Brno

Kameny zmizelých - rodina Weiszova

Autor: Lenka Šimčíková, 15.07.2014
Umístění: Brno, Jakubské náměstí 580/4, Brno - střed, v blízkosti kostela sv. Jakuba, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
HELENA WEISZOVÁ
NAR. 1883
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V PIASKY

ZDE ŽILA
MARIE WEISZOVÁ
NAR. 1876
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V PIASKY

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých – rodina Werner-Schallinger

Autor: Vladimír Šustáček, 31.10.2021
Umístění: Brno, Jakubské náměstí 644/3, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽILA
HELENA SCHALLINGER
ROZ. WERNER
NAR. 14. 4. 1904
DEPORTOVÁNA 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
NA NEZNÁMÉM MÍSTĚ

ZDE ŽIL
ERNST SCHALLINGER
NAR. 19. 2. 1891
DEPORTOVÁN 28. 1. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
NA NEZNÁMÉM MÍSTĚ

ZDE ŽIL
MUDr. JAKOB WERNER
NAR. 19. 12. 1865
DEPORTOVÁN 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TEREZÍNĚ
Poznámka:

Tyto Kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny v roce 2019. Na této adrese žili manželé Ernst a Helene Schallinger a také Jakob Werner, otec Helene. Ernst Schallinger byl ruským legionářem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1863)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°11'48.38'' E16°36'28.52''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Petr Vacek, 07.08.2009
Umístění: Brno, Jamborova 65, Brno – Židenice, na Dělnickém domě
Nápis:
POKLOŇ SE PAMÁTCE
MRTVÝCH
A STŘEZ JEJICH ODKAZ!
1939 – 1945
DRAHÉ PAMÁTCE ZAVRAŽDĚNÝCH
A UMUČENÝCH ČLENŮ ZLOČINNOU
RUKOU NACISTICKÝCH BARBARŮ.
+10.9.1940 ŠILAR ALFRÉD
+11.8.1942 JAMBOR JAN
+1.12.1942 ŠTEFÁČEK ANT.
+19.3.1942 KONEČNÝ JAR.
+14.3.1942 SLÍVA ALOIS
+7.10.1943 ŠEDA ONDŘEJ
+21.11.1944 HASALA TOMÁŠ
VE VZPOMÍNKÁCH ŽIJÍ
STALI SE NESMRTELNÝMI
V SRDCÍCH NAŠICH.

NA VĚČNOU PAMĚŤ VĚNUJE
SPOLEK DĚLNICKÝ DŮM

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-38564
Souřadnice: N49°11'45.07'' E16°39'01.34''
Pomník přidal: Petr Vacek

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Jánská 8, Brno - střed, vstupní hala České spořitelny
Nápis:
NA VDĚČNOU PAMĚŤ

VŠEM SVÝM VKLADATELŮM
A OBCHODNÍM PŘÁTELŮM
KTEŘÍ SVOBODĚ NÁRODA
OBĚTOVALI SVOJE ŽIVOTY

PRVNÍ MORAVSKÁ SPOŘITELNA
V BRNĚ
V 95. ROCE SVÉHO TRVÁNÍ
1947

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'39.15'' E16°36'35.87''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Pomník Martin Středa

Autor: Brigita Petrášová, 24.08.2020
Umístění: Brno, Jezuitská, roh ulic Jezuitská a Beethovenova
Nápis:
"Netrap se předčasně starostmi o to, co se stane. Stačí zlé, co přináší každý den.
Měj rád prosté věci a spokoj se s málem - zakusíš velký pokoj"
P. MARTIN STŘEDA, SJ
Poznámka:

*11.11.1587 Hlivice, Polsko
+26.8.1649 Brno

Jezuitský kněz.
V roce 1645, při obléhání Brna Švédy, proslul jako duchovní vůdce obrany Brna, zasloužil se o to, že jako jediné moravské město dokázalo Brno odolat mnohonásobné přesile. Neúnavně povzbuzoval Brňany k obraně města, nepodléhal panice ani strachu, přesvědčoval o nutnosti vytrvat, vedl modlitby a bohoslužby a v obráncích udržoval odhodlání a morálku. Ve zbrani dal vycvičit 70 studentů jezuitské koleje, kteří odrazili švédské pokusy vniknout do města zazděnou tzv. Dřevěnou bránou. Byl neustále v centru boje, povzbuzoval, pečoval o raněné, pomáhal potřebným a vyzýval k odvaze.
Po vítězství se také zasloužil o odstranění škod v Brně i okolních obcích.
Je pochován ve skleněné rakvi v hrobce brněnského jezuitského kostela.
Vyjádření městské rady z r. 1671:
"Není pochyb, že on s Boží pomocí zachránili město a celou vlast, protože její osud závisel na osudu Brna."
(zdroj: jesuit.cz, wikipedia.cz)

Socha byla slavnostně odhalena 15.8.2020.

Více zde:
http://www.jesuit.cz/osobnost.php?id=56
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=139
https://brno.rozhlas.cz/nova-socha-v-centru-brna-bude-pripominat-jezuitskeho-kneze-martina-stredu-8271426


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'48.51'' E16°36'36.24''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Pomník Obětem III. odboje

Autor: Vladimír Šustáček, 13.02.2022
Umístění: Brno, Jihlavská 756/1, k.ú. Štýřice, v areálu krematoria, nalevo od vstupního schodiště
Nápis:
NA POČEST POPRAVENÝCH ÚČASTNÍKŮ III. ODBOJE Z LET 1949–1951

ANTONÍN DANĚK 24.4.1927 – 14.10.1950
FRANTIŠEK MANA 22.10.1910 – 24.10.1950
JOZEF SAMUEL BIBZA 23.11.1912 – 18.12.1950
JAN KŘIŽAN 12.11.1915 – 14.6.1951
ANTONÍN PLICHTA 8.11.1929 – 3.7.1951
DRAHOSLAV NĚMEC 2.5.1931 – 3.8.1951
VÁCLAV DRBOLA 16.10.1912 – 3.8.1951
VÁCLAV OTČENÁŠEK 26.9.1926 – 9.11.1951

KAREL DANĚK 29.9.1923 – 14.10.1950
ANTONÍN JANOŠÍK 26.4.1926 – 24.10.1950
JAROMÍR VRBA 5.7.1920 – 19.12.1950
RUDOLF POHL 8.3.1912 – 14.6.1951
PETR KŘIVKA 21.10.1897 – 21.7.1951
FRANTIŠEK KOPULETÝ 6.4.1913 – 3.8.1951
FRANTIŠEK PAŘIL 27.1.1911 – 3.8.1951
ŠTĚPÁN STARÝ 6.10.1926 – 30.6.1949

FRANTIŠEK DVOŘÁK 13.10.1923 – 14.10.1950
RUDOLF LENHARD 12.1.1918 – 24.10.1950
ALOIS ŠIMARA 14.3.1921 – 27.4.1951
MJR. FRANTIŠEK BOHÁČ 2.10.1914 – 14.6.1951
ANTONÍN PLICHTA 3.1.1894 – 3.8.1951
ANTONÍN ŠKRDLA 25.5.1917 – 3.8.1951
ANTONÍN MITYSKA 4.5.1927 – 3.8.1951

S ÚCTOU VZPOMÍNÁME…
Poznámka:

Pomník je věnován obětem komunistického režimu z let 1949–1951, jejichž ostatky prošly brněnským krematoriem. Připomíná popravené v Jihlavě v souvislosti s babickým případem, členy odbojové skupiny Světlana popravené v Brně a Uherském Hradišti, oběti vyprovokované ilegální skupiny Ústřední vedení odboje a další popravené za činnost v ilegalitě či ozbrojený pokus o přechod státní hranice.
Pomník byl odhalen 28.10.2002 z iniciativy Konfederace politických vězňů.

Informace o popravených (stejné pořadí jmen jako na pomníku):
ANTONÍN DANĚK (člen skupiny Světlana, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl společně se svým bratrem)
KAREL DANĚK (člen skupiny Světlana, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl společně se svým bratrem)
FRANTIŠEK DVOŘÁK (vedoucí odbojové skupiny BOZ-38 působící na Hodonínsku, popraven 14.10.1950 v káznici Brno-Cejl)
FRANTIŠEK MANA (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
ANTONÍN JANOŠÍK (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
RUDOLF LENHARD (člen skupiny Světlana, popraven 24.10.1950 v Uherském Hradišti)
JOZEF SAMUEL BIBZA (patřil mezi účastníky Slovenského národního povstání v roce 1944, kteří byli ve vykonstruovaném procesu odsouzeni pro vlastizradu a vyzvědačství k trestu smrti, popraven 18.12.1950 v Bratislavě – není jasné, jak se jeho ostatky ocitly v brněnském krematoriu)
JAROMÍR VRBA (člen skupiny Světlana, popraven 19.12.1950 v káznici Brno-Cejl)
ALOIS ŠIMARA (člen skupiny Světlana, popraven 27.4.1951 v Uherském Hradišti
JAN KŘIŽAN (společně s Františkem Boháčem se 31.12.1949 pokusil o přechod státní hranice; byli zadrženi u Mikulova, kde zastřelili vrchního strážmistra Anschlaga a zranili vojína Sziklaie; dostali se sice do Rakouska, tam však byli zadrženi rakouskou policií, předáni Sovětům a dne 4.1.1950 československým orgánům; popraven 14.6.1951 v káznici Brno-Cejl)
RUDOLF POHL(spolupracovník Petra Křivky níže, popraven 14.6.1951 [podle jiných údajů 14.3.] v káznici Brno-Cejl)
MJR. FRANTIŠEK BOHÁČ (společně s Janem Křižanem se 31.12.1949 pokusil o přechod státní hranice – viz výše; popraven 14.6.1951 v káznici Brno-Cejl)
ANTONÍN PLICHTA („babický případ“, zastřelen 3.7.1951 při přestřelce s příslušníky SNB v polích u Bolíkovic; syn Antonina Plichty níže)
PETR KŘIVKA (vedoucí ilegální skupiny „Ústřední vedení odboje“, popraven 21.7.1951 v káznici Brno-Cejl)
ANTONÍN PLICHTA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě; otec Antonína Plichty výše)
DRAHOSLAV NĚMEC („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
FRANTIŠEK KOPULETÝ („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
ANTONÍN ŠKRDLA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
VÁCLAV DRBOLA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
FRANTIŠEK PAŘIL („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
ANTONÍN MITYSKA („babický případ“, popraven 3.8.1951 v Jihlavě)
VÁCLAV OTČENÁŠEK (patřil ke skupině pěti mladíků, kteří se rozhodli odejít ze země s cílem vstoupit do západních armád; ve vlaku do Domažlic byli 20. října 1950 kontrolováni hlídkou SNB a došlo k přestřelce, všem se podařilo uniknout kromě Otčenáška, který se při výskoku z vlaku zranil a byl následně zatčen; popraven 9.11.1951 v Olomouci)
ŠTĚPÁN STARÝ (kurýr, zastřelen 30.6.1949 v Brně při zatýkání)

(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1041
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-politickym-veznum/)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'19.4'' E16°35'24''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Josef Žemlička

Autor: Vladimír Šustáček, 13.03.2022
Umístění: Brno, Jihlavská, po pravé straně ulice ve směru z centra, na úrovni výškové budovy Fakultní nemocnice Brno
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH BYL
21. SRPNA 1968
ZASTŘELEN
JOSEF ŽEMLIČKA
* 25. 3. 1952
Poznámka:

Pamětní deska byla odhalena 20.8.1991 z iniciativy Občanského fóra.
Josef Žemlička byl šestnáctiletý učeň v ZKL (dnes Zetor) v Brně-Líšni. Dne 21.8.1968 vyrazil se dvěma kamarády na motocyklech Pionýr z rodných Omic směrem na Brno, aby zjistili situaci. Na křižovatce silnic mezi Bohunicemi a Novým Lískovcem na Jihlavské ulici narazili na dlouhou kolonu stojících aut a šestici sovětských vojáků, kteří řídili provoz. Když se dva motocyklisté, kteří chtěli projet dál do města, začali se s hlídkou dohadovat, jeden z vojáků nečekaně vypálil výstražnou dávku ze samopalu směrem k davu lidí, stojících na okraji silnice. Jedna ze střel zasáhla Josefa Žemličku do levé strany hrudníku, a ten při převozu do nemocnice zemřel. Pohřeb se konal 26.8.1968 v Omicích, zúčastnilo se ho na 3000 účastníků.
(více informací:
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=502
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-josefu-zemlickovi/)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'26.82'' E16°34'10.7''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska František Pospíšil

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Jiráskova, Brno - Veveří
Nápis:
V TOMTO DOMĚ
OD ČERVENCE 1942
DO ÚNORA 1943
POBÝVAL
U MANŽELŮ ADAMCOVÝCH
VELITEL
ČS. PARASKUPINY BIVOUAC
Z VELKÉ BRITÁNIE
RTN. FRANTIŠEK POSPÍŠIL
(1919 - 1944)
Poznámka:

Operace Bivouac byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.
Výsadek byl tvořen rotným Františkem Pospíšilem, rotným Jindřichem Čoupkem a desátníkem asp. Liborem Zapletalem. Skupina měla za úkol společně se skupinou Bioscop provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
Členové výsadku byli společně s členy Steelu a Bioscopu vysazeni v noci ze 27. na 28. dubna 1942 u Křivoklátu. Na místě zakopali materiál, který si přinesli s tím, že se pro něj později vrátí. Poté se přes Slaný a Prahu dostali do Přerova, kde se snažili kontaktovat na předem určených adresách, ale bez úspěchu. Proto se přemístili do Brna, kde se ukryli u Čoupkových příbuzných. Dva výsadkáře, Pospíšila a Zapletala, posléze udal jeden známý. 2. května 1942 byl Zapletal zatčen četníky. Po výslechu potom dovedl gestapo do bytu Čoupkových, kde byl zadržen třetí člen výsadku. Poté Zapletal naooko souhlasil se spoluprací s gestapem, ale v květnu 1943 se přidal k partyzánům. Jako pomstu gestapo zatklo oba jeho rodiče a bratry, kteří zahynuli v Osvětimi. Zapletal sám byl zatčen v německém Karlsruhe při pokusu dostat se do Anglie a v září 1944 byl popraven v koncentračním táboru Mauthausen.
Pospíšilovi se podařilo uprchnout. Nejdříve se skrýval v Telči u odbojové skupiny Petrolej-benzin a posléze se pokusil projít do Švýcarska. Nepodařilo se mu to. Nato byl konfidentem Nachtmanem a zrádcem Čurdou vylákán do Prahy, kde ho zatklo gestapo. V roce 1944 byl v Terezíně zastřelen.
(zdroj Wikipedie)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34055
Souřadnice: N49°12'12.00'' E16°35'44.05''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Kameny zmizelých – Max Hanák

Autor: Vladimír Šustáček, 31.10.2021
Umístění: Brno, Josefská 425/25, k.ú. Brno-město, v dlažbě chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
MAX HANÁK
NAR. 20. 6. 1880
DEPORTOVÁN 16. 11. 1941
DO MINSKA
ZAVRAŽDĚN 1941
V MINSKU
Poznámka:

Max Hanák (Hannak) byl obchodníkem. Kámen zmizelého mu byl odhalen v roce 2018.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1877)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'30.18'' E16°36'39.75''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pomník osvobození

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013
Umístění: Brno, Joštova, u křižovatky s ulicí Marešova, před budovou Fakulty sociálních studií MU
Nápis:
TENTO KŘÍŽ POSTAVILI
KE CTI BOŽÍ OBYVATELÉ
BÝVALÉ OBCE ŠVÁBKY
10. ŘÍJNA 1792,
OPRAVIL J.B. 1886,
ZNOVU ZŘÍDILI NA PAMÁTKU
OSVOBOZENÍ Z NĚMECKÉ OKUPACE
VDĚČNÍ BRŇANÉ 1947.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32766
Pomník přidal: Vojtěch Stráník