Praha 3

Hrob Vladimír Lepař

Autor: Petr Kudláček, 12.07.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov IV
Nápis:
VĚREN BOHU
VĚREN NÁRODU
VĚREN SVÝM

VLADIMÍR LEPAŘ
POL. PILOT PORUČÍK
*1890 +1919
Poznámka:

Pilot por. Vladimír Lepař a mechanik čet. Čestmír Čížek zahynuli při letecké nehodě u Milevska. Datum nehody je v různých dokumentech uváděno různě, a to od 25. do 27.11.1919. Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky )

V Lidových novinách vyšel 28.11.1919 článek: Černý den naší aviatiky. Praha 27.11. Národní listy oznamují: Z Milevska na Táborsku došla dnes zpráva, že sřítilo se tam letadlo a jeho posádka zahynula. Jak jsme zjistili, byli to letecký poručík Vladimír Lepař a četař Žáček (správně Čížek). Lepař byl zjevem velmi populárním v našich aviatických kruzích. V aviatice byl činný již leta. Byl první Čech, který poznal loopingy, seznámiv se zemřelým Pégoudem za jeho pobytu v Praze. Přiměl ho, aby ho vzal sebou při letu kdesi v Německu. Povolán byv na vojnu byl činný jako letec a zůstal jím i v naší republice. Při neštěstí těchto dvou ubožáků nezůstalo. V zápětí přišla druhá zpráva. U Tábora, patrně v týž den, postihlo neštěstí druhé letadlo, ve kterém byli vojenský letec Provazník a provázející ho mechanik. Motor brzy po startu začal vynechávat a za chvíli vzplanul karburátor. Pilot v lesnatém kraji našel jediné místečko, které se mu zdálo příhodným k přistání. Bohužel byla to močálovitá půda, do které se letadlo zarylo. Bližší podrobnosti tohoto dvojnásobného neštěstí se vyšetřují. Je těžko pronášet předčasné domněnky a úsudky o příčinách neštěstí. O pohřbu dosud nebyly učiněny žádné dispozice. Všichni 4 nešťastníci budou převezeni do Prahy a asi společně pohřbeni. Jak se dále oznamuje, byli tito letci pověřeni, aby do Prahy dopravili cizí letadla, která byla nucena přistáti na naší půdě. Letadla pocházejí z Německa a měla být vzdušnou cestou dopravena na Ukrajinu.
Další článek vyšel v lidových novinách 29.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamuje, že mechanik pilota Provazníka není mrtev, nýbrž je v nemocnici, kde dosud nenabyl vědomí. Jako příčina neštěstí uvádí se hustá mlha v den neštěstí, v druhé řadě pak naprostá novost těchto letadel našim letcům. Oběti neštěstí budou převezeny do Prahy a pohřeb jejich bude se konat asi v pondělí.
Další článek vyšel v lidových novinách 30.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamují další podrobnosti. Neštěstí, jak se zdá, způsobeno bylo mlhou. Svědkové vyprávějí, že letadlo nápadně dlouho kroužilo v blízkosti místa startu. Viděli také jeho pád, který se stal o půl jedné odpoledne a přispěchali na místo, aby letcům přispěli. Poručík Lepař zemřel na místě, mechanik Čížek při odvážení. Podle tohoto líčení je jasno, že řidič kroužil, aby se v mlze orientoval a naklonil letadlo aby viděl na zem, při čemž klouzl po pravém křídle, což se právě u těchto aparátů snadno stává. Při malé výšce namohl však letadlo srovnati a sřítil se. Tomuto způsobu pádu nasvědčuje okolnost, že pravá strana je roztříštěna, kdežto levá a zadek je neporušen. Letadla jsou skutečně vyrobena v německých továrnách L.W.G. a byla určena pro Ukrajinu. Lepař a Provazník budou pohřbeni v Praze, Čížek v Brandýse.
V knize po zavátých stopách - historie svazu letců ČR, na str. 56 je uvedeno: Krutou daň, při které zájmové sdružení přejmenované na Svaz čs. pilotů ztratilo své další tři členy. Tím prvním v pořadí nebyl nikdo jiný, než iniciátor a první předseda Kroužku čs. pilotů poručík Vladimír Lepař. Po návratu československých letců ze zájezdu a výcviku ve Francii nastoupil por. Lepař službu u smíšené letky na pražském letišti ve Kbelích. Koncem listopadu 1919 přišel veliteli letky rozkaz k přelétnutí dvou letadel L.V.G., zanechaných před časem na poli v Jižních Čechách, do Prahy. K provedení úkolu byli vysláni čtyři letci: poručík Lepař s mechanikem Čížkem a polní pilot V. Provazník se svým mechanikem. Po příchodu na místo nalezli oba letouny ve velmi zuboženém stavu. Přesto se zkušené čtveřici podařilo uvést stroje do chodu a připravit k odletu. Ten byl, s nadějí na zlepšení počasí, určen na 27. listopadu 1919. Ale ani toho dne se počasí nezlepšilo a por. Lepař a mechanik Čížek se rozhodli vydat na cestu i za daných povětrnostních podmínek. Úspěšně odstartovali a zamířili na Prahu. Viditelnost nebyla dobrá, a proto letěli podle toku Vltavy. Když se přiblížili k Milevsku a hustá mlha je přitlačila až na 50 metrů nad zemi, rozhodli se let přerušit. Kroužili proto nad vrcholky stromů a hledali vhodné místo k přistání. To konečně objevili asi půl druhého kilometru jihozápadně o Milevska. Chystali se přistát ze zatáčky, jenomže letadlo L.V.G. ztratilo rychlost a sklouzlo po křídle k zemi. V. Lepař i Čížek nepřežili.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-39249
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Jan Fritz

Autor: Wenda Wolf, 17.12.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské Hřbitovy, část 002 Odd. 2 hrob 75
Nápis:
JAN FRITZ
pražský měšťan, podvelitel a čestný setník
C.k. priv. měst. sboru granátníků,
majitel zlat. záslužného kříže s korunou, rytíř papež.
řádu Sv. Řehoře, majitel stříb. válečného z roku 1866.
*18 20./6. 19 +18 2./10. 97.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Antonín Hřebík

Autor: Wenda Wolf, 17.12.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské Hřbitovy, část 005 Odd. 10 hrob 46
Nápis:
ANTONÍN HŘEBÍK
PODPORUČÍK V.V.
*11.11.1898 +21.2.1957
Poznámka:

foto v uniformě


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Jindřich Liebel

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
JINDŘICH LIEBEL
* 11.6.1889 + 17.1.1978.
Poznámka:

Bude se pravděpodobně jednat o Jindřicha Liebla, který se dle vojenského zápisu narodil dne 11.7.1889 v Brně. Před válkou měl domovskou obec ve Ždánicích, ale pravděpodobně bydlel v Praze - Josefově. Po měšťance pracoval jako drogista. Zajat byl jako desátník c.k. 81. pěšího pluku dne 22.12.1914 v Tarnově. Do čs.vojska se přihlásil dne 6.7.1917 v Bobrjusku a byl zařazen k zvěrolékařské nemocnici 3. divize (ruských legií), a to v hodnosti šikovatele. Do ČSR se vrátil dne 14.9.1920 jako šikovatel 2. střelecké divize (ruských legií).
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'44.42'' E14°27'58.83''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob František Kubelka

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
FRANTIŠEK KUBELKA
* 2.1.1889 + 23.6.1994
Poznámka:

František Kubelka se narodil v Krymlově v tehdejším okrese Český Brod. Po obecné škole pracoval jako uzenář. Zajat byl jako vojín c.k. 44. pěšího pluku dne 23.6.1917 na Piavě u Mentello. Do čs. vojska se přihlásil dne 31.8.1918 ve Foligno. Byl zařazen k 35. pěšímu pluku (italských legií). V ČSR byl demobilizován dne 12.4.1921 v hodnosti desátníka.
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'44.72'' E14°27'59''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Stanislav Schrabal

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
ST. SCHRABAL
* 1897 + 1977
Poznámka:

Bude se pravděpodobně jednat o Stanislava Schrabala, který se narodil dne 5.11.1897 ve Slaníku či Slané. Přad válkou absolvoval reálku. Zajat byl dne 15.9.1917 v hodnosti praporčíka. Do čs. vojska nastoupil dne 26.4.1918 v hodnosti poručíka k 33. pěšímu pluku (italských legií). Demobilizován byl dne 21.9.1921 v hodnosti nadporučíka.
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'45.08'' E14°27'58.75''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Josef Petřík

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
JOSEF PETŘÍK
* 19. I. 1894 + 31. I. 1970
Poznámka:

Josef Petřík se narodil v Hejné v tehdejším okrese Horažďovice. Po obecné škole pracoval jako krejčí. Zajat byl jako desátník c.k. 11. pěšího pluku dne 26.5.1917 u Jamiana. Do čs. vojska se přihlásil ve Foligno dne 8.4.1918 a byl zařazen jako desátník k 34. pěšímu pluku (italských legií). Demobilizován byl dne 8.2.1921.
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'45.29'' E14°27'58.46''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Josef Mařatka

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
SOCHAŘ
PROF. JOSEF MAŘATKA
1874 - 1937
Poznámka:

Josef Mařatka (21. května 1874, Praha-Nové Město – 20. dubna 1937, Praha). Za 1. světové války během vojenské služby zhotovil několik portrétů generálů.
(zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'45.43'' E14°27'58.13''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Josef Mucha

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
JOŽA MUCHA
PŘEDSEDA ČS.O.L. PRAHA III. - IV.
* 12.3.1894 - + 15.5.1945
NA MALÉ PEVNOSTI V TEREZÍNĚ
Poznámka:

Josef Mucha se narodil v Leskovci u Vsetína. Po obecné škole pracoval jako rolník. Zajat byl v Itálii dne 14.9.1916 jako vojín c.k. 102. pěšího pluku. Do čs. vojska se přihlásil dne 20.5.1917 v Janově. Dne 15.6.1918 byl zařazen jako vojín k 22. pěšímu pluku (francouzských legií). Demobilizován byl dne 8.6.1921 v hodnosti desátníka.
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'45.32'' E14°27'58.17''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Hrob Eduard Hromada

Autor: Marek Skýpala, 09.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov IV, odd. 7a
Nápis:
EDUARD HROMADA
* 11.3.1894 + 16.10.1961
Poznámka:

Eduard Hromada se narodil v Mladé Vožici u Tábora. Po reálce a odborné škole absolvoval ještě dva semestry na vysoké škole a pracoval jako úředník. Zajat byl u Koňuch jako vojín c.k. 75. pěšího pluku dne 1.7.1917. Do čs. vojska se přihlásil v únoru 1918 v obci Černyj Jar u Astrachaně. Zařazen byl dne 30.4.1918 k sborné jednotce v Samaře. V ČSR byl demobilizován jako šikovatel 24. sborné roty (ruských legií) dne 28.11.1920.
(zdroj: databáze VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'45.16'' E14°27'58.17''
Pomník přidal: Marek Skýpala