a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archiv vets.cz

divizní generál in memoriam Jaroslav Vedral - Sázavský

* 17.11.1895 (Mělník, okr. Kutná Hora)
† 6.10.1944 (Karpaty, Dukelský průsmyk)

Jaroslav Vedral - Sázavský, divizní generál in memoriam, nar. 17.11.1895, Mělník, okr. Kutná Hora (poblíž města Sázava, tehdy okres Černý Kostelec, nyní Kostelec nad Černými Lesy), byl legionář, vlastenec, generál.
V roce 1911 absolvoval nižší české reálné gymnázium v Kolíně, poté studoval na střední hospodářské škole v Chrudimi, kde v červenci 1914 maturoval. V březnu 1915 nastoupil službu u c. k. pěšího pluku 36 v Liberci, absolvoval školu pro důstojníky v záloze a v červenci 1915 byl odeslán na ruskou frontu. Po přemístění k pluku 66 přešel v hodnosti desátníka 3.9.1915 na Dněstru do ruského zajetí. 25.3.1916 se přihlásil se do čs. legií a 24.6.1916 byl prezentován u záložní roty 1. čs. střel. pluku v Kyjevě. V srpnu byl přemístěn k 2. střel. pluku, od října 1916 do dubna 1917 byl přidělen jako rozvědčík u 83. ruské divize v Pinských močálech. Poté absolvoval důstojnický kurz a jako zástupce velitele čety se 2.7.1917 zúčastnil bitvy u Zborova. Absolvoval kulometný kurz a od září 1917 byl v hodnosti praporčíka velitelem kulometné čety a později roty. Prodělal mnoho těžkých střetů při ústupu z Ukrajiny i později v bojích proti bolševikům. V lednu 1919 byl povýšen do hodnosti kapitána, do vlasti se vrátil 1920 a rozhodl se pokračovat ve službě v armádě ČSR.
Sloužil jako velitel roty u pěš. pluku 2 v Litoměřicích. Jako perspektivní důstojník byl vyslán ke studiu pražské Válečné školy, kterou absolvoval v r. 1924 a byl povýšen do hodnosti štábního kapitána gšt. a přidělen jako důstojník generálního štábu k 3. pěší divizi v Litoměřicích. Od února 1928 byl náčelníkem štábu 2. horské pěší brigády ve Spišské Nové Vsi, v říjnu 1932 byl jmenován velitelem horského praporu 10 v Sabinově. Od října 1933 do srpna 1934 byl profesorem všeobecné taktiky ve Válečné škole v Praze, poté byl zařazen na MNO a ustanoven přednostou výcvikové skupiny 5. (školského a výcvikového) oddělení hlavního štábu. V lednu 1937 byl povýšen do hodnosti plukovník generálního štábu. Za podzimní mobilizace 1938 vykonával funkci náčelníka štábu na velitelství VII. sboru v Uherském Hradišti.
Po okupaci, kdy byl, stejně jako další, odeslán do civilu, se zapojil do odbojové organizace Obrany národa, společně s plk. let. Vilémem Stanovským organizoval odchod čs. specialistů a letců do zahraničí. Zasloužil se o navázání rádiového spojení s exilem a zajistil pro domácí odboj značné finanční částky. Po emigraci plk. gšt. Čeňka Kudláčka nastoupil na jeho místo náčelníka štábu Ústředního vedení ON. Při první vlně zatýkání se mu podařilo 7.1.1940 uprchnout i s rodinou přes Budapešť a Bělehrad do Francie, v Paříži byl 2.4.1940 prezentován, osobní číslo A-4717, plukovník gšt. čs. od 1.1.1937, a současně nastoupil službu u vojenské správy Československého národního výboru v Paříži, kde byl ustanoven přednostou II. odboru. V exilu začal používat krycí jméno Sázavský.
Po porážce Francie se přesunul do Londýna na MNO, od října 1941 do ledna 1943 působil jako vojenský atašé u norské exilové vlády tamtéž. Poté byl přednostou 3. odd. ŠVBM a z důvodu možnosti nasazení při osvobozovacích bojích ve vlasti absolvoval (téměř jako padesátiletý) parašutistický výcvik. V srpnu 1944 se společně s plk. Karlem Klapálkem a plk. Bohumilem Bočkem dobrovolně přihlásili k odjezdu k čs. jednotce do SSSR. Byl jmenován do první generálské hodnosti brigádního generála a ustanoven do funkce velitele 1. brigády, se kterou nastoupil do bojů o Dukelský průsmyk. Po těžkých bojích se 6. října čs. jednotkám podařilo překročit státní hranici, u obce Vyšný Komárník v okrese Svidník, na cestě, kterou projela předtím řada aut a větší část čs. dělostřelectva a cesta byla několikrát prověřena, najel jeho štábní vůz asi sto metrů za předválečným hraničním sloupem na pyrotechnickou nástrahu a generál i jeho doprovod zahynuli. Dva ženisté, vojíni Antonín Houda a Vítězslav Moravec, vyrobili z nábojnice náhrobní ceduli s textem: „Brig. gen. čs. armády, Jaroslav Sázavský. Padl dne 6.10.1944 v bojích za osvobození Československa. Čest jeho památce.“Cedule je uložena ve vojenském muzeu ve Svidníku.
V roce 1945 byl generál Vedral-Sázavský, jediný čs. generál, který padl v boji, in memoriam povýšen do hodnosti divizního generála.
Přehled známých řádů a vyznamenání:
Čs. válečný kříž 1918
Čs. řád Sokol s meči
Čs. revoluční medaile
Čs. medaile Vítězství
Vojennyj orděn svjatogo Georgija III. stěpeni
Vojennyj orděn svjatogo Georgija IV. stěpeni
La Croce al Merito di Guerra
Čs. vojenská medaile Za zásluhy I. st.
Čs. vojenská pamětní medaile 1939 – 1945 se štítky F – VB – SSSR
Čs. válečný kříž 1939
Čs. Řád Milana Rastslava Štefánika in memoriam 1991

Zdroje (mimo informací z desek):
databáze VÚA Praha
Vojenské osobnosti čs. odboje 1939 – 1940, autorský kolektiv : I.Baka, J.Bílek, J.Bystrický, F.Cséfalvay, M.Čaplovič, T.Jakl, J.Kalina, M.Kopecký, J.Láník, J.Marek, A.Maskalík, I.Procházka, J.Rajlich, E.Stehlík, P.Šumichrast, Z.Zudová-Lešková.
Encyklopedie branné moci RČS 1920 - 1938, Fidler, Jiří + Sluka, Václav
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Vedral
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/76381
http://www.michalus.net/pribeh-pametni-cedule-generala-vedrala-sazavskeho/

VPM:
hrob - Vyšný Komárnik, stát Slovenská republika
pamětní deska - Sázava, okres Benešov
pomník - Mělník, okres Kutná Hora
pomník - Vyšný Komárnik, stát Slovenská republika


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.