Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska Vojtěch Luža

Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005

více např. na http://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_Lu%C5%BEa

Pamětní deska vojákům pronásledovaným po srpnu 1968

Autor: Vladimír Šustáček, 18.10.2022

Dne 31.8.2022 byla na budově Univerzity obrany v Kounicově ulici v Brně odhalena pamětní deska u příležitosti 54. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968. Slavnostní ceremoniál uspořádala Univerzita obrany ve spolupráci s Vojenským spolkem rehabilitovaných Armády ČR. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili vedle příslušníků Univerzity obrany a zástupců brněnských vojenských útvarů a zařízení i představitelé státní správy a místní samosprávy a zástupci partnerských spolků.
Pamětní deska chce připomenout příslušníkům Univerzity obrany a Armády ČR a široké veřejnosti odkaz statečných vojáků a občanských zaměstnanců vojenské správy, kteří zůstali i po okupaci Československa v roce 1968 věrni svému občanskému a politickému přesvědčení, a to navzdory příkoří v období následné normalizace. Pro své politické názory a nesouhlas s okupací naší vlasti muselo rezort obrany nedobrovolně opustit skoro 12 tisíc vojáků a vojákyň z povolání a občanských zaměstnanců a zaměstnankyň vojenské správy. V posádce Brno bylo vyhozeno z armády 849 osob, z toho 594 z tehdejší Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně, z nichž převážnou většinu tvořili pedagogičtí pracovníci.
Finanční prostředky na pořízení pamětní desky byly získány prostřednictvím veřejné sbírky organizované spolkem Československý legionář-SPIA Czech, z.s., který doplatil chybějící částku 3 tis. Kč na pořízení desky ze svého rozpočtu.
(zdroj: https://cslegionar.cz/odhaleni-pametni-desky-u-prilezitosti-54-vyroci-invaze-vojsk-varsavske-smlouvy-do-ceskoslovenska-21-srpna-1968/)

Pamětní deska Danuše Muzikářová

• + o skupině VPM (Poslední adresa)
  • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
    
    Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Šustáček, 20.04.2023

Tabulka Poslední adresa byla 15.11.2019 odhalena na domě, v němž Danuše Muzikářová bydlela v roce 1969 se svými rodiči.
(více informací:
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1834
http://www.posledniadresa.cz/www/Names/Name/38)

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 22.09.2005

Pomník připomínající místa bitev druhé světové války a místa nacistických koncentračních táborů a věznic. Vysoký světlý travertinový obdélný pylon vyrůstající ze dvou podélných leštěných ploch. Na přední úzké straně je členitá plastika dělnické pěsti jakoby vyrážející z podzemí. Na zadní úzké straně je abstraktní symbolika míru. Po obou širších bočních stranách je nápis ostře zasekávaný.
Text: Moskva, Leningrad, Sevastopol, Stalingrad, Kursk, Sokolovo, Brest, Kyjev, Bílá Cerekev, Keren, Oděsa, Jaslo, Dukla, Liptovský Mikuláš, Bratislava, Ostrava, Brno, Praha - místa bitev 2. světové války.
Madrid, Varšava, Paříž, Budapešť, Berlín, Kaunicovy koleje, Špilberk, Pod kaštany, Právnická fakulta, Dachau, Mathausen, Osvětim, Majdanek, Buchenwald, Ravensbrück, Bergen-Belsen, Terezín - místa nacistických koncentračních táborů a věznic.
(zdroj databáze CEVH MO ČR)

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Michael Doležal, 30.03.2014

Pomník, který byl vybudován v roce 1985 na bývalém hřišti, které bylo před tehdejší samoobsluhou (nyní prodejna podlahovin). Prostor hřiště byl ve písečný "plácek" tvaru trojúhelníku o stranách cca 8 x 15 x 15 metrů a okolo byla ještě tráva. V uvedeném roce byl celý prostor zavezen zeminou, osazen pomník a za ním vysázeny keře a stromy (místními hochy velmi oplakáno, protože nebylo kam chodit hrát fotbálek).

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005

Stejskal Karel, nar. 6.12.1895, Brno – Žabovřesky. V RU armádě sloužil u 14. zeměbraneckého pěšího pluku jako desátník. Zajat 16.9.1915, Czumana. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Andyžanu, Turkestan. Zařazen 5.8.1916 jako vojín k 1. střeleckému pluku. Zemřel 2.6.1918 jako četař 4. střeleckého pluku následkem těžkého zranění u Bezenčuku, pohřben mezi st. Tomilovo a Ivaščen.
Chyba Jan, nar. 12.6.1897, Brno - Královo Pole. V RU armádě sloužil u 81. pěšího pluku jako vojín. Zajat 15.10.1915, Kirlibaba. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Kyjevě, zařazen 15.9.1917 jako vojín k 6. střeleckému pluku. Zemřel 27.11.1918 po operaci v nemocnici v Jekatěrinburgu, pohřben tamtéž.
(zdroj databáze VÚA Praha)

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005

Stejskal Karel, nar. 6.12.1895, Brno – Žabovřesky. V RU armádě sloužil u 14. zeměbraneckého pěšího pluku jako desátník. Zajat 16.9.1915, Czumana. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Andyžanu, Turkestan. Zařazen 5.8.1916 jako vojín k 1. střeleckému pluku. Zemřel 2.6.1918 jako četař 4. střeleckého pluku následkem těžkého zranění u Bezenčuku, pohřben mezi st. Tomilovo a Ivaščen.
Chyba Jan, nar. 12.6.1897, Brno - Královo Pole. V RU armádě sloužil u 81. pěšího pluku jako vojín. Zajat 15.10.1915, Kirlibaba. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Kyjevě, zařazen 15.9.1917 jako vojín k 6. střeleckému pluku. Zemřel 27.11.1918 po operaci v nemocnici v Jekatěrinburgu, pohřben tamtéž.
Jílek František, nar. 18.10.1891, Hvozdec. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Do ČS legií v Rusku zařazen 16.7.1917 jako vojín k 6. střeleckému pluku. Padl 18.8.1918 jako vojín úderného praporu u stanice Posolskaja, Zabajkalská oblast,pohřben tamtéž.
(zdroj databáze VÚA Praha)
V roce 1940 desku sňal a ukryl Pavel Putna, a tím přispěl k její záchraně, takže mohla být znovu intalována a odhalena v roce 1945. (zdroj databáze CEVH MO ČR)

Pamětní deska Antonín Zhoř

Autor: Petr Lacko, 29.11.2025

Antonín Zhoř se narodil v Rosicích. Studoval na učitelském ústavu v Brně. Po vypuknutí 1. světové války byl v roce 1915 odveden. Na ruské frontě se nechal zajmout a přihlásil se do čs. legií v Rusku. Po válce začal opět učit v Brně. Byl učitel, spisovatel, redaktor, ilustrátor. Zemřel 31.3.1965 a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 58/hr. 155.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Zho%C5%99 )
Antonín Zhoř, nar. 18.1.1896 Rosice, okr. Brno, učitel, prezenční služba u R-U útvaru: 3.p. pl., datum a místo zajetí: 3.9.1915 Luck, svobodník, datum zařazení do legií: 9.4.1916, jednotka: 4. stř. pluk (Čs. legie v Rusku), praporčík, konec v legiích:7.4.1919 (nezvěstný).
(zdro: www.csol.cz/legionar/136362/ )

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Aleš Zahradníček, 26.08.2010

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Petr Kudláček, 29.03.2024

Uvnitř kostela se nachází pamětní deska na památku padlých a zemřelých vojáků III. okresu města Brna v první světové válce. Brno bylo rozděleno na čtyři okresy, a 3. okres tvořila oblast ulic Mlýnská, Křenová, Olomoucká, Petrská, Dornych, Trnitá, Nové Sady, Silniční ulice, Jircháře, území Sv. Anny, Pekařská, Vídeňská a Křížová (dle internetové encyklopedie dějin Brna)