Čadca
Pamätná tabuľa Obetiam 2. svetovej vojny
Umístění: Čadca, Námestie Slobody 30, na budove Mestského úradu Čadca, vľavo od vchoduV BOJI PROTI FAŠIZMU, ZA OSLOBODENIE VLASTI
I NÁŠHO MESTA, POLOŽILI SVOJE ŽIVOTY
BALÁŽ ŠTEFAN Z ČADCE 1913-1944
GÁBRIŠ JOZEF Z HORELICE 1900-1944
KONEČNÝ DANIEL Z OSTRAVY 1903-1944
NOVOTÁRSKY LADISLAV Z ČADCE 1885-1944
PEROVSKÝ ŠTEFAN Z NITRY 1918-1944
„KTO ŽIJE V SRDCIACH ĽUDU, NEUMIERA“
Souřadnice: N49°26'18.89'' E18°47'23.86'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pamätná tabuľa Janko Kráľ
Umístění: Čadca, Námestie Slobody 30, Mestský úrad ČadcaJANKO KRÁĽ
1822 - 1876
ŠTÚROVSKÝ BÁSNIK, NÁRODNÝ BUDITEĽ
PÔSOBIL V ČADCI V ROKOCH
1854 - 1859
TAKÝ SLOVENSKÝ, AKO LEN MOŽNO, TAKÝ EURÓPSKY
A SVETOVÝ AKO MÁLOKTORÝ SLOVÁK PO ŇOM.
Janko Kráľ (24.4.1822 Liptovský Mikuláš - 23.5.1876 Zlaté Moravce) často označovaný ako básnik-burlivák, bol slovenský národný buditeľ, predstaviteľ romantizmu a jeden z najvýznamnejších a najradikálnejších básnikov štúrovskej generácie. V roku 1848 po prvých impulzoch revolúcie burcoval poddaný ľud do povstania proti feudálom. Ľudové povstanie, ktoré vyvolal bolo potlačené v marci 1848, po jeho chytení a mučení ho spolu s J. Rotaridesom odviedli do väzenia v Šahách, neskôr až do januára 1849 v Pešti, kde ho odsúdili na smrť. Údajne na zásah bána J. Jelačiča ho po 10 mesiacoch väzenia prepustili na slobodu. V marci 1849 bol v Liptovskom Mikuláši, kde velil dobrovoľníkom a národnej garde. V septembri 1849 sa znovu zúčastnil revolučných bojov v Krupine ako kapitán slovenských dobrovoľníkov. Po skončení revolúcie pôsobil v štátnej službe na rôznych miestach, naposledy v Zlatých Moravciach, kde i zomrel v chudobe.
(zdroj: Wikipédia)
Souřadnice: N49°26'18.89'' E18°47'23.86'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Ladislav Barabás



