Brno

Hrob Eduard Kadlec

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Skýpala, 02.07.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov
Nápis:
ARM. GENERÁL V.V.
EDUARD KADLEC
* 1880 + 1961
Poznámka:

Eduard Kadlec (16. března 1880, Ústí nad Labem - 19. srpna 1961 Brno) byl československý generál a jeden z velitelů v Československých legiích v Rusku. V Rusku se zúčastnil zejména vítězných bitev u Bachmače (kde byl vážně raněn do hlavy) a velké bitvy o Murino na transsibiřské magistrále na Bajkale, kde pomohl spolu s Tatranským plukem zcela zničit bolševickou Golikovovu armádu "Centrosibiře", která znemožňovala průjezd našich ešalonů do Vladivostoku.
Kadlec měl za sebou již několik let služby v rakousko-uherské armádě, když strávil 5 let jako voják v Belgickém Kongu. V době 1. světové války byl zajat a tak později vstoupil do Československých legií, v jejichž rámci se stal postupně jednou z jejich nejdůležitějších osobností. Po návratu do ČSR působil od roku 1919 v armádě až do roku 1937, kdy byl v hodnosti armádního generála penzionován.
Do své smrti se už nikterak veřejně neangažoval, v době komunistického režimu byl degradován na vojína.
(zdroj: Wikipedie)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'17.26'' E16°35'23.83''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Bohuslav Červenka

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Skýpala, 02.07.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov
Nápis:
PH. MR. BOHUSLAV ČERVENKA
PLUKOVNÍK LÉKARNICTVA
* 14.8.1879 + 21.12.1960
Poznámka:

Bohuslav Červenka se narodil v Nepomuku. Po studiích na gymnáziu a na vysoké škole pracoval jako magistr lékárny. Zajat byl jako medikamentní akcessista posádkové lékárny v pevnosti Přemyšl dne 22.3.1915. Do čs. vojska se přihlásil dne 20.8.1917 a byl jako vojín zařazen k 4. střeleckému pluku (čs. legií na Rusi). V čs. legiích službu ukončil jako podplukovník hlávního lékoskladu ve Vladivostoku.
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'17.91'' E16°35'24.42''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Václav Bogdálek

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Skýpala, 02.07.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov
Nápis:
(bez nápisu)
Poznámka:

Na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně byl rozptýlen popel z ostatků čs. legionáře Václava Bogdálka.
Václav Bogdálek se dne 27.9.1897 narodil v Divákách. Pracoval jako rolník. V červnu 1915 byl odveden a v říjnu nastoupil k c.k. 24. střeleckému pluku. Zajat byl na Piavě dne 2.7.1918 jako vojín 1. střeleckého pluku. Dne 22.9.1918 nastoupil k 35. pěšímu pluku (italských legií). Po návratu do ČSR bojoval na Těšínsku a na Slovensku. V bojích u Muraně byl zraněn. V prosinci 1920 byl demobilizován. Poté sloužil u policie v Brně. Po II. světové válce sloužil v zajateckém táboře v Maloměřicích. V důchodu pracoval jako zedník. Zemřel dne 31.10.1986 v Brně - Husovicích.
(zdroj: Trávníček Fr.: (ne)Zapomenutí legionářští "bráškové" Kloboucko. Spolek vojenské historie Valtice, 2018.)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'14.34'' E16°35'26.36'' (střed Rozptylové loučky)
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Bartoloměj Ryšavý

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Skýpala, 02.07.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov
Nápis:
(bez nápisu)
Poznámka:

Na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně byl rozptýlen popel z ostatků čs. legionáře Bartoloměje Ryšavého.
Bartoloměj Ryšavý se narodil dne 24. srpna 1895 v Divácích. Po obecné škole pracoval jako dělník. Do c.k. armády narukoval dne 15.11.1915 k 24. zeměbraneckému pěšímu pluku do Vídně. Na italské frontě však sloužil v Domobraneckém praporu 37. Dne 14.5.1917 padl do zajetí. V dubnu 1918 se přihlásil do čs. vojska a byl zařazen k 31. pěšímu pluku (italských legií). Na konci války přešel k 51. lehkému dělostřeleckému pluku a s ním bojoval na Slovensku. Z čs. armády přešel k Finanční stráži, kde sloužil v LIttmanově. Na Slovensku působil do roku 1938, následně slouzžil ve Fryštátě. Před stářím ještě byl vrátným ve Vazební věznici v Brně. Zemřel dne 28.10.1981 ve Vranovicích.
(zdroj: Trávníček Fr.: (ne)Zapomenutí legionářští "bráškové" Kloboucko. Spolek vojenské historie Valtice, 2018.)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'14.34'' E16°35'26.36'' (střed Rozptylové loučky)
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob František Forejtník

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Skýpala, 02.07.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov
Nápis:
(bez nápisu)
Poznámka:

Na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně byl rozptýlen popel z ostatků čs. legionáře Františka Forejtníka.
František Forejtník se narodil dne 19. srpna 1899 v Kloboukách u Brna. V červnu 1919 nastoupil k čs. vojsku ve Francii, a to k 24. střeleckému pluku. Jeho předchozí osudy jsou nyní neznámé. V červenci 1919 byl pak demobilizován. Pracoval jako dělník na dráze. Bydlel v Břeclavi. Zemřel ve Valticích dne 20. ledna 1980.
(zdroj: Trávníček Fr.: (ne)Zapomenutí legionářští "bráškové" Kloboucko. Spolek vojenské historie Valtice, 2018.)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'14.34'' E16°35'26.36'' (střed Rozptylové loučky)
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Rudolf Svoboda

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 29.06.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 307/96, Ústřední hřbitov Brno, skupina 81, řada 2, hrob č. 211-213
Nápis:
RUDOLF SVOBODA
14.4.1909 - 10.3.1932
Poznámka:

Pilot des. Rudolf Svoboda od 7. letky LP2 zemřel 10.3.1932 následkem zranění, utrpěného 8.3.1932 při letecké nehodě na letecké střelnici u obce Kocourovec, ve vojenském újezdu Libavá. Pozorovatel npor. Karel Lašek (Laška, Laššek) pravděpodobně přežil.
V novinách Pozor ze dne 9.3.1932 je psáno: Olomouc 8. března. Dnes před 13. hodinou polední došlo na vojenské střelnici v Kocourovci u Olomouce k velké havárii letadla. Na kocourovské polní střelnici konala se totiž první den cvičná střelba leteckého pluku 2 na pozemní cíle. Střelby se také zúčastnil letoun A-11-140, řízený desátníkem pilotem Svobodou a obsazený nadporučíkem pozorovatelem Laškem. V zatáčce a ve výši asi 200 m nad cvičištěm ztratil pojednou letoun z neznámých důvodů rychlost, dostal se do vývrtky a zřítil se přímo k zemi. Z úplně roztříštěného letadla byli vytaženi těžce zraněný desátník Svoboda, jehož stav je krajně vážný, a nadp. Laška, jehož vnitřní poranění není tak osudné, jako u Svobody. Leč ani u tohoto letce není ztracena naděje, že bude zachován životu. Na místo nehody dostavila se letecká komise, která vyšetřuje příčinu neštěstí.
Smuteční oznámení a foto havarovaného letounu pochází z kroniky Leteckého pluku 2, s laskavým svolením Aviatik – cs Olomouc

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'1.74'' E16°35'47.29''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Vlastimil Ondrůj

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Martin Both, 08.11.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, sekce H38, hrob 113
Nápis:
RODINA ONDRŮJOVA

VLASTIMIL
1914 - 1969
Poznámka:

plukovník in memoriam Vlastimil Ondrůj
- narozen 14.11.1914 v Bošovicích, v okrese Vyškov
- absolvent vojenské akademie v Hranicích na Moravě v roce 1937
- listopad 1939 odchod do Maďarska a dále přes Jugoslávii do Francie
- 1940 odchod do Velké Británie, příslušník 311. bombardovací perutě
- srpen 1945 návrat do vlasti v hodnosti štábního kapitána
- v roce 1948 byl degradován, propuštěn z činné služby a poté zařazen do pracovního tábora v uranových dolech , kde při důlním neštěstí utrpěl těžký úraz nohou
- 31.1.1969 umírá ve věku 55 let při havárii v Brněnských plynárnách
(zdroj: http://www.historickykaleidoskop.cz/pameti/vlastimil-ondruj.html)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Viktor Wildner
Příprava dat: Jiří Porteš

Hrob Otmar Kučera

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 09.02.2020
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, rozptylová loučka 3
Nápis:
Bez nápisu.
Poznámka:

Pilot Squadron Leader Otmar Kučera DFC (nar. 13.7.1914 v Brně) byl za války posledním velitelem 313. československé stíhací perutě RAF ve Velké Británii. Bojoval od roku 1940 a dosáhl sedmi sestřelů. Po válce přiletěl se svou 313. perutí do Prahy, stal se zástupcem velitele a později velitelem 7. stíhacího leteckého pluku. Byl mu pětkrát udělen Čs. válečný kříž a mnoho dalších vyznamenání. Po únoru 1948 byl komunistickým režimem zatčen, vyšetřován a propuštěn z armády. V roce 1963 byl rehabilitován, v roce 1992 dostal Řád M.R.Štefánika, v roce 1993 povýšen na generálmajora ve výslužbě.
Pilot Squadron Leader Otmar Kučera DFC zemřel 6.6.1995, a byl zpopelněn v krematoriu města Brna. Místo uložení jeho urny v letech 1995 až 2018 není známo, ale dne 3.7.2018 byl jeho popel rozptýlen na rozptylové loučce č. 3 Ústředního hřbitova Brno.
(zdroj: správa hřbitova).

Více o Otmaru Kučerovi např. v Encyklopedii města Brna: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1833


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'13.69'' E16°35'23.4''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Jan Mičánek

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 14.04.2020
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 80, řada 4, hrob č. 297 a 298
Nápis:
RODINA
MIČÁNKOVA
JAN MIČÁNEK
účetní v.v. šikovatel hlav. intend. rus. legií
*12./12.1884 +5./3.1931
ODPOČÍVEJ V POKOJI
Poznámka:

Ruský legionář
Nar. 12.12.1884 Kuřim, okr. Brno. V c.k. armádě vojín, 14. zem. p.pl., zajetí 6.7.1916, Olika, přihlášení do legií Dárnice, zařazení 15.5.1918, vojín, šikovatel 5. stř. pl., týl. int.
Konec v legiích 24.11.1920, demobilizován.
(zdroj: VUA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'2.19'' E16°35'48.82''
Pomník přidal: Petr Kudláček
Doplnění informací: Brigita Petrášová

Hrob Jaroslav Kodet

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 24.04.2020
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, urnový háj 8, urnový hrob č. 19
Nápis:
NPOR. JAROSLAV KODET
PILOT
*28.12.1932 +19.8.1960

JÁ JSEM JEN SKŘIVAN Z ČESKÝCH POLÍ,
JENŽ SILNÝMI VZLÉT PERUTĚMI A JEHOŽ NÁHLE
PERUN I S JEHO PÍSNÍ SRAZIL K ZEMI.
Poznámka:

Pilot npor. Jaroslav Kodet od 11. slp zahynul 19.8.1960 při letecké nehodě u obce Toužetín u Loun. Při přístrojovém sestupu bez viditelnosti k letišti Žatec narazil do terénu 20 km před letištěm. (zdroj: Libor Režňák: Ocelový hřebec MiG-19, vydání 2017, str. 139)

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'17.01'' E16°35'20.16''
Pomník přidal: Petr Kudláček