Mauthausen

Pomník Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (A, KT Mauthausen, Rakousko)
    • souřadnice: 48°15'25.370"N, 14°30'1.210"E
      Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po "anšlusu" Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
      Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po "schodech smrti", 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. "parašutistické skoky", kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
      Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
      Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
      Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
      Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.

      http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/

      Další zajímavé informace naleznete např. zde:

      http://mauthausen.webnode.cz/

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2010
Umístění: Mauthausen
Nápis:
LIDÉ BDĚTE
MENSCHEN
SEID WACHSAM
Poznámka:

Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po anšlusu Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po schodech smrti, 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby mohutné kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. parašutistické skoky, kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.
http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/
Autorem sochy nazvané Vězeň je akademický sochař Antonín Nykl (1914-1985). Ten se po příjezdu Němců do Prahy v roce 1939 zapojil do odbojové práce. Pomáhal vylepovat letáky a dělal spojku v organizaci Obrana národa. Zanedlouho byl zrazen, zatčen a uvězněn v KT Mauthausen, kde byl vězněn po celou válku. Byl držitelem vyznamenání Čs. válečný kříž za práci v odboji během 2. světové války a komunistického Řádu práce za basreliéf státního znaku u vstupu do Národního shromáždění.
http://www.horydoly.cz/turiste/ceska-socha-vita-v-mauthausenu.html
Další zajímavé informace naleznete např. zde:
http://mauthausen.webnode.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Petr Holý, 01.01.1111
Umístění: Mauthausen, zeď v koncentračním táboře
Nápis:
Mrtví, živí nezrození dosud,
v bratrství vroucím neseme svůj osud

PŘÍSLUŠNÍKŮM SOKOLA, KTEŘÍ V TOMTO TÁBOŘE
ZA SVÉ NÁRODNÍ PŘESVĚDČENÍ, A ZA VĚRNOST
SOKOLSKÝM IDEÁLŮM TRPĚLI A OBĚTOVALI SVÉ
ŽIVOTY.

VAŠEMU ODKAZU VĚRNI ZŮSTANEME!

Ústředí Československého Sokolstva
v zahraničí.

Ob tot, lebend oder ungeboren
es ist unser Schicksal das uns zusamenen hält.

DEN SOKOL-ANGEHÖRIGEN, DEIN DIESEM LAGER FÜR
IHRE NATIONALE ÜBERZEUGUNG UND TREUE ZU DEN
SOKOL IDEALEN GELITTEN UND IHR LEBEN GEOPFERT
HABEN.

EUREM VERMÄCHTNIS BLEIBEN WIR TREU!

Zentralverband der Tschechoslowakischen
SOKOL-VEREINE im Ausland.
Poznámka:

zdroj fotky http://www.sumava.cz/objekt_az/6339-pametni-deska-sokolum-mauthausen-a/

Seznam popravených Čechů v v koncentračním táboře Mauthausen v květnu a červnu (léta 1942 a 1944)

Vzpomínáme popravených Čechů v květnu a červnu: (ze záznamů v knize nepřirozených úmrtí, vedené vězni v bunkru (vězení uvnitř tábora). Jde převážně o popravy zastřelením či plynem. Nejsou uvedeny všechny popravy, mnohé popravy byly provedeny bez evidování k popravě určených vězňů.
Jména některých popravených nejsou korektní, zápisy byly prováděny většinou pouze jednou řečí hovořícím vězněm, často lajdácky, bez háčků, čárek apod.
1942:
6. května: Marek Jiří
7. května: Bláha Blahoslav, Hora Karel, Koláček František, Kořínek Otakar, Meisel Karel, Němec Vladimír, Šimek Antonín, Sirotek Karel, Šír Zdeněk, Alina Josef, Mohyla Robert, Galetka Josef, Černý Vilém, Justýn Eduard, Beránek Josef, Supák Přemek, Štěpán Jan, Věchet Ladislav, Foukal Robert, Ryška Jaroslav, Němec Bohuslav, Braunier František, Restl Jan, Vodička Josef, Procházka Josef, Janoušek Eduard, Kolonický Rudolf, Janota Vilém, Lejsek Josef, Bajer Florián, Dubovský Alois, Kozupek František, Jíša Tomáš, Moravus Karel, Pavlíček František, Pour Oldřich, Rait Antonín, Rybníček Václav, Sahánek Teodor, Smutek Rudolf, Špidla Arnošt, Špidla Ladislav, Svagera Josef, Svozil Mirko, Stratil Eduard, Stratil Jaroslav, Zaoral Jakub, Zedníček Bohumil, Kos Antonín, Riedl Josef, Podzemný Jaroslav, Adámek Jan, Žebrák František, Křesťan Ladislav, Matula Jiří, Znoj Josef, Štěpánek František, Dvořák Ladislav, Merka Miloslav, Štěpán Karel, Novobilský Jaroslav, Barták Ferdinand, Grepl František, Krátký František,
Látal Antonín, Outrata Vojtěch, Smělík Karel, Teplý Josef, Vetešník František
25. června: Zajíček Josef

1943:
květen a červen bez záznamu

1944:
26. června: Kučera Jaroslav, Hájek Jaroslav, Klich Adolf, Musil Drahomír

Dodatek za červen :
23. června 1941: Jaroslav Zeman (zapsáno jako sebevražda oběšením)


ČERVENEC 1942
10. Hlaváček Otakar, Bradler Josef, Knottl Jaroslav, Novák Jaroslav, Kandus Jan
13. Brzák František, Zalubil Ludvík, Tka dlec Jaroslav, Špilar Karel, Halbich Pavel, Mühl Leopold, Danierlka František
14. Kotalík Karel, Černý Jaroslav, 18. Perisit Miloš, Štolfa Jan,
29. Malát František
31. Löwi Pavel, Reimann Viktor

SRPEN 1942
1. Adler Moriz, Bondy Jiří, Popper Otakar,
13. Vlček Emanuel,
20. Karplus Waltr, Goldberger Gustav
21. Lederer Otto 24. Lederer Emil
31. Jalvi Adalbert, Forgacz Josef

1943
15. Kadlec Slavko, (pozn. B. V. )
16. Krampola Antonín

1944
10. Hora Luděk
26. Mikula Alois, (údajně usmrcen při náletu)

ZÁŘÍ 1942
6. Kafka Viktor,
15. Zwicker Oskar,
22. Coupek Jindřich, Pechal Oldřich
23. Wilhelm Josef

1943
3. Kolovrát Bohumil, Urban František


ŘÍJEN 1941
13. Knöpfelmacher Otto,
14. Ameis Norbert,
15. Drexler Zigmund, Minnich Oskar, Singer Emil,
17. Rotter Otto
20. Kraus Rudolf, Bonn Jan, Mahler Pavel,
24. Stessel Josef, Ribarsch WEaltr, Gans Hartog,
28. Pick Jan

1942
1. Fölöp Štěpán, Fabián Bedřich,
24. Frantová Milada, Brychová Marie, Bočková Zdenka, Hoffmanová Milena, Knoberová Marie, Kloudová Marie, Vicherková Božena, Svatošová Marie, brunclíková Marie, Rebecová Božena, Pelcarová Marie, Nitková Anna, Maruscuková Anna, Gruzínova Marie, Baumannová Emilie, Lycková Františka, Khodlová Emanuela, Hrdličková Aloisie, Šrámková Anna, Pergamenová Markéta, Kubišová Jitka, Procházková Eliška, Moráková Marie, Fafková Liboslava, Čalounová Anna, Vyklonková Pavla, Vejvodová Marie, roz. Čuříková, Bondy Lydie, Löblová Irena, Kučerová Věnceslava, Karabelová Jarmila, Vojtíšková Božena, Svěráková Ines, Slavíčková Ludmila, Lišková Agnes, Ryšavá Ludmila, Pouznarová Zdenka, Benová Terezie, Špinarová Julie, Včeláková Jitka, Münzbergerová Miloslava, Fafková rela, Nováková Miroslava, Hanzlová Zdenka, Hesová Kateřina, Dubová Miroslava, Brychová Marie ml. , Bejblová Antonie,
Hynisová Anna, Králová Helena, Juníková Zdenka, Valterová Marie, Sobková Marie, Valčíková Anna, Pravcová Františka, Piskáčková Antonie, Slavíčková Marie, Minichová Marie, Faltová Jarmila, Holznerová Frída, Kubišová Marie, Karbanová Marie, Vejvodová Helena, Sonnenwendová Marie, Jesenská Alžběta, Bratnerová Viléma, Pleskotová Emma, Moravcová Anna, Fafková Liboslava ml. , Zajíčková Alena, Křováková Marie, Hrušková Anna, Bondy Hilda, Londová Marie, Kondelová Věra, Kalibová Terezie, Stará Marie, Šulcová Jaroslava, Valčíková Ludmila, Lišková Aloisie, Poláková Alžběta, Šmejkalová Ivana, Valčíková Veronika, Syselová Božena, Ornestová Františka, Münbergerová Marie, Marečková Libuše, Vojtíšková Božena, Fafková Eva, Hamplová Jiřina, Brychová Božena, Bradáčová Marie, Bantzová Josefa, Knoberová Věra, Kotrbová Marie, Janečková Anna, Strnadová Marie, Sasková Gertruda, Šebestová Marie, Valčíková Anna, Oktábcová Vlasta, Kubišová Marie, Hejloviá Milada, Černická Marie, Vojtíšková Krista, Králová Pavla, Jesenská Žofie, Stehlíková Anna, Paková Zdenka, Opálková Marie, Putová Marie, Mühlmannová Helena, Malinová Anna, Čuříková Marie, Zelenková Františka, Kovarníková Marie, Nováková Jindřiška, Löblová Věra, Kuthanová Barbora, Kondelová Josefina, Hošková Vlasta, Svěráková Marie, Soukupová Ludmila, Kolaříková Marie, Sedláková Sonja, Prestová Miluše, Kubišová Vlasta, Smržová Jarmila, Trojanová Anna, Nováková Anna, Marečková Marie, Münzbergerová Anastázie, Kubišová Marie, Ciková Marie,

Olanský Karel, Valčík Emil, Kolařík Josef, Kubiš Rudolf, Kubiš František, Valčík Jan, Václavík Jan, Novotný Jan, Valter Antonín, Lohniský Leopold, Lohniský Ladislav, Louda Karel, Mümzberger František, Valenta Jaroslav, Šustr Vladimír, Brunclík Emil, Bergauer Vladimír, Kolda Josef, Weiss Karel, Drasner František, Drasner František, Falta Jaroslav, Trojánek Jaroslav, Strnad Bohuslav, Starý Jaroslav, Svěrák Karel, Svěrák Karel, Šrámek Leopold, Vaněk Ludvík, Lapis Jan, Praved Rudolf, Liška Josef, Zeybal František, Pelcák Bohumil, Ponznar Antonín, Ryšavý Josef, Slavíček Otokar, Paleček Jiří, Kubiš Jaroslav, Nitka Josef, Sobek Soběslav, Procházka Jaroslav, Černický Ferdinand, Černický Miloslav, Mareček Václav, Hejmann Jaroslav, Rebec August, Minír Alexandr, Pleskot Jiří, Moravec Alois, Moravec Vlastimil, Baumann Břetidslav, Bondy Alexandr, Ernest Václav, Novák Václav, Moravec Miroslav, Sule Václav, Hanzl Josef, Karban Josef, Svatoš Josef, Karban František, Sysel Jan, Ivanov Antonín, Ondrák Cyril, Čejka Josef, Löbl Miloslav, Šourek Jan, Kučera Bohuslav, Křovák Antonín, Koudela Josef, Pelcák František, Říha Václav, Piskáček Miroslav, Piskáček Jaroslav, Bergmann Zdeněk, Král Václav, Hes Jan, Kučera Vojtěch, Bejbl Jan, Ort Vladimír, Hrniřík Rostislav, Brych Josef, Brych Jan, Kuthan Antonín, Trojan František, Vojtíšek Jan, Šebesta Karel, Outlák Karel, Svatoš Rudolf, Valčík Antonín, Král František, Smejkal Frantičšek, Čuřík Antonín, Klouda Karel, Hnilička Jiří, Fafek Petr, Falta Jaroslav, Jesenský Jiří, Hampl František, Jarolím Viktor, Novák František, Ruta Václav, Nosek Vratislav, Khodl Václav, Jelínek Miroslav, Khodl Václav, Vojtíšek Adolf, Beno Jan, Sivek František, Slavíček František, Valčík Alois, Vykouk Pravoslav, Jedlan Karel, Včelák Jan, Vyhnis Vladimír, Kubíček Bedřich, Dub Karel, Svatoš František, Bradáč Adolf, Karabel František, Bautz Jindřich, Opička Antonín, Jesenský Jan.

26. Lustig Arnošt

LISTOPAD 1941 - 2. Kučera Bohuslav

1942 - 3. Adler Jakub, Wiener Zigmund,
12. Štern Evžen,
16. Medvěd Karel, Polák František,
17. Grünstein Mikuláš,

1943 - 2. Pospíšil Josef,
3. Vrba Stanislav,
9. Petřík Ladislav, Pánek Václav, Kopecký Jaroslav,


PROSINEC 1941
3. Kučera František, Naděje František, Vobořil Vilém, Daniel Jiří, Kecek Evžen, Filip Filip Albín, Krsička Vincenc, Bartek Antonín,
9. Vorálek Adalbert, Vondráček Jiří,
12. Svitek Josef, Opatrný František, Müller Jiří, Sova Břetisav, Poppe Rudolf,
13. Pech Josef, Šťastný Bedřich, Glosser Jan, Pesa Václav,
15. Sasek Antonín, Hoffmann Otokar,
16. Hudec Jan, Fischer Bedřich, Suchochlob Václav, Julínek František, Lokosil František,
17. Rozsypal Antonín, Sönfelder Jaroslav, Ivan Josef, Wenzel Karel, Šenkýř Jaroslav,
18. Drábek Bohumil, Rychlovský Ferdinand, Prasil Rudolf, Kareš Jaroslav, Konvička Antonín, Vašek Ulrich, Przycický Vladislav,
19. Krejsa Václav,

1942 17. Nepožitek Bohumil, Štercl Bedřich. , Peterka Karel, Smutný František, Vostárek
František, Němec Leo, Camra Antonín, Bartoš Karel,

LEDEN 1942
5. Papež Josef, Vaněk Antonín, Holer Jan, Kolman Jaroslav,
6. Kunz Vladimír, Potešký Václav, Hanzelka Josef, Janoušek Jan, Michalíček František, Šulc Františel, Mrnustík Jan, Vacík Karel, Králík Josef, Popelka Josef, Lofín Václav,
7. Mywald František, Miculka Alois, Adamec Josef, Jez Josef, Matějka Josef, Pospíšil Ladislav, Pacorek Frantiček, Pavlan Miroslav, Sedláček František, Kalina Evžen, Šperka Josef, Metzel Jaroslav, Dohnal František, Horák Šeněk, Houska Ulrich,
19. Mašek Vincenc

LEDEN 1943
26. Šilarová Martha, Hrnčiříková Božena, Pecháčková Emilie, Sedová Helena, Sievková Frant. , Zeyvalová Regina, Jelínková Cecilie, Hejhalová Kateřina, Pechmanová Marie, Albrechtová Františka, Burdová Marie, Frolíková Barbora, Svatošová Marie, Senoldová Eliška, Vaníková Josefa, . Krzák Severýn, Šilar Bedřich, Albrecht Stanislav, Pavlík Karel, Silovský František,
Oktábec Antonín, Zemánek Josef, Vojtíšek Jan, Bechman Jaroslav, Hejhal Karel, Čaloun
Vladimír, Hejl František, Frolík Oldřich, Pokorný Václav, Senola Augustýn, Svoboda Jan,

LEDEN 1944
14. Vrbica Stanislav, Vrbica Jisef, 0rek Adolf, Bochánek Štěpán, Ermin Ladislav, Cvanda Josef,
Josef, Polásek František, Grygar Zdeněk, Lehnert Josef, Tlečák Alois, Heřmánek, Fajárek Karel,
Fojtík Ludvík, Kyvnar Alois, Janca František, Kristek Vojtěch, Marek Jan, Marek Vojtěch,
Skarupa Ladislav, Brus Vladimír, Šimečka Ladislav,

ÚNOR 1942
6. Vacek Josef
13. Chyba František, Fröde Heinrich, Batlička Ota, Toufar Jaroslav, Rozum Josef, Prokop Miroslav, Řanda Georg, Kleiner Jaroslav, Springer Antonín, Stříbrzký Ludvík, Nováček Radim,

BŘEZEN 1942
9. Vráblík František, Kadlec František,
20. Čada Cyril,
24. Drvota František,
29. Savický Adolf,
31. Kohoutek Tomáš, Munke Valtr,

DUBEN 1943
2. Bast Miroslav,
9. Dittrich Josef, Husárek Vladislav, Šimeček ferdinand,
20. Urx Eduard, Sinkule Václav,
27, Kantor Karel, Krug Georg, Míka František,
28. Holeček Josef, Kracík Antonín, Pospíšil Julius,
30. Pivoňka Alois

1944 - 22. Kodym František
Doslovný opis z Knihy mrtvých (je tam dost nepřesností)pořídil Josef Klat, vězeň KTM. Citace z jeho e-mailu: "Strašně těžko se mi ty seznam píší - za každým jménem je člověk, který se narodil, chodil do školy, radoval se, dospíval, měl někoho rád, byl milován, prostě žil a chtěl žít, nikomu neubližoval.“
Zdroj: http://www. mauthausen. estranky. cz/clanky/seznam-popravenych-v-koncentracnim-tabore-mauthausen-v-letech-1942-44. html - již neaktivní web, seznam zveřejněn se souhlasem provozovatele


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N48°15'25.37'' E14°30'1.21''
Pomník přidal: Ing. Petr Holý
Příprava dat: Ing. František Jedlička, Vlastislav Janík

Pamětní deska Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (A, KT Mauthausen, Rakousko)
    • souřadnice: 48°15'25.370"N, 14°30'1.210"E
      Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po "anšlusu" Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
      Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po "schodech smrti", 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. "parašutistické skoky", kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
      Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
      Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
      Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
      Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.

      http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/

      Další zajímavé informace naleznete např. zde:

      http://mauthausen.webnode.cz/

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2010
Umístění: Mauthausen, zeď v koncentračním táboře
Nápis:
V LETECH
1939-1945
BYLO V MAUTHAUSENU
VĚZNĚNO VÍCE NEŽ 9.000
ČESKOSLOVENSKÝCH
OBČANŮ,
Z NICHŽ ZDE ZAHYNULO
TÉMĚŘ 8.000
„LIDÉ BDĚTE!“

IN DEN JAHREN 1939-1945
WURDEN IN MAUTHAUSEN
MEHR ALS 9.000
TSCHECHOSLOWAKISCHEN
BŰRGER GEFANGEN GEHALTEN,
VON DENEN HIER FAST 8.000
ZU GRUNDE GEGANGEN SIND
„MENSCHEN
SEID WACHSAM!“

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (A, KT Mauthausen, Rakousko)
    • souřadnice: 48°15'25.370"N, 14°30'1.210"E
      Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po "anšlusu" Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
      Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po "schodech smrti", 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. "parašutistické skoky", kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
      Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
      Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
      Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
      Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.

      http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/

      Další zajímavé informace naleznete např. zde:

      http://mauthausen.webnode.cz/

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2010
Umístění: Mauthausen, zeď v koncentračním táboře
Nápis:
P 279
DR
WŁADYSŁAW
CZAPLIŃSKI
1902-1976
POLSKA

BOHATERSCY LEKARZE
WIĘZNOWIE.
PATRIOCI A ANTYFASZYŚCI,
ZLACHERNOSCIA SERC I WIEDZA
RATOWALI
TYSIACE SWYCH WSPÓŁBRACI.
PAMIĘĆ ICH ZASŁUG
ZAPISANA JEST NA ZAWSZE
W SERCACH WSZYSTKICH.

T 13448
PROF.
JOSEF
PODLAHA
1893-1975
ČESKOSLOVENSKO

TITO ŠLECHETNÍ LÉKAŘI
PROTIFAŠISTIČTÍ
BOJOVNÍCI A VLASTENCI
ZACHRÁNILI
SVÝMI ODVÁŽNÝMI ČINY
ŽIVOT TISÍCŮM SPOLUVĚZŇŮ.
PAMÁTKA NA JEJICH ZÁSLUHY
ZŮSTANE NAVŽDY ZACHOVÁNA
V SRDCÍCH VŠECH ŽIVOUCÍCH.

DIE BEIDEN ANTIFASCHISTISCHEN HÄFTLINGSÄRZTE
UNIV. PROF. DR J. PODLAHA UND DR. W. CZAPLIŃSKI
RETTETEN IN UNZAHLIGEN MUTIGEN HANDLUNGEN DAS LEBEN
TAUSENDER MIHAFTLINGE. IHRE EDLEN TATEN WERDEN
FÜR IMMER IN ERINNERUNG BLEIBEN.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (A, KT Mauthausen, Rakousko)
    • souřadnice: 48°15'25.370"N, 14°30'1.210"E
      Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po "anšlusu" Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
      Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po "schodech smrti", 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. "parašutistické skoky", kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
      Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
      Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
      Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
      Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.

      http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/

      Další zajímavé informace naleznete např. zde:

      http://mauthausen.webnode.cz/

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2010
Umístění: Mauthausen, zeď v koncentračním táboře
Nápis:
Zde byli nacisty zavražděni
tito příslušníci české a slovenské
menšiny:

6. listopadu 1941
Antonín Chleborád
Antonín Chmela
Viktor Christ
Edgar Diásek
Eduard Fritsch
Dr. Erich Halbkram

Jaroslav Hospodka
Karel Kolmann
Josef Kořínek
Eduard Lendl
Bohuslav Lojka
František Nakowitz
František Pleticha

Josef Poskočil
František Šejbl
František Szipany
Karel Trtílek
Eduard Vašourek
Adolf Wolf

17. prosince 1942
Karel Bartoš
Lubomír Camra
Leo Němec

Bohumil Nepožitek
Karel Peterka
František Vostárek

František Smutný
Bedřich Štercl

I v dalších koncentračních táborech
a vězeních bylo fašisty popraveno
41 Čechů a Slováků z Vídně.

Nikdy nezapomeneme!

Sdružení Čechů a Slovákův Rakousku
Školský spolek „Komenský" - Spolek „Národní dům" - Sokol Vídeň I a V
Sokol Vídeň X - Vlastenecká Omladina - Klub čs. turistů
Sportovní klub Slovan H.A.C.

An dieser Stelle wurden von den
Nazisten 28 Angehörige der tschechischen und
slowakischen Volksgruppe ermordet:

Am 6. November 1941
Anton Chleborád
Anton Chmela
Viktor Christ
Edgar Diásek
Eduard Fritsch
Dr. Erich Halbkram

Jaroslav Hospodka
Karl Kolmann
Josef Kořínek
Eduard Lendl
Bohuslav Lojka
Franz Nakowitz
Franz Pleticha

Josef Poskočil
Franz Šejbl
Franz Szipany
Karl Trtílek
Eduard Vašourek
Adolf Wolf

Am 17 Dezember 1942
Karl Bartoš
Lubomír Camra
Leo Němec

Bohumil Nepožitek
Karl Peterka
Franz Vostárek

Franz Smutny
Friedrich Štercl

Auch in anderen Konzentrationslagern
und Kerkem ermordeten die Faschisten
41 Tschechen und Slowaken aus Wien.

Niemals vergessen!

Vereinigung der Tschechen und Slowaken in Österreich
Schulverein „Komenský"- Verein „Národní dům"- Tumverein Sokol I u V
Turnverein Sokol X - Sportklub Slovan H.A.C. - Klub der tschech. Touristen
Theaterverein „Vlastenecká Omladina"

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (A, KT Mauthausen, Rakousko)
    • souřadnice: 48°15'25.370"N, 14°30'1.210"E
      Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po "anšlusu" Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
      Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po "schodech smrti", 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. "parašutistické skoky", kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
      Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
      Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
      Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
      Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.

      http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/

      Další zajímavé informace naleznete např. zde:

      http://mauthausen.webnode.cz/

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2010
Umístění: Mauthausen, zeď v koncentračním táboře
Nápis:
NA PAMĚŤ

OBĚTEM ZVĚRSTEV NACISTICKÉHO REŽIMU
ČECHŮM A SLOVÁKŮM, KTEŘÍ BYLI PERSE-
KVOVÁNI A KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY
ZA DEMOKRACII A ZA SVOBODU NÁRODŮ
V BOJI PROTI DIKTATUŘE
PRO VÝSTRAHU NÁM A VŠEM BUDOUCÍM!

MENŠINOVÁ RADA
ČESKÉ A SLOVENSKÉ VĚTVE V RAKOUSKU

ZUM GEDENKEN

AN DIE TSCEHECHEN UND SLOWAKEN, DIE
ALS OPFER DER GREUEL DE NAZIREGIMES
IHR LEBEN IM KAMPF GEGEN DIE DIKTATUR
UND FÜR DIE DEMOKRATIE UND FREIHEIT
DER VÖLKER HINGEGEBEN HABEN –
ALS MAHNRUF AN UNS UND UNSERE
NACHKOMMEN!

MINDERHEITSRAT
DER TSCHECHISCHEN U. SLOWAKISCHEN
VOLKSGRUPPE IN ÖSTERREICH

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (A, KT Mauthausen, Rakousko)
    • souřadnice: 48°15'25.370"N, 14°30'1.210"E
      Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po "anšlusu" Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
      Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po "schodech smrti", 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. "parašutistické skoky", kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
      Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
      Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
      Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
      Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.

      http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/

      Další zajímavé informace naleznete např. zde:

      http://mauthausen.webnode.cz/

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2010
Umístění: Mauthausen, zeď v koncentračním táboře
Nápis:
VĚDCI A UČITELÉ VYSOKÝCH ŠKOL V BRNĚ UMUČENÍ
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHAUSEN V LETECH
1942 – 1945.

WISSENSCHAFTLER UND PÄDAGOGEN DER BRÜNNER
HOCHSCHULEN, DIE IN DEN JAHREN 1942-1945
IM KONZENTRATIONSLAGER MAUTHAUSEN
ERMORDET WURDEN.

PROFESOŘI: PROFESSOREN:
PHDR. AUGUST BAYER
PHDR., MUDR. ET MVDR. H. C. JAN BEČKA, RECTOR MAGNIFICUS
MUDR. JAN FLORIAN, DECANUS
MUDR. KAREL HORA
PHDR. FRANTIŠEK KOLÁČEK
MUDR. MIROSLAV KŘIVÝ
RNDR. JAROSLAV MRKOS
ING. DR. VLADIMÍR NĚMEC
RNDR. VOJTĚCH ROSICKÝ
RNDR. FRANTIŠEK ŘÍKOVSKÝ
RNDR. JOSEF SAHÁNEK
PHDR. ANTONÍN ŠIMEK
PHDR. JOSEF TVRDÝ
MVDR. ET DR. H. C. TOMÁŠ VACEK
JUDR. JAN VÁŽNÝ, DECANUS

DOCENTI: DOZENTEN:
RNDR. BOHUSLAV HRUDIČKA
PHDR. STANISLAV SAHÁNEK
RNDR. ET THDR. FRANTIŠEK SCHACHERL
MUDR. JOSEF TOMČÍK

ASISTENTI: ASSISTENTEN:
ING. JAN ČAPKA
MVDR. PAVEL HALBICH
MUDR. JAN JEBAVÝ
RNDR. VLADIMÍR KRIST
ING. JAN KŘÍŽ
ING. JAN ZEMAN

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (A, KT Mauthausen, Rakousko)
    • souřadnice: 48°15'25.370"N, 14°30'1.210"E
      Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po "anšlusu" Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
      Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po "schodech smrti", 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. "parašutistické skoky", kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
      Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
      Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
      Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
      Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.

      http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/

      Další zajímavé informace naleznete např. zde:

      http://mauthausen.webnode.cz/

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2010
Umístění: Mauthausen, zeď v koncentračním táboře
Nápis:
PAMÁTCE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ŽEN
POPRAVENÝCH, VĚZNĚNÝCH A ZAHYNULÝCH
V TOMTO KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE

HISTORICKÁ SKUPINA MAUTHAUSEN ČR KVĚTEN 2006

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Radoslav Topol

  • + o skupině VPM (A, KT Mauthausen, Rakousko)
    • souřadnice: 48°15'25.370"N, 14°30'1.210"E
      Objekt bývalého koncentračního tábora Mauthausen leží asi 20 km na východ od rakouského Lince, nedaleko městečka Mauthausen. První vězňové z Dachau sem přišli 8. srpna 1938, necelých pět měsíců po "anšlusu" Rakouska nacistickým Německem. Mauthausen byl tedy prvním koncentračním táborem mimo vlastní území Německa.
      Tábor patřil do tzv. III. stupně pro nepolepšitelné, jejichž návrat byl nežádoucí. KT Mauthausen patřil k nejhorším nacistickým likvidačním koncentračním táborům. Vězňové byli vystaveni nelidskému zacházení, byli naháněni do drátů nabitých elektřinou, usmrcováni petrolejovými injekcemi. Likvidace probíhala masově v plynových komorách nebo v pojízdném plynovém autobusu. Nejhorší ovšem bylo psychické týrání a těžká fyzická práce, hlavně v kamenolomu, kde po "schodech smrti", 186 strmých schodech vytesaných do žuly, vězňové v kolonách vynášeli na zádech několikrát za den bez odpočinku za neustálého bití a střelby kvádry žuly. Nechvalně proslulé byly sadistické vraždy, tzv. "parašutistické skoky", kdy si nahoře na plošině SSmani vybírali oběti, které shazovali dolů ze skály do jezírka.
      Největší národnostní zastoupení v táboře měli Poláci. Do jara roku 1941 bylo do tábora zavlečeno jen velmi málo Židů. Teprve později do tábora přijížděly židovské transporty, z nichž první byl vypraven z Čech. Židům bylo v Mauthausenu určeno ještě brutálnější zacházení než ostatním vězňům a jejich šance na přežití tak byly minimální. Od poloviny roku 1944 přijížděly do Mauthausenu pracovní transporty z Osvětimi, Plaszówa a dalších táborů. V roce 1945 přicházejí do tábora evakuovaní vězni uniknuvší selekcím v Osvětimi. Ti jsou jako už předtím ruští zajatci ponecháni na volném prostranství v tzv. stanovém táboře vystaveni drastickému počasí. Hladem umíraly tisíce vězňů, neboť už tak malý příděl jim byl zkrácen. V táboře se vyskytly i případy kanibalismu.
      Vězni byli nasazeni především na hloubení tunelů pro podzemní továrny, které byly budovány v okolí. Mezi nejznámější pobočné tábory Mauthausenu patřili Gusen, Ebensee či Melk, kde panovaly stejně otřesné podmínky.
      Celkový počet mauthausenských vězňů se odhaduje na 199 404, z nichž na 119 000 zemřelo. Mezi nimi bylo 38 120 židů.
      Tábor byl osvobozen americkou 11. obrněnou divizí. Velitel KT Carl Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel. 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a 3 na doživotí.

      http://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/mauthausen-3/

      Další zajímavé informace naleznete např. zde:

      http://mauthausen.webnode.cz/

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Jiří Padevět, 13.10.2018
Umístění: Mauthausen, objekt Krankenrevier, suterén, místnost u bývalé spalovací pece
Nápis:
Ráďa Topol
Říčany
22.10.1922
Mauthausen
15.10.1942
Nezapomněli jsme.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jiří Porteš

Památné místo Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2010
Umístění: Mauthausen, pietní místnost u spalovacích pecí, kde jsou umístěny pamětní desky a podobné památky na oběti KTM
Nápis:
FRANTIŠKA
*1912
PETR
*1910
GAJDOŠÍKOVI
ZLÍN - ČESKOSLOVENSKO
UMUČENI S TRANSPORTEM KL 3
+10.4.1945
NIKDY NEZAPOMENEME
SYN PETR A VNUK PETR
GAJDOŠÍKOVI

Bohuslav VÍŠEK
Sklář, komunista a rybář
Libochovice
Československá republika
umučen v koncentračním táboře
Mauthausen
+7.11.1942
Čest jeho památce
*8.7.1894

Ráďa Topol
Říčany
22.10.1922
Mauthausen
15.10.1942
Nezapomněli jsme.

TYPOGRAFI Z BRATISLAVY
Obete fašizmu v Mauthausene 1945
BOJŇANSKÝ Anton
BUČKO Ján
GÁLIK Štefan
KADNÁR Anton
LABUDA Karol
SADLOŇ Pavel
ŠKULEC Jozef
ŠRANK František
NEZABÚDAME!
Slovenský zväz protifašistických
bojovníkov
Základná organizácia PRAVDA

ALEXANDER LAUFER
*9.7.1892 +5.10.1942
VZPOMÍNÁME

Stanislav KUNC
OLOMUČANY
soustružník Zbrojovka BRNO
ČESKOSLOVENSKO
*1910 HABRŮVKA
+1942 MAUTHAUSEN
Vzpomínky
manželky JIŘINY
a Tvých blízkých
přinesli v r. 1987
Stanislav - syn
Stanislav - vnuk

pan Karel Fukala
Czech Republic - Ostrava
*19.8.1911
+4.2.1942

Jan Papeš
*9.7.1909
+24.10.1942 ČR

LTN. FRANTIŠEK PAVELČÍK
*7.4.1942 VLČNOV – CZECH REPUBLIC
+6.7.1942 MAUTHAUSEN

Božena Škrabálek 12.01.1923-10.04.1945
Schűlerin der Körnerschule Linz 1933-1941

JUDr. Karel KOPECKÝ
ministerský rada Ministerstva vnitra ČSR
*20.9.1890 +14.10.1942
umučen v Mauthausenu
r. 2000
dcera Marie + zeť Jordan
vnučky Helena a Ivana

Anna Trojanová
* nar. 26.9.1903 Viedeň
+ popravená 24.10.1942 o 12.24 hod.
František Trojan
nar. 16.8.1899 Viedeň *
popravený 24.10.1942 o 17.06 hod. +
S láskou spomína syn Jaroslav s rodinou.

In Memoriam
KAREL HAŠLER
*31.10.1879 +22.10.1941
Autor
des Liedes
Ta naše písnička česká
Österreichisch-Tschechishe Gesellchaft Kulturklub der Tschechen und Slowaken
2006
Rakousko-česká společnost Kulturní klub Čechů a Slováků

MIROSLAV HOLOMUCKÝ
*17.10.1911 Ostrava +22.12.1941 Mauthausen
Česká republika

JAN SKALKA
NAR. 30.4.1896
JASENICE U VLAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ
ČESKÁ REPUBLIKA
UMUČEN 23.3.1942
MAUTHAUSEN, RAKOUSKO

LADISLAV JELÍNEK
narozen 6.11.1906
zemřel ? ? v Mauthausenu

ADOLF MARŠÍK
16.7.1901 12.3.1942
Rtyně v Podkrkonoší Czech Republik

JAROSLAV VEDRA

nar. 11.6.1914 +22.4.1942
SVÁROVSKÝ JAROSLAV
Medlovice 74. blok č. 7.A
okr. Uh. Hradiště ČSR
č. 6130

JOSEF MAREK
*17.3.1894 +29.4.1942

UMUČENI V MAUTHAUSENU
EDUARD STRATIL
+1942 UH. BROD
JAROSLAV STRATIL
+1942 NEZAMYSLICE

Gustav Rattay
88911
*16.10.1905 - Praha
+8.1.1945 - Melk

Vzpomínáme
FRANTIŠEK NOVOTNÝ
*19.11.1894 +6.9.1942
Žilina okr. Kladno
Česká republika
Umučen v Mauthausenu

Josef Šajtar
*6.10.1890 - Albrechtičky ČSR
+13.7.1942 - K. L. Mauthausen
Příslušník československého ilegálního
hnutí proti nacismu v letech 1939-1942
VZPOMEŇTE S NÁMI
synové: Drahomír
Oldřich

Kadlec Antonín
nar. 18.5.1899
umučen 31.3.1942 KTM

NIKDY NEZAPOMENEME
MIROSLAV SVOBODA 1924-1942
FRANTIŠEK PAVLIČÍK
STANISLAV ŽŮREK
A. DUBOVSKÝ
JAROSLAV STRATIL 1910-1942
ANTONÍN RAIT
EDUARD STRATIL 1906-1942
B. NĚMEC
BOHDAN SAHÁNEK
RODINA A PŘÁTELÉ V ČESKOSLOVENSKU

IN MEMORIAM
JUDr. JÁN BULÍK
1897 KOVAČICA - 1942 MAUTHAUSEN
SLOV. ZVÄZ PROTIFAŠISTICKÝCH
BOJOVNÍKOV

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Doplnění informací: Jiří Padevět
Příprava dat: Vladimír Štrupl