Spolek pro vojenská pietní místa

Nápis:
Zastávka Reného Matouška
a dalších libereckých
signatářů Charty 77

Signatáři Charty 77
Liberec

Vladimír Cerman, dělník
Ing. František Čejka, projektant
Miloslav Černý
Karel Dedecius, dělník
Miroslav Dedecius, dělník
Jaroslav Doucha, instalatér
Michal Dziaček, dělník
Jiří Fajmon, strojník
Pavel Hübner, dělník
Jiří Kasal, dělník
Vladimír Malík, prodavač
Vladimír Marek, dělník
René Matoušek, řidič
Leoš Mayer, mechanik
Michaela Mayerová, spojová manipulantka
Petr Mudrik, dělník
Miloslav Pospíšil, zámečník
Dušan Poupa, dělník
Ing. Alena Poupová, textilní inženýrka
Tomáš Procházka, dělník
Václav Srb, dělník
Pavel Šmída, dělník
Vladimír Štučka
Alois Tomášek, důchodce
Jaroslav Vaněk, zámečník
Roman Voborník, dělník
Ivo Vojtíšek, dělník
Milan Zapadlo, dělník
Zdeněk Zolman, dělník

Prohlášení Charty 77, adresované 5. ledna 1977
tehdejšímu Federálnímu shromáždění ČSSR
a požadující dodržování občanských
a politických práv, jak tomu totalitní
Československo zavazovaly protokoly helsinské
Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě (1975), podepsalo v období 1977 - 1989
pouhých 1880 Čechoslováků.
Mezi nimi byla i necelá třicítka občanů
Liberce. Přestože šlo jen o malou skupinku
lidí, patřili signatáři společně
s dalšími místními odvážlivci i v dalších
letech totality k těm velmi aktivním.
A to navzdory věznění, psychicky neúnosným
výslechům Státní bezpečností, ničení zdraví
i profesních kariér či veřejnému zostouzení.
Tato tramvajová zastávka s přídomkem René
Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77
bude jejich odvahu trvale připomínat.
Děkujeme. Liberec, 17. listopadu 2015

Nápis:
ZDE ŽIL
MUDr. SIEGRIED FREUND
NAR. 2.5.1869
DEPORTOVÁN 22.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 16.11.1943
V TEREZÍNĚ

ZDE ŽILA
KLARA FREUND
ROZ. LEDERER
NAR. 14.1.1878
DEPORTOVÁNA 22.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 13.6.1944
V TEREZÍNĚ