Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Vlastimil Ondrůj

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Martin Both, 08.11.2019

plukovník in memoriam Vlastimil Ondrůj
- narozen 14.11.1914 v Bošovicích, v okrese Vyškov
- absolvent vojenské akademie v Hranicích na Moravě v roce 1937
- listopad 1939 odchod do Maďarska a dále přes Jugoslávii do Francie
- 1940 odchod do Velké Británie, příslušník 311. bombardovací perutě
- srpen 1945 návrat do vlasti v hodnosti štábního kapitána
- v roce 1948 byl degradován, propuštěn z činné služby a poté zařazen do pracovního tábora v uranových dolech , kde při důlním neštěstí utrpěl těžký úraz nohou
- 31.1.1969 umírá ve věku 55 let při havárii v Brněnských plynárnách
(zdroj: http://www.historickykaleidoskop.cz/pameti/vlastimil-ondruj.html)

Hrob Otmar Kučera

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    více o hřbitovu:
    https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=318
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Kudláček, 09.02.2020

Pilot Squadron Leader Otmar Kučera DFC (nar. 13.7.1914 v Brně) byl za války posledním velitelem 313. československé stíhací perutě RAF ve Velké Británii. Bojoval od roku 1940 a dosáhl sedmi sestřelů. Po válce přiletěl se svou 313. perutí do Prahy, stal se zástupcem velitele a později velitelem 7. stíhacího leteckého pluku. Byl mu pětkrát udělen Čs. válečný kříž a mnoho dalších vyznamenání. Po únoru 1948 byl komunistickým režimem zatčen, vyšetřován a propuštěn z armády. V roce 1963 byl rehabilitován, v roce 1992 dostal Řád M.R.Štefánika, v roce 1993 povýšen na generálmajora ve výslužbě.
Pilot Squadron Leader Otmar Kučera DFC zemřel 6.6.1995, a byl zpopelněn v krematoriu města Brna. Místo uložení jeho urny v letech 1995 až 2018 není známo, ale dne 3.7.2018 byl jeho popel rozptýlen na rozptylové loučce č. 3 Ústředního hřbitova Brno.
(zdroj: správa hřbitova).

Více o Otmaru Kučerovi např. v Encyklopedii města Brna: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1833

Hrob Jan Mičánek

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Kudláček, 14.04.2020

Ruský legionář
Nar. 12.12.1884 Kuřim, okr. Brno. V c.k. armádě vojín, 14. zem. p.pl., zajetí 6.7.1916, Olika, přihlášení do legií Dárnice, zařazení 15.5.1918, vojín, šikovatel 5. stř. pl., týl. int.
Konec v legiích 24.11.1920, demobilizován.
(zdroj: VUA)

Hrob Jaroslav Kodet

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    více o hřbitovu:
    https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=318
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Kudláček, 24.04.2020

Pilot npor. Jaroslav Kodet od 11. slp zahynul 19.8.1960 při letecké nehodě u obce Toužetín u Loun. Při přístrojovém sestupu bez viditelnosti k letišti Žatec narazil do terénu 20 km před letištěm. (zdroj: Libor Režňák: Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 139)

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Hrob Eduard Weisser

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Jana Růžičková, 07.05.2020

Hrob Luděk Vlach

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Kudláček, 08.05.2020

Pilot kpt. Ludvík Vlach zahynul při letecké nehodě za deštivého poledne 30.6.1959 ve vesnici Lisów v okr. Białobrzegi v Polsku. Při vojenském cvičení armád Varšavské smlouvy „Šíp 59“ pilotoval bombardér Il-28 na trase Přerov – Tarnow – Varšava – Czenstochova – Přerov, přičemž na něj útočili polští stíhači. Za husté oblačnosti proletěl vysoko nad Tarnowem a mířil k Varšavě, když se ozval výkřik palubního radiotelegrafisty a zadního střelce staršiny Josefa Škáchy: „Ludvo, Ludvo, co děláš, jsme na zádech!“ Pilot neodpovídal ani letadlo nevyrovnal, takže se zbylí dva členové posádky (Josef Škácha a letovod npor. Jiří Topinka) pokusili o opuštění letadla. Katapultáž se nakonec s obtížemi a se zraněním podařila pouze Jiřímu Topinkovi, pilot a Josef Škácha zůstali v letadle. Pilot se asi o katapultáž ani nepokusil, a Josef Škácha se ze své kabiny na konci ocasu (a bez katapultovacího sedadla) nedokázal dostat. Nebyli však jedinými mrtvými: dopad letadla do vesnice poškodil dům a zcela zničil hospodářské stavení, ve kterém právě byla a na místě zemřela třiadvacetiletá těhotná žena i její dvouletá dcera, čtyřletý syn byl těžce zraněn. Letoun dopadl velkou rychlostí téměř kolmo, a trosky celého velkého bombardéru úplně zmizely v promočené zemi. Pozůstatky pilota byly nalezeny vedle kráteru, Josef Škácha byl nejprve veden jako nezvěstný (mohl vyskočit a leží někde zraněný), hledali ho marně po okolí, až později byly jeho pozůstatky nalezeny ve vodou zalitých troskách letadla v zemi. Příčina nehody nebyla nikdy objasněna, technická závada nebyla zjištěna (ono taky z letadla k prozkoumání moc nezbylo), byla zvažována možnost bezvědomí pilota z nedostatku kyslíku (porucha dýchacího zařízení nebo letěl bez něj), nebo jeho jiná náhlá zdravotní indispozice.
(zdroj: kniha Ocelový hřebec MiG-19)
Více na stránkách Letecké badatelny http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/681/ , v knize Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 89, a na stránkách Wikipedie v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Hrob Josef Klega

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Jaroslav Ravas, 13.06.2020

foto v uniformě

Hrob František Knotek

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Jan Kincl, 08.05.2022

Palubní střelec František Knotek byl jedním z nemnoha slovenských letců (českých bylo 7x víc), kteří bojovali v RAF proti Německu; samostatné Slovensko bylo totiž spojencem fašistického Německa, takže většina slovenských letců bojovala na německé straně na východní frontě.
Osudy Františka Knotka byly poměrně dramatické: v roce 1939 spolu s dalšími sedmi letci uletěl z fašistického Slovenska do Polska. V roce 1940 se dostal do Velké Británie a vstoupil do RAF, kde létal u československé 311. bombardovací perutě jako zadní střelec bombardéru Wellington. V září 1940 však musel jejich letoun při návratu z náletu na Berlín nouzově přistát, a František Knotek prožil zbytek války v německém zajateckém táboře. Po osvobození se vrátil do Československa, ale po roce 1948 byl komunisty perzekuován, jako téměř všichni, kteří bojovali za svobodu své vlasti na západní frontě.
František Knotek zemřel 5.3.1978, a jméno na náhrobku již nemá. Jeho hrob je identifikován dle stránek Správy hřbitovů města Brna.
(zdroj: vrtulnik.cz, valka.cz, wikipedia.cz)

Hrob Rudolf Zháněl

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    více o hřbitovu:
    https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=318
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Kudláček, 16.01.2021

Rudolf Zháněl byl v letech 1917 až 1919 příslušníkem Československých legií v Rusku.
Více na https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7406

Hrob Jindřich Konečný

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    více o hřbitovu:
    https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=318
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Petr Kudláček, 14.03.2021

Druhý pilot vojenského transportního letadla kpt. Jindřich Konečný zahynul 30.3.1960 při letecké nehodě u obce Kostelany v okrese Kroměříž. Za špatné viditelnosti narazili s letounem Il-14T č. 3149, od letky radiotechnického průzkumu, do kopce Komínky v Chřibech. Spolu s ním zahynula i celá posádka: velitel letadla a první pilot kpt. Milan Blažíček, navigátor kpt. Luboš Retr (pohřben v Dobrovicích), radista npor. František Mareček, palubní technik por. Zdeněk Bartoš, palubní operátor npor. Miloslav Šolc a náčelník průzkumu 46.bold kpt. Ludvík Prokop.
Hodnost Jindřicha Konečného bývá uváděna jako npor., na náhrobku je kpt.
Popis a foto jejich nehody je na stránkách Letecké badatelny:
http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/495/