Spolek pro vojenská pietní místa

Kameny zmizelých - rodina Bruckova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Jiří Padevět, 11.11.2021

Pavla Brucková byla do Ghetta Terezín deportována 27.7.1942 transportem AAu, č. 411. Do Auschwitz Birkenau potom 9.10.1944 transportem Ep.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/79659-pavla-bruckova/ )

Pamětní deska Antonín Švehla

Autor: Jiří Padevět, 19.01.2023

Antonín Švehla byl účastníkem prvního protirakouského odboje a v říjnu 1918 se přímo podílel na vyhlášení samostatnosti Československa.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_%C5%A0vehla )

Hrob Václav Hora

Autor: Ivo Šťastný, 12.11.2011

Hřbitov sloužil pro Malé Bubny a Holešovice do roku 1886. Jako příslušník 18. praporu polních myslivců se v bojích několikrát vyznamenal. František Ruth ve své kronice připomíná, že Václav Hora byl bývalý pražský posluhga a že ho ve svém fejetonu zvěčnil Jan Neruda. V hrobě je pochován i vojínův otec Jiří Hora (1809-1968), který svého syna o dlouho nepřežil. (Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001)
Hřbitov je běžně nepřístupný.

Kameny zmizelých - František Laušer a Otto Goldstein

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vojtěch Stráník, 28.08.2014

Busta Jurij Gagarin

Autor: Vladimír Štrupl, 09.12.2019

Jurij Alexejevič Gagarin (rusky Юрий Алексеевич Гагарин), sovětský vojenský pilot a kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru. Ke svému kosmickému letu odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál.
Po návratu z letu do vesmíru se stal hrdinou Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritou. Značnou část následujících let jeho života zaujala setkání s lidmi v Sovětském svazu i ve světě. Přes zátěž svých veřejných povinností od roku 1961 studoval na Žukovského akademii, současně stál v čele oddílu kosmonautů. K dalšímu kosmickému letu se nedostal, byl pouze náhradníkem Vladimira Komarova pro let Sojuzu 1 v dubnu 1967. V březnu 1968 dokončil studium na akademii a vrátil se k létání v letadlech, ale už 27. března 1968 při cvičném letu zahynul.
(zdroj: Wikipedia)

Pomník František Bahenský

Autor: Wenda Wolf, 12.03.2017

další foto v příloze - stav před opravou

Pomník J. V. Stalin - místo je zrušené

Autor: Miroslav Vopata, archiv

Josif Vissarionovič Džugašvili, správným přepisem do češtiny Iosif Vissarionovič Džugašvili; *18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium, +5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz, celosvětově především známý jako Stalin (Сталин – česky Muž z oceli) byl gruzínský revolucionář, politik a politický teoretik. V letech 1922-1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu. V letech kultu osobnosti byl oslavován jako Veliký vůdce, Veliký vůdce a učitel, Otec národů apod. Počítá se mezi nejkrvavější diktátory všech dob.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josif_Vissarionovi%C4%8D_Stalin

Stalinův pomník (známý též i pod posměšným jménem Fronta na maso) v Praze bylo největší skupinové sousoší v Evropě, postavené v Praze na Letné na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina za kultu osobnosti v 50. letech 20. století.
Stavba byla zahájena 22. prosince 1949 za účasti Antonína Zápotockého. Kameny do základu pomníku byly dovezeny ze všech krajů tehdejší ČSR.
Vlastní práce na sousoší začala ale až v únoru 1952 a celé pak bylo odhaleno po setmění 1. května roku 1955 pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“, tj. po smrti Stalina a nedlouho před Chruščovovou kritikou Stalinova kultu osobnosti.
Sochařem byl Otakar Švec, architekty Jiří Štursa, a jeho manželka Vlasta Štursová, kteří řešili podstavec a okolí pomníku. Švec a Štursa před válkou pracovali na projektu pomníku prezidenta T. G. Masaryka v témže místě. Projekt umístil pomník na dobře viditelné místo nad letenské vyústění Čechova mostu. Byl ztvárněn jako řada za sebou stojících postav v čele s Josifem Stalinem (tzv. fronta na maso); za ním stály postavy pracujících. Po Stalinově levé ruce to byli zástupci sovětského lidu (dělník, vědec, kolchoznice a rudoarmějec) a po jeho pravé ruce pak zástupci lidu československého (dělník, rolnice, novátor a vojín).
Pomník ze žlutobílých opracovaných žulových kvádrů stál na rozsáhlé železobetonové konstrukci o výšce 15 metrů, zapuštěné do letenského svahu. Vlastní sousoší mělo rozměry: 15,5 m výšky, 12 m šířky a 22 m délky. V základech (7 metrů pod horní hranou podstavce) je zabudováno třiadvacet základních kamenů z nejrůznějších míst republiky (například část ze základů Staroměstské radnice, čedič z Řípu, onyx z Inovce, kámen z Ležáků, česká žula ze Skutče a také část nejstarší slovanské baziliky z Velehradu). Náklady na stavbu tohoto monumentu byly 140 miliónů tehdejších korun nových (po měnové reformě v roce 1953), spotřebováno bylo 17 tisíc tun materiálu.
Po vystoupení Stalinova nástupce N. S. Chruščova, který odsoudil tzv. Stalinův kult osobnosti, českoslovenští komunisté rozhodli pomník zlikvidovat. Konečné rozhodnutí znělo monument zlikvidovat částečným odstřelem. Stalo se tak v listopadu roku 1962. Destrukční práce si vyžádaly 4,5 milionu korun, dlažební kostky a nepoužitelný materiál byl odvezen do slepého ramene Vltavy u Rohanského ostrova (některé kousky však dodnes zdobí sbírky kuriozit mnoha Pražanů). Svoji funkci tak plnil pouhých sedm let. Odstřelován byl několik týdnů; celá akce byla přísně střežena, bylo zakázáno oblast fotografovat, detonace však byly slyšet po celé Praze.
Na podstavci dnes stojí pohyblivý metronom sochaře Vratislava Karla Nováka z roku 1991. Foto pořídil děda M. Vopaty.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stalin%C5%AFv_pomn%C3%ADk

Pamětní deska Miroslav Štaud

Autor: Vladimír Štrupl, 21.06.2005

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 14.05.2005

Pomník studentské kolonie

Autor: Jiří Suchomel, 20.10.2014

17. listopadu 1939 byly studenti z kolejí násilně vyhnáni nacistickými jednotkami SS. Během války našli v Kolonce útočiště právě německé oddíly, které ji využívaly jako ubytovnu.
Pískovcový pomník postavili bývalí studenti, pro které se Kolonka stala druhým domovem.