Nymburk

Pamětní deska Josef Ouhrabka

Autor: Adam Vykydal, 17.02.2011
Umístění: Nymburk, původní umístění pamětní desky bylo na domě v Lipové ulici
Nápis:
ZDE PŮSOBIL
JOSEF
OUHRABKA
ZAMĚSTNANEC VKD-KOLÍN
VEDOUCÍ ILEGÁLNÍ ORGANISACE KSČ
BYL UMUČEN NACISTY 11.11.1941.
Poznámka:

Pamětní deska byla snesena v roce 1996, v současné době je pamětní deska umístěna ve Vlastivědném muzeu Nymburk
Pomoc poskytli: ing. Jiří Černý, vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče, František Sýkora, Vlastivědné muzeum Nymburk.
Josef Ouhrabka, nar. 28.11.1893, Boskov u Semil, zatčen za ilegální činnost KSČ, člen krajského výboru KSČ v Mladé Boleslavi, pracoval jako vedoucí konsumního družstva "Včela" a v ilegalitě jako vedoucí ilegální organizace KSČ v Nymburce. Byl popraven dne 9.října 1941.
(zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2118-03198
Pomník přidal: Adam Vykydal
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Adam Vykydal, 20.01.2011
Umístění: Nymburk, Drahelická, u krajnice silnice II/331 Drahelická
Nápis:
TĚM KTEŘÍ SE NEDOŽILI...
A. RIEGEL, K. NĚMEC, V. PROCHÁZKA, F. ŘÍHA
J. ČERNÝ, F. SOBĚSLAV, F. CARDA, O. PIROUTEK
V. BITTNER, F. PIROUTEK, V. SVOBODA, K. TOUŠ
J. HETVER, K. HOMOLA, A. SOBĚSLAV, A. HOFMAN
F. ZLATNÍK, O. KADEŘÁBEK

OBĚTI NACISTICKÉHO REŽIMU 1938-1945
J. CHODĚRA, F. VOTAVA, J. NĚMEC

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2118-03196
Pomník přidal: Adam Vykydal

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Adam Vykydal, 20.01.2011
Umístění: Nymburk, Drahelická 60, budova Restaurace Na Cejpovně
Nápis:
"LIDÉ BDĚTE!"
JULIUS FUČÍK

ZDE ŽILI A ILEGÁLNĚ PRACOVALI NEOHROŽENÍ BOJOVNÍCI PROTI FAŠISTŮM

s. KODĚRA JAN
nar. 1880
umučen v Mauthausenu 1941

s. POKORNÝ BOHUMIL
nar. 1893
popraven v Drážďanech 1944

s. VOTAVA FRANTIŠEK
nar. 1899
popraven 1942 v Pardubicích na Zámečku

NA VĚČNOU PAMĚŤ
SVAZ PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKŮ, ORGANIZACE NYMBURK

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2118-03197
Pomník přidal: Adam Vykydal

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Adam Vykydal, 05.02.2011
Umístění: Nymburk, Havlíčkova, Park hrdinů
Nápis:
OBĚTI PRVÉ SVĚTOVÉ VÁLKY A DRUHÉHO NÁRODNÍHO ODBOJE

1914-1918
ADAMEC JOSEF, ANDRLÍK FRANT, ANDR FRANT, BABOROVSKÝ FR, BÁRTA VINC, BÁRTL VÁCLAV, BARTOŠ VÁCLAV, BEJBL RUDOLF, BENEŠ JAROSL, BĚLINA BEDŘICH, BLECHA ANTONÍN, BIČIŠTĚ JAROSL, BIČIŠTĚ JOSEF, BIČIŠTĚ VOJTĚCH, BISKUP FRANT, BÖHM KAREL, BŘEZINA JAN, BUREŠ JOSEF, CENGR LEOPOLD, CUKR VÁCLAV, CULKA JAN, ČAPEK ANTONÍN, ČECH FRANTIŠEK, ČEJKA ZDENĚK, ČERNÝ JAROSL, ČERVINKA ANT, DANZER KAREL, DOLEŽAL FRANT, DRAHOŇOVSKÝ J, DUKE JOSEF, DVOŘÁK JOSEF, EICHLER ANT, FLORIÁN FRANT, FRANKENBUSCH R, GRÜNWALD JAROS, HANKA JOSEF, HASAL JINDŘICH, HASAL JOSEF, HAUNER JOSEF, HERČÍK FRANT, HERČÍK FRANT, HERČÍK KAREL, HERČÍK STANISL, ING HERLAS VÍTĚZS, HOLAN OLDŘICH, HOLÍK FRANT, HOFMAN FRANT, HOLOMOUCKÝ R, HOLUBEC BEDŘ, HORYNA VÁCLAV, HOZMAN ANTONÍN, HRNČÍŘ VLADIM, CHODEC VOJTĚCH, JELÍNEK KAREL, JELÍNEK VÁCLAV, JIRÁNEK VÁCLAV, JIROUT FRANT, JUSTÝN ANTONÍN, KARAS BOHUMIL, KARELA JAROSL, KAUCNER FRANT, KLEČKA VÁCLAV, KLOUČEK EDUARD, KNÍŽEK KAREL, KOBER JINDŘICH, KOLÁŘ BŘETISL, KOLÁŘ LEOPOLD, KOLÍNSKÝ FRANT,KOLÍNSKÝ VÁCLAV, KOPŘIVA KAREL, KOPSKÝ FRANT, KOUBEK ADOLF, KRACÍK VÁCLAV, KRULIŠ KAREL, KRUŠINSKÝ JOS, KUBÍK JOSEF, KUBÍK VÁCLAV, KUČERA, FRANT, KULHÁNEK GUST, KVÍZ JAN, LOCHNER FERD, MACHÁČEK VÁC, MALOVEC MILOŠ, MARAŇ FRANT, MARUŠKA ALOIS, MARUŠKA JOSEF, MATYÁSKO JOSEF, MAUERMAN JOSEF, MEDÁČEK JOSEF, MEIXNER VÁCLAV, MIKOLÁŠEK JOSEF, MISÍK FRANTIŠEK, MRŇÁK JOSEF, NĚMEC JAN, NOVÁK FRANTIŠEK, NOVÁK JOSEF, NOVOTNÝ JOSEF, NOVOTNÝ TOMÁŠ, OČÁSEK RUDOLF, OČENÁŠEK RUD, PAVLÍK JOSEF, PEŘINA JOSEF, PECHA RUDOLF, PEŠEK FRANTIŠEK, PETRÁŠ JAN, PITNER VILÉM, PLUHAŘ KAREL, POP ALOIS, POSPÍŠIL LADISL, PRÁCHENSKÝ JAN, PROCHÁZKA LEOP, PTÁČNÍK FRANT, PTÁČNÍK VÁCLAV, PURMAN KAREL, PYTLÍK JAN, POUŠ KAREL, RYCHLOVSKÝ JOS, ŘÍDKOŠIL JOSEF, SCHOVANEC AL, STRÁNSKÝ ALOIS, SVOBODA VÁCLAV, ŠAFRÁNEK KAREL, ŠANDA JOSEF, ŠANC JOSEF, ŠEBOR EDUARD, ŠENKÝŘ JOSEF, ŠNÍDL JAN, ŠPAČEK ALOIS, ŠPOUTIL ANTONÍN, ŠTEKL ANTONÍN, ŠTĚRBA ALOIS, ŠTĚRBA ANTONÍN, ŠTUMPF ANTONÍN, URBÁNEK FRANT, UZEL ČENĚK, VELECHOVSKÝ FR, VITSCHEK KAREL, VOJTĚCH FRANT, VOJTĚCHOVSKÝ V, VORLICKÝ JOSEF, VOTAVA FRANTIŠEK, ZAJÍČEK JAROSL, ZELINKA JOSEF, ZELINKA KAREL, ZEMAN JOSEF, ZENKL OTAKAR, ŽIVNÝ BEDŘICH, ŽOFKA LADISL

1938-1945
ANDERSOVÁ EL, BARTES MILOSL, BÁRTL JAN, BENEŠ KAREL, BERAN JAROSL, BLATTNEROVÁ FR, BONDY JINDŘ, BOUŠKOVÁ ZD, KAP. LET. ČERMÁK JAR, ČERVINKA JOSEF, DOUŠA JAROSL, ING EISNER JAN, ELBOGEN OTTO, ELBOGEN PAVEL, ELSNER JOSEF, ELSNEROVÁ ZD, ENGELOVÁ PAVLA, FIŠEROVÁ FRANT, FRÄNKL KAREL, FRÄNKL RUDOLF, FRÄNKLOVÁ ANNA, FREUND RUDOLF, FREUNDOVÁ AD, FREIDMAN VIKT, GLÜCKNER JOS, GLÜCKNER RUD, GLÜCKNEROVÁ M, GROSPIČ FRANT, HOMOLA ANT, HONCOVÁ EVA, PARTYZÁN HORÁK I, HORÁK KAREL, JANDA VÁCLAV, JANDÁK RUDOLF, JANIŠ KAREL, KAP. LET. JELÍNEK V, JUDR JEŽEK JAN, JEŽEK RUDOLF, KAIPR ANTONÍN, KLEMENT JOSEF, KLEPETÁŘOVÁ B, MUDR KOHN OSKAR, KOHNOVÁ EMA, ING KOHOUT LAD, KOKRHÁČOVÁ F, KORNFÜHNER J, KORNFÜHNEROVÁ R, KOUTNÍK JIŘÍ, KRAUS EMIL, KRAUS JOSEF, KRAUS KAREL, KRAUS LUDVÍK, KRAUSOVÁ IRMA, KRAUSOVÁ ALOIS, KUDIBAL VÁCLAV, KVÍZ KAREL, POR. LET. LOUDA JAR, MUDR LÖWIT FR, LUSTIG FRANT, LUSTIG LEOP, ING LUSTIG ROBERT, LUSTIGOVÁ HED, LUSTIGOVÁ JOS, MEIXNER EMIL, MEIXNEROVÁ JIND, NEUMAN KAREL, NEUMANOVÁ IRMA, NOVOTNÝ ANT, OUHRABKA JOSEF, PARTYZÁN PAŽOUT VL, PETRNOUŠKOVÁ R, PICK PETR, PICK RUDOLF, PICKOVÁ BERTA, PICKOVÁ EVA, PICKOVÁ HANA, PICKOVÁ VĚRA, PICKOVÁ ZDĚNKA, PIOVATÝ OTTO, JUDR PÍREK VLAD, POLÁK BERNARD, POLÁK FILIP, POLÁK JOSEF, POLÁK RUDOLF, POLÁKOVÁ OT, PAVLUKOVÁ KAM, ROUBÍČEK ERVÍN, RYŠAVÝ JOSEF, JUDR SEDLÁČEK T, SCHREUER EMIL, SCHREYER RUD, SLADKUS JAROS, SLADKUS RUD, STEINER BOHUMIL, STEINER JOSEF, STEINEROVÁ M, STEINEROVÁ P, STEKLÝ KAREL, SUDA ANTONÍN, ŠTAFL JOSEF, ŠTĚTINA LADIS, PLK ŠULC JOSEF, TIERFERDEROVÁ M, VAŠÍČEK FRANT, VODIČKOVÁ EM, WANTOCH ALEX, WANTOCH MAX, WANTOCH MILOŠ, WANTOCH OTTO, WANTOCH OTTO, WANTOCH VIKT, WANTOCH ZD, WANTOCHOVÁ E, WANTOCHOVÁ J, HRNČÍŘ JAROS, WANTOCH LEO
Poznámka:

Jan Bártl, nar. 4.1.1894, úředník ČSD, zatčen za ilegální činnost v Obraně národa-skupina Loučeň. Vězněn v KT Braunsweig a zahynul na pochodu smrti 22.4.1945 u Wolfenbütelu.
Bedřich Bělina, nadporučík, nar. 1896, Velký Osek, padl 11.6.1919, Kalná nad Hronom, československá legie.
Karel Beneš, nar. 6.9.1892, člen rady městského úřadu v Nymburce, 1. náměstek starosty města, předseda OV KSČ v Nymburce a člen krajského vedení KSČ v Mladé Boleslavi. Zatčen za činnost v KSČ 13.4.1939 a tentýž den umučen v Nymburce.
Františka Blattnerová, nar. 24.1.1989, odvlečena do ghetta Terezín 30.7.1942. V transportu AAv pod číslem 840 odvlečena do KT Osvětim a zde 6.9.1943 zavražděna.
Jindřich Bondy, nar. 16.11.1900, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a byl zavražděn neznámo kde a kdy.
Zděnka Boušková, absolventka gymnázia v Nymburce, byla za policejní nepřihlášení v Praze zatčena a umučena dne 24.1.1944 v KT Osvětim.
Jaroslav Čermák, kapitán, nar. 27.4.1917, absolvent gymnázia v Nymburce, letec stíhač, bojoval ve Velké Británii u čs. perutě-stíhací 313. RAF a zahynul při cvičném letu dne 4.4.1943, když zachytil křídlem letounu za vagon při útoku na nákladní vlak. Pohřben je na hřbitově St. Mary v Tautonu Semerset číslo 2-53511. K 1. červnu 1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka letectva.
Josef Červinka, nar. 5.3.1901, zaměstnanec ČSD v Nymburce. Byl zatčen gestapem 11.6.1942 na udání a vězněn v Kolíně a na Pankráci a popraven za údajné schvalování atentátu na R. Heydricha v pátek 3.7.1942 v pardubickém Zámečku.
Jaroslav Douša, nar. 8.7.1897, Netřebice, člen Sokola v Nymburce, zatčen a obžalován za přípravu velezrady a vězněn ve Waldheimu a umučen v Saské Kamenici 14.11.1944. Byl učitelem a učil v Hrubém Jeseníku a v Opočnici. Je též uváděn mezi obětmi v Netřebicích jako rodák a v Hrubém Jeseníku.
Ing. Jan Eisner, nar. 11.4.1911, absolvent gymnázia v Nymburce, interbrigadista ve Španělsku. Zde byl zajat v lednu 1939 Frankovci. Vězněn v Brně na Špilberku za ilegální činnost KSČ a deportován do KT Osvětim, kde 23.6.1942 zahynul.
Josef Eisner, nar. 2.6.1895, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn byl 8.9.1942 v KT Malý Trostinec.
Zděnka Eisnerová, nar. 6.1.1905, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna byla 8.9.1942 v KT Malý Trostinec.
Otto Elbogen, nar. 17.8.1900, zatčen gestapem a vězněn v KT Osvětim, kde 24.2.1943 zahynul.
Pavel Elbogen, nar. 23.11.1897, zahynul v genocidě českých Židů v transportu Ao pod číslem 230, směřujícím do Zámošč dne 30.4.1942.
Pavla Engelová, nar. 6.11.1900, odvlečena do ghetta Terezín 19.3.1942 v genocidě českých Židů transportem Ac pod číslem 849 a zavražděna byla v Piasku-Lublin dne 1.4.1942, kam byla odvlečena transportem Ag pod číslem 593.
Františka Fischerová, nar. 29.12.1864, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna byla 15.10.1942 v KT Treblinka.
Karel Fränkl, nar. 16.12.1902, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn byl 28.9.1944 v KT Osvětim.
Rudolf Fränkl, nar. 20.10.1869, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a umučen v ghettu Terezín 21.10.1943.
Anna Fränklová, nar. 16.1.1879, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna byla 23.10.1944 v KT Osvětim.
Rudolf Freund, nar. 14.12.1878, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn byl 14.7.1942 v KT Malý Trostinec.
Adéla Freundová, nar. 18.1.1888, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna byla 14.7.1942 v KT Malý Trostinec.
Viktor Friedman, nar. 14.12.1872, odvlečen do ghetta Terezín 14.12.1941 transportem MC pod číslem 682 v genocidě českých Židů a zde byl zavražděn 21.6.1942.
Viktor Friedman, nar. 14.12.1872, odvlečen do ghetta Terezín 14.12.1941 transportem MC pod číslem 682 v genocidě českých Židů a zde byl zavražděn 21.6.1942.
Rudolf Glückner, nar. 2.8.1878, zaměstnanec ČSD v Nymburce, člen Sokola-cvičitel malých žáků. Odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn byl 8.10.1942 v KT Treblinka.
Matylda Glücknerová, nar. 19.12.1877, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna byla 8.10.1942 v KT Treblinka.
Antonín Homola, nar. 26.1.1894, zaměstnanec ČSD jako soustružník dílen, v.v. trafikant, člen krajského vedení KSČ v Mladé Boleslavi. Byl za ilegální činnost KSČ zatčen dne 10.9.1941 a vězněn na Pankráci a zde byl v sekyrárně dne 11.11.1942 popraven.
Eva Honcová, nar. 1.8.1910, zatčena gestapem - důvod nezjištěn a zavražděna byla 10.1.1944 v KT Osvětim.
Ivo Horák, padl jako partyzán na Moravě, více se nepodařilo zjistit.
Václav Janda, nar. 24.12.1885, Loučeň, ředitel škol měšťanských v Nymburce, župní vzdělavatel Sokola, župy Tyršovy na středním Labi. Zatčen za sokolský odboj 8.10.1941 a vězněn v KT Osvětim a zde byl 12.2.1942 umučen.
Rudolf Jandák, nar. 1886, člen Sokola v Nymburce, starosta města Nymburka. Popraven za údajné schvalování atentátu na R. Heydricha v neděli 28.6.1942 v pardubickém Zámečku
Václav Jelínek, kapitán, nar. 1.3.1913, kapitán čs. letectva, navigátor 311. perutě R.A.F. v Anglii. Zahynul při cvičném letu v letounu ANSON DG787, který se rozbil o skálu u Galloway v hrabství Wington ve Skotsku. Pohřben je na hřbitově Skottow, Norfolk, hrob č. 287. K 1.6.1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka letectva. Je vzpomenut na pomníku padlých dopravních letců na starém letišti v Praze-Ruzyni. Byl z Prahy, ale rodiče žili v Nymburce a on odcházel za hranice z Nymburka.
JUDr. Jan Ježek, nar. 1908, přednosta okresního úřadu v Nymburce (dosazen do funkce po vyklizení pohraničí). Popraven byl za údajné schvalování atentátu na R. Heydricha v neděli 28.6.1942 v pardubickém Zámečku.
Berta Klepetářová, nar. 31.10.1899, rozená Lustigová, odvlečena byla do ghetta Terezín z Prahy v genocidě českých Židů dne 12.5.1942 transportem Au pod číslem 676. Z Terezína byla odvlečena v transportu Ay pod číslem 593 dne 17.5.1942 snad do Lublinu nebo Zulia a zde zavražděna.
MUDr. Oskar Kohn, nar. 8.11.1906, odvlečen do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděn byl 19.10.1944 v KT Osvětim.
Ema Kohnová, nar. 2.6.1907, odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna byla 19.10.1944 v KT Osvětim.
Ing. Ladislav Kohout, nar. 26.6.1899, technický úředník městského úřadu v Nymburce, člen Sokola v Nymburce. Byl zatčen dne 29.5.1942 a za údajné schvalování atentátu na R. Heydricha byl v neděli 28.6.1942 popraven v pardubickém Zámečku.
Františka Kokrháčová, nar. 9.5.1880, odvlečena do ghetta Terezín dne 13.6.1942 a zavražděna 14.7.1942 v KT Malý Trostinec.
Růžena Kornführerová, nar. 5.9.1913, odvlečena do ghetta Terezín dne 13.6.1942 a zavražděna 18.5.1944 v KT Osvětim.
Jiří Koutník, nar. 21.7.1920, sustentant farmacie, padl v boji o Pražský rozhlas v Pražském povstání v květnu 1945.
Josef Kraus, zahynul v genocidě českých Židů údajně v KT Osvětim dne 6.6.1942.
Ludvík Kraus, nar. 1.3.1863, odvlečen do ghetta Terezín transportem AAs pod číslem 401 a z Terezína do KT Osvětim transportem By pod číslem 907 kde byl dne 26.10.1942 zavražděn.
Václav Kudibal, nar. 19.2.1915, zatčen za vojenský odboj Obrana národa dne 10.9.1940 a byl popraven v Drážďanech dne 31.5.1943.
Karel Kvíz, nar. 1.12.1895, Nymburk, dílenský ČSD v.v. Zemřel na útrapy z koncentračního tábora v nymburské nemocnici.
Jaroslav Louda, poručík, nar. 16.3.1919, rotmistr čs. armády v Anglii 134. CA. Letecký mechanik u čs. letky R.A.F. Zemřel na zápal plic v nemocnici v Boskombe dne 25.3.1944 a pohřben je na vojenském hřbitově v odd. československém v Brookwoodu, hrob č. 44. In memoriam byl k 1.6.1991 povýšen do hodnosti majora letectva.
MUDr. František Löwit, nar. 12.10.1896, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn v KT Osvětim 29.9.1944.
František Lustig, nar. 16.4.1901, Nymburk, měl trvalé bydliště v Českém Brodě, odvlečen byl i s rodinou do ghetta Terezín 5.6.1942 transportem AAb pod číslem 254 a deportován AAi pod číslem 939 neznámo kam.
Ing. Robert Lustig, nar. 5.11.1890, zatčen gestapem, uvězněn a umučen.
Leopold Lustig, nar. 9.9.1863, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn v KT Treblinka 22.10.1942.
Hedvika Lustigová, nar. 25.1.1903, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna v KT Treblinka 22.10.1942.
Josefina Lustigová, nar. 26.3.1870, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna v KT Treblinka 22.10.1942.
Emil Meixner, nar. 18.8.1879, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn neznámo kdy a kde.
Jindřiška Meixnerová, nar. 28.8.1886, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna neznámo kdy a kde.
Karel Neuman, nar. 17.9.1854, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a umučen v Terezíně dne 9.8.1942.
Irma Neumanová, nar. 26.3.1886, odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna byla 15.12.1943 v KT Osvětim.
František Novák, střelec, nar. 6.1.1897, Kamenné Zboží, evid. č. 16515, 39. pluk, zajat 16.5.1916, do legií vstoupil 17.4.1917 (dle seznamu legionářů bojujících v Itálii, vytvořeném Kanceláří Čs. legií MNO před druhou světovou válkou).
Antonín Novotný, nar. 11.6.1909, Kovanice, tovaryš puškařský, byl poslán Revolučním národním výborem v Nymburce jako motospojka dne 6.5.1945 spolu s Emilem Schreuerem vyzvednout zbraně z úkrytu v domě čp. 335 ve Stržišti v Lysé nad Labem, kam je ukryl před Němci pan B. Kopřiva. Po vyzvednutí zbraní z úkrytu odjeli zpět do Nymburka, ale byli cestou chyceni vojáky německého wehrmachtu v Kostomlatech a prohledáni. Po nalezení zbraní byli odvlečeni do vojenského tábora do Milovic a zde bestiálně umučeni v písečníku na Šibeňáku dne 7.5.1945. Je též uveden jako rodák v Kovanicích.
Josef Ouhrabka, nar. 28.11.1893, Boskov u Semil, zatčen za ilegální činnost KSČ, člen krajského výboru KSČ v Mladé Boleslavi, pracoval jako vedoucí konsumního družstva "Včela" a v ilegalitě jako vedoucí ilegální organizace KSČ v Nymburce. Byl popraven dne 9.října 1941.
Vlastimil Pažout, partyzán, nar. 2.6.1922, člen nymburského Sokola, byl za partyzánskou činnost na Moravě zajat a údajně popraven v KT Mauthausen dne 10.4.1945, kdy byl prohlášen za mrtvého.
Petr Pick, nar. 19.11.1938, odvlečen do ghetta Terezín 4.12.1941 a zavražděn 18.12.1943 v KT Osvětim.
Rudolf Pick, nar. 6.9.1908, odvlečen do ghetta Terezín 4.12.1941 a zavražděn 18.12.1943 v KT Osvětim.
Berta Picková, nar. 4.4.1906, odvlečena do ghetta Terezín 4.12.1941 a zavražděna 12.12.1943 v KT Osvětim.
Eva Picková, nar. 15.5.1929, odvlečena do ghetta Terezín 4.12.1941 a zavražděna 18.12.1943 v KT Osvětim.
Hana Picková, nar. 7.2.1914, odvlečena do ghetta Terezín 4.12.1941 a zavražděna 18.12.1943 v KT Osvětim.
Věra Picková, nar. 13.12.1934, odvlečena do ghetta Terezín 4.12.1941 a zavražděna 18.12.1943 v KT Osvětim.
Zdeňka Picková, nar. 29.6.1936, odvlečena do ghetta Terezín 4.12.1941 a zavražděna 18.12.1943 v KT Osvětim.
Otto Piovatý, umučen 14.11.1943 na gestapu v Kolíně.
JUDr. Vladimír Pírek, nar. 23.9.1904, člen nymburského Sokola, okresní soudce v Nymburce. Byl zatčen na udání gestapem dne 14.6.1942 a za údajné schvalování atentátu na zastupujícího protektora R. Heydricha byl v úterý 30.6.1942 popraven v pardubickém Zámečku.
Bernard Polák, nar. 20.6.1907, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn byl v KT Malý Trostinec dne 14.7.1942.
Filip Polák, nar. 1.1.1885, starosta Obce židovské v Nymburce, byl jako rukojmí zatčen a vláčen přes Drážďany, KT Oranienburg do KT Dachau a zde byl 18.2.1941 umučen.
Josef Polák, nar. 30.3.1925, absolvent gymnázia v Nymburce, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn byl v KT Osvětim dne 28.9.1944.
Rudolf Polák, nar. 1892 nebo 1894, byl zavražděn v genocidě českých Židů i s manželkou Bertou v roce 1942 neznámo kde a kdy.
Otilie Poláková, nar. 12.6.1912, odvlečena do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděna byla v KT Malý Trostinec dne 14.7.1942.
Jan Pytlík, podporučík, nar. 31.8.1899, Nymburk, evid. čís. 18389, čís.pluku 39/I. Zajat byl 1.8.1916, do legií vstoupil 1.10.1918 (dle seznamu legionářů bojujících v Itálii, vytvořeném Kanceláří Čs. legií MNO před druhou světovou válkou).
Ervín Roubíček, nar. 6.9.1908, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn byl v KT Raasik-Jagala dne 1.9.1942.
Josef Ryšavý, nar. 19.3.1905, zatčen byl za národní odboj na poštovním úřadě v Čáslavi dne 16.5.1942. Pracoval ilegálně v Úvodu v poštovní skupině tajemníka J. Olivy v Praze. Uvězněn byl na Pankráci a zde dne 27.5.1942 byl bestiálně umučen.
JUDr. Tomáš Sedláček, nar. 19.12.1887, Bobnice čp. 44, nymburský advokát v domě čp. 781, zasloužilý funkcionář hasičstva. Zatčen na udání gestapem 14.6.1942 a za údajné schvalování atentátu na R. Heydricha popraven ve čtvrtek 25.6.1942 v pardubickém Zámečku.
Emil Schreuer, nar. 25.6.1922, student gymnázia v Nymburce a absolvent vyšší hosp. školy, člen nymburského Sokola. Byl vyslán jako motospojka Revolučním národním výborem dne 6.5.1945 spolu s Antonínem Novotným jako spolujezdec k vyzvednutí zbraní z úkrytu v domě ve Stržišti čp. 335 v Lysé nad Labem. Cestou zpět narazili u sochy sv. Jana u staré školy v Kostomlatech nad Labem na německý vojenský oddíl a po nalezení zbraní byli oba odvlečeni do areálu vojenského tábora v Milovicích a zde v písečníku na Šibeňáku dne 7.5.1945 byli oba bestiálně umučeni.
Rudolf Schreyer, člen nymburského Sokola, zaměstnanec ČSD v Nymburce. Zahynul za národní odboj v Gomelu dne 9.2.1945.
Jaroslav Sladkus, nar. 25.4.1938, odvlečen do ghetta Terezín 13.6.1942 a zavražděn neznámo kde a kdy.
Bohumil Steiner, nar. 26.2.1865, odvlečen do ghetta Terezín 9.6.1942 a zde umučen 28.7.1942.
Josef Steiner, nar. 27.2.1880, odvlečen do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděn byl 6.10.1944 v KT Osvětim.
Josef Steiner, nar. 27.2.1880, odvlečen do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděn byl 6.10.1944 v KT Osvětim.
Pavlína Steinerová, nar. 5.7.1873, odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna byla 15.10.1942 v KT Osvětim.
Karel Steklý, nar. 23.1.1915, nasazen na nucené práce do Německa a zde v Oelsu se pokusil o útěk. Byl chycen a vězněn v Breslau a v KT Linec na Dunaji, kde 20.10.1944 zahynul.
Antonín Suda, zahynul v KT Gross-Rosen jako nuceně nasazený.
Josef Štafl, nar. 22.12.1886, župní starosta Sokola, byl zatčen za sokolský odboj 8.10.1941 a vězněn v Kolíně na gestapu. Začátkem roku 1942 byl deportován do KT Osvětim, kde 4.4.1942 zahynul.
Ladislav Štětina, byl popraven 16.5.1942, více se nepodařilo zjistit.
Josef Šulc, plukovník, absolvent gymnázia v Nymburce, zahynul za vojenský odboj Obrana národa. Více se nepodařilo zjistit.
Marta Tierferderová, rozená Friedmanová, byla zavražděna v genocidě českých Židů i s dcerou v KT Birkenau v červenci 1944.
Emilie Vodičková, nar. 31.1.1877, zaměstnaná v ČSD Nymburk, odvlečena do ghetta Terezín 21.7.1942 a zde umučena.
Alexandr Wantoch, nar. 6.5.1929, člen Sokola, odvlečen byl do ghetta Terezín v transportu AAv číslo 667 dne 30.7.1942 a z ghetta Terezín do KT Osvětim byl deportován 1.2.1943 transportem Cu číslo 979.
Leo Wantoch, nar. 30.11.1886, odvlečen do ghetta Terezín 30.11.1941 transportem Ač pod číslem 486 a z ghetta Terezín do KT Osvětim transportem Dz pod číslem 55 dne 15.5.1944.
Max Wantoch, nar. 22.12.1889, Lysá nad Labem, člen Sokola, odvlečen byl do ghetta Terezín v transportu AAt číslo 637 a z ghetta Terezín do KT Osvětim byl deportován 1.2.1943 transportem Cu číslo 925.
Miloš Wantoch, nar. 20.4.1922, Praha, absolvent gymnázia v Nymburce, člen Sokola. Odvlečen byl do ghetta Terezín 20.11.1942 transportem Cc číslo 609 a do KT Osvětim dne 20.1.1943 transportem Cq číslo 1133.
Otto Wantoch, nar. 18.9.1884, Lysá nad Labem, odvlečen do ghetta Terezín 23.7.1942 transportem AAt číslo 627 a z ghetta Terezín do KT Osvětim transportem Cu číslo 924 dne 1.2.1943.
Zděnek Wantoch, nar. 6.6.1922, Lysá nad Labem, absolvent gymnázia v Nymburce, člen Sokola. Odvlečen byl do ghetta Terezín.
Evženie Wantochová, nar. 28.6.1900, Kralupy nad Vltavou, rozená Neumanová, členka Sokola, odvlečena byla do ghetta Terezín a do KT Osvětim stejně jako Max Wantoch pod číslem 666 a 978.
Josefína Wantochová, nar. 16.12.1894, rozená Donátová, členka Sokola, odvlečena byla do ghetta Terezín.
(zdroj databáze CEVH MO ČR)

František Löwit
Železniční lékař a přednosta plicní ošetřovny v Nymburku.
František Löwit si nechal postavit prostornou a moderní stavbu s ordinací v ulici Komenského čp. 1427. Běžnou lékařskou službu ve vile vykonával až do roku 1939. Pak už mu byla dovolena jen „židovská praxe“ s mnoha omezeními. Kvůli svému původu byl deportován a převezen kolínským transportem do Terezína, kde vedl nemocnici plicně nemocných. Právě do Terezína se z jeho ordinace převezlo všechno lékařské vybavení. Lékař zemřel při následném příjezdu do Osvětimi dne 30. 9. 1944. Vila dodnes zůstala ve vlastnictví potomků původního stavebníka.
(zdroj: http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/340059-plicni-lekar-lowit-si-kvuli-tragickemu-osudu-nemohl-svou-funkcni-vilu-patricne-uzit.html )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2118-03179
Pomník přidal: Adam Vykydal
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Vilém Bufka

Autor: Adam Vykydal, 17.02.2011
Umístění: Nymburk, Komenského 252, fasáda domu
Nápis:
MĚSTO
NYMBURK

LETEC VILÉM BUFKA
(*1915 +1967)
V tomto domě č. p. 252 žil v letech
1950-1952 pilot 311. československé
bombardovací perutě R.A.F. v Anglii,
autor knih z II. světové války.
Poznámka:

V současné době je pamětní deska uložena na Městském úřadu Nymburk, odbor školství, kultury a památkové péče; současný stav domu, Komenského 252, neumožňuje umístění pamětní desky.
Pomoc poskytl ing. Jiří Černý, vedoucí odboru.
Bufka Vilém, nar. 11.8.1915, Nymburk, okres Poděbrady, osobní číslo Z; L-150; RAF/787572. Odveden 2.10.1939, Paříž, Francie, četař dsl. čs.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Bufka Vilém, nar. 11.8.1915, Nymburk, okres Poděbrady, osobní číslo Z; L-150; RAF/787572. Odveden 2.10.1939, Paříž, Francie, četař dsl. čs.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Když českoslovenští letci v létě 1940 dorazili na anglickou půdu, mnohé se pro ně změnilo. Hlavně pro ty, kteří ve svých rukách třímali berany strojů bombardovacího letectva. V britském Královském letectvu RAF velel bombardovacímu letounu pilot. Narozdíl od československého letectva, nebo francouzského, podle jehož struktury bylo naše předválečné letectvo budováno, kde zastával funkci velitele bombardéru navigátor. Přitom nezáleželo, zdali je pilotem stroje důstojník nebo poddůstojník. Jedním z prvních poddůstojníků, kteří se chopili řízení Wellingtonu československé perutě, byl usměvavý obr Sgt. Vilém Bufka.
Narodil se v Nymburku, městě železničářů, dne 11. srpna 1915. Absolvoval tříletou živnostenskou a dvouletou vojenskou průmyslovku v Mladé Boleslavi a poté, v říjnu 1935, narukoval do armády. V rámci prezenční služby absolvoval pilotní školu v Hradci Králové a v Piešťanech. V době zostřující se mezinárodní situace sloužil u 82. těžké bombardovací letky Leteckého pluku 5 na zastaralých licenčních dvoumotorových těžkých bombardérech Aero/Bloch MB-200. Kvalifikaci létání v noci a podle přístrojů získal v období říjen 1938 - únor 1939.
Po okupaci Československa odešel 1. července 1939 do Polska. V Polsku se jako ostatní upsal francouzské Cizinecké legii. S podepsaným závazkem na pětiletou službu odplul na lodi Chrobry do Francie, kde jako jeden z mála československých bombardovacích letců i zasáhl do bojů. Po přeškolení na francouzskou techniku byl 1. května 1940 odvelen ke Group de Bombardement GB I/23. Na strojích MB-210, prakticky totožných s těmi, které znal již z domova, stačil vykonat několik zoufalých náletů na postupujícího nepřítele. I on však musel nakonec zdrcenou Francii opustit. Za řízením malého dopravního Caudronu C.635 Simoun přeletěl Středozemní moře směrem do Severní Afriky a s téměř prázdnou nádrží přistál na pláži u Maison Blanche.
Byl jedním z prvních československých letců, kteří po příjezdu na britskou půdu vstoupili dobrovolně do RAF. V hodnosti Sergeant se stal jedním ze zakládajících členů 311. (československé) bombardovací perutě.
Svůj první operační let absolvoval po tvrdém a náročném výcviku dne 16. prosince 1940, jako druhý pilot v posádce Sgt. Františka Taibera. již na svůj pátý operační let, 2. ledna 1941, však odstartoval jako první pilot - velitel letounu.O několik dní později, 16. ledna, utrpěl při náletu na Emden omrzliny a musel být po přistání přenesen rovnou do sanitky.
Po návratu z nemocnice byl povýšen na Flight Sergeanta. Při náletu na Brémy, 22. června 1941, se však setkal se svým přemožitelem. Pilot německé noční stíhačky Bf-110, stíhací eso Oblt. Egmont, Prinz zur Lippe-Weissenfeld (4./NJG1), jeho Wellingtona zasáhl dlouhou dávkou a zapálil. Sgt. Bufka byl jediným z šestičlenné posádky, kdo z padajícího bombardéru stačil vyskočit a zachránit se na padáku. Utrpěl zlomeninu nohy a mnoho tržných ran po celém těle. Ale přežil.
Jako zajatý protektorátní občan si však nemohl být ani v zajateckém táboře jist svým osudem. Jako příslušníku Říše mu hrozil trest smrti za velezradu a pozvednutí zbraně proti Říši. V létě 1944 byl s dvěma desítkami Čechoslováků převezen na gestapo do Prahy, kde jim bylo sděleno obvinění: „Jste vinen, že jako protektorátní příslušník jste se úmyslně vyhnul pracovní povinnosti a svým útěkem jste projevil nepřátelské úmysly. Ve Francii a v Anglii jste v nepřátelské armádě pozvedl zbraň proti Říši, čímž jste se dopustil velezrady. Podle zákonů Říšské branné moci, § 91a, budete za tyto zločiny potrestán smrtí provazem. Předáme vás orgánům Říšského válečného soudu v Torgau, kde bude vykonán rozsudek.“
O setkání s Bufkou nám kdysi vyprávěl i plk. Petr Uruba: „Dostali jsme se na gestapo, sem na „Petchkárnu“. Setkal jsem se tam s Vildou Bufkou. Povídám mu: „Bille, co Ty tady?“ A ten Němec hned na nás začal řvát, ať jsme zticha.
Jako příslušníci RAF jsme měli tu výhodu, že Angličané o nás řekli, že máme britské občanství. Takže se s námi muselo zacházet jako s každým jiným příslušníkem britské armády, letectva a tak. Němci se s tím museli smířit a nakonec to uzavřeli s tím, že si to s námi vyřídí po vítězném ukončení války. Jenže,... na gestapo jsme se dostali někdy v roce 1944 a to už v podstatě každý Němec musel vědět, že mají tu válku prohranou. Koneckonců, vždyť i Němci byli jedni z prvních, kdo tu Ženevskou dohodu podepsali.“
Aby zabránil deportaci do Torgau a získal čas, dokud nedorazí zástupci Červeného kříže a zástupci ochranné mocnosti (Švédska), nechal si Bufka od skotského lékaře raději vyoperovat zdravé slepé střevo (improvizovaně břitvou na holení, bez umrtvení).
Společně s ostatními stíhanými Čechoslováky byl po zásahu MČK a Švédska a přeložení výkonu rozsudku „do vítězného zakončení války“ přesunut do zajateckého tábora Oflag IV/C. Jeho dočasným domovem se tak stal slavný hrad Colditz. 16. dubna 1944 se však otevřela brána a: „...v ní se objevil první americký voják. Zaprášený, unavený, s automatem u boku a s pohaslou cigaretou v koutku úst... ´To je dost, že už jste tady...´ křičel někdo vedle mě štěstím bez sebe, “...to vám to ale trvalo...´ A ten voják v bráně odhodil cigaretu, posunul si přilbu do týla, poslal nám širokánský úsměv a pronesl ryzí češtinou: ´Jó, kluci, to už nám musíte prominout. Dělali jsme opravdu, co jsme mohli...´Vrhli jsme se na něho jako zběsilí. Když srovnal kostru po našem objetí, představil se: ´Joe Štefan, Nebraska.´
Po návratu do Anglie se nyní už W/O Bufka přihlásil zpět u své „Třistajedenáctky“. Do Československa se vrátil 16. srpna 1945 na palubě jednoho z jejích Liberatorů.
Za svoji válečnou činnost byl dekorován 2x Čs. válečným křížem, 2x Čs. medailí Za chrabrost, Čs. medailí Za zásluhy I. st., Pamětní medailí čs. zahraniční armády se štítky F a VB, francouzským Croix de Guerre, britskou 1939-1945 Star, Air Crew Europe Star, Defence Medal a War Medal.
Po skončení války byl ppor. let. Vilém Bufka spolu s ostatními „zápaďáky“ jakýmsi jádrem instruktorského sboru nového československého letectva.Již v říjnu 1945 nastoupil v Olomouci do Školy pro učitele létání. Po jejím absolvování, běhěm něhož byl povýšen postupně na nadporučíka letectva, byl zařazen na Letecké učiliště a v březnu dokonce na Leteckou vojenskou akademii v Hradci Králové jako učitel létání. Za krátko se z něj stal kapitán letectva.
Válečné události a zranění se však musely odrazit na jeho zdraví. Trpěl častými nemocemi a v září 1946 musel dokonce podstoupit šestiměsíční léčení v Praze a v Matliarech. Vedlo to k tomu, že byl v dubnu 1947 přeřazen jako referent motorového létání k Hlavnímu inspektorátu branné výchovy MNO. Jeho úkolem bylo přezkušovat letecké záložníky.
V říjnu 1948 byl povýšen na štábního kapitána. Jeho představený, pplk. let. Okrouhlický, mu po únorových událostech roku 1948 napsal kladný kádrový posudek. je však otázkou, nakolik se zakládal na pravdě. Spíš měl sloužit k udržení Bufky ve službě. Přesto však ani on osudu západních letců neunikl. 1. května 1949 byl dán na dovolenou s čekaným a o půl roku později, 1. listopadu, přeložen do výslužby. Následovala dlouhá léta ústrků a pronásledování. Až v šedesátých letech mohla vyjít kniha jeho vzpomínek, pod názvem „Bombardér T-2990 se odmlčel“.
Zdraví bývalého pilota bombardéru, dvoumetrového usměvavého obra, se však i nadále rychle zhoršovalo. V listopadu 1967, konkrétně 20. listopadu, štábní kapitán letectva ve výslužbě Vilém Bufka zemřel.
Jeho manželka si o tři roky později vzala za muže dalšího bývalého RAFáka, Jana Irvinga, též ex-pilota 311. perutě. Vilém Bufka byl po listopadu 1989 posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka letectva.
Až jednou má peruť k zemi padne a nevzlétnu již dál, pak vzpomeň, že letec pro národ žije a pro vlast i umíral.
(zdroj http://www.valka.cz/clanek_11775.html)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Adam Vykydal
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Adam Vykydal, 02.03.2011
Umístění: Nymburk, Komenského 779, budova gymnázia, interiér
Nápis:
ČEST PAMÁTCE BÝVALÝCH ŽÁKŮ, KTEŘÍ ZEMŘELI PRO VLAST V LETECH 1938-1945

ZDENKA BOUŠKOVÁ 24.1.1944 V OSVĚTIMI
KPT. LET. JAROSLAV ČERMÁK 4.6.1443 V ANGLI
ING. JAN EISNER 1942 V OSVĚTIMI
ING. ADOLF KLICPERA 17.3.1941 V ORANIENBURKU
PPOR. LET. BEDŘICH KRÁTKORUKÝ 15.1.1943 V ANGLII
ING. MILOŠ KVAPIL 12.11.1942 V OSVĚTIMI
MIROSLAV MAŠEK 5.5.1945 V ČELÁKOVICÍCH
ANTONÍN NEVOLE 1942 V OSVĚTIMI
JOSEF POLÁK 1945 V BLECHHAMMRU
EMIL SCHREUER 7.5.1945 V MILOVICÍCH
ŠKPT. JINDŘICH ŠILHÁNEK 9.5.1945 V NÁCHODĚ
MJR. JOSEF ŠULC 8.9.1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE
MILOŠ WANTOCH 1943 V OSVĚTIMI
ZDENĚK WANTOCH 1943 V OSVĚTIMI
MVDR. VÁCLAV ZEMANEC 1.7.1942 V KUTNÉ HOŘE
JOSEF KLEMENT 1945 V TEREZÍNĚ
Poznámka:

Podrobnosti k jednotlivcům viz http://valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=59754&mt=nymburk&st=0&; a tyto stránky.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2118-03199
Pomník přidal: Adam Vykydal
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem Švédské války

Autor: Jaromír Knotek, 12.09.2019
Umístění: Nymburk, Kostelní náměstí, kostel sv. Jiljí, u vchodu
Nápis:
SASOVÉ SE ŠVÉDY, 16. SRPNA 1634.
DOBYVŠE NYMBURKA, TÍMTO
VCHODEM, KTERÝ JEST NA PAMÁTKU
STÁLE ZAVŘEN, VNIKLI DO CHRÁMU
A POVRAŽDILI VŠECKY ZDE UKRYTÉ
NYMBURSKÉ OBČANY.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°11'9.68'' E15°2'37.09''
Pomník přidal: Jaromír Knotek

Pomník Obětem 1. světové války a hrob vojáků Rudé a Polské armády

Autor: Ivo Šťastný, 19.10.2006
Umístění: Nymburk, Lipová, hřbitov
Nápis:
1914 – 1918

KULHAVÝ V., TŮMA Š., MRÁZ J., LINTERA J., ČERMÁK V., NĚMEC J., RAMISCH F., KOLÁŘ B., KUBÍK J., FOL LADISLAV, RODER F., BUREŠ F., TOUŠ KAREL, JENÍK R., KOTTVALD F., HOTOVEC J., SOKOL ANT.
PAČES J., FOLBRECHT V., KŘESÁLEK J., POP. A., POUR VÁCL., BROŽÍK K., TANASKOVIČ DUŠAN, MITROVIČ MILJA, MORAD O., HLUSZKO N., AKSANOM S., SEMAKA J., SAVIČ L., FEJDRLA B., MAČELIN W.
Poznámka:

Oběti 2. světové války, neuvedené na pomníku:
2 neznámí vojíni RA, padli 10.5.1945
Ivan Pavlovič Paškov, padl 12.5.1945
Jakob Zasedanow (Polská armáda), padl 12.5.1945
(zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2118-03206
Souřadnice: N50°10'56.67'' E15°01'34.80''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob vojáků Rudé armády

Autor: Ivo Šťastný, 19.10.2006
Umístění: Nymburk, Lipová, hřbitov
Nápis:
ZDE ODPOČÍVÁ
11 SOVĚTSKÝCH HRDINŮ
KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOTY
ZA NAŠE OSVOBOZENÍ
1945

(na předsunuté desce)
ВЕЧНАЯ ПАМЯТЬ СОВЕТСКИМ ГЕРОЯМ
Н. Ф. ПАХЕРОВ – КАПИТАН, И. А. ТАСЕНДАКОВ – ЛЕЙТЕНАНТ, И. ПАВЛОВИЧ – ЛЕЙТЕНАНТ, С. Д. ВАХРУЩЕВ – ВОИН, Ф. Т. КАРЕЗО – КАПИТАН, ГОЛИ КОЯ – ВОИН, НЕИЗВЕСТНЫЙ, НЕИЗВЕСТНЫЙ, НЕИЗВЕСТНЫЙ, НЕИЗВЕСТНЫЙ, НЕИЗВЕСТНЫЙ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2118-03193
Souřadnice: N50°10'58.57'' E15°01'26.63''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Bedřich Bělina

Autor: Ivo Šťastný, 19.10.2006
Umístění: Nymburk, Lipová, hřbitov
Nápis:
BEDŘICH BĚLINA
NADPORUČÍK FRANCOUZSKÝCH LEGIÍ
NAR. 30.10.1896
PADL NA SLOVENSKU 11.6.1919
Poznámka:

Bělina Bedřich, nar. 8.11.1896, Velký Osek. V RU armádě sloužil u 36. pěšího pluku jako kadet. Zajat 28.7.1916, do ČS legií v Rusku se přihlásil v Tjumeni, zařazen 18.8.1917 jako praporčík 5. střeleckého pluku; 3.4.1918 jako poručík 21. pěšího pluku ČS legií ve Francii. Padl 11.6.1919 v bitvě u Levice jako nadporučík 21. pěšího pluku.
(zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°10'55.75'' E15°01'34.37''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička