Brno
Pomník William L. Kiggins
31. FG/308. FS
PORUČÍK ARMÁDNÍHO LETECTVA U.S.A.
(2/LT. U.S.A.A.F.)
WILLIAM L. KIGGINS
*25. 8. 1923 – Toledo Ohio, U.S.A.
11. 10. 1944
POLOŽIL SVŮJ ŽIVOT
ZA SVOBODU NAŠÍ VLASTI
PŘI BOJOVÉ AKCI U SLATINY
JAKO HLOUBKOVÝ STÍHAČ
V LETOUNU N.A. P-51B MUSTANG
A DO ZÁŘÍ 1946 BYL POHŘBEN
NA MÍSTNÍM HŘBITOVĚ.
(zadní strana)
Zřízeno péčí obce slatinské a sponzorů v roce 2007
Připravená obsluha protiletadlových kanonů, jejich stanoviště bylo ukryto v Tuřanském lese, zasáhla jeden z Mustangů, který měl sériové číslo 43-24854 a na trupu nesl přezdívku Miss Betty. Zřítil se v plamenech nedaleko dnešního civilního mezinárodního letiště. Jeho pilot, jedenadvacetiletý 2nd Lt. (poručík) William L. Kiggins, neměl žádnou naději přežít.
Místo havárie okamžitě začali střežit němečtí vojáci a protektorátní policisté. Ohořelé tělo odvezl na koňském potahu jeden sedlák na příkaz úřadů do márnice v sousední Slatině.
William L. Kiggins, který byl jediným příslušníkem amerických ozbrojených sil, který padl na území Brna v dnešních hranicích, byl ve Slatině pohřben při neveřejném obřadu jako „neznámý anglický letec“. Komise americké armády v září 1946 exhumovala a identifikovala jeho ostatky, které dočasně spočinuly na vojenském hřbitově v Saint-Avold ve Francii, v roce 1949 pak byly převezeny do Kigginsova rodného města Toledo ve státě Ohio.
V roce 2007 při terénním průzkumu organizovaném Moravským zemským muzeem byly nalezeny reduktor, hliníkové plechy, munice a kosterní úlomky, které v lednu následujícího roku převzali zástupci amerického velvyslanectví a U.S. Army Memorial Affairs Activity-Europe.
Díky úsilí skupiny lidí kolem zesnulého Iva Koukoly byla Williamu L. Kigginsovi u kostela Povýšení sv. kříže v Brně-Slatině 13. října 2007 odhalena pamětní deska ve tvaru křídla Mustangu.
(zdroj: Filip Vojtášek, článek https://technet.idnes.cz/utoky-hloubkaru-americanu-na-cr-dni-/vojenstvi.aspx?c=A181010_125134_vojenstvi_mla )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39958
Souřadnice: N49°10'38.81'' E16°41'28.38''
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Filip Vojtášek
Pomník odsunutým Němcům
1945
1995
30. KVĚTNA 1945 MUSELI NĚMCI Z BRNA A OKOLÍ OPUSTIT SVOU DOMOVINU. KÉŽ V BUDOUCNOSTI VŠICHNI LIDÉ V EVROPĚ MOHU ŽÍT V MÍRU A S ÚCTOU K LIDSKÝM PRÁVŮM. ZŘÍZENO DOMOVSKÝM SPOLKEM BRŇANŮ BRUNA V KVĚTNU 1995.
AM 30. MAI 1945 MUSSEN DIE DEUTSCHEN AUS BRÜNN UND DER SPRACHINSEL IHRE HEIMET VERLASSEN. MÖGEN IN ZUKUNFT ALLE MENSCHEN IN EUROPA IN FRIEDEN UND UNTER ACHTUNG DER MENSCHENRECHTE LEBEN. ERICHTET VOM HEIMATVERBAND DER BRÜNNER BRUNA IM MAI 1945.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'26.94'' E16°35'36.35''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pamětní deska Obětem 2. světové války
PAMÁTCE
9397 ŽIDOVSKÝCH OBČANŮ,
KTEŘÍ BYLI V LETECH 1941 – 1942
Z TÉTO BUDOVY ODVLEČENI
NA SMRT.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pomník Obětem komunismu
ÚČASTNÍKŮM
PROTIKOMUNISTICKÉHO
ODBOJE
A
OBĚTEM
KOMUNISTICKÉ ZVŮLE.
Všem, účastníkům protikomunistického odboje.
Všem, kdo se rudé tyranii postavil na odpor i se zbraní v ruce.
Všem, kdo aktivně vystupovali proti komunistickému režimu.
Všem, kdo neváhali dát v boji proti komunistické totalitě na misku vah i oběť nejvyšší-svůj život.
Všem obětem komunismu na obou stranách mříží.
Popravy, vězení, vyvlastňování, morální devastace společnosti, hospodářský úpadem, rozvrat rodin a ničení lidských společenství se staletými kořeny to byly zločiny komunismu.
Po nejméně osmi staletích existence byla v druhé polovině 80. let 20. století vyvlastněna a vybourána většina původní obce Bohunic.
Za oběť rudé pýše padlo 68 statků a domů.
Památce starých Bohunic.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Zdeněk Surýnek
Pamětní deska Ludwig Czech
V TOMTO DOMĚ PŮSOBIL IN DIESEM HAUS WIRKTE
Dr. LUDWIG CZECH
1879 LWÓW/LEMBERG/ +1942 TEREZÍN/THERESIENSTADT/
MINISTR NĚKOLKA VLÁD ČSR, PŘEDSEDA NĚMECKÉ SOCIÁLNĚ
DEMOKRATICKÉ STRANY V ČSR, REDAKTOR DENÍKU VOLKS-
FREUND A REFORMÁTOR BRNĚNSKÉ OKRESNÍ NEMOCENSKÉ
POJIŠŤOVNY.
MINISTER MEHRERER REGIERUNGEN DER ČSR, VORSITZENDER
DER DEUTSCHAN SOZIALDEMOKRATISCHEN ARBEITERPARTEI
IN DER TSCHECHOSLOWAKISCHEN REPUBLIK, REDAKTEUR
DER TAGESZEITUNG "VOLKSFREUND" UND REFORMER DER
BRÜNNER BEZIRKSKRANKENKASSE.
Odhalení pamětní desky JUDr. Ludwiga Czecha dne 23. 4. 2005
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Pamětní deska Zdeněk Hájek
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1930 - 1958
Ph. Dr. ZDENĚK HÁJEK
RUSKÝ LEGIONÁŘ A VÝZNAMNÝ BADATEL
V OBLASTI DĚJIN SLOVANSKÝCH NÁRODŮ
Četař 21. pěšího pluku R-U armády. Zajat 27. 5. 1915, Sieniawa. Do čs. legie v Rusku zařazen 24. 8. 1917, 8. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 28. 10. 1921, poslední útvar štáb čsl. vojsk; poslední hodnost poručík. Demobilizován. (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/ )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jan Kincl
Pomník Obětem 1. světové války
UPOMÍNKA
NA PADLÉ VE SVĚTOVÉ VÁLCE
1914 – 1918
ALBRECHT KAR., BRABEC IGN., FOLTAN FRANT., HASOŇ JAN, KARTOUZ JAN, KOTOL ENGLB., KUČEROVSKÝ K., KREJČÍ FRANT., MAJER JOS., MRÁZEK JOS., MUSIL FRANT., PANTŮČEK ANT., SKÁCEL JOS., ŠMERDA FRANT., ŠPATNÝ FRANT., ŠPATNÝ JOS., STRACHOTA JOS., ŠTELCL JOS., ŠTERC FRANT., VILDOMEC BOH.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39772
Pomník přidal: Pavel Kodytek
Pomník Osvobození města
(zadní strana)
REALIZOVÁNO A UPRAVENO NA NÁKLADY MĚSTA BRNA
V LETECH 1955 A 1994
PROF. AKAD. SOCHAŘ VINCENC MAKOVSKÝ
PROF. ING. ARCH. BOHUSLAV FUCHS
PROF. ING. ARCH. ANTONÍN KURIAL
- nápis na čelní straně pomníku odstraněn
- místu se od dob totality říká "u stopaře"
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12370
Souřadnice: N49°11'58.13'' E16°36'31.24''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Lenka Šimčíková
Pomník Josef II. - místo je zrušené
z fotografie nečitelné
Pomník stál na Lažanského náměstí, které během věků měnilo názvy:
Začátkem 19. století Dikasterialplatz, též Dikasterialhausplatz (Dikasteriální náměstí)
19.7.1860 Lažanský platz + Am Kiosk (Lažanského náměstí + Na kiosku)
19.8.1884 Lažanský platz + Am Kiosk + Interimstheaterplatz (Lažanského náměstí + Na kiosku + náměstí Prozatímního divadla)
15.12.1915 Kaiser-Josef-Platz + Am Kiosk (náměstí Císaře Josefa + Kiosk)
30.12.1918Lažanského náměstí + Kiosk (Lažanskýplatz + Kiosk)
6.12.1935 Lažanského náměstí + Švehlova (Lažanskýplatz + Švehlagasse)
17.3.1939 Lažanský platz + Švehlagasse - Lažanského náměstí + Švehlova
19.3.1939 Adolf-Hitler-Platz + Am Kiosk - náměstí Adolfa Hitlera + Kiosk
10.5.1945 Lažanského náměstí + Kiosk
25.9.1946 náměstí Rudé armády
25.5.1990 Moravské náměstí
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Pamětní deska Napoleon Bonaparte
FRANCOUZSKÝ CÍSAŘ
NAPOLEON I.
POBÝVAL V TÉTO BUDOVĚ
BĚHEM VÁLEČNÝCH TAŽENÍ
20.-28.11., 7.-12.1805, 16.-18.9.1809
A MĚL ZDE HLAVNÍ STAN
VELKÉ ARMÁDY.
L´EMPEREUR NAPOLÉON I ER
SÉJOURNA DANS CETTE MAISON
DU 20. AU 28 NOVEMBRE 1805,
DU 7 AU 12 DÉCEMBRE 1805,
ET DU 16 AU 18 SEPTEMBRE 1809.
ILY AVAIT ÉTABLI
LE QUARTIER GÉNÉRAL
DE LA GRANDE
ARMÉE.
Podrobnosti k související bitvě u Slavkova a osobě Napoleona I. viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Slavkova; k osobě Napoleona Bonaparte viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34049
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička