Praha 2

Pomník Nicholas Winton

Autor: Jiří Suchomel, 29.10.2014
Umístění: Praha 2, Wilsonova, 1. nástupiště v hale nádraží
Nápis:
S hlubokou vděčností věnováno siru Nicholasi Wintonovi a všem soucitným lidem, kteří 8 vlakovými transporty do Velké Británie v roce 1939 zachránili 669 dětí před hrůzami 2. světové války a na památku 15 131 českos­lovenských dětí zavražděných v koncentračních táborech.
Poznámka:

Sir Nicholas George Winton (* 19. května 1909, Londýn) je britský makléř a humanitární pracovník, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království.

Sousoší představuje skupinu skládající se ze tří postav, které jsou vymodelované podle skutečných osob – sira Nicholase Wintona, vnučky jednoho ze zachráněných dětí a chlapce, podobajícího se tříletému Hansimu, jenž přijel posledním vlakem do Anglie, bohužel však po několika dnech zemřel.
Autorkou sousoší je Flor Kent(ová)
http://www.kulturavregionech.cz/praha/mesta-a-obce/socha-nicholase-wintona-na-hlavnim-nadrazi.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nicholas_Winton


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'59.95'' E14°26'06.36''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 17.08.2006
Umístění: Praha 2, Wilsonova 300/8, Praha Hlavní nádraží, podchod pod nástupišti
Nápis:
V REVOLUČNÍCH DNECH 5.-8.5.1945
PADLI HRDINNĚ ZA VLAST
JAKO OBHÁJCI NÁDRAŽÍ.

BALOUŠEK LADISLAV * 18.6.1910, BOČEK KAREL * 8.6.1889, FIDLER ALOIS * 18.1.1914, HÁJEK JAN, HAUSDORF VÁCLAV * 7.5.1900, HRDINA JAN * 7.10.1892, PAŘÍZEK ZDENĚK * 22.5.1928, RŮŽEK FRANTIŠEK * 21.1.1897, STŘELKA JOSEF * 25.12.1913, ŠOLTA BOHUMIL * 12.10.1900, ŠVARCBEK KAREL * 23.5.1918

NEZAPOMENEME VAŠÍ OBĚTI
PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST VLASTI A NÁRODA

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-39550
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 17.08.2006
Umístění: Praha 2, Wilsonova 300/8, Praha Hlavní nádraží, I. nástupiště, nalevo od dveří
Nápis:
5.-9. KVĚTNA 1945 POLOŽILI ŽIVOTY

LAD. BALOUŠEK, KAR. BOČEK, JAR. ČAPEK, L. FIEDLER, JAN HÁJEK, VÁC. HAUSDORF, JAN HRDINA, EM. JENŠOVSKÝ, ZD. PAŘÍZEK, FR. RŮŽEK, JOS. STŘELKA, BOH. ŠOLTA, K. ŠVARCBERK, KAR. VAMPOL, J. ZÁPOTOCKÝ A 6 NEZNÁMÝCH BOJOVNÍKŮ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-39616
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 17.08.2006
Umístění: Praha 2, Wilsonova 300/8, Praha Hlavní nádraží, I. nástupiště, napravo od dveří
Nápis:
V LETECH 1939-1945
POLOŽILI ZA SVOBODU ŽIVOTY
ONDŘ. BUŠOVSKÝ, JOSEF DUFEK, JOS. FIEDLER, FRANT. HARSA, FR. CHRZANOWSKI, ŠTĚP. JEŽEK, VLAST. KAVKA, JOS. KUBÁT, JOS. MAREŠ, ANT. MARŠÁL, VOJ. MATĚJKA, JAR. MLEJNEK, ANT. NOVÁČEK, JIŘÍ PALEČEK, JAN PĚKNÝ, ANT. PÍČA, JAN POLÁK, ZD. PROKOP, K. SLANEC, R. SMETIVÝ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-39616
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Marie a Adolf Bradáčovi

Autor: Pavel Šmejkal, 16.10.2017
Umístění: Praha 2, Záhřebská 558/6
Nápis:
V tomto domě žili obětaví členové odboje
Marie BRADÁČOVÁ
a
Adolf BRADÁČ
Za pomoc výsadku ANTHROPOID
byli popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu.

U příležitosti 75. výročí operace ANTHROPOID věnuje
MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 2
Poznámka:

Rodina Bradáčových se zapojila do podpory parašutistů prostřednictvím Jana Zelenky-Hajského. Poskytli konspirační byt pro parašutistu ze skupiny OUT DISTANCE, Adolfa Opálku v dubnu 1942.
Adolf Bradáč se také znal s kaplanem Vladimírem Petřkem a knězem Václavem Čiklem. V době, kdy byli parašutisté ukryti v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje, se s oběma ve své krejčovské dílně radil, jak dál parašutistům pomáhat. Bradáčovi znali představitele pravoslavné církve v Resslově ulici i rodiny, které poskytly ubytování Karlu Čurdovi.
Dne 22. června 1942 byli při práci zatčeni – Adolf Bradáč ve své krejčovské dílně, Marie Bradáčová při praní. Popravení 24.10.1942 v Mauthausenu.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Pavel Šmejkal

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 2, Žitná 569/24, na zdi kolem zahrady kliniky
Nápis:
28.X.1939
J. OPLETAL
V. SEDLÁČEK
NON OMNIS MORIAR

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18129
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Alois Rašín a Ladislav Rašín

Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 05.04.2008
Umístění: Praha 2, Žitná 562/10
Nápis:
NA TOMTO MÍSTĚ BYL 5.1.1923 SPÁCHÁN ATENTÁT NA JUDR. ALOISE RAŠÍNA (* 18.10.1867). PRVNÍHO MINISTRA FINANCÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. SMRTELNÉMU
ZRANĚNÍ PODLEHL 18.2.1923.

V TOMTO DOMĚ BYL 13.12.1939 ZATČEN GESTAPEM JEHO SYN, JUDR. LADISLAV RAŠÍN (* 22.6.1900), POSLANEC NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ, JEDEN Z VŮDCŮ DOMÁCÍHO
ODBOJE. ZEMŘEL V NACISTICKÉ VĚZNICI VE FRANKFURTU NAD MOHANEM 20.3.1945.
Poznámka:

V tomto domě dr. Rašín žil a před ním byl 5. ledna 1923 anarchistou J. Šoupalem smrtelně postřelen; na následky atentátu o několik týdnů později, 18. února, zemřel. Při vzpomínkovém aktu budou slavnostně odhaleny obnovené pamětní desky v chodníku před domem v Žitné č. 10 a také nová pamětní deska na domě. O předláždění chodníku do původní podoby z doby první republiky, připomínající rok atentátu na Rašína, se zasadila městská část; pamětní desku na domě nechala zřídit Rašínova vnučka. Po roce 1948 byly totiž z chodníku i z domu odstraněny téměř všechny připomínky atentátu na dr. Rašína a na jeho osobnost.
JUDr. Alois Rašín byl především „velkým mužem“ Října 1918 a nejvýraznější osobností mezi představiteli Národního výboru, který dne 28. října 1918 vyhlásil československou samostatnost. Byl autorem prvního základního zákona československého státu – napsal ho v noci z 27. na 28. října 1918. Měl významný podíl na tvorbě československé měny, od r. 1922 stál v čele ministerstva financí.
(zdroj www.praha2.cz)

Ladislav Rašín (22.6.1900 Praha – 20.3.1945 Frankfurt nad Mohanem) byl český politik a právník.
Narodil se jako první potomek Aloise Rašína. Po první světové válce začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně působil jako osobní tajemník svého otce. Svá studia úspěšně ukončil v roce 1923.
Po ukončení studií se začal věnovat advokacii, v době 1. republiky obhajoval například Jiřího Stříbrného.
Ladislav Rašín působil, stejně jako jeho otec, v Československé národní demokracii. V jejím rámci je angažoval ve skupině členů okolo časopisu Národní myšlenka, jehož byl spoluzakladatelem. Aktivně též působil v Mladé generaci Československé národní demokracie.
V roce 1935 by zvolen poslancem za Národní sjednocení.
V období Mnichovské krize byl jedním z hlavních odpůrců kapitulace a jedním z vedoucích představitelů Výboru na obranu republiky.
V době 2. republiky patřil mezi odpůrce změn politického systému. Po německé okupaci a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do odbojové činnosti v rámci Politického ústředí.
13. prosince 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn ve věznici na Pankráci. V létě 1940 byl převezen do Berlína a v prosinci 1941 postaven před soud. Byl odsouzenk trestu smrti, rozsudek byl po roce změněn na 15 let těžkého žaláře. Prošel řadou věznic a během pobytu v nich těžce onemocněl. Zemřel krátce před příchodem americké armády ve vězeňské nemocnici ve Frankfurtu nad Mohanem.
Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka I. třídy.
(zdroj wikipedia.cz)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní stěna Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 01.04.2011
Umístění: Praha 2, Žitná 1438/42, Sokol Pražský, v budově
Nápis:
PAMĚTNÍ STĚNA
je věnovaná členům Sokola
Pražského, kteří věrni svému
sokolskému slibu, položili své
životy v odboji proti nacismu
na popravištích
a koncentračních táborech
během druhé světové války.
Čest jejich památce!
Vzdělavatelský sbor Sokola Pražského

Jan Auerhan, Leopold Langer
Bohumil Baxa, Rudolf Mašek
Antonín Benda, Karel Matějka
Stanislav Bukovský, Bedřich Novák
Miroslav Čáp, Bohumil Pacovský
Bratři Evaldovi, Josef Páta
Vojtěch Fivka, Jan Pelikán
Otto Fink, Otakar Präger
Jindřich Fleissig, Ladislav Preininger
Antonín Grim, Ladislav Rašín
Vladimír Haering, Rodina Steinova
Ilja Jednorožec, Jan Stolz
Anna Jirásková, Bratři Šámalovi
Josef Jošt, Vladimír Štěpánek
Stanislav Kafka, Jaroslav Vodička
Jan Keller, Rodina Tůmova
Otakar Klich
1938 - 1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček