Autor: Wikipedie
Generálmajor in memoriam Otto Smik
* 20.1.1922 (Bordžomi, Gruzínská SSR)† 28.11.1944 (Zwolle, Nizozemsko)
Generálmajor in memoriam Otto Smik (20. ledna 1922, Bordžomi, Gruzínská SSR – 28. listopadu 1944 nedaleko Zwolle, Nizozemsko) byl československý stíhací pilot slovensko-židovského původu. Působil ve službách britské RAF a je pokládán za letecké eso.
Otto Smik se narodil v lázeňském městě Bordžomi (Gruzínská sovětská socialistická republika, pozdější Sovětský svaz), kde také prožil prvních dvanáct let života. Jeho otec Rudolf, pocházející z Tisovce, tam byl zajat během první světové války. Po válce se zde oženil s gruzínskou Židovkou. Návrat na rodné Slovensko s celou rodinou mu byl umožněn až v roce 1934.
Otto už od dětství projevoval zájem o létání. V roce 1937, jako student obchodní školy, nastoupil na plachtařský kurs Masarykovy letecké ligy v Bratislavě, zde absolvoval první krátké lety v nízkých výškách. V létě roku 1939 začal létat na Straníku u Žiliny, kde kurs pravděpodobně i úspěšně dokončil.
I přes ekonomické vzdělání přijal původně místo na letišti ve Vajnorech. Po rozpadu Československa a vypuknutí druhé světové války se rozhodl připojit k zahraničnímu odboji.
18. března 1940, krátce po vzniku Slovenského státu, Otto Smik ilegálně odešel ze Slovenska ve věku 18 let. Přes Jugoslávii (kde byl vězněn), Řecko, Turecko a Írán se dostal do Francie, odveden byl 1.6.1940 v Marseille, osobní číslo F-3699. Zde měl projít leteckým výcvikem v československé letecké skupině. Francie však v bleskové válce padla a Otto Smik odplul 24. června 1940 do Anglie.
Stal se jedním z přibližně 250 Slováků, kteří po roce 1939 vstoupili do služeb RAF, osobní číslo RAF/130678. Svoji zdejší kariéru započal jako důstojnický sluha. Základní letecký výcvik zahájil až v září 1941. Pokračovací výcvik začal v lednu 1942 v Kanadě, kde získal výborná hodnocení. 5. ledna 1943 byl zařazen k operační peruti (312. československá stíhací peruť RAF). V československých perutích měl problémy se svými hodnostmi (měl anglickou důstojnickou, ale v československé armádě měl jen hodnost desátníka). Na vlastní žádost byl převelen k anglické peruti.
V 122. stíhací peruti létal na tehdy nejnovější verzi Supermarine Spitfire - F. Mk. IX. Hlavním úkolem perutě byl doprovod bombardérů nad cíle v severní Francii, Belgii a Holandsku. První vzdušné vítězství zaznamenal 13. března 1943. V souboji s Messerschmitty Bf 109G a Focke-Wulfy Fw 190 sestřelil jeden Bf 109G. Nejdříve byl sestřel zaznamenán jako pravděpodobný, ale později byl potvrzen.
Později sloužil v 222. stíhací peruti. Zde také 18. října 1943 dolétal svůj první letecký „turnus“, po kterém nastoupil na dovolenou. V roce 1943 získal 7 a 1/2 potvrzených vzdušných vítězství, čímž se stal nejúspěšnějším československým stíhačem v tomto roce. 20. října 1943 mu britské velení udělilo vysoké vyznamenání - záslužný letecký kříž DFC (Distinguished Flying Cross). K 28.10.1943 mu byla udělena československá hodnost podporučíka letectva v záloze.
Do začátku druhého operačního turnusu v březnu 1944 působil jako střelecký instruktor. 15. března 1944 nastoupil na druhý turnus v 310. čs. stíhací peruti, která se v té době připravovala na vylodění v Normandii. Od 6. června 1944 se stala hlavním úkolem perutě ochrana invazních pláží a útoky na německou dopravu v Normandii.
Peruť jako součást 134. wingu byla 3. července 1944 vyčleněna na obranu Británie, kterou v této době začaly trápit střely V-1. Největších úspěchů proti V-1 dosáhl právě on sám. Dne 8. července 1944 zničil tři V-1 a dostalo se mu uznání i v britském tisku. 11. července 1943 stal velitelem letky „B“ 312. (československé) peruti RAF a současně byl povýšen do hodnosti Royal Air Force Flight Lieutenant.
3. září doprovázely 310. a 312. peruť bombardéry Halifax při náletu na letiště v Soesterbergu. Na cestě zpět zaútočil se svým rojem na letiště Gilze-Rijen. Jemu samotnému se podařilo na zemi zničit dva bombardéry Junkers Ju 88. Jeho Spitfire byl však sestřelen protiletadlovou obranou. Přežil nouzové přistání a díky příslušníkům holandského odboje se mu podařilo několik týdnů skrývat před Němci v různých vesnicích a v městě Breda. Ještě v září se dostal zpět do Anglie.
V listopadu 1944 se stal velitelem 127. stíhací perutě, opět anglické. Peruť se podílela na letecké podpoře britských jednotek, doprovodech bombardérů a podnikala útoky na německou dopravu. Útoky na pozemní cíle byly kvůli silné protiletecké ochraně obzvlášť nebezpečné a 28. listopadu 1944 při útoku na železniční stanici v Zwolle protiletecká obrana (flak) jeho letadlo Spitfire RR227 těžce poškodila. Při pokusu o přistání havaroval a byl na místě mrtev. Zahynul ve věku 22 let. Během své služby zaznamenal 9 sestřelů, další 2 ve spolupráci a 1 letadlo pravděpodobně. Sestřelil také 3 střely V-1.
Jeho tělo bylo identifikováno až v roce 1963. Následně bylo převezeno do belgického Evére a později do Gentu, kde bylo pochováno na vojenském hřbitově. V roce 1994 byly jeho pozůstatky znovu exhumovány a slavnostně s poctami pochovány na bratislavském hřbitově Slávičie údolie. Převoz těla byl zaznamenán v dokumentárním filmu Stratený syn Slovenska scenáristy Drahoslava Machaly a režiséra Fedora Bartka.
In memoriam byl povýšen do hodnosti generálmajora letectva Armády SR.
Vyznamenání
čs.:
5x Čs. válečný kříž 1939 (2x 1.9.1943,2x 25.9.1943,20.1.1944)
Čs. medaile Za chrabrost (26.6.1944)
Čs. medaile Za zásluhy 1. st. (7.3.1944)
Pamětní medaile čs. zahraniční armády se štítkem VB
Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy
fr.:
Croix de Guerre avec palme
br.:
D.F.C. (20.10.1943)
The 1939-1945 Star
Air Crew Europe Star
Defence Medal
War Medal
Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/
http://aces.safarikovi.org/biography/cz/cz/smik.html
http://www.fronta.cz/kalendar/s-ldr-otto-smik-sestrelen-a-zabit
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Smik
http://www.valka.cz/1084-Otto-Smik
http://312raf.com/clanek/s-ldr-otto-smik-dfc
VPM:
hrob - Bratislava, stát Slovenská republika
pamětní deska - Bratislava, stát Slovenská republika
pamětní deska - Ivančice, okres Brno - venkov
pamětní nápis - Zwolle, stát Nizozemsko
pomník - Praha 6, okres Praha 6
pomník - Piešťany, stát Slovenská republika
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.