Brno

Kenotaf Stanislav a Miloš Bodlákovi

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 7, hrob 16
Nápis:
IN MEMORIAM
STANISLAV     MILOŠ
BODLÁKOVI

PODPLUKOVNÍK
IM MEMORIAM
MILOŠ BODLÁK
* 24.8.1922   + 1.1.1945
PILOT 311 PERUTĚ RAF
Poznámka:

Miloš Bodlák za 2. světové války působil jako pilot 311. perutě RAF. Při protiponorkové patrole dne 1.1.1945, kde byl zařazen jako 2. pilot, jejich letoun narazil na skálu na ostrově Hoy (Orkneje) a celá osádka zahynula.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3705)

Stanislav Bodlák byl otcem Miloše. Byl zatčen 17.9.1942 v rámci akce E (Emigrace) za účast Miloše Bodláka v zahraničním odboji. Byl krátce vězněn v Brně, odtud převezen v únoru 1943 do Osvětimi, kde zahynul.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3704)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'4.77'' E16°42'15.73''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Jindřich Breitcetl

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 95 (vedle Jaroslava Poledníka)
Nápis:
JINDŘICH
BREITCETL
MJR. LETEC
NAR. 5. 7. 1913
PADL V ANGLII 21. 8. 1943
Poznámka:

Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) byl pilotem a leteckým instruktorem u 311. bombardovací perutě RAF. V únoru 1943 byl v hodnosti W/Cdr (Wing Commander – podplukovník letectva) jmenován velitelem celé 311. perutě. V srpnu 1943, při prvním operačním hlídkovém letu na nových letounech Liberator B 24, byl jeho letoun sestřelen skupinou německých dálkových stíhačů v oblasti Biskajského zálivu.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1838)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'6.56'' E16°42'12.46''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Jaroslav Poledník

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 94 (vedle Jindřicha Breitcetla)
Nápis:
RODINA
POLEDNÍKOVA

JAROSLAV
POR. LETECTVA
* 31.1.1920   + 3.1.1941
PADL V BOJI ZA SVOBODU SVÉ VLASTI
V ANGLII
Poznámka:

Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) působil u 311. čs. peruti RAF jako střelec bombardovacího letounu. Dne 23.10.1941 (datum na kenotafu je chybné) zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=824)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'6.55'' E16°42'12.39''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Ladislav Kocourek

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 4, hrob 149
Nápis:
JAN A LADISLAV
KOCOURKOVI
+ 17. 3. 1943
VE STÁŘÍ 25 R.
Poznámka:

Ladislav Kocourek zahynul při výcviku u 57. operační výcvikové jednotky RAF – jím pilotovaný Spitfire AR222 se 17.3.1943 srazil s dalším letounem a oba piloti zahynuli.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3710)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'5.08'' E16°42'13.06''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Jaroslav Ondráček

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, urnový háj 1, hrob č. 7
Nápis:
RODINA ONDRÁČKOVA

JAROSLAV
* 14. 2. 1897   + 21. 12. 1941
Poznámka:

Jaroslav Ondráček
*14.2.1897 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †21.12.1941 Mauthausen
Byl posledním předválečným starostou obce Líšně. Byl zatčen 16.5.1941 v rámci akce proti příslušníkům KSČ před napadením SSSR a 30.9.1941 odsouzen stanným soudem v Brně pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti k předání gestapu a zabavení veškerého majetku. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Na jeho počest byla pojmenovaná ulice v Brně-Líšni (Ondráčkova, od 25.9.1946).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3694)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'2.75'' E16°42'12.78''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – Josef Fikr

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova 267/73, k.ú. Líšeň, v dlažbě chodníku před vstupem do domu
Nápis:
ZDE SE NARODIL
ČSL. LEGIONÁŘ
PROTINACISTICKÝ ODBOJÁŘ
JOSEF FIKR
NAR. 25. 10. 1858
ZASTŘELEN VOJÁKY SS
6. 4. 1945
V KÁZNICI STEIN
MĚSTA KREMS
Poznámka:

Josef Fikr (*25.10.1885, rok narození na kameni je chybný)
Byl četařem 14. zeměbraneckého pěšího pluku rakousko-uherské armády. V srpnu 1914 byl zajat. Do čs. legie v Rusku byl zařazen 20.9.1917 (6. střelecký pluk, vojín), konec v legiích 13.11.1920 (poslední útvar: samostatná telegrafní rota, poslední hodnost: desátník).
Za nacistické okupace se zapojil do odboje v Obraně národa, podílel se na zajišťování přechodů do zahraničí. Gestapem byl zatčen 15.3.1940, vězněn v Brně na Špilberku, odsouzen v Norimberku k osmi letům káznice za velezradu, trest si odpykával ve Steinu (Stein an der Donau, předměstí města Krems). Zde se na samém konci války stal obětí masakru, při kterém příslušníci SS postříleli 386 vězňů.
Vězni postřílení na nádvoří káznice ve Steinu byli pohřbeni do masového hrobu přímo v káznici. V roce 1950 byla provedena jejich exhumace, některé vězně se podařilo identifikovat podle známek s čísly (mezi nimi byl i Josef Fikr). Ostatky vězňů byly převezeny na Ústřední hřbitov města Vídně a zde uloženy do společného hrobu. Památku masakru v káznici Stein připomíná pomník na hřbitově ve Steinu.
Kámen zmizelého byl Josefu Fikrovi odhalen 6.4.2021 před jeho rodným domem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1915)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'37.4'' E16°41'47.83''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pomník Louis de Souches

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Špilberk, Brno - Špilberk
Nápis:
LOUIS
RADUIT
DE SOUCHES
POLNÍ MARŠÁL
CÍSAŘSKĚ ARMÁDY
*16.8.1608 +12.8.1682
VELITEL OBRANY
PŘI ŠVÉDSKÉM
OBLÉHÁNÍ BRNA
1645
Poznámka:

Jean-Louis Raduit de Souches (16. srpen 1608, La Rochelle – 12. srpen 1682, Jevišovice) byl jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války.
Jako protestant francouzského původu nejprve bojoval na straně hugenotů u svého rodného města La Rochelle. Poté odešel z Francie a vstoupil do řad švédské armády. Tu však nakonec pro neshody s nadřízenými opustil a přidal se na stranu rakouských Habsburků (1642). V březnu roku 1645 jej císař Ferdinand III. jmenoval velitelem Brna. Pod jeho velením brněnská posádka čítající pouhých 1 500 mužů (skuteční vojáci představovali jen jednu třetinu z nich) dokázala zdánlivě nemožné, když udržela město proti 28 000 mužů generála Torstensona (obléhání trvalo od 3. května do 23. srpna 1645). Po tomto obrovském úspěchu jeho kariéra strmě stoupala. Stal se nejdříve generálmajorem (1646) a posléze maršálem a velitelem císařských vojsk na Moravě (1648). Konec života prožil na svých rozsáhlých moravských statcích, kterými ho habsburští císařové obdarovali. Na základě přání uvedeného v závěti, kterou sepsal 14. srpna 1675, byly jeho ostatky uloženy v kostele sv. Jakuba v Brně. Projekt jeho hrobky vypracoval kolem roku 1717 významný brněnský architekt Mořic Grimm.
Na památku jeho úspěchu při obraně Brna je na Špilberku umístěna jeho busta, a to na bastionu napravo za branou od hlavní přístupové cesty z Husovy ulice.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'40.85'' E16°36'3.23''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Adolf Opálka

Autor: Vladimír Šustáček, 18.06.2022
Umístění: Brno, Štefánikova 96/25, vpravo od vchodu do domu
Nápis:
V TOMTO DOMĚ NA PODZIM 1931 BYDLEL
ADOLF OPÁLKA
PARAŠUTISTA, VELITEL VÝSADKU OUT DISTANCE
* 4. 1. 1915     † 18. 6. 1942

ODHALENO U PŘÍLEŽITOSTI 80. VÝROČÍ JEHO HRDINNÉ SMRTI
BRNO 2022
Poznámka:

Adolf Opálka byl československý parašutista, vycvičený pro plnění zvláštních úkolů. Jeho skupina Out Distance byla vysazena 28.3.1942 nedaleko Telče, odtud se přesunul do Prahy. Zemřel v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze, společně s dalšími 6 parašutisty, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Pamětní deska na domě ve Štefánikově ulici 25 byla odhalena 16.6.2022 u příležitosti 80. výročí smrti Adolfa Opálky. Ten zde bydlel v době, kdy se učil automechanikem. Učení však musel kvůli úrazu ruky zanechat a poté nastoupil na obchodní akademii, kterou úspěšně dokončil.
Ve stejný den byly Adolfu Opálkovi v Brně odhaleny ještě další dvě desky – u brány židenických kasáren a ve vestibulu obchodní akademie na Kotlářské ulici. Všechny tři pamětní desky připomínají „brněnské stopy“ Adolfa Opálky. O den později (17.6.) byla odhalena ještě deska v Povážských kasárnách v Ružomberku, kde Adolf Opálka sloužil od července 1938 do dubna 1939. Iniciátorem umístění pamětních desek byl klatovský pedagog a historik Lukáš Kopecký spolu s organizací Paměť národa.
(zdroje:
FORUM 24 – https://www.forum24.cz/v-brne-pribyly-tri-desky-pripominajici-parasutistu-adolfa-opalku-chysta-se-dalsi/
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2081)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'38.25'' E16°36'8.62''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – Alois Bauer

Autor: Vladimír Šustáček, 23.02.2022
Umístění: Brno, Štefánikova 98/27, k.ú. Ponava, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
ALOIS BAUER
NAR. 23. 5. 1926
ZATČEN GESTAPEM
POPRAVEN
14. 4. 1945
V BRNĚ
KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH
Poznámka:

Tento kámen zmizelého byl odhalen 7.4.2019. Ve stejný den byl odhalen kámen také Vladimíru Blažkovi (bratranci Aloise Bauera). Vladimír Blažka a Alois Bauer provedli 7.2.1945 v Brně atentát na SS Hauptsturmführera Augusta Gölzera (tzv. zapomenutý brněnský atentát).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1810)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'38.4'' E16°36'8.5''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých - Oběti holocaustu

Autor: Lenka Šimčíková, 21.05.2013
Umístění: Brno, Štěpánská 317/3, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
GRETA PIOWATÁ
ROZ. ROTHSCHILDOVÁ
NAR. 1896
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA

ZDE ŽILA
ROSA ROTHSCHILDOVÁ
ROZ. POLLAKOVÁ
NAR. 1866
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA

ZDE ŽILA
ELSA PIOWATÁ
ROZ. ROTHSCHILDOVÁ
NAR. 1890
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
SIGMUND PIOWATÝ
NAR. 1879
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
KURT PIOWATÝ
NAR. 1911
UPRCHL 1939
PŘEŽIL

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková