Brno

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013
Umístění: Brno, Dominikánské náměstí, Brno - střed, levá strana vstupu do Magistrátu města Brna
Nápis:
V LETECH 1939 – 1945 POLOŽILI SVÉ
ŽIVOTY, ABY VLAST MOHLA ŽÍT TITO ČLENOVÉ
ZASTUPITELSKÝCH SBORŮ A ZAMĚSTNANCI
MĚSTA BRNA:

ING. BENEŠ VOJTĚCH, BOHATEC ANTONÍN, BOLESLAVSKÝ FRANTIŠEK, BUREŠ RUDOLF, BURIAN ADOLF, DUFEK STANISLAV, FAJT ROBERT, FIALA FERDINAND, FRONC ŠTĚPÁN, GABRIEL VÁCLAV, GRUBER FRANTIŠEK, HANUŠ JOSEF, HORÁK JAN, HRDLIČKA JAN, ING. DR. HRUBÝ JOSEF, CHARBULOVÁ VLASTA, JAMBOR JAN, DR. JÍLEK VOJTĚCH, JINEK JOSEF, KABÁTNÍK LADISLAV, KARKULÍN JOSEF, KIKERLE FRANTIŠEK, KOCMAN MATĚJ, ING. BUREŠ VÁCLAV, KOHOUT EMIL, KÖRNER RICHARD, KOŠINA BOHUMÍR, KŘÍŽ JOSEF, KYTNER LEOPOLD, LANGR ALOIS, LIDAŘÍK RUDOLF, ING. MACKERLE LUDVÍK, MELKUS RUDOLF, MILOTA JOSEF, MOJŽÍŠ ANTONÍN, NOVÁK ŠTĚPÁN, ING. PEŠEK ANTONÍN, PŠÍKAL JOSEF, SLEZÁK LUDVÍK, STANĚK KAREL, STÁREK VOJTĚCH, ŠOTOLA JOSEF, ŠVÁBENSKÝ JAN, TOMEŠ KAREL, VALD JAN, ZBYTEK ALOIS, ZOUNAR FRANTIŠEK, GROMEŠ KAREL.

NEZAPOMENEME!
Poznámka:

informace ke jménu Antonín Bohatec:
Zapojil se s manželkou Antonií, její sestrou sestrou Františkou Dvorskou a dalšími do pomoci našim výsadkářům ze skupiny Silver B. Ve svém domě v Řečkovicích ukrývali Jana Zemka a Vladimíra Škáchu. Při razii gestapa po atentátu na Heydricha se podařilo Bohatcovým se Škáchou uniknout a více než dva roky skrývat v Brně a Ostravě. Antonín Bohatec byl zatčen v prosinci 1944, ve vězení spáchal sebevraždu.
(zdroj: https://www.facebook.com/skutecna.elita/ )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-37034
Souřadnice: N49°11'37.82'' E16°36'22.01''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Vojtěch Klimt

Busta Karel starší ze Žerotína

Autor: Jiří Padevět, 24.03.2022
Umístění: Brno, Dominikánské náměstí 196/1, ve dvoraně Magistrátu města Brna
Nápis:
KAREL STARŠÍ
ZE ŽEROTÍNA
Poznámka:

Karel starší ze Žerotína se účastnil válek proti Turkům a byl jedním z čelných představitelů stavovské opozice.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_star%C5%A1%C3%AD_ze_%C5%BDerot%C3%ADna )


Souřadnice: N49°11'37.4'' E16°36'21.63''
VPM přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých – rodina Burianova

Autor: Vladimír Šustáček, 14.06.2022
Umístění: Brno, Dornych, k.ú. Trnitá, v dlažbě chodníku před obchodním centrem
Nápis:
ZDE ŽILA
MELITA BURIANOVÁ
NAR. 6. 7. 1918
DEPORTOVÁNA 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TREBLINCE

ZDE ŽIL
ALFRÉD BURIAN
NAR. 26. 6. 1920
DEPORTOVÁN 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V TREBLINCE

ZDE ŽILA
BERTA HERZOGOVÁ
ROZ. KESSLEROVÁ
NAR. 28. 10. 1872
DEPORTOVÁNA 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TREBLINCE

ZDE ŽILA
OLGA BURIANOVÁ
ROZ. HERZOGOVÁ
NAR. 1. 1. 1895
DEPORTOVÁNA 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TREBLINCE

ZDE ŽIL
LUDWIG BURIAN
NAR. 24. 9. 1892
ODVLEČEN 15. 8. 1939
Z KAVÁRNY ESPLANADE
ZAVRAŽDĚN 31. 10. 1941
V MAUTHAUSENU
Poznámka:

Tyto kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 12.6.2022 před už neexistujícím domem Dornych 18 (na jeho místě je nyní budova, která je součástí obchodního centra Vaňkovka).
Rodina Burianových zahrnovala manžele Ludwiga a Olgu a jejich děti Alfreda a Melitu. Ve společné domácnosti s nimi žila ještě Bertha Herzog, matka Olgy. Ludwig Burian byl obchodním zástupcem, později vlastnil několik opraven podrážek bot v Brně. Byl také vynikajícím šachistou.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2068)


Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Souřadnice: N49°11'20'' E16°36'54.1''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – Emil a Pauline Zinner

Autor: Vladimír Šustáček, 16.10.2021
Umístění: Brno, Drobného 295/18, k.ú. Černá Pole, v dlažbě chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
PAVLA ZINNEROVÁ
NAR. 8. 4. 1874
ROZ. TUGENDHATOVÁ
DEPORTOVÁNA 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 6. 7. 1942
V TEREZÍNĚ

ZDE ŽIL
ING. EMIL ZINNER
NAR. 23. 8. 1909
DEPORTOVÁN 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 8. 7. 1942
V MAJDANKU
Poznámka:

Tyto Kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny 23.9.2018 potomkem obětí Alexejem Zinnerem. Emil Zinner byl talentovaným šachistou, který několikrát reprezentoval ČSR na mezinárodních turnajích. Byl deportován spolu se svou matkou Pauline Zinner.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna –
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1787)


Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°12'20.34'' E16°36'48.35''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – Vojtěch Rosický

Autor: Vladimír Šustáček, 24.10.2021
Umístění: Brno, Drobného 315/54, k.ú. Černá Pole, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
PROF. VOJTĚCH
ROSICKÝ
NAR. 1880
ZATČEN 1941
V BRNĚ
ZAVRAŽDĚN 9. 2. 1942
V MAUTHAUSENU
Poznámka:

Prof. PhDr. Vojtěch Rosický byl významným mineralogem, který se za války zapojil do ilegálního hnutí vysokoškolských profesorů v Brně. Kámen zmizelého mu byl odhalen 17.9.2014.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1563)


Souřadnice: N49°12'33.78'' E16°36'34.88''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – Melanie Weisz

Autor: Vladimír Šustáček, 14.06.2022
Umístění: Brno, Drobného 298/24, k.ú. Černá Pole, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽILA
MELANIE WEISZ
ROZ. REDLICH
NAR. 11. 8. 1882
DEPORTOVÁNA 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V IZBICI
Poznámka:

Melanie Weisz byla od roku 1905 manželkou Armina Weisze, v době deportace už byla více než 15 let vdovou. Kámen zmizelé jí byl odhalen 12.6.2022.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2067)


Souřadnice: N49°12'22.02'' E16°36'47.9''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – rodina Tugendhat

Autor: Vladimír Šustáček, 07.09.2024
Umístění: Brno, Drobného 295/18, k.ú. Černá Pole, v chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
HANS TUGENDHAT
NAR. 23. 9. 1894
UPRCHL PŘED NACISTY
ZEMŘEL 1979
V TORONTU

ZDE ŽILA
VILEMINA MARIANA AUGUSTA
TUGENDHAT
ROZ. HERRNRITT
NAR. 2. 2. 1903
UPRCHLA PŘED NACISTY
ZEMŘELA PO 1993
V TORONTU

ZDE ŽIL
PETER CLAUS TUGENDHAT
NAR. 29. 10. 1925
UPRCHL PŘED NACISTY
V ROCE 1939
ZEMŘEL 1981
V CARACASU
Poznámka:

Továrník Hans Tugendhat byl bratrem Fritze Tugendhat (Kámen zmizelého – Černopolní 45). Od roku 1924 byl ženatý s Vilemínou Marianou Augustou Tugendhat (rozenou Herrwitt, na kameni chybně Herrnritt). Měli spolu syna Petera Clause. Všem členům rodiny se podařilo zavčas uprchnout do zahraničí.
Tato skupina Kamenů zmizelých byla odhalena 6.9.2024 během slavnostního aktu, při němž bylo položeno celkem 23 kamenů věnovaných rodinám Tugendhat, Löw-Beer a Hože. Akce se zúčastnili mj. premiér ČR Petr Fiala, hejtman JM kraje, primátorka města Brna, dva ministři, vrchní zemský rabín Karol Sidon, předseda Židovské obce Brno a potomci rodin Tugendhat, Löw Beer a Hože.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=6453)


Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°12'20.34'' E16°36'48.37''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – rodina Löw-Beer

Autor: Vladimír Šustáček, 07.09.2024
Umístění: Brno, Drobného 297/22, k.ú. Černá Pole, v dlažbě chodníku před vchodem do vily Löw-Beer
Nápis:
ZDE ŽIL
ALFRED LÖW-BEER
NAR. 16. 5. 1872
ZEMŘEL ZA NEZNÁMÝCH OKOLNOSTÍ
BĚHEM ÚTĚKU PŘED NACISTY
10. 4. 1939
NALEZEN NA KOLEJIŠTI U STŘÍBRA

ZDE ŽILA
MARIANNE LÖW-BEER
ROZ. WIEDMANN
NAR. 2. 9. 1882
UPRCHLA PŘED NACISTY
V ROCE 1939
ZEMŘELA 16. 11. 1975
V ST. GALLENU

ZDE ŽIL
MAX LÖW-BEER
NAR. 11. 4. 1902
UPRCHL PŘED NACISTY
V ROCE 1939
ZEMŘEL 7. 4. 1954
VE VANCOUVERU

ZDE ŽIL
HANS LÖW-BEER
NAR. 22. 2. 1911
UPRCHL PŘED NACISTY
V ROCE 1939
ZEMŘEL 8. 5. 1993
V MONTREALU
Poznámka:

Alfred Löw-Beer byl významným továrníkem s aktivitami především v Brně a ve Svitávce. Poprvé byl zatčen 15.3.1939 ještě před příchodem německých orgánů do Brna a téhož dne večer byl propuštěn. Podruhé byl zatčen 16.3. a opět propuštěn. Pokusil se uniknout pod falešným jménem z protektorátu, ale jeho mrtvola byla nalezena poblíž železniční trati nedaleko Stříbra. Okolnosti jeho smrti nejsou dodnes objasněny. Původně byl pohřben ve Stříbře pod jménem Friedrich Schweigler, 19.5.1950 byly jeho ostatky pohřbeny na Židovském hřbitově v Brně (oddělení 25A, řada 2, hrob č. 1).
Alfred Löw-Beer byl od roku 1901 ženatý s Marianne Löw-Beer (rozenou Wiedmann), měli spolu tři děti – dceru Grete a syny Maxe a Hanse. Dcera Grete byla dvakrát provdána, jejím druhým manželem byl Fritz Tugendhat (Kameny zmizelých – Černopolní 45). Gretin otec věnoval novomanželům horní část svého pozemku na stavbu vily (dnešní světoznámé vily Tugendhat).
Secesní vila Löw-Beer byla vybudována v letech 1903-1904 pro továrníka Morice Fuhrmanna. Jeho dědicové ji v roce 1913 prodali Alfredu Löw-Beer. Vila je od roku 1958 nemovitou kulturní památkou, V letech 2013 a 2014 byla památkově obnovena a dnes slouží jako pobočka Muzea Brněnska.
Tato skupina Kamenů zmizelých byla odhalena 6.9.2024 během slavnostního aktu, při němž bylo položeno celkem 23 kamenů věnovaných rodinám Tugendhat, Löw-Beer a Hože. Akce se zúčastnili mj. premiér ČR Petr Fiala, hejtman JM kraje, primátorka města Brna, dva ministři, vrchní zemský rabín Karol Sidon, předseda Židovské obce Brno a potomci rodin Tugendhat, Löw Beer a Hože.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=6453)


Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°12'21.35'' E16°36'48.15''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – rodina Hože

Autor: Vladimír Šustáček, 07.09.2024
Umístění: Brno, Drobného 299/26, k.ú. Černá Pole, v chodníku před vstupní brankou do zahrady Arnoldovy vily
Nápis:
ZDE ŽILA
CECILIE HOŽE
ROZ. LÖW-BEER
NAR. 11. 6. 1864
DEPORTOVÁNA 12. 5. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 7. 9. 1942
V TEREZÍNĚ

ZDE ŽILA
FRIEDERIKE HOŽE
ROZ. KESSLER
NAR. 15. 12. 1896
DEPORTOVÁNA 12.5. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V LUBLINU

ZDE ŽIL
MAX HOŽE
NAR. 4. 10. 1888
DEPORTOVÁN 12. 5. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 23. 6. 1942
V MAJDANKU
Poznámka:

Cecilie (též jako Cäcilie) se narodila manželům Maxovi a Pauline Löw-Beer. Za muže si vzala o deset let staršího advokáta a továrníka Cornelia Hože. Manželé pak společně bydleli v domě na Rudolfsgasse č. 1 (dnešní Česká ulice), tam se jim narodil syn Max. V tomto domě žila rodina až do roku 1909, kdy se Cecile stala majitelkou Arnoldovy vily na dnešní ulici Drobného č. 26. V této vile žili Cecilie, Cornel a Max Hože do roku 1918. Poté, co se Max oženil s Friederike Kesslerovou, se novomanželé přestěhovali do nájemního domu na dnešní Smetanově ulici. Cornel Hože zemřel 19.8.1936 v 82 letech, Cecilie žila ve vile až do roku 1939.
Po nacistické okupaci byl majetek rodiny Hože postupně arizován. Vila na Drobného byla v říjnu 1939 zabavena pro tajnou státní policii. Cecilie se spolu se synem a snachou přestěhovala do Prahy, odtud byli v roce 1942 všichni deportováni do Terezína.
Tato skupina Kamenů zmizelých byla odhalena 6.9.2024 během slavnostního aktu, při němž bylo položeno celkem 23 kamenů věnovaných rodinám Tugendhat, Löw-Beer a Hože. Akce se zúčastnili mj. premiér ČR Petr Fiala, hejtman JM kraje, primátorka města Brna, dva ministři, vrchní zemský rabín Karol Sidon, předseda Židovské obce Brno a potomci rodin Tugendhat, Löw Beer a Hože.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=6453)


Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°12'23.05'' E16°36'46.8''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Helena Kafková

Autor: Vladimír Šustáček, 28.02.2023
Umístění: Brno, Dukelská třída 106/27, k.ú. Husovice, vpravo od vchodu do domu
Nápis:
RODNÝ DŮM
SESTRY MARIE RESTITUTY
ROZENÉ HELENY KAFKOVÉ
* 1. KVĚTNA 1894
VĚRNA BOHU A NEMOCNÝM
POPRAVENA 30. BŘEZNA 1943
PROHLÁŠENA BLAHOSLAVENOU
VE VÍDNI 21. ČERVNA 1998
Poznámka:

Helena Kafková se narodila 1.5.1894 v Brně-Husovicích, o dva roky později se celá rodina přestěhovala do Vídně. V roce 1913 začala pracovat jako ošetřovatelka v městské nemocnici ve Vídni-Lainzi. Tam také vstoupila do Kongregace sester III. řádu sv. Františka, 23.10.1915 přijala své řádové jméno Marie Restituta (Obnovená). Poté pracovala v nemocnicích v Neunkirchenu a Lainzi, od roku 1919 v Mödlingu jako sestra na operačním sále.
Po roce 1938 se dostala do konfliktu s nacistickým režimem. Na udání byla 18.2.1942 zatčena gestapem přímo na operačním sále pro údajné rozšiřování varovné básně proti nacistickému režimu a odsouzena k smrti. Rozsudek byl vykonán 30.3.1943 i přes četné intervence vysokých církevních kruhů a osobností. Marie Restituta je jedinou řeholnicí v německy mluvících zemích, kterou nacistický režim popravil.
Dne 29.10.1999 byla na rodném domě Marie Restituty odhalena pamětní deska za přítomnosti brněnského děkana P. Josefa Brychty. Stalo se tak rok poté, co byla Marie Restituta prohlášena za blahoslavenou. Pamětní deska byla pořízena z finančních sbírek husovických farníků a za přispění Magistrátu města Brna. V únoru 1999 byl jejím jménem pojmenován také park zřízený na místě bývalého husovického hřbitova.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=447)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39544
Souřadnice: N49°12'45.62'' E16°38'6.66''
VPM přidal: Vladimír Šustáček