Olomouc

Hrob Josef Dvořák

Autor: Milan Lašťovka, 16.10.2017
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104
Nápis:
JOSEF DVOŘÁK GEN. V.V.
*14.8.1892 +31.12.1963
Poznámka:

Dvořák Josef: *14.8.1892 Čechy pod Kosířem. Státní úředník. RU armáda: Einjfreiw., FestAR. Nr. 3. Zajetí: 13.5.1915. Do 06.1916 ruské zajatecké tábory. Zařazení do legie: 22.7.1916, zařazení do jiné legie: 15.10.1917. Legie: Srbská legie, Čs. legie ve Francii. První hodnost v legiích: podporučík, poslední: kapitán. Konec v legiích: 1919. 06.1916 - 07.1916 dobrovolník Srbské královské armády. 07.1916 - 10.1917 velitel pěší čety 5. srbského dobrovolnického pluku. Přesun do Francie. 10.1917 - 01.1918 vojenské studium Saint-Maixent. 01. – 05.1918 velitel pěší čety 21 stř. pl., dále praporním pobočníkem a velitelem roty u téhož pluku. Po návratu dále služba na slezském a slovenském válčišti. 1920 -1939, 1945 -1947 služba v ČSA v různých velitelských funkcích. Vyznamenání: Čs: Československý válečný kříž 1914-1919, Československá revoluční medaile, Medaile vítězství. Francie: Válečný kříž, Řád Čestné legie 5. třída, Pamětní medaile na válku 1914-1918. Srbské: Medaile za vojenské zásluhy. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: Pamětní medaile na válku 1914-1918.
(zdroj: VÚA, Legie 100, forum.valka.cz)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser

Hrob Karl Hug

Autor: Milan Lašťovka, 16.10.2017
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104
Nápis:
MAJOR
KARL HUG
DIVISIONKOM. IM 19.
FELDKAN. REG.
GEFALLEN AM 9.1.1915
IN DEN KARPHATEN

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Leopold Vojáček

Autor: Mgr. Jaroslav Krídlo, 16.11.2017
Umístění: Olomouc, třída Míru, hřbitov Neředín
Nápis:
RODINA VOJÁČKOVA

LEOPOLD
*27.6.1894 †3.2.1970
Poznámka:

Leopold Vojáček, *27.6.1894, místo narození: Lazce, okr. Olomouc, bydliště: Lazce; Štěpánov okr. Olomouc; Šternberk, poslední hodnost v legiích desátník, hodnost Rakousko-uherské armády vojín, datum přihlášení do legií 12.10.1916, místo neuvedeno, datum zařazení do jiné (další) legie 7.8.1917, konec v legiích 28.9.1920, zkratky armád, u kterých sloužil LR, poslední útvar R-U armády 54. p. pl., první a poslední útvar v legiích 5. stř. pl., zajetí 8.3.1915, Karpaty, kód DM, prameny: osobní karta legionáře a legionářský poslužný spis,
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo

Hrob Zdeněk Klimecký

Autor: Petr Kudláček, 25.02.2018
Umístění: Olomouc, třída Míru 104, hřbitov
Nápis:
DES. ASP. LET. PL.2
ZDENĚK
KLIMECKÝ
1918 - 1937
Poznámka:

Pozorovatel des. asp. Zdeněk Klimecký zahynul 3.6.1937 při letecké nehodě mezi obcemi Osek nad Bečvou a Sušice.

V dokumentu "Komisionální přehled škody, sepsaný při havárii letounu Š-128.16" je uvedeno:
Dne 3. června v 19.20 hod. letěl letoun směrem od Lipníku podél toku Bečvy, směrem ku Přerovu, ve výši obce Osek. Provedl zatáčku napravo směrem na vesnici Osek, asi po 500 m provedl opět zatáčku doleva, letěl směrem Osek - Sušice, a před Bečvou provedl ostrou zatáčku doprava ve výši asi 50 m, při čemž letoun pravděpodobně ztrátou rychlosti se zřítil kolmo k zemi pod úhlem asi 60°. Letoun dopadl přímo na vrtuli, potom na obě spodní i horní křídla a zůstal v této poloze ležeti.
Pilot svob. Jan Reiter těžce zraněn, nachází se v nemocnici v Přerově, kde leží dosud v agonii.
Pozorovatel des. asp. Klimecký Zdeněk po převozu do nemocnice v Přerově zemřel.

Kopie dokumentu "Komisionální přehled škody, sepsaný při havárii letounu Š-128.16" je v knize od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 244.
Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Josef Chmelař

Autor: Petr Kudláček, 18.07.2019
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, hřbitov, skupina IX A, hrob č. 208
Nápis:
ČET. ASP. POZ. LETEC
JOSEF CHMELAŘ
14./1. 1910 V LÍPĚ
ZAHYNUL V LETOUNU
U KOCANDY
7./4. 1932
Poznámka:

Letecký pozorovatel čet. asp. Josef Chmelař a pilot svob. František Konečník zahynuli dne 7.4.1932 při letecké nehodě u obce Lašťany, okr. Olomouc, nedaleko hostince Kocanda.
Pohřeb Josefa Chmelaře se dle smutečního oznámení konal 9.4.1932 z kaple divisní nemocnice 7 v Olomouci na vojenský hřbitov v Olomouci – Černovíru. Smuteční oznámení z kroniky LP2 je přiloženo. Dle vojenské knihy úmrtí a pohřbů byl však 10.4.1932 převezen na hřbitov v Olomouci – Neředíně, kde se jeho hrob dochoval dodnes. Pilot František Konečník je pohřben ve Slavičíně.
V novinách Pozor vyšel dne 8.4.1932 o nehodě tento článek:
Poslední let olomouckého vojenského letadla s nešťastným číslem 13.
Zkázonosná havárie zaviněná poruchou vrtule. – Dva letci mrtvi, letoun úplně demolován.
Morana neřádila již několik týdnů mezi olomouckými vojenskými letci, neboť od posledního neštěstí na Kocourovci neskončil ani jediný let tragicky. Až ve čtvrtek, den před nešťastným pátkem stihl krutý osud dvousedadlové letadlo olomouckého leteckého pluku č.2, které mělo nešťastné číslo 13 A.
Ve čtvrtek o 7. hod. ranní startovalo s olomouckého vojenského letiště u Neředína pozorovatelské letadlo 13 A, jehož posádku tvořili pilot svobodník Frant. Konečník a pozorovatel četař aspirant Josef Chmelař. Letci měli za úkol provésti cvičný let a zaměřili ihned nad kraj šternberský. Asi po dvacetiminutovém letu dostali se nad lesnatý svah mezi obcí Lašťany a státní silnicí Olomouc – Šternberk. Lidé, pracující na blízkých polích, uslyšeli náhle prudký hvizd vzduchu, který vycházel z letadla, jež se v téže chvíli nacházelo ve výši asi 300 m. Duchapřítomný pilot neztratil klid ani když se ve zlomku vteřiny letadlo propadlo do vzduchové prohlubně a řítilo se k zemi. Svob. Konečník vyrovnal stroj po krkolomném přemetu a dostal se ve výši 200 m do rovnováhy. Vzápětí projel však vzduchem nový hvizd a v okamžiku udělalo letadlo další dva přemety a ihned řítilo se obrovskou rychlostí střemhlav k zemi, kde se zarylo vrtulí a motorem do orné půdy, zkypřené stále popadávajícím deštíkem. Letadlo bylo úplně demolováno, neboť motor a křídla se úplně roztříštily. Jako zázrakem trosky letadla se nevzňaly, takže na poli pracující lidé běželi k vraku, aby pomohli letcům. Než pomoc byla marná, neboť oba letci seděli na svých místech ztuhlí spánkem smrti. Pilot Konečník zůstal stále klidný, zarazil přítok benzínu do motoru a v klidu skonal.
Na místo katastrofy dostavila se ihned komise leteckého pluku 2, která počala zjišťovat příčinu neštěstí. Dle soukromých zpráv příčinou havárie letounu byla porucha vrtule, která nastala patrně při startu letadla na olomouckém letišti. Vrtule při nadhazování narazila asi na nějaký kopeček zvlhlé půdy, čímž bylo zaviněno rozštípení, které vedlo pak k nepravidelnému chodu vrtule, čímž trpěl motor, jenž vynechával. Pilot nemohl pokračovat v letu se špatně fungujícím motorem, chtěl nouzově přistáti, dostával se však do prohlubní a po dvou přemetech stroje nemohl již nic jiného podniknout, než zarazit benzín.
Zpráva o katastrofě vojenského letadla rozšířila se obrovskou rychlostí. Vrak byl brzy obklopen davem lidí, kteří spěchali k místu neštěstí, jež je vzdáleno asi 400 kroků od známého hostince Kocanda na státní silnici Olomouc – Šternberk. Celé zástupy vyšlapaly v měkké půdě úplnou cestu k letadlu, které ještě o půl 10. hod. leželo tak, jak dopadlo před dvěma hodinami. Přední část letadla byla od trupu přímo odkrojena a prudkým pádem tak deformována, že z ní zůstala ležet jen heterogení směs kovové hmoty. Obě křídla byla na několika místech protrhána, vrtule zabořila se levou částí do země a pravá trčela smutně k nebi a na její hořejší části bylo možno jasně rozeznati rozštípení, které pravděpodobně bude příčinou zkázonosné havárie. Motor byl rozdrcen a část letadla, v níž jsou řídící páky i ostatní přístroje, tak rozdrcena, že těžko bylo rozeznati jednotlivé předměty. Kola letounu po dopadu byla stlačena na pravou stranu a jedno z nich trčelo nad křídlem.
Drtícím dojmem působil pohled na mrtvoly obou hrdinů vzduchu. Pilot Konečník seděl na svém letadle jakoby odpočíval na velkém houpacím křesle. Horní část těla měl nachýlenou zpět, nohy a ruce v posici klidně sedícího člověka. Na pravé ruce měl velkou leteckou rukavici s kožíškem, na levé ruce obyčejnou pletenou rukavici. Krk měl zahalen ve velkou šálu, na hlavě mu zůstala sedět kožená letecká přilba. Vzhled obličeje byl dokumentem, že smrt byla dílem okamžiku. Obličej pilotův byl proměněn v beztvárnou hmotu, poněvadž při dopadu stroje narazil Konečník hlavou na pozorovatelský kruh. Stejně k nepoznání zohavený obličej měl pozorovatel četař Chmelař, který seděl za svým druhem v smrti schýlen hlavou k boční stěně letounu, jakoby u ní v poslední vteřině před smrtí hledal záchranu. Letecká jeho přilba nezůstala mu sedět na hlavě, nýbrž spadla a zůstala ležet na spodní roztříštěné ploše levého křídla. Mrtvoly letců se zohavenými obličeji, které byly proměněny v krvavou hmotu, byly vykřičníkem, jenž bývá osudem velmi často psán v lidském snažení co nejvíce ovládnout vzdušné moře. Trup letadla a zadní jeho část měly jen malé trhliny.
Do velké vzdálenosti i přes padající déšť bylo možno viděti velké nešťastné číslo 13 A a vedle něho znak orlice, modro-bíle kostkované. Stále noví a noví lidé přicházeli po improvizované polní cestě k vraku, jenž byl hlídán četnictvem a na silnici hromadil se velký počet automobilů, ježto zpráva rychle se rozšířila po Olomouci a mnoho lidí spěchalo na místo, kde zůstal ležet v smutných troskách vrak díla, na nějž je lidstvo hrdým, když je ve vzduchu jako velký pták. Uvnitř trosek dvě lidská těla byla další obětí na oltář lidského pokroku.
Mrtvoly obou letců byly v poledních hodinách z trosek letadla vyzdviženy a dopraveny do vojenské nemocnice, kde budou podrobeny pitvě.
Osud četaře Chmelaře je tím tragičtější, že teprve před dvěma dny bylo mu oznámeno, že se vyhovuje jeho žádosti o přijetí do důstojnické akademie v Hranicích, kde měl nastoupit do prvního ročníku po prázdninách. Chtěl být důstojníkem, ale smrt vyrvala jej životu, když mu byl povolen první krok na práh této kariéry.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'51.69'' E17°13'9.91''
Pomník přidal: Petr Kudláček
Příprava dat: Brigita Petrášová

Hrob Karel Hesoun

Autor: Petr Kudláček, 26.04.2019
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, Olomouc-Neředín, hřbitov, skupina IV A, hrob č. 116
Nápis:
není znám - hrob zrušen
Poznámka:

Karel Hesoun z Leteckých dílen v Olomouci zemřel 6.10.1930 na následky zranění, utrpěného 5.10.1930 při letecké nehodě v Kroměříži. K havárii došlo na leteckém dnu při nouzovém přistání pro technickou závadu řízení, letadlo pilotoval Vilém Murcek, který se zraněním přežil.
Karel Hesoun je pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci – Neředíně, do hrobu č. 116 ve skupině IV A. Jméno na náhrobku však již nemá, jeho hrob identifikoval správce hřbitova. Jeho fotografie pochází z publikace Masarykova letecká liga, místní skupina Olomouc, 1926 – 1931, přístupné na stránkách spolku Aviatik–cs Olomouc, a uveřejněná s jejich laskavým svolením.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Související: https://www.vets.cz/vpm/vilem-murcek-2581/


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'49.99'' E17°13'13.22''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Václav Hála

Autor: Petr Kudláček, 30.01.2020
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, hřbitov, sk. IVA, hrob č. 94
Nápis:
ODPOČÍVEJTE V POKOJI
Poznámka:

Pilot rtm. Václav Hála zahynul 30.3.1931 při letecké nehodě na letišti v Olomouci - Neředíně. Jeho pohřeb se dle smutečního oznámení konal 1.4.1931 z kaple divizní nemocnice 7 v Olomouci - Klášterním Hradisku na vojenský hřbitov v Olomouci – Černovíru. Smuteční oznámení z kroniky LP2 je přiloženo. Hrob Václava Hály se však již od roku 1931 nachází na hřbitově v Neředíně. Jméno Václava Hály na náhrobku již není, hrob identifikoval správce hřbitova.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'49.98'' E17°13'12.83''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Cyril Kudlička

Autor: Petr Kudláček, 18.07.2019
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, hřbitov, skupina X, hrob č. 166
Nápis:
CYRIL
KUDLIČKA
RT. P. P. LETEC
*1906 +1936
Poznámka:

Dle informací správy hřbitova je hrobové místo 1 H X 166A, ve kterém je pochován rt. polní pilot letec Cyril Kudlička, od r. 1997 neplacené a opuštěné.
V kronice Leteckého pluku 2 je psáno: Dne 12. března 1936 zemřel příslušník 36/2 letky rotný Kudlička. Zemřelý zúčastnil se předešlého dne normální služby a do rána skonal. Příčina smrti v ochrnutí srdečního svalu.

Stíhací pilot Cyril Kudlička byl i výborným plachtařem: na stránkách Hanáckého aeroklubu Olomouc je uvedeno:
- Akrobacii na větroni předvedl poprvé pilot Cyril Kudlička nad Olomoucí dne 1. srpna 1933. Provedl sérii čtrnácti přemetů na větroni Kassel 20.
- Rekord v trvání letu dosáhl dne 2. srpna 1933 olomoucký pilot Cyril Kudlička. Plachtil s větroněm Kassel 20 jednu hodinu a třicetjedna minut na svahu u Šternberka.
- První dvojvlek větroňů u nás předvedli Olomoučtí na prvním armádním leteckém dnu v Praze, na letišti ve Kbelích, dne 10. záři 1933. Vlečný letoun pilotoval rotmistr Chovanec, piloti větroňů byli Cyril Kudlička z Olomouce a Ludvík Elsnic z Prahy.

Související: Hrob Bedřich Chovanec https://www.vets.cz/vpm/13114-hrob-bedrich-chovanec/#13114-hrob-bedrich-chovanec


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'53.21'' E17°13'10.58''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hřbitov Obětí 1. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 22.07.2008
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, odd. II. - židovský hřbitov, při cihlové zdi ve východ. části





Nápis:
Na desce uprostřed:
HROBY
VOJÍNŮ ZEMŘELÝCH
V OLOMOUCI
ZA SVĚTOVÉ VÁLKY
1914 - 1918

VĚNOVÁNO
ŽIDOVSKOU NÁBOŽENSKOU OBCÍ
V OLOMOUCI.

Na desce nalevo:
163
NEHAMIAS GRÜNSBERG, Infanterist
aus SASSOW, gest. 9./3.1917.
164
ABRAHAM TEICHMANN, Infanterist
aus KOZOWA, gest. 23./4.1917.
165
CHAIM SIM, Infanterist
aus NARAJÓW, gest. 12./2.1917.
166
JECHIEL BRAUNSTEIN, Infanterist
aus ODESSA (RUSSLAND), gest. 3./2.1917
168
MOSES LEIB EISENHART, Infanterist
aus KABOROWCE, gest. 24./1.1917.
169
MOSES BECK, Infanterist
aus DRAHOBYCZ, gest. 30./9.1916.
170
HERMANN BERNSTEIN, Einj. Freiwill. Korp.
aus KOMINSZKOW, gest. 11./12.1916.
171
MOSES LEIB SCHRENZEL, Infanterist
aus CHRZANOW, gest. 4./1.1917.
172
ABRAHAM SCHAFKOPF, Infanterist
aus TARNOPOL, gest. 16./1.1917.
173
EISIG GLASBERG, Infanterist
aus KORSOW, gest. 8./12.1916.
174
EISIG NEUBERG, Infanterist
aus STOROZYNETZ, gest. 26./11.1916.
175
FABIAN HÜBNER, Infanterist
aus KOLOMEA, gest. 6./11.1916.
176
MARKUS SCHWAM, Infanterist
aus RADZICHOW, gest. 27./10.1916.
178
GUSTAV GIPSZ, Artillerist
aus PRESSBURG, gest. 1./8.1916.
179
MOSES GOLDWERTH, Infanterist
aus ROHATYN, gest. 13./8.191?
183
MORDKO STRIEDELMANN, Infanterist
aus SGURICE, gest. 10./8.1915.
184
CHAIM LEIB KLEINMANN, Infanterist
aus. FALESZTE (BESSARABIEN), gest. 9./16.1915.

Na desce napravo:
145
SURICH SCHMELZER, Infanterist
aus KOLOMEA, gest. 17./10.1917.
146
ABRAHAM FINKELSTEIN, Infanterist
aus MAZIOW (RUSSLAND), gest. 18./11.1917.
147
LEOPOLD POLLAK, Infanterist
aus PODGÓRZE, gest. 26./11.1917
148
JOSEF BERISCH SPRINGER, Infanterist
aus OSWIECZIN, gest. 4./12.1917.
149
WOLF HOFFMANN, Infanterist
aus TOCZALO, gest. 8./10.1917.
150
JOSEF SCHLEICHKORN, Infanterist
aus NEUSANDEC, gest. 21./9. 1917.
151
LEISER GRUBER, Infanterist
aus KOLOMEA, gest. 14./9.1917.
152
ABRAHAM BOGNER, Infanterist
aus BRZEZANY. gest. 9./9.1917.
153
OSIAS EHRMANN, Infanterist
aus TARNOW. gest. 4./6.1917.
154
KUNE SCHWAB, Artillerist
aus POHODEN, gest. 9./6.1917.
155
ISAK SCHNECK, Infanterist
aus PECZENIZYN, gest. 11./6.1917.
156
HERMANN DOMFELD, Einj. Freiwilliger
aus ZOLKIEW, gest. 28./8.1917.
157
JAKOB SCHMIEDT, Infanterist
aus RUDNIKI, gest. 31./5.1917.
158
OSKAR STERN, Zugsführer
aus WIEN, gest. 14./5.1917.
159
NAFTALI LEVIN, Infanterist
aus BOLSOJ (RUSSLAND), gest. 7./5.1917.
160
ISAK FLEISCHNER, Infanterist
aus ZUROW, gest. 30./4.1917.
161
JOSEF KOZAKOV, Infanterist
aus VOSNISIANSKI-CHERSOVSKA (RUSSLAND) gest. 4./3.1917.
162
NACHMANN KATZ, Trainsoldat
aus BUSK, gest. 8./3.1917.

26 náhrobních kamenů se jmény:
WILHELM WEBER zemř. 17.2.1914
CHAIM LIEB KLEINMANN zemř. 9.6.1915
MORDKO STRIEDELMAN zemř. 10.8.1915
GUSTAV GIPSZ zemř. 1.8.1916
MARKUS SCHWAM zemř. 27.10.1916
EISIG GLASBERG zemř. 8.12.1916
ABRAHAM SCHAFKOPF zemř. 16.1.1917
MOSES LEIB SCHRENZEL zemř. 4.1.1917
HERMAN BERNSTEIN zemř. 11.12.1916
MOSES BECK zemř. 30.9.1916
WILHELM PRESSER zemř. 26.1.1917
JECHIEL BRAUENSTEIN zemř. 3.2.1917
ABRAHAM TEICHMANN zemř. 23.4.1917
NEHAMIAS GRÜNSBERG zemř. 9.3.1917
NACHMANN KATZ zemř. 8.3.1917
JOSEF KOZAKOV zemř. 4.3.1917
NAFTALI LEVIN zemř. 7.5.1917
OSKAR STERN zemř. 14.5.1917
JAKOB SCHMIEDT zemř. 31.5.1917
ISAK SCHNECK zemř. 11.6.1917
KUNE SCHWAB zemř. 9.6.1917
ABRAHAM BOGNER zemř. 9.9.1917
LEISER GRUBER zemř. 14.9.1917
JOSEF SCHLEIKORN zemř. 21.9.1917
WOLF HOFFMANN zemř. 8.10.1917
LEOPOLD POLLAK zemř. 26.11.1917
ABRAHAM FINKELSTEIN zemř. 18.11.1917

Poznámka:

hřbitov židovských vojáků rakouské a ruské armády, zemřelých na válečná zranění a nakažlivé choroby ve voj. nemocnicích a lazaretech v Olomouci. K důstojnému pohřbení vojáků na tomto hřbitově (a nikoliv na společném voj. pohřebišti v Černovíře), přispěla příkladná a obdivuhodná židovská solidarita, kterou pěstoval mj. pohřební spolek "Chewrah kaddischah".
Celkem 35 hrobů.
(Zdroj: Bláha J. a další - Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Memoria, 2001)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7107-39326
Toto místo je počítáno jako 27 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Vojenské pohřebiště z 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 22.07.2008
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104
Nápis:
Válečné hroby vyšších důstojníků RA:
Hrob Kikot Prochor Nikolajevič
ПОДПОЛКОВНИК КИКОТ ПРОХОР НИКОЛАЕВИЧ
ПОГИБ 26.5.1945 Г.

Hrob Ostapenko Petr Trofimovič
МАЙОР ОСТАПЕНКО ПЕТР ТРОФИМОВИЧ
ПОГИБ 8.5.1945 Г.

Hrob Loginov Gavr
МАЙОР ЛОГИНОВ ГАВР
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Burnusov Alexej Sergejevič
МАЙОР БУРНУСОВ АЛЕКСЕЙ СЕРГЕЕВИЧ
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Setinskij Petr Děmjanovič
МАЙОР СЕТИНСКИЙ ПЕТР ДЕМЯНОВИЧ
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Jefremov Ivan Semenovič
МАЙОР ЕФРЕМОВ ИВАН СЕМЕНОВИЧ РОЖ. 1903 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Vladimír Orovič
КАПИТАН ВЛАДИМИР ОРОВИЧ
РОЖ. 1911 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Volkov Maksimovič
КАПИТАН ВОЛКОВ МАКСИМОВИЧ
РОЖ. 1921 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Anatolin Vasilij
КАПИТАН АНАТОЛИН ВАСИЛИЙ
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Tuchorev Fedor Ustinovič
КАПИТАН ТУХОРЕВ ФЕДОР УСТИНОВИЧ
РОЖ. 1908 Г. ПОГИБ 8.5.1945 Г.

Hrob Bavrinov Stěpan
КАПИТАН БАРВИНОВ СТЕПАН
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Losev Nikolaj
КАПИТАН ЛОСЕВ НИКОЛАЙ
РОЖ. 1921 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Svistun Grigorij Stěpanovič
КАПИТАН СВИСТУН ГРИГОРИЙ СТЕПАНОВИЧ
РОЖ. 1921 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Kpt. Rogov
КАПИТАН РОГОВ
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Kabiskij Dimitrij
КАПИТАН КАБИСКИЙ ДИМИТРИЙ ДИМИ
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Volgin Alexandr
СТ. ЛЕЙТЕНАНТ ВОЛГИН АЛЕКСАНДР
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Šabalin Fedor Stěpanovič
ЛЕЙТЕНАНТ ШАБАЛИН ФЕДОР СТЕПАНОВИЧ
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Enin Ivan Vasiljevič
СТ. ЛЕЙТЕНАНТ ЭНИН ИВАН ВАСИЛЬЕВИЧ
РОЖ. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Alexejev Alexandr Konstantinovič
КАПИТАН АЛЕКСЕЕВ АЛЕКСАНДР КОНСТАНТИНОВИЧ
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Durněv Ivan Michajlovič
МАЙОР ДУРНЕВ ИВАН МИХАИЛОВИЧ
ПОГИБ 12.5.1945 Г.

Hrob Kuzněcov Alexej Vasiljevič
МАЙОР КУЗНЕЦОВ АЛЕКСЕЙ ВАСИЛЬЕВИЧ
РОЖ. 1919 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Družinin Jemeljan Ivanovič
КАПИТАН ДРУЖИНИН ЕМЕЛЬЯН ИВАНОВИЧ
РОЖ. 1915 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Maškin Alexandr Alexandr Filipovič
КАПИТАН МАШКИН АЛЕКСАНДР ФИЛИПОВИЧ
РОЖ. 1921 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Kpt. Kuzněcov
КАПИТАН КУЗНЕЦОВ
ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Veršinin Nikolaj Jakovlevič
КАПИТАН ВЕРШИНИН НИКОЛАЙ ЯКОВЛЕВИЧ
РОЖ. 1922 Г. ПОГИБ 1945 Г.

Hrob Tirešin Ivan Vasiljevič
КАПИТАН ТИРЕШИН ИВАН ВАСИЛЬЕВИЧ
РОЖ. 1918 Г. ПОГИБ 5.6.1945 Г.

Hrob Ševčenko Nikolaj
КАПИТАН ШЕВЧЕНКО НИКОЛАЙ
РОЖ. 1904 Г. ПОГИБ 5.6.1945 Г.

Hrob Ševčenko Alexandr
КАПИТАН ВОЛУЕВ АЛЕКСАНДР
ПОГИБ 5.6.1945 Г.

Hrob Lešin Anatolij
КАПИТАН ЛЕШИН АНАТОЛИЙ
РОЖ. 1925 Г. ПОГИБ 7.5.1945 Г.

Hrob Tsagorjan Kisak
КАПИТАН ТСАГОРЯН КИСАК
ПОГИБ 1945 Г.




Poznámka:

Čestnému pohřebišti, zřízenému v roce 1946, dominuje čtyřhranný pískovcový pylon na podstavci ukončený rudou pěticípou hvězdou. Je umístěn uprostřed 22 náhrobků vyšších a 40 nižších důstojníků Rudé armády se společným hrobem 1 435 ostatních sovětských vojáků (jen třetina z nich byla známa jménem). Jejich ostatky sem byly soustředěny v zimních měsících roku 1946 ze 189 míst celé stř. a sev. Moravy (také z olomouckých hřbitovů v Hodolanech, Chválkovicích a v Černovíře). Návrh pohřebiště vypracovala mise sovětských důstojníků. Projekt, vč. ústředního pomníku, navrhl arch. F. Novák.
Čelem ke skupině voj. náhrobků stojí stejné pomníky také na 32 hrobech jiných bojovníků, vybraných tak, aby symbolizovali boj proti fašismu také na jiných frontách. Je zde pohřbeno několik politických vězňů polské národnosti, utýraných na Mírově, západní spojence symbolizují hroby dvou britských zajatců.
Dále jsou zde pohřbeni Olomoučané padlí na konci války, např. členové podzemního vedení, po nichž jsou v Olomouci pojmenovány ulice: Jaroslav Pavelčák a Ludvík Frajt, vězni z Terezína Antonín Kavan a Anděloslav Gasta, oba předváleční komunální činitelé, Ing. František Stavělík padlý v pražském povstání, učitelka Růžena Valentová zahynulá na Valašsku v partyzánském boji a další hrdinové.
(Pramen: J. Bláha, B. Kolář, V. Spáčil a M. Tichák – Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Memoria, 2000)

Čestné pohřebiště padlým za 2.světové války je zapsaná kulturní památka v ÚSKP ČR pod rej. č. 12219/8-3863. Bylo vybudováno v roce 1946 podle návrhu architektů Jaroslava Kováře ml. a Františka Nováka.
Čestné pohřebiště obsahuje tyto hroby: vojáci Rudé armády; jednotlivé hroby 22 vyšších důstojníků a hroby 40 nižších důstojníků a dále hromadný hrob 1 436 vojínů soustředěných v roce 1946 ze 189 míst střední a severní Moravy. Pak je zde situováno 32 hrobů bojovníků za svobodu: Češi - odbojáři, političtí vězni, Poláci - političtí vězni, Britové - 2 zajatí a zahynulí letci, kteří byly po roce 1946 exhumováni a převezeni do Prahy. Zbyl zde po nich pouze symbolický hrob.
Na Ústředním hřibitově v Olomouci vedeno místo pod čísly: oddělení I., skupina H 22, v CEVH MO pod jedním číslem: CZE-7107-26291
Nově další ID:
CZE7107-54117 Kikot Prochor Nikolajevič
CZE7107-54118 Ostapenko Petr Trofimovič
CZE7107-54111 Loginov Gavril
CZE7107-54112 Burnusov Alexej Sergejevič
CZE7107-54113 Setinskij Petr Děmjanovič
CZE7107-54107 Jefremov Ivan Semenovič
CZE7107-54106 Vladimír Orovič
CZE7107-54105 Volkov Maksimovič
CZE7107-53910 Anatolin Vasilij
CZE7107-54100 Tuchorev Fedor Ustinovič
CZE7107-54101 Bavrinov Stěpan
CZE7107-54119 Losev Nikolaj
CZE7107-54120 Svistun Grigorij Stěpanovič
CZE7107-54121 Rogov
CZE7107-54122 Kabiskij Dimitrij
CZE7107-54123 Volgin Alexandr
CZE7107-54124 Šabalin Fedor Stěpanovič
CZE7107-54125 Enin Ivan Vasiljevič
CZE7107-54126 Alexejev Alexandr Konstantinovič
CZE7107-54127 Durněv Ivan Michajlovič
CZE7107-54128 Kuzněcov Alexej Vasiljevič
CZE7107-54114 Družinin Jemeljan Ivanovič
CZE7107-54115 Maškin Alexandr Filipovič
CZE7107-54116 Kuzněcov
CZE7107-54110 Veršinin Nikolaj Jakovlevič
CZE7107-54109 Tirešin Ivan Vasiljevič
CZE7107-54108 Ševčenko Nikolaj
Ševčenko Alexandr
CZE7107-54103 Lešin Anatolij
CZE7107-54104 Tsagorjan Kisak
(Zdroj: CEVH MO)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, 7107-26291, podle seznamu
Toto místo je počítáno jako 30 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Ing. František Jedlička