padl roku 1915.
Jansa Emil, padl roku 1917.
Ježek Antonín (it. leg.), popraven v Arcu 22. září 1918, pův.: 98. pěší pluk.
Ježek František, padl roku 1916 v Ruském Polsku, pěšák 8. pěšího pluku.
Jiskra František, zemřel 18. ledna 1919 v Pardubičkách, pěšák 98. pěšího pluku.
Johanides Petr, padl 18. září 1916 na italské frontě, pěšák 11. domobraneckého pěšího pluku.
John Václav, zemřel 18. října 1918 ve Vídni, desátník 30. zeměbraneckého pluku.
Johanides Josef, padl 3. prosince 1915 v Haliči, pěšák 98. pěšího pluku.
Kaplan Josef, padl 12. listopadu 1916 u Gorice, pěšák 75. domobraneckého praporu.
Kaplan Štěpán (rus. leg.), padl 10. března 1918 u Bachmače, pěšák 7. střeleckého pluku.
Karliček Josef, nezvěstným od roku 1916.
Kašťák Václav, padl roku 1918 na italském bojišti, pěšák 74. pěšího pluku.
Kolomý František, zemřel 1. ledna 1915 v Omsku, pěšák 98. pěšího pluku.
Kormout Pavel, padl roku 1917.
Koutník Leopold, padl roku 1917.
Kovář Josef, nezvěstným od roku 1917 na italském bojišti, oddíl strojních pušek.
Kozák Václav, padl 7. května 1915 v Ruském Polsku, pěšák 98. pěšího pluku.
Kubiček Jaroslav, padl roku 1917.
Kubový Vilém, zemřel roku 1917.
Kučera Václav, zemřel roku 1917, příslušník dragounského pluku.
Lajšner Alois, zemřel 7. července 1916 v Drači v Albánii, svobodník 98. pěšího pluku.
Liederman Jan, prohlášen mrtvým roku 1917.
Linhart Emanuel, padl 7. Května 1915 v Karpatech, pěšák 93. pěšího pluku
Linhart Josef, nezvěstným od roku 1914 na karpatském bojišti, pěšák u 94. pěšího pluku.
Lipenský Adolf, padl 16. března 1916 na italském bojišti, pěšák 98. pěšího pluku.
Machek Rudolf, padl roku 1916.
Málek Josef, padl 14. prosince 1916 na Černé hoře u Lovčenu, pěšák 410. domobraneckého pluku.
Málek Jindřich, padl 18. června 1918 u Piavy, pěšák 98. pěšího pluku.
Malý Dominik, zemřel roku 1916.
Martinek František, zemřel 6. října 1916 v Callianu v Itálii, myslivec 18. praporu polních myslivců.
Matějček Karel, zemřel roku 1917.
Matulka Emanuel, padl 29. prosince 1917 na Monte Tomba, myslivec 25. praporu polních myslivců.
Mazánek Jan, padl 14. října 1914 na Černém Vrchu v Srbsku, záložní poručík 78. pěšího pluku.
Mikula Alois, padl 28. ledna 1918 u Piavy, pěšák 98. pěšího pluku.
Moravec Jaroslav, zemřel po těžkém zranění v Kraňsku, aktivní setník 21. pěšího pluku.
Matějček Karel, nezvěstným od roku 1918.
Müller Alois, nezvěstným od roku 1914.
Novák František, zemřel 18. prosince 1914 v Uhrách, četař vozatajského divisionu č. 9.
Novák František, nezvěstným od bojů u Doberda, začátkem srpna 1915.
Nováček Josef, nezvěstný od roku 1915 na italském bojišti, pěšák 98. pěšího pluku.
Novotný Josef, zemřel 11. března 1915 ve Vídni, pěšák 98. pěšího pluku.
Nyč Josef, padl roku 1915 u Lublina, pěšák 18. pěšího pluku.
Pánek Josef, prohlášen mrtvým roku 1918, pěšák 98. pěšího pluku.
Pávek Alfons, padl 18. srpna 1915 u Gorice.
Pávek Jan, padl 17. května 1917 u Gorice, pěšák 409. domobraneckého pluku.
Pecháček Alois, padl roku 1915.
Pirkl Jindřich (rus. leg.), zemřel 19. Května 1919 v Mariinsku na Sibiři, podporučík 8. střeleckého pluku.
Pirkl Roman, zemřel v Bohnicích roku 1917.
Plha Severin, padl 7. září 1915 v Srbsku, desátník 409. domobraneckého pluku.
Plíhal Josef, padl 7. září 1915 v Srbsku, pěšák 409. domobraneckého pluku.
Poláček Jan, padl roku 1916.
Pražák Václav, padl 24. února 1916 u Gorice, 7/9 rota sapérů
Rambousek Jan, zemřel 6. ledna 1915 v Niši v Srbsku, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Richter Josef, padl 23. října 1914 u Jaroslavi, pěšák 98. pěšího pluku.
Rotter František, padl roku 1918 u Piavy, pěšák 74. pěšího pluku.
Rybka Augustin, padl 22. října 1915 v okresu Gorice, pěšák 37. zeměbraneckého pluku Gravosa.
Rybka Hynek, padl 7. září 1914 u Tarnovky, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Simon Adolf, padl 1. června 1916 na italském bojišti, štábní šikovatel 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Skalický Jan, padl roku 1914.
Sobotka Emil, padl 29. října 1917 pod Monte Tomba, kanonýr 15. pluku těžkého dělostřelectva – II. baterie.
Stehno Jan, padl roku 1915.
Stejskal František, zemřel 1. října 1917 v Užhorodě, četař 13. pěšího pluku.
Stejskal František, padl 27. července 1915, pěšák 98. pěšího pluku.
Stejskal Josef, nezvěstným od roku 1914.
Stránský Julius, prohlášen mrtvým roku 1917.
Skřenek František, nezvěstným od roku 1917 ze srbského bojiště, pěšák 98. pěšího pluku.
Süsser Leopold, zemřel roku 1915 v Budapešti, pěšák 98. pěšího pluku.
Snitil František (rus. leg.), padl 2. srpna 1917, pěšák 1. střeleckého pluku.
Svojanovský František, padl 2. července 1915 u Krasnika, pěšák 30. zeměbraneckého pluku.
Šíma Josef, padl 21. října 1914 u Radimova na Sanu, pěšák 98. pěšího pluku.
Šimon Josef, padl roku 1914.
Šklíba Antonín, padl 18. června 1915 v Ruském Polsku, pěšák 98. pěšího pluku.
Šlingr Daniel, nezvěstným od roku 1917 v permské gubernii, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Smola Josef (rus. leg.), padl 1. srpna 1918 u Nikolajevky, pěšák 4. střeleckého pluku.
Špindler Alois, padl 26. září 1914 u Ostrova v Ruském Polsku, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Špindler František, padl roku 1915.
Šponar Antonín (rus. leg.), padl 6. srpna 1918 u Buzuluku, poručík 9. střeleckého pluku.
Šponar Bohumil, zemřel 25. června 1917 v Ruském Polsku, účetní šikovatel 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Šponar Josef, padl roku 1919.
Štefek Hubert, padl 2. května 1915 u Tarnova, četař 18. pěšího pluku.
Tomáš Václav, zemřel 1. ledna 1919 v Karlovaci u Zahřebu, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Šumpík Josef, padl 26. května 1915 u Tarnobregu, pěšák 11. zeměbraneckého pěšího pluku.
Uhlíř Josef, padl 9. března 1915 v Ropice v Polsku, 98. pěší pluk.
Vajgl Alois, padl 9. prosince 1914 u Lvova, četař 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Vajgl Hubert, zemřel 14. května 1915, kanonýr pevnostní baterie č. 26.
Valkoun Václav, padl roku 1917, pěšák 30. zeměbraneckého pěšího pluku.
Vaniš Josef, padl roku 1914.
Vomočil Josef, zemřel roku 1916.
Votava František, zemřel roku 1916.
Vorel Jindřich, padl roku 1916 u Gorice , pěšák 98. pěšího pluku.
Weinlich František, padl 7. června 1915 v Ruském Polsku, pěšák 98. pěšího pluku.
Weiss Jindřich, nezvěstným od roku 1916.
Zábrodský Augustin, padl roku 1916.
Zajíček Josef, zemřel roku 1917.
Zajíček Norbert, zemřel 15. února 1915 v Bitolji v Srbsku, jednoroční dobrovolník 28. pěšího pluku.
Zastoupil Jan, padl roku 1916.
Zub Jaroslav, nezvěstným od roku 1918 na italské frontě, pěšák 74. pěšího pluku.
(seznam laskavě poskytl pan Martin Zahálka, Městské muzeum v Ústí nad Orlicí)

Z lidí, kteří jsou uvedeni jmény na pomníku mezi popravenými jsou sestry Viktorie Kroupová, Terezie Kalousková a Marie Pavlasová. Tyto tři ženy, spolu ještě s Marií Pikulovou z Prahy, byly popraveny pro přechovávání komunisty Ludvíka Tverdeka. Terezie Kalousková a Marie Pavlasová spolu s Marií Pikulovou dne 4.8.1944 a Viktorie Kroupová dne 1.10.1943. Ta patřila na Pankráci do cely č. 41, pro kterou jejich spoluvězňové vydávali "časopis sekerářů". (31/8/2010 Jan Staněk)

Kenotaf Jan Vrbický

Autor: Petr Kudláček, 14.10.2022

Není jasné, zda jde opravdu o kenotaf nebo o hrob.

Kameny zmizelých - Oskar Sgall

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Jana Šindlerová, 30.01.2025

JUDr. Oskar Sgall se narodil 28.3.1893 v Litomyšli. Vystudoval právo na univerzitách ve Vídni. Po 1. světové válce si otevřel vlastní advokátní kancelář ve Ústí nad Orlicí. Dne 23.1.1943 byl předvolán na gestapo do Pardubic a zadržen jako politický vězeň. Nejprve byl převezen do Terezína a následně do koncentračního tábora Auschwitz- Birkenau, kde byl 7.3.1943 zavražděn. Dne 17.11.1945 mu prezident republiky udělil Československý válečný kříž 1939 "in memoriam".
(zdroj a více informací: https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/733-JUDr.%20Oskar%20Sgall%201893-1943 )
Sgall Oskar: na konci 1. světové války u SchR. Nr. 30.
(zdroj: VHÚ)

Pamětní deska revoluční národní výbor 1945

Autor: Petr Palla, 14.06.2023

Pamětní deska Radim Nováček

Autor: Petr Palla, 21.08.2023

po obsazení Československa v roce 1939 se Radim Nováček zapojil do ilegální práce v rámci domácího odboje, koncem dubna 1941 zahájila ilegální odbojová skupina "Julek" provoz dvou radiostanic fungujících v éteru pod krycím označením "Har" a "Magda", dešifrováním pokynů od řídící centrály GRU a šifrováním připravených zpravodajských depeší určených pro GRU byl Josefem Jedličkou pověřen Radim Nováček, který vykonával obdobné šifrovací a dešifrovací práce i pro depeše, které "procházely" zpravodajskou skupinou docenta Vladimíra Krajiny, tyto depeše ale byly určeny československým zpravodajcům, vedeným Františkem Moravcem, kteří pracovali v Anglii ve prospěch exilové vlády Dr. Edvarda Beneše, Radim Nováček byl zatčen gestapem 10.října 1941, v průběhu akce zatýkací komando gestapa jeho byt zcela zdemolovalo, byl vězněn na Pankráci a podroben výslechům v Petschkově paláci, ještě před svým zatčením získal Nováček pro zpravodajskou činnost i kolegu mineraloga z Národního muzea Karla Tučka, při brutálních výsleších jej však nevyzradil, stejně tak nevyzradil další odbojáře ze své skupiny: mineralogy Františka Slavíka- krycí jméno "Pták" (náhradník Radima Nováčka) a ani Ludmilu Slavíkovou, ti pak pokračovali v Nováčkově práci, hlavně v šifrování zpráv, z vězení posílal Radim Nováček svým příbuzným a spolupracovníkům motáky se zprávami psané slámou ze slamníku na listy toaletního papíru, místo inkoustu používal rozpuštěné tabletky proti zácpě nebo i vlastní krev, motáky byly vynášeny z prostor věznice vložené do tunýlků pro tkanici v pase prádla, které bylo předáváno k vyprání jeho rodinným příslušníkům, z Pankráce byl Nováček 15.listopadu 1941 převezen do Terezína, stanným soudem v Praze byl pak následně za dva měsíce odsouzen za velezradu k trestu smrti, začátkem února 1942 byl spolu s dalšími 645 Čechy deportován do koncentračního tábora Mauthausen, v pátek dne 13.února 1942 byl Radim Nováček v odpoledních hodinách popraven, deska před rodným domem odhalena dne 3.11.1946
(zdroj informací: https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/880-radim-rndr-doc-novacek-1905-1942 a https://cs.wikipedia.org/wiki/Radim_Nov%C3%A1%C4%8Dek )

Socha sv. Václav

Autor: Jana Šindlerová, 31.01.2025

Socha sv. Václava pochází z roku 1762.

Pamětní deska Josef Kubový

Autor: Pavlína Koncošová, 19.03.2023

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: David Ziffer, 24.04.2021

7.5.1945 se v Ústí nad Orlicí ještě pohybovaly oddíly SS a bylo vyhlášeno stanné právo.
Vlaková trať byla přerušena a na nádraží v Ústí nad Orlicí stály transporty vojáků i civilistů.

Pětice mladých hochů (18, 21, 22, 23 a nejstarší 34 let) se, po neúspěšném pokusu vyvěsit vlajku na rozhledně Andrlův Chlum, vydala společně cestou Pod Javory. V té době však na Janderově vyhlídce (vyhlídka na druhé straně údolí, pod Andrlovým Chlumem) byli jiní chlapci, kteří dalekohledy sledovali transporty. Toto sledování bylo zaznamenáno německými oddíly a ty za nimi vyslaly hlídku. Ta v domnění, že se jedná o ony chlapce z vyhlídky zastavila naši pětici a provedla u nich osobní prohlídku. Našla u nich bubínkový revolver, dalekohled, fotoaparát a pásky na rukáv s trikolorou. To byl důvod k zadržení. Byli odvedeni na nádraží, zde byl sestaven čtyřčlenný soud a podle stanného práva byli odsouzeni k trestu smrti.
Téhož dne kolem 20. hodiny byli odvedeni na cestičku nad nádražím a zastřeleni.
(převzato z informačního panelu, zkráceno)

Hrob obětí - https://www.vets.cz/vpm/43816-hrob-obeti-2-svetove-valky/#43816-hrob-obeti-2-svetove-valky