Sázava

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 19.04.2007
Umístění: Sázava, parčík mezi Prokopovým nábřežím a ulicí Benešovskou
Nápis:
Obětem prvé světové
války
1914 – 1918.

Padlí: Achnel Ant., Bareš Jan, Bareš Jan, Bauer Frant., Beran Jos., Bloch Jind., Fišer Karel, Grünberg Lad., Holec Jarosl., Hrdlička Frant., Jiran Frant., Kačenka Ant., Kalaš Ant., Kovařík karel, Kuna Bohumil, Ottenfeld Old., Pačes Václav, Režný Josef, Suchý Jan, Suchý Jind., Vokurka Ant.

Nezvěstní: Částka Karel, Čihák Ant., Janovský Ant., Janovský Jos., Kalaš Jind., Novák Josef, Stoklasa Ant., Štark Ant., Veselý Alois, Vokurka Em., Zámostný Jos., Šmída Vlad.

útrap. váleč. zemř.: Šmída Jos., Baudyš Kaz., Bloch Vlad., Javůrek Jan, Plešinger Jar., Řehák Alexan., Šafra Karel, Vostrý Václ., Kopřiva Fr.

In memoriam
obětem druhé světové války obce
Sázavy
1939 – 1945.

Padli v revoluci:
Oldřich Režný, Vladimír Ptáček, Jaroslav Hruška.
V koncentračním táboře zahynuli:
Jaroslav Bendl, Josef Kůrka, Josef Koželuh, básník Ivan Javor – Alois Mikula, Karel Šašek, Karel Grünberg, Jiří Neumann, Josef Neumann, Zdeňka Blochová.
Rodiny:
Federmanova, Justicova, Krausova, Müllerova.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2101-31295
Souřadnice: N49°52'20.16'' E14°53'46.93''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pamětní deska Jaroslav Bendl

Autor: Ivo Šťastný, 19.04.2007
Umístění: Sázava, budova sboru Čs. církve husitské na Prokopově nábřeží (u mostu)
Nápis:
V paměti nesmrtelné žíti bude spravedlivý…
Žalm 111

JAROSLAV BENDL

SÁZAVSKÝ FARÁŘ
UMUČENÝ V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE
V OSVĚČIMI V ROCE 1943.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°52'21.46'' E14°53'51.14''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pamětní deska Jaroslav Vedral Sázavský

Autor: David Kaspar Sebor, 05.08.2016
Umístění: Sázava, Benešovská 7, na budově dětského domova (bývalá škola)
Nápis:
ZDE CHODIL DO ŠKOLY
GEN. JAROSLAV VEDRAL
SÁZAVSKÝ
*17.11.1895

BOJOVAL V 1. A 2. SVĚTOVÉ VÁLCE
PADL 6.10.1944 NA DUKLE
JAKO VELITEL 1. BRIGÁDY
ČS. ARMÁDNÍHO SBORU V SSSR
Poznámka:

Narozen 17. listopadu 1895 v obci Mělník v okr. Kutná Hora. V letech 1907 až 1911 absolvoval nižší české reálné gymnázium v Kolíně, poté studoval na střední hospodářské škole v Chrudimi, kde v červenci 1914 maturoval. V březnu 1915 nastoupil službu u c. k. pěšího pluku 36 v Liberci, absolvoval školu na důstoníky v záloze a v červenci 1915 byl odeslán na ruskou frontu. Po přemístění k c. k. pěšímu pluku 66 přešel na Dněstru v září 1915 do ruského zajetí. V březnu 1916 se přihlásil se do čsl. legií a v červnu byl prezentován u záložní roty 1. čs. střel. pluku v Kyjevě. V srpnu byl přemístěn k 2. čs. střel. pluku, od října 1916 do dubna 1917 byl přidělen jako rozvědčík u 83. ruské divize v Pinských močálech. Poté absolvoval důstojnický kurz a jako zástupce velitele čety se 2. července 1917 zúčastnil bitvy u Zborova. Absolvoval kulometný kurz a od září 1917 byl v hodnosti praporčíka velitelem kulometné čety a později roty. Prodělal mnoho těžkých střetů při ústupu z Ukrajiny i později v bojích proti bolševikům. V lednu 1919 byl povýšen do hodnosti kapitána, do vlasti se vrátil transportem na lodi Madawaska v dubnu 1920.
Po repatriační dovolené sloužil jako velitel roty u pěš. pluku 2 v Litoměřicích. Od listopadu 1922 do srpna 1924 absolvoval I. a II. ročník pražské Válečné školy. Poté byl povýšen do hodnosti štábního kapitána gšt. a přidělen jako důstojník generálního štábu k 3. pěší divizi v Litoměřicích. Od února 1928 byl náčelníkem štábu 2. horské pěší brigády ve Spišské Nové Vsi, v říjnu 1932 byl jmenován velitelem horského praporu 10 v Sabinově. Od října 1933 do srpna 1934 byl profesorem všeobecné taktiky ve Válečné škole v Praze, poté byl zařazen na MNO a ustanoven přednostou výcvikové skupiny 5. (školského a výcvikového) oddělení hlavního štábu. V lednu 1937 byl povýšen do hodnosti plukovník generálního štábu. Za podzimní mobilizace 1938 vykonával funkci náčelníka štábu na velitelství VII. sboru v Uherském Hradišti.
Po okupaci se zapojil do Obrany národa, společně s plk. let. Vilémem Stanovským organizoval odchod čs. specialistů a letců do zahraničí. Zasloužil se o navázání rádiového spojení s exilem a zajistil pro domácí odboj značné finanční částky. Po emigraci plk. gšt. Čeňka Kudláčka nastoupil na jeho místo náčelníka štábu Ústředního vedení ON. Při první vlně zatýkání se mu podařilo 7. ledna 1940 uprchnout i s rodinou přes Budapešť a Bělehrad do Francie. V únoru 1940 nastoupil službu u vojenské správy Československého národního výboru v Paříži, byl ustanoven přednostou II. odboru. V exilu začal používat krycí jméno SÁZAVSKÝ.
Po ústupu z Francie pracoval v Londýně na MNO, od října 1941 do ledna 1943 působil jako vojenský atašé u norské exilové vlády v Londýně. Poté byl přednostou 3. odd. ŠVBM a z důvodu možnosti nasazení při osvobozovacích bojích ve vlasti absolvoval (téměř jako padesátiletý) parašutistický výcvik. V srpnu 1944 se společně s plk. Karlem Klapálkem a plk. Bohumilem Bočkem dobrovolně přihlásili k odjezdu k čs. jednotce do SSSR. Při přesunu se v Moskvě 3. září celá trojice dozvěděla o povýšení do generálských hodností. V rámci 1. čs. armádního sboru v SSSR byl brig. gen. Vedral-Sázavský jmenován velitelem 1. brigády, se kterou nastoupil do bojů o Dukelský průsmyk. Po těžkých bojích se 6. října čs. jednotkám podařilo překročit státní hranici; konečně došlo k osvobozování území předválečné ČSR. Souhrou osudových náhod najel tentýž den Vedralův štábní vůz asi sto metrů za předválečným hraničním sloupem na pyrotechnickou nástrahu a generál i jeho doprovod zahynuli.
(zdroj http://www.codyprint.cz/obrana/gen_u-z.html)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2101-53433
Souřadnice: N49°52'14.04'' E14°53'42.78''
Pomník přidal: prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc
Doplnění informací: Ing. František Jedlička, Milan Lašťovka
Příprava dat: Martin Brynych