Alois Bauer
* 23.5.1926 (Olešnice, okres Blansko)† 14.4.1945 (Brno, Kounicovy koleje)
Alois Bauer pracoval jako pekařský učeň a pomocník v Brně. Do odboje se zapojil v odbojové skupině Předvoj (též známé jako Národní revoluční armáda). Společně s bratrancem Vladimírem Blažkou dne 7.2.1945 v Brně zastřelili SS Hauptsturmführera Augusta Gölzera. Oba byli popraveni 14.4.1945 v Kounicových kolejích v Brně na popravišti „Na písečku“. Jejich těla byla 12.7.1945 exhumována a 14.7. slavnostně pohřbena v čestné skupině 25e na Ústředním hřbitově města Brna. V roce 1946 došlo k přenesení ostatků do nově vytvořené čestné skupiny 56a pro padlé a popravené odbojáře.
Alois Bauer byl za svou činnost v odboji vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam.
„Zapomenutý atentát“
Dne 7.2.1945 večer byl před domem na rohu dnešní Kounicovy a Nerudovy ulice v Brně postřelen SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Akce byla provedena Vladimírem Blažkou a jeho bratrancem Aloisem Bauerem – Blažka vystřelil na Gölzera čtyři rány z pistole, z nich jen poslední zasáhla cíl. Přivolaná sanitka přijela až po dvou hodinách, August Gölzer byl operován v nemocnici na Žlutém kopci, ale ještě téže noci zemřel na následky zranění.
V březnu 1945 byly zatčeny špičky odbojové skupiny Předvoj. Při výsleších byla prozrazena jména obou atentátníků, a ti byli 22.3. zatčeni a krutě vyslýcháni. Na příkaz státního ministra K. H. Franka byli oba 14.4.1945 popraveni v Kounicových kolejích v rámci zrychleného řízení bez soudu. Popravu vykonal osobně kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski, který měl být skutečným cílem atentátu.
Případ tohoto atentátu je obestřen řadou otazníků a jeho pozadí i cíle zůstávají zahaleny tajemstvím. Není jasné, zda byla akce hrou zpravodajských služeb, pokusem vrcholných činitelů odboje o narušení struktury gestapa či zda oba mladíci vykonali odvážný čin na vlastní pěst. Cílem atentátu měl být pravděpodobně Otto Koslowski a August Gölzer byl zastřelen nedopatřením.
Za války bylo na informace o atentátu uvaleno přísné embargo. Poválečné československé orgány neměly na vyřešení případu zájem a ani přeživší odbojáři se k činu nehlásili. O atentátu se po válce nemluvilo, protože skutečnost, že mezi členy komunistického odboje byli lidé, kteří „promluvili“, a jejichž výpověď vedla ke smrti dalších odbojářů, měla být spíše zapomenuta. Odtud pochází označení případu jako „zapomenutý atentát“. Na každý pád zůstává August Gölzer po zastupujícím říšském protektorovi SS-Obergruppenführerovi Reinhardu Heydrichovi druhým nejvyšším představitelem SS, na něhož byl v období protektorátu vykonán úspěšný atentát.
Zdroje (mimo informací z desek):
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12015
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Bauer_(odboj%C3%A1%C5%99%B9
https://www.olesnice.cz/zpravy-z-radnice/pripad-zapomenuteho-atentatu-priloha-olesnickeho-zpravodaje-kveten-2016
https://plus.rozhlas.cz/pripad-zapomenuteho-atentatu-6512046
Jiří Skoupý: Zapomenutý brněnský atentát, Academia 2019
VPM:
hrob - Brno, okres Brno - město
kameny zmizelých - Brno, okres Brno - město
pomník - Olešnice, okres Blansko
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.