Poběžovice
Pamětní deska Baltasar Marradas
…General Don Balthaßar Marradas…
(nápis je částečně nečitelný)
Poběžovice (dříve Ronšperk, německy Ronsperg) - dobytí a vyplenění města i hradu Ronšperk. 18. 10. 2012 uplynulo 392 let od vpádu Marradasova vojska do Ronšperka a následného obléhání (?) a dobytí hradu (Sedláček 1893, str.90; Kuča 2002, str. 266).
Marradasův vpád do Poběžovic připomíná pamětní deska na zdi před vstupem do zámku.
O řádění Marradasova vojska v městě Ronšperku se v Sedláčkově Hradech, zámcích a tvrzích Království českého uvádí následující: „…Když tehdy vniklo vojsko císařské r. 1620 do této strany Čech, obrátilo též pozor svůj k městu Ronšperku, tehda protestantského. Bezpochyby posádka se na zámku bránila, neboť císařští zámek a město útokem vzali. Bavoři, Vlaši, Španělové se tu potom nehezky chovali. Vynesli z kostela kalichy a jiné kostelní zboží, otevřeli hrob Jana Jiří a vzali odtud přilbici jeho, perlami ozdobenou a pěkný štít a potom přehazujíce těla mrtvá poklady hledali, ale našli jediný klénot při mrtvole Erazimově.
(zdroj: https://www.pobezovice.cz/e_download.php?file=data/editor/305cs_3.doc&original=Výročí+vpádu+Marradasových+vojsk.doc )
Baltasar Marradas i Vich (28. listopadu 1560 Valencia – 28. srpna 1638 Praha) byl šlechtic a rytíř Maltézského řádu a císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře Rudolfa II., později se zúčastnil boje proti českému odboji třicetileté války, stal se guvernérem Prahy a českých zemí, kde působil také jako význačný mecenáš českého barokního umění.
Na dvůr Rudolfa II. přišel Marradas v roce 1599. Bojoval proti Benátkám ve friulské válce v roce 1617. V roce 1619 a 1620 velel jízdnímu regimentu proti armádě Fridricha Falckého.
Přestože nedosáhl žádných velkých vojenských triumfů, stal se roku 1621 říšským hrabětem s příslušným vlastnictvím půdy. Potom prožil vzestup své vojenské kariéry, když se roku 1626 stal polním maršálem a o rok později generál-lajtnantem. V roce 1630 se v Řezně podílel na jednáních, jejichž výsledkem bylo zbavení Albrechta z Valdštejna vůdčí pozice v císařské armádě a také se stal generálem Prahy a českých zemí, tedy nejvyšším vojenským i civilním velitelem. Ovšem už bez boje opustil svoje působiště již v roce 1631, poté, co k Praze přitáhli Sasové pod velením Jana Jiřího z Arnimu. Poté se dále aktivně podílel na protivaldštejnském spiknutí na dvoře Ferdinanda II., které vedlo v roce 1634 k zavraždění bývalého císařského generalissima v Chebu.
Marradas zemřel v roce 1638 jako tajný rada a místodržitel v Čechách. Umístění jeho hrobu zůstává dodnes bez důkazů. V úvahu přichází krypta karmelitánského kostela Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně nebo kostel sv. Jiljí na Starém Městě pražském, kde proběhl roku 2012 průzkum vytipovaného hrobu, ale také České Budějovice, Vídeň či Valencie.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Baltasar_Marradas )
Souřadnice: N49°30'37.04'' E12°48'9.4'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
