a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž

plukovník in memoriam Stanislav Plzák

* 13.11.1914 (Plzeň)
† 6.8.1941 (Pas-de-Calais, Francie)

Po ukončení obecné a měšťanské školy navštěvoval školu pokračovací a vyučil se řemeslu ve Škodovce. V té době už pilně docházel na letiště Západočeského aeroklubu v Plzni na Borech, kde se potkával s dalšími škodováky - adepty letectví: Jiřím Fínou, Josefem Fišerou, Janem Irvingem, Miroslavem Petrem, Karlem Poštou, Vilémem Soukupem, Ladislavem Světlíkem, Václavem Šloufem, Aloisem Záleským, s nimiž postupně procházel základním pilotním výcvikem Západočeského aeroklubu.
V době nástupu k vojenské službě se Stanislav Plzák přihlásil k vojenskému letectvu. V letech 1932 až 1934 vychodil školu pro letecký dorost v Prostějově, po jejímž úspěšném zakončení ho zařadili k 32. letce 1. stíhacího pluku na letiště ve Kbelích. V době ohrožení republiky nacistickým Německem v roce 1938 sloužil u 32. stíhací letky na Moravě a pak i na Slovensku. V ČSR již nalétal 850 hodin.
Četař letectva S. Plzák uprchl do zahraničí přes Polsko. V Krakově už tehdy působila Čs. vojenská skupina, jejímž zakladatelem a prvním velitelem se stal npor. let. Jiří Král. Po podepsání přihlášky do cizinecké legie přepravili čs. legionáře do Francie. Transportem z 31. července do Francie přepluli S. Plzák, V. Šlouf, L. Světlík, K. Pošta ad., kteří pak vyčkávali na přijetí do cizinecké legie.
Po vypuknutí války přecházeli čs. piloti, jichž působilo ve Francii k 1. lednu roku 1940 celkem 584, nezbytným výcvikem na francouzských letounech. Nejpočetnější skupina prodělala výcvik pro stíhací piloty v Chartres, kde létali na strojích Morane Saulnier - MS 406 C.1. Výcvikovým kurzem prošli též S. Plzák, K. Pošta, V. Šlouf a L. Světlík. Kolem osmdesáti čs. letců, uvolněných již z cizinecké legie, prodělalo výcvik v severoafrické Blidě. Desítky letců cvičily na francouzské základně La Senia - v osadě poblíž Oranu. Další skupiny Čechoslováků působily v Tours, Agde, Pau a Toulouse.
Po ukončení výcviku naši letci přešli k polním jednotkám. V. Šlouf nastoupil již 29. listopadu ke Groupe de Chasse III/3; S. Plzák sloužil od 17. května 1940 u G.C. II/2. U těchto leteckých jednotek podstoupila početná skupina čs. letců první střety s nepřátelskými letci. Při nich získávali cenné zkušenosti.
Stanislav Plzák letěl 1. června 1940 v tříčlenném roji společně se dvěma francouzskými stíhači, kteří spatřili na obloze osamocený Heinkel He 111. Jako první se dotáhl na nepřítele v plné rychlosti letoun Morane S. Plzáka. Jeho střelba úspěšně zasáhla německý letoun, který havaroval poblíž města Pontarlier.
Další střet s německými piloty podstoupil rotný - Sergent Chef S. Plzák 5. června 1940. Tehdy se jeho skupina střetla s početnějším seskupením německých stíhačů, letících na Messerschmittech Bf 109, z nich dva sestřelila. Obě vítězství přiznali Plzákovi a čtyřem francouzským letcům. Plzák se tentokrát navrátil na základnu s letounem prostříleným jako řešeto.
Po příchodu do Anglie se cesty Stanislava Plzáka a jeho druhů z Plzeňského kraje rozcházejí. V. Šlouf, K. Pošta a L. Světlík sloužili u 312. čs. stíhací squadrony RAF. S. Plzák nastoupil 6. srpna k 310. squadroně. U ní setrval jen krátce. Squadrona měla dostatek kvalitních pilotů, zatímco 19. britská squadrona trpěla jejich nedostatkem. Proto velení 310. squadrony zapůjčilo na přechodnou dobu čtyři piloty 19. squadroně. 26. srpna k ní přešli Stanislav Plzák, František Hradil, František Marek a nejzkušenější z nich František Doležal. Ti nastoupili do operační činnosti v době, kdy už byla v plném proudu klíčová bitva o Anglii, na jejíž obraně se účinně podíleli. Do listopadu 1940 česká čtveřice pilotů sestřelila deset nepřátelských letadel. Za této historické bitvy padla též řada letců od 19. squadrony.
Váleční letci dosahovali v těžkých bitvách nejen vítězství, ale prožívali i kruté chvíle, kdy je zaskočila porucha na přístrojích, náhlá změna počasí a námrazy na letadle či nenadálý přepad nepřítelem. 28. listopadu 1940 podstoupila 19. squadrona těžký souboj se skupinou Messerschmittů Bf 109E nad pobřežím Kentu. Za situace, kdy se Plzák soustředil na utkání s jedním z nich, přepadla jeho Spitfire skupina čtyř německých pilotů, z nichž jeden zasáhl Plzákův letoun. Ten byl nucen se pokusit o nouzové přistání. Plzák unikl klouzavým letem v hlubokém bezvědomí, z něhož se probral až poblíž Londýna. Tady se mu podařilo vyhnout se balónové baráži a přistát na břicho na poli severně od Londýna. V ten den měl Stanislav Plzák notnou dávku štěstí.
Na přelomu let 1940 a 1941 podstatně ochabla aktivita německého letectva a britská RAF přecházela postupně do protiútoku. Na jaře a v létě 1941 zahájila útočné sweepy nad Francií a Belgií. V té době už byl robustní Stanislav Plzák psychicky i fyzicky značně vyčerpaný. Vždyť sloužil takřka nepřetržitě řadu měsíců v ustavičném stresu. Již ve Francii podstoupil 33 bojových letů, nalétal 36 operačních hodin a sestřelil pět letadel. Ze čtrnácti čs. pilotů, kteří sloužili u 19. squadrony, působil nejdéle, nalétal nejvíce operačních hodin a zaznamenal největší počet úspěšných leteckých soubojů.
V noci ze 6. na 7. srpna 1941 ppor. Stanislav Plzák vzletěl ke svému poslednímu operačnímu letu. 19. squadrona letěla společně s dalšími dvěma britskými squadronami ve wingu. Střežili návrat Blenheimů, které se vracely z náletu na severofrancouzské město Lille. Nad francouzským pobřežím napadla wing početná skupina Messerschmittu Bf 109E. Nastal nelítostný souboj. Z něho se už Stanislav Plzák nevrátil. Jeho letoun patrně sestřelil německý flak.
Rozbouřené moře tělo Stanislava Plzáka nevydalo, proto jej oficiálně prohlásili za nezvěstného. Jméno statečného pilota je zvěčněné na památníku nezvěstných letců v Runnymede a také na památníku západočeských letců v Plzni na náměstí Míru.
Hrdinství ppor. Stanislava Plzáka bylo oceněno francouzským Croix de Guerre, třemi válečnými kříži, Čs. medailí Za zásluhy I. stupně, Pamětní medailí Za zásluhy I. stupně, Pamětní medailí čs. zahraniční armády, medailí Star 1939-1943. Podporučíka letectva Stanislava Plzáka povýšili po válce in memoriam na nadporučíka a v roce 1991 na plukovníka.
uveden také GBR-34071 (London, Battle of Britain Monument, Anglie)

Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/ http://topsid.com/index.php?war=ceskoslovensko&unit=stanislav_plzak


VPM:
památník - Runnymede, stát Velká Británie
památník - Londýn, stát Velká Británie
pomník - Praha 6, okres Praha 6
pomník - Plzeň - město, okres Plzeň - město


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.