Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Ivan Pietor

Autor: Ladislav Barabás, 06.08.2009

Ivan Pietor (29.7.1904 Martin - 5.8.1977 Trenčín) verejný činiteľ, právnik. Po rozdelení ČSR odporca nového režimu, od roku 1943 jeden z najbližších spolupracovníkov V. Šrobára, ktorý ho pokladal za svojho zástupcu a nástupcu. V spolupráci s P. Zaťkom a so skupinou národohospodárov sa zúčastnil na hospodárskych prípravách ozbrojeného vystúpenia, pomáhal pri organizovaní prechodov franc. zajatcov z Maďarska na Slovensko. Od 1.9.1944 člen povstaleckej SNR, zúčastňoval sa na riešení problémov SNP z pozície tzv. občianskeho bloku. Po ústupe SNP do hôr žil v ilegalite, od februára 1945 žil v oslobodených Košiciach a politicky sa angažoval až do roku 1948 (1945-46 poslanec SNR, 1945-48 poslanec NZ). Po februári 1948 sa z politického života stiahol. Vyznamenania: Rad SNP I. tr., Rad franc. čestnej légie a franc. vojnový kríž, poľ. Polonia Restituta.
(zdroj: Slovenský biografický slovník IV. Martin 1990)

Hrob Ján Bahýľ

Autor: Ladislav Barabás, 25.05.2010

Ján Bahýľ (25.5.1856 Zvolenská Slatina – 13.3.1916 Bratislava) dôstojník rak.-uh. armády, staviteľ vojenských objektov na rozličných miestach monarchie (Trebenik, Ľvov, Charkov, Petrohrad). Venoval sa modernizácii vojenskej techniky, najmä problému lietania (vynálezca horizontálnej vrtule). V roku 1897 sa vrtuľníkom na nožný pohon vzniesol do výšky 3 m. V roku 1905 vynašiel spolu s A. Marschallom vrtuľník s benzínovým motorom a vo výške 4 m preletel 1500 m. Patentovali mu aj tank na parný pohon.
(zdroj: Slovenský biografický slovník I. Martin 1986)

Hrob Jozef Sirový

Autor: Petr Kudláček, 25.08.2019

Pozorovatel ppor. Jozef Sirový a pilot des. Július Lukačovič, od 16. letky leteckého pluku 3, zahynuli dne 20.11.1938 při letecké nehodě na Slovensku, u Horné Štubni v okr. Turčiansky Svätý Martin (od roku 1950 už jen Martin). Příčinou nehody byla technická závada – za letu se jim ulomilo křídlo.

Další v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62, a na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky 

Kenotaf Ivan Stodola

Autor: Ladislav Barabás, 24.08.2009

Dr. Ivan Stodola bol počas I. svetovej vojny vojenským lekárom na ruskom fronte. Komunistický režim ho v päťdesiatych rokoch nespravodlivo odsúdil a väznil. V tomto hrobe bol pochovaný do roku 1989, kedy boli jeho ostatky prevezené na Národný cintorín do Martina.

Pamätná tabuľa Jozef Gregor Tajovský

Autor: Ladislav Barabás, 08.04.2010

Gregor Jozef, nar. 18.10.1874, Tajov okr. Zvolen, bydliště Turčianský Svätý Martin. V RU armádě sloužil u 16. honvédského pluku jako desátník. Zajat 29.12.1915, Halič. Do čs legií v Rusku zařazen 10.6.1917 jako kapitán k 1. střeleckému pluku. Dne 12.8.1919 odjel do vlasti se zvláštním posláním spolu s pplk. Medkem.
(zdroj http://www.vuapraha.cz/soldier/4071845 )
podrobnosti viz dále http://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef_Gregor-Tajovsk%C3%BD

Hrob János Kecskés

Autor: Ladislav Barabás, 07.02.2014

Hrob patrí obeti 2. svetovej vojny.

Pamětní deska Viola Valachová

Autor: Bc. Samuel "koba" Jablonka, 01.10.2006

Kamene zmiznutých Jakub a Jozefa Oesterreicher

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    
    Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
    Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
    Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
    Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.
    
    V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ladislav Barabás, 07.09.2015

Pamätná tabuľa Obetiam komunizmu

Autor: Ladislav Barabás, 24.11.2019

Hrob František a Ladislav Holdoš

• + o skupině VPM (SK, Bratislava, Martinský cintorín)
  • Bratislava, Trnavská cesta, Ružinov, Martinský cintorín,
    souřadnice středu 48°9'49.87"N, 17°9'39.14"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ladislav Barabás, 23.11.2017

František Holdoš (23.4.1920 Ružomberok-Hrabovo - 22.3.1946 Bratislava) novinár. R. 1942 redaktor Slováka, 1942-43 Gardistu, 1944 Nár. novín, 1944 povstaleckého letákového časopisu Útok, frontový spravodajca povstaleckej Pravdy, 1945 frontových novín Čs. ľud. armády Za svobodné Československo, denníka Bojovník, od r. 1945 redaktor Pravdy. Autor povstaleckej, autentickej reportáže.
Zdroj: Slovenský biografický slovník II. Martin 1987

Ladislav Holdoš (14.5.1911 Ružomberok - 9.9.1988 Bratislava) politik, interbrigadista, politický väzeň. Od októbra 1936 sa v Španielsku zúčastnil občianskej vojny v Thälmannovom batalióne medzinárodných brigád. Po ich porážke bol internovaný vo francúzskom zajateckom tábore v Alžírsku a Francúzsku. Po vypuknutí druhej svetovej vojny v rokoch 1939-40 pôsobil ako vojak v čs. zahraničnej armáde vo Francúzsku, po porážke Francúzov sa angažoval v protifašistickom francúzskom odboji, kde bol veliteľom skupiny MOI Sever. Po zatknutí Gestapom bol väznený v konc. tábore Buchenwald. Pred oslobodením tábora viedol povstanie väzňov. Po roku 1945 pôsobil ako komunistický funkcionár, kde sa angažoval v prenasledovaní cirkvi. V roku 1951 bol zatknutý a vylúčený z KSČ. V procese s tzv. buržoáznymi nacionalistami ho odsúdili na 13 rokov väzenia, vo väznici strávil 7 rokov (Praha-Ruzyň, Koloděje, Bratislava, Leopoldov, Praha-Pankrác, Jáchymov). V roku 1963 bol rehabilitovaný a prijatý do KSČ. V roku 1969 bol vymenovaný za veľvyslanca na Kube. Pre nesúhlas so vstupom vojsk Varšavskej zmluvy bol z Kuby odvolaný a vylúčený zo strany. Vyznamenania: franc. Rad Čestnej légie, čs. Rad Bieleho leva, poľ. Virtuli Militari
(zdroj: Wikipédia)