Brno

Pamětní deska Jaroslav Král

Autor: Vladimír Šustáček, 20.08.2021
Umístění: Brno, Lerchova 337/53, k.ú. Stránice, vlevo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽIL A TVOŘIL
AKADEMICKÝ MALÍŘ
JAROSLAV KRÁL
V DOBĚ OD R. 1923-1941
NAROZEN 1883
UMUČEN V OSVĚTIMI 1942
Poznámka:

Jaroslav Král byl malířem a jednou z největších uměleckých osobností brněnské kultury v období první republiky. Dne 29.3.1941 byl zatčen gestapem, po ročním věznění v Kounicových kolejích v Brně, na Mírově a ve Vratislavi byl převezen do Osvětimi, kde 22.3.1942 zemřel v plynové komoře. Pamětní deska byla na jeho dům instalována v roce 1957.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna –
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=115)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41791
Souřadnice: N49°12'0.4'' E16°34'56''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska bojovníkům proti fašismu

Autor: Vladimír Šustáček, 20.08.2021
Umístění: Brno, Lerchova 344/65, městská část Stránice, napravo od vchodu do školy
Nápis:
NA PAMĚŤ
ČESKÝCH
BOJOVNÍKŮ
PROTI
FAŠISMU
Poznámka:

Pamětní deska byla odhalena 15.4.1982. Při opravě fasády byla sejmuta a poté znovu odhalena 8.6.2012.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=528)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-55397
Souřadnice: N49°12'6.26'' E16°34'50.37''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých - rodina Altensteinova

Autor: Lenka Šimčíková, 19.09.2014
Umístění: Brno, Lesnická 1802/11, Brno- Černá Pole, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
JUDR. VIKTOR
ALTENSTEIN
NAR. 1899
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
ELIŠKA
ALTENSTEINOVÁ
ROZ. FEUEREISENOVÁ
NAR. 1908
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
FELIX ALTENSTEIN
NAR. 1933
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
ANNA
ALTENSTEINOVÁ
NAR. 1938
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Viktor Altenstein se narodil u Valašského Meziříčí, na začátku 20. let odešel do Prahy, kde vystudoval Právnickou fakultu. Po jejím dokončení odešel do Brna. Nejdřív bydlel na Třídě kpt. Jaroše, pak na Botanické. V Brně se seznámil s Elise a tu si později vzal. Od začátku 30. let měl svoji advokátní kancelář na dnešní Rooseveltově ulici. Než se manželům Altensteinovým narodila dcera Anna, postavili si vlastní dům na dnešní Dřevařské ulici. Přišel rok 1939 a Viktor Altenstein byl na základě Norimberských rasových zákonů nejdříve vyhozen z advokátní komory, poté vyloučen ze Sokola Brno I, pak jim byl zabaven jejich dům na Jugoslávské. V březnu 1942 přišla celé rodině výzva k dostavení se k transportu Ad-969 směr Terezín. V Terezíně přežívali Altensteinovi do 28.října 1944. Ten den byli deportováni transpoetem Ev-60 do Osvětimi. Tam jejich životy končí v plynových komorách. Na jejich dům v Jugoslávské ulici dopadly na jaře 1945 bomby spojeneckých letounů a zcela ho zničily.
(zdroj: Miloš Doležel)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
Doplnění informací: Miloš Doležel

Kameny zmizelých – rodina Kirschnerova

Autor: Vladimír Šustáček, 20.10.2021
Umístění: Brno, Lesnická 787/10, k.ú. Černá Pole, v dlažbě chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
RENÉE GERTY KIRSCHNEROVÁ
NAR. 28. 9. 1929
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA
ZEMŘELA 26. 6. 2012

ZDE ŽIL
ING. HUGO KIRSCHNER
NAR. 11. 5. 1886
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
OLGA KIRSCHNEROVÁ
NAR. 15. 4. 1907
ROZ. SCHONHAUSEROVÁ
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
EVA LIANA KIRSCHNEROVÁ
NAR. 8. 2. 1932
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Rodina Kirschner žijící na této adrese zahrnovala manžele Huga a Olgu Kirschner a jejich dvě dcery – Renée Gerty a Evu Lianu Kirschner. Kameny zmizelých na památku obětí holocaustu jim byly odhaleny 28.5.2017.
Renée Gerty Kirschner se dožila osvobození, po svatbě přijala jméno Skálová a zemřela až v roce 2012 v Praze. Objednatelem kamenů byla její příbuzná (dcera, možná vnučka) Zuzana Skálová z Prahy.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1733)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°12'31.11'' E16°37'11.28''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých - Oběti 2. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 19.09.2014
Umístění: Brno, Lidická 1863/16, Brno - Černá Pole, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
ALICE ANNA
PERLHEFTER
ROZ. TROLLER
NAR. 1890
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V ESTONSKU

ZDE ŽILA
DORIS JULIA RAUCH
ROZ. PERLHEFTER
NAR. 1920
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
DO ESTOVSKA 1942
PŘEŽILA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých – rodina Jeralova

Autor: Vladimír Šustáček, 29.10.2021
Umístění: Brno, Lidická 1862/14, k.ú. Černá Pole, v dlažbě chodníku před domem, vpravo od vchodu/vjezdu
Nápis:
ZDE ŽIL
PAVEL JERAL
NAR. 15. 7. 1890
DEPORTOVÁN 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
25. 5. 1942
DO LUBLINU
ZAVRAŽDĚN 1942
V LUBLINU

ZDE ŽILA
MARGITA JERALOVÁ
NAR. 29. 4. 1896
DEPORTOVÁNA 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
25. 5. 1942
DO LUBLINU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V LUBLINU

ZDE ŽILA
SYLVA JERALOVÁ
NAR. 13. 6. 1924
DEPORTOVÁNA 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
25. 5. 1942
DO LUBLINU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V LUBLINU

ZDE ŽIL
RICHARD JERAL
NAR. 20. 12. 1927
DEPORTOVÁN 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
25. 5. 1942
DO LUBLINU
ZAVRAŽDĚN 1942
V LUBLINU
Poznámka:

Pavel Jeral byl operním pěvcem. Do roku 1923 působil v brněnské opeře, kde vystupoval v operách Smetany, Dvořáka či Janáčka. Jednu sezónu (1923/1924) strávil v Německu. Po návratu do Brna se již do opery nevrátil, učil zpěv a působil jako kantor v brněnské synagoze.
Pavel Jeral byl deportován spolu se svou manželkou Margit a dvěma dětmi (Sylvou a Richardem). Kameny zmizelých jim byly odhaleny 15.10.2015.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1704)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – Elise a Oskar Schultzovi

Autor: Vladimír Šustáček, 03.10.2021
Umístění: Brno, Lužova 366/17, k.ú. Černá Pole, v dlažbě chodníku před vstupní brankou
Nápis:
ZDE ŽILA
ELISE SCHULZOVÁ
ROZ. BLUMOVÁ
NAR. 2. 9. 1893
DEPORTOVÁNA 1. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V TRAWNIKÁCH

ZDE ŽIL
OSKAR SCHULZ
NAR. 21. 11. 1886
DEPORTOVÁN 8. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TRAWNIKÁCH
Poznámka:

Tyto kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny v roce 2019. U Elise Schultzové je na kameni chybně uvedeno datum transportu z Brna do Terezína, správně má být 31.3.1942.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1873)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N49°12'29.75'' E16°37'4.6''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Pavel Kodytek, 17.05.2011
Umístění: Brno, Mácova, v parčíku u autobusové zastávky
Nápis:
Památce bratrů zahynulých
ve světové válce
1914–1918
Böhm Antonín
Böhm František
Böhm Jakub
Daniel František
Drápela Jaroslav
Drápela Jindřich
Dvořák František
Dvořák Josef
Hájek František
Kostík František
horní část - 2. deska:
Ondráček Rudolf
Pokora Antonín
Pokora Vilém
Prokeš Josef
Zbořil Ferdinand
Böhm František

Nebyla marnou oběť vaše bratří
ji vděčně vzpomíná svobodný Čech !

Památce obětí německé persekuce
a druhé světové války v letech
1939 – 1945
Vilém Pokora
berní tajemník,
zahynul v konc. táboře Linec 6.1.1941.
Robert Máca
řídící učitel popraven 13.6.1942. v Brně
Josef Sýkora
rolník,
zahynul v osvobozovacím boji zde 3. 5.1945.
Při osvobozovacích bojích zde padli
2 rudoarmějci a 1 Rumun
Věčnaja pamjať!
Poznámka:

Pomník z roku 1923


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-33668
Pomník přidal: Zdeněk Surýnek
Doplnění informací: Pavel Kodytek

Pomník Rodion Jakovlevič Malinovskij

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Malinovského náměstí, parčík před Domem umění
Nápis:
МАРШАЛ СССР
Р. Я. МАЛИНОВСКИЙ


MARŠÁL SSSR
R. J. MALINOVSKIJ
Poznámka:

V CEVH veden s poznámkou, že se nejedná o VH a že v roce 1955 byl pomník přestěhován z Moravského náměstí na nýnější místo na Malinovském náměstí (zdroj: Encyklopedie dějin města Brna).

Rodion Jakovlevič Malinovskij (rusky Родион Яковлевич Малиновский, nar. 23. listopadu 1898, zemřel 31. března 1967, byl sovětský vojenský velitel během II. světové války, maršál Sovětského svazu.
V květnu roku 1944 se stal velitelem 2. ukrajinského frontu, který provedl útok na Rumunsko, díky čemuž se Rumuni přidali na stranu Spojenců. V září 1944 byl jmenován maršálem Sovětského svazu. Jeho vojska pokračovala v útoku na Maďarsko a v únoru 1945 dobyla Budapešť. V dubnu se probila na Slovensko a postupovala na Moravu. Osvobodila Brno a vedla útoky na německá vojska na jihovýchodní Moravě.
Podrobně viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodion_Jakovlevi%C4%8D_Malinovskij


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-39769
Souřadnice: N49°11'45.46'' E16°36'52.53''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička, Lenka Šimčíková

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 15.07.2014
Umístění: Brno, Malinovského náměstí 4, Brno - střed
Nápis:
NA PAMĚŤ SOUDCŮ A PRACOVNÍKŮ
NEJVYŠŠÍHO SOUDU V BRNĚ,
KTEŘÍ ZDE 20.XI.1944 ZAHYNULI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný