Hlinsko
Pamětní deska Jan Sadílek
MAJOR JAN SADÍLEK
BOJOVNÍK ZA SVOBODU VLASTI
NAROZEN 16.5.1884
ZEMŘEL HRDINNOU SMRTÍ 8.7.1940
Sadílek Jan: *16.5.1884 Hlinsko. Zaměstnání: finanční úředník. RU armáda: ResJäg., TitPatrf., FJB. Nr. 2, 4. Komp. Zajetí: 20.10.1914 Halič. Přihlášení do legií: Tobolsk. Datum zařazení do legie: 25.8.1915. Legie: Čs. legie v Rusku. První útvar v legiích: Čs.družina. Poslední útvar v legiích: 12.stř.pl. První hodnost v legiích: vojín, poslední: kapitán. Konec v legiích: 15.6.1920. Dále služba v ČSA. Byl účastníkem bitvy u Zborova, kde byl zraněn. Po návratu do vlasti byl zařazen jako přednosta (náčelník) skupiny zpravodajského oddělení hlavního štábu. Stal se tak zakladatelem československého vojenského zpravodajství – předchůdce Františka Moravce. V této funkci působil až do roku 1924, kdy byl penzionován ze zdravotních důvodů. Po roce 1924 se věnoval soukromému podnikání, působil jako dozorčí důstojník branné výchovy v Praze XVI. Na podzim roku 1939 se zapojil do ilegální odbojové organizace Obrana národa. V řadách ON působil jako blízký spolupracovník Josefa Balabána, vydavatel ilegálního časopisu V boj a organizátor přechodů lidí přes hranice protektorátu do emigrace v cizině. Často se setkával i s Josefem Mašínem, Václavem Morávkem. Před svým zatčením (na jaře 1940 a v létě 1940) se ukrýval v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Gestapo po dlouhém pátrání dopadlo Jana Sadílka 4.7.1940 v Preslově ulici na Smíchově. I přes fakt, že byl v ilegalitě, chodil si na nedaleký poštovní úřad vyzvedávat svůj vojenský důchod. Předával mu jej nejspíše pokaždé před poštou poštovní doručovatel. Gestapo si zjistilo způsob předávání a toho dne (4.7.1940) sledovalo listonoše, který mu doručoval penzi a ke kterému se na ulici přihlásil. V inkriminovaný okamžik se osmice úředníků gestapa dostavila na místo a po krátké honičce a potyčce Sadílka přemohla. Po zatčení byl vězněn v Petschkově paláci a byl podroben brutálním výslechovým metodám ve snaze vytěžit z něj především informace o Josefu Balabánovi a jeho skupině. Po třech dnech věznění a výslechů spáchal major Jan Sadílek ve vězení sebevraždu. Vyznamenání: Československý válečný kříž 1914-1918, Československý válečný kříž 1939 in memoriam, Řád Sokola (Štefánikův řád) s meči.
(zdroj: VÚA, VHÚ, Legie 100, Wikipedie)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5302-06297
Souřadnice: N49°45'39.46'' E15°54'37.66'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Arno Glaser