Slavičín

Horní náměstí, K. Vystrčila, Komenského, Nádražní, náměstí Mezi Šenky

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 27.08.2022
Umístění: Slavičín, Horní náměstí 110, stěna domu
Nápis:
NA PAMÁTKU RODINY BERGEROVY,
UMUČENÉ V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE
A PANÍ ZDENKY WINTERSTEINOVÉ,
ZEMŘELÉ V R. 1994 V IZRAELI,
KTERÁ BYLA STÁLE MYŠLENKAMI
S LIDMI ZE SLAVIČÍNA, VĚNUJE
RODINA SHARONI A WINTERSTEIN.

Souřadnice: N49°5'16.66'' E17°52'31.04'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pamětní deska Josef Stehlík

Autor: Zdeněk Skok, 22.02.2015
Umístění: Slavičín, K. Vystrčila 313, na domě
Nápis:
PER ARDUA AD ASTRA
V LETECH 1917 – 1991
ŽIL V TOMTO DOMĚ
PLK. JOSEF STEHLÍK

PILOT ČESKOSLOVENSKÉHO
VOJENSKÉHO LETECTVA
STÍHACÍ ESO TŘÍ FRONT
VE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE BOJOVAL
VE FRANCII, VELKÉ BRITÁNII
A SLOVENSKÉM NÁRODNÍM POVSTÁNÍ
NARODIL SE 26.3.1915 V PIKÁRCI
U ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU
ZEMŘEL 30.6.1991 VE SLAVIČÍNĚ
ČEST JEHO PAMÁTCE
SLAVIČÍN 26.3.2015
Poznámka:

Plk. Josef Stehlík jako jediný československý stíhací pilot bojující ve druhé světové válce se stal stíhacím esem tří front. Na nebi Francie, Velké Británie a Slovenska dosáhl 10 sestřelených letounů jistě, 3 sestřelil pravděpodobně a 1 letoun poškodil.
Josef Stehlík se narodil 26. března 1915 v Pikárci u Žďáru nad Sázavou. Jeho otec, lesní hajný, chtěl, aby Pepík byl jeho pokračovatelem, ale syn  upřednostnil vyučení v oboru soustružník kovů a elektromechanik. Přitahovala jej vůně leteckého benzinu. Dobrovolně se přihlásil k leteckému výcviku, který zahájil u 83. letky 5. těžkého bombardovacího pluku v Brně roku 1935. Velmi dobře zvládl kurz leteckých mechaniků a základní pilotní výcvik.
U leteckého pluku č. 1 v Praze absolvoval v letech 1936 – 1937 pilotní a poddůstojnickou školu. Po ukončení základního a pokračovacího kurzu odešel do stíhací školy v Hradci Králové. Po jejím absolutoriu byl dne 15. července 1937 zařazen k 39. stíhací letce v hodnosti svobodníka. 
V roce 1938 byl povýšen do hodnosti četaře a zároveň jmenován polním pilotem. Působil jako instruktor v pilotní škole na Slovensku. Nejdříve ve Spišské Nové Vsi a až do 14. března 1939 v Piešťanech. Na pokyn Svazu letců se pokusil odejít do zahraničí, ale první pokus se mu nezdařil. Až za podpory ostravských železničářů, schovaný pod uhlím, se v nákladním vlaku dostal do Polska. Zde podepsal závazek do Cizinecké legie a odplul do Francie. Po zahájení války nastoupil k přeškolení v Chartres, ve středisku pro stíhací piloty. Dne 2. prosince 1939 zasáhl s jednotkou GC III/3 do leteckých bojů na západní frontě.
Odlétal 66 operačních hodin a sestřelil 6 letounů jistě a jeden pravděpodobně.
Po porážce Francie patřil ve Velké Británii k zakládajícím členům 312. perutě RAF. V leteckých soubojích nad Albionem i nad okupovanou Evropou si připsal 2 jistě sestřelené nepřátelské letouny, 2 pravděpodobně sestřelené a 1 poškozený.
Od podzimu 1941 začala neméně slavná kapitola jeho pilotního řemesla – působil jako učitel létání. V Kanadě úspěšně předával své bohaté bojové zkušenosti celé řadě pilotních žáků, z nichž nejúspěšnějším se stal Otto Smik, nejlepší čs. stíhač slovenské národnosti sloužící v RAF.
Od dubna 1943 se znovu vrátil k operačnímu létání se svou 312. perutí, ale dalších sestřelů už v řadách RAF nedosáhl. Dobrovolně se přihlásil k nasazení na východní frontu, kam pod velením škpt. Františka Fajtla odplul v únoru 1944. Zde už jako nadporučík se stal velitelem 1. letky 1. čs. samostatného stíhacího pluku v SSSR. Po přeletu  celého pluku na pomoc SNP velel npor. Stehlík přepadové skupině osmi letounů, která provedla úspěšný útok na piešťanské letiště. V leteckých soubojích npor. Stehlík sestřelil 2 německé letouny, prováděl útoky na pozemní cíle a mobilní techniku nepřítele, významně podporoval pěchotu v bojích u Banské Štiavnice. Po potlačení SNP odletěl do Rumunska. Poté byl odvelen ke 2. čs. stíhacímu pluku a zařazen do funkce zástupce velitele pluku. Po ukončení války přivedl 12. května 1945 2. čs. stíhací pluk do Prahy. V hodnosti štábního kapitána pomáhal budovat vojenskou leteckou akademii v Hradci Králové. Jeho radost z létání však netrvala dlouho. Po roce 1948 byl propuštěn z armády, zbaven důstojnické hodnosti a uvězněn v pověstném "Domečku" na Hradčanech. Pro nedostatek důkazů byl po osmi měsících propuštěn. Mohl pracovat pouze v dělnických profesích. Podařilo se mu získat místo řidiče sanitky v Lázních Jeseník. V roce 1968 byl částečně rehabilitován.
Občanem našeho města se pan Josef Stehlík stal dne 9. srpna 1971. V roce 1990 byl plně rehabilitován, byla mu vrácena důstojnická hodnost s povýšením na plukovníka letectva v záloze.  Dne 8. května 1991 mu byl udělen řád M. R. Štefánika. Pro nemoc si jej však z rukou prezidenta republiky Václava Havla převzít nemohl.
Plk. v. v. Josef Stehlík zemřel dne 30. května 1991 ve Slavičíně. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v rodinné hrobce v Bratřejově.
(zdroj http://www.mesto-slavicin.cz/ )


Souřadnice: N49°5'20.15'' E17°52'59.09'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Svatopluk Kučera, 25.05.2009
Umístění: Slavičín, Komenského, hřbitov
Nápis:
1939 - 1945
BAČA LUDVÍK, BAČOVÁ VLASTIMILA, BERGER CYRIL, BERGEROVÁ KAMILA, BERGEROVÁ MARIE, BERGEROVÁ MARTA, BOLEČEK JAN, FEILHAUER FILIP, HAVELKA LADISLAV, HAAS JINDŘICH, HOFFMANN LEO, JUREK RUDOLF, KONEČNÍK ANTONÍN, KOZUBÍKOVÁ FRANTIŠKA, KOZUBÍKOVÁ LUDMILA, LÖWYOVÁ FILIPÍNA, MINAŘÍK FRANTIŠEK, MINAŘÍK JOSEF, OCELÍK KAREL, SCHRÖTTEROVÁ IRENA, SLAVÍK JAN, SOJA VOJTĚCH, ŠÁLA ANTONÍN, ŠÁLA JAROSLAV, ŠEBESTÍK JOSEF, ŠVACH FRANTIŠEK, TAUBER ZIKMUND, TAUBEROVÁ MARIE ST., TAUBEROVÁ MARIE ML., TRČÁLEK FRANTIŠEK, TRLLO ANTONÍN, VOJÁČEK VÁCLAV, VOJÁČKOVÁ FRANTIŠKA, VYSTRČIL KAREL, ZEMÁNEK ANTONÍN


1914 - 1918
BAKLÍK VINCENC, BOLEČEK JAN, BOR ANTONÍN, BOR FRANTIŠEK, BOR KAREL, ČASTULA FRANTIŠEK, DANÍČEK KAREL, DOMORÁD ANTONÍN, DOMORÁD V., DRGÁČ FRANTIŠEK, FRAIT JOSEF, GARAJA JOSEF, GOLDBACH KAREL, GOŇA ANTONÍN, GOŇA JAN, HLOUŠEK JOSEF, HORÁLÍK FRANTIŠEK, JANÁČEK FRANTIŠEK, JANÁČEK KAREL,
JUREK FRANTIŠEK, JUŘICA FRANTIŠEK, KONEČNÍK VOJTĚCH, KONEČNÝ JOSEF, KRMENČÍK FRANTIŠEK, KRMENČÍK JAN, KRMENČÍK JOSEF, LATINÁK FRANTIŠEK, LATINÁK JAN, LATINÁK JAN, MACEK JAN, MÁLEK JAN, MALOVANÝ KAREL, MICHALEC JAN, MIKULEC ALOIS, MIKULEC ANTONÍN, PAZDERA LUDVÍK, PETRÁŠ ALOIS, PIVEČKA KAREL, PIVEČKA RUDOLF, RAŠKA ANTONÍN, ROSENBERG JOSEF, SEDLÁŘ RUDOLF, SOJA FRANTIŠEK, STRNKA JAN, STROJIL CYRIL, STUDENKA KAREL, SVITÁK JOSEF, ŠMÍD JOSEF, TAUBER GUSTAV, TRČKA RUDOLF, ULBRICHT FRANTIŠEK, VALENTA FRANTIŠEK, VLČEK JOSEF, VRÁNA VÁCLAV, VRBA JOSEF, VRBA RUDOLF, ZELENÝ JAN, ŽÁK FRANTIŠEK

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7204-00765
Souřadnice: N49°5'35.21'' E17°52'31.01''
Pomník přidal: Svatopluk Kučera

Pomník vojákům Amerického letectva

Autor: Marek Lanzendorf, 27.08.2022
Umístění: Slavičín, Komenského, hřbitov
Nápis:
ZDE BYLO POHŘBENO 28 SEVEROAMERICKÝCH LETCŮ,
KTEŘÍ ZAHYNULI VE VZDUŠNÉM BOJI 29.SRPNA 1944

1st 1t M.A.PRENTICE S/Sgt E.W.WAGONER
2nd 1t R.L.EMBRY Jr Sgt J.H.ADAIR
2nd 1t C.S.GOODMAN Sgt F.J.BALCERZAK
2nd 1t R.P.HARTMAN Sgt J.BAUMAN
2nt 1t T.HEATH Sgt L.L.DURRETTE
2nt 1t R.A.LAUX Sgt K.W.ELLIS
2nt 1t W.M.McDONOUGH Sgt R.E.FITCH
2nt 1f F.A.SULKEY Sgt R.J.FLAHIVE
2nt 1f J.A.WEILER Sgt H.S.GOODSTEIN
T/Sgt L.H.BUMGARDNER Sgt J.J.JOHNSON
S/Sgt R.L.BROWN Sgt L.E.JOHNSON
S/Sgt L.E.BYAM Sgt W.R.MAYS
S/Sgt G.D.DALCANALE Sgt C.A.PETREY
S/Sgt J.J.MARTIN Sgt D.E.STANDRIDGE

2 nd BOMBARDMENT GROUP (H)
US. 15 th ARMY AIR FORCE

..... A JEJICH PRACH SE NAVRÁTIL DO ZEMĚ KDE BYL
A JEJICH DUŠE SE NAVRÁTILA K BOHU,KTERÝ JIM DAL....

.....AND THEIR ASHES HAVE RETURNED TOWHERE IT CAME FROM,
AND THEIR SOUL HAS RETURNED TO LORD WHO GAVE TO THEM.
Poznámka:

Doplněno o fotografii původní desky hrobu a desky z let 1970-1994.

Původně pohřbeny ostatky 28 amerických letců, obětí letecké bitvy nad Bílými Karpaty, ke které došlo 29. srpna 1944 ve vzdušném prostoru moravskoslovenského pomezí. Pozůstatky amerických letců, které se nacházely na moravské straně, byly svezeny a uloženy v márnici ve Slavičíně. Dne 31. srpna byly na místním hřbitově pohřbeny. V roce 1946 byla provedena exhumace a převoz ostatků na vojenské hřbitovy v západní Evropě a v USA.
(zdroj: FB stránka - Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7204-00777
Souřadnice: N49°5'34.84'' E17°52'32.4''
Pomník přidal: Svatopluk Kučera

Hrob Obětí 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 27.08.2022
Umístění: Slavičín, Komenského, hřbitov
Nápis:
OBĚTEM VÁLKY ZAHYNULI
DNE 21.4.1945 PŘI VÝBUCHU BOMB

KOZUBÍKOVÁ FRANTIŠKA* 10.6.1880
KOZUBÍKOVÁ LUDMILA* 28.10.1943
TRLLO ANTONÍN* 10.6.1924
VOJÁČEK VÁCLAV* 28.10.1899
VOJÁČKOVÁ FRANTIŠKA* 16.9.1903

BOŽE SMILUJ SE NAD NIMI..

Souřadnice: N49°5'34.88'' E17°52'32.35''
Pomník přidal: Svatopluk Kučera

Hrob vojáků - obětí 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 27.08.2022
Umístění: Slavičín, Komenského, hřbitov
Nápis:
GHEORGE STOLERUL
RUMUNSKÝ VOJÁK
+2.5.1945

MICHAIL SERGEJEVIČ NIKONOV
SOVĚTSKÝ VOJÁK
+29.1.1946
Poznámka:

Voják Gheoprge Stolerul zahynul společně s dalšími třemi vojáky 2. května 1945 v důsledku výbuchu miny na zaminované cestě.

Voják Rudé armády Michail Sergejevič Nikonov, který byl již při vstupu jednotek Rudé armády do města v tak špatném zdravotním stavu, že již se svou jednotkou nemohl dál pokračovat a zůstal v lékařské péči ve Slavičíně, kde 29. ledna 1946 zemřel.
(zdroj: FB stránka - Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7204-00776
Souřadnice: N49°5'34.8'' E17°52'32.52''
Pomník přidal: Svatopluk Kučera

Hrob František Konečník

Autor: Petr Vacek, 17.08.2008
Umístění: Slavičín, Komenského, hřbitov
Nápis:
ZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ
FRANTIŠEK KONEČNÍK
SVOBODNÍK PILOT LETEC
*1910 +1932
NEZEMŘEL KDO ŽIJE V SRDCÍCH ŽIVÝCH
Poznámka:

Pilot svob. František Konečník a pozorovatel čet. asp. Josef Chmelař zahynuli 7.4.1932 při letecké nehodě u Lašťan.
V novinách Pozor vyšel dne 8.4.1932 o nehodě tento článek:
Poslední let olomouckého vojenského letadla s nešťastným číslem 13.
Zkázonosná havárie zaviněná poruchou vrtule. – Dva letci mrtvi, letoun úplně demolován.
Morana neřádila již několik týdnů mezi olomouckými vojenskými letci, neboť od posledního neštěstí na Kocourovci neskončil ani jediný let tragicky. Až ve čtvrtek, den před nešťastným pátkem stihl krutý osud dvousedadlové letadlo olomouckého leteckého pluku č.2, které mělo nešťastné číslo 13 A.
Ve čtvrtek o 7. hod. ranní startovalo s olomouckého vojenského letiště u Neředína pozorovatelské letadlo 13 A, jehož posádku tvořili pilot svobodník Frant. Konečník a pozorovatel četař aspirant Josef Chmelař. Letci měli za úkol provésti cvičný let a zaměřili ihned nad kraj šternberský. Asi po dvacetiminutovém letu dostali se nad lesnatý svah mezi obcí Lašťany a státní silnicí Olomouc – Šternberk. Lidé, pracující na blízkých polích, uslyšeli náhle prudký hvizd vzduchu, který vycházel z letadla, jež se v téže chvíli nacházelo ve výši asi 300 m. Duchapřítomný pilot neztratil klid ani když se ve zlomku vteřiny letadlo propadlo do vzduchové prohlubně a řítilo se k zemi. Svob. Konečník vyrovnal stroj po krkolomném přemetu a dostal se ve výši 200 m do rovnováhy. Vzápětí projel však vzduchem nový hvizd a v okamžiku udělalo letadlo další dva přemety a ihned řítilo se obrovskou rychlostí střemhlav k zemi, kde se zarylo vrtulí a motorem do orné půdy, zkypřené stále popadávajícím deštíkem. Letadlo bylo úplně demolováno, neboť motor a křídla se úplně roztříštily. Jako zázrakem trosky letadla se nevzňaly, takže na poli pracující lidé běželi k vraku, aby pomohli letcům. Než pomoc byla marná, neboť oba letci seděli na svých místech ztuhlí spánkem smrti. Pilot Konečník zůstal stále klidný, zarazil přítok benzínu do motoru a v klidu skonal.
Na místo katastrofy dostavila se ihned komise leteckého pluku 2, která počala zjišťovat příčinu neštěstí. Dle soukromých zpráv příčinou havárie letounu byla porucha vrtule, která nastala patrně při startu letadla na olomouckém letišti. Vrtule při nadhazování narazila asi na nějaký kopeček zvlhlé půdy, čímž bylo zaviněno rozštípení, které vedlo pak k nepravidelnému chodu vrtule, čímž trpěl motor, jenž vynechával. Pilot nemohl pokračovat v letu se špatně fungujícím motorem, chtěl nouzově přistáti, dostával se však do prohlubní a po dvou přemetech stroje nemohl již nic jiného podniknout, než zarazit benzín.
Zpráva o katastrofě vojenského letadla rozšířila se obrovskou rychlostí. Vrak byl brzy obklopen davem lidí, kteří spěchali k místu neštěstí, jež je vzdáleno asi 400 kroků od známého hostince Kocanda na státní silnici Olomouc – Šternberk. Celé zástupy vyšlapaly v měkké půdě úplnou cestu k letadlu, které ještě o půl 10. hod. leželo tak, jak dopadlo před dvěma hodinami. Přední část letadla byla od trupu přímo odkrojena a prudkým pádem tak deformována, že z ní zůstala ležet jen heterogení směs kovové hmoty. Obě křídla byla na několika místech protrhána, vrtule zabořila se levou částí do země a pravá trčela smutně k nebi a na její hořejší části bylo možno jasně rozeznati rozštípení, které pravděpodobně bude příčinou zkázonosné havárie. Motor byl rozdrcen a část letadla, v níž jsou řídící páky i ostatní přístroje, tak rozdrcena, že těžko bylo rozeznati jednotlivé předměty. Kola letounu po dopadu byla stlačena na pravou stranu a jedno z nich trčelo nad křídlem.
Drtícím dojmem působil pohled na mrtvoly obou hrdinů vzduchu. Pilot Konečník seděl na svém letadle jakoby odpočíval na velkém houpacím křesle. Horní část těla měl nachýlenou zpět, nohy a ruce v posici klidně sedícího člověka. Na pravé ruce měl velkou leteckou rukavici s kožíškem, na levé ruce obyčejnou pletenou rukavici. Krk měl zahalen ve velkou šálu, na hlavě mu zůstala sedět kožená letecká přilba. Vzhled obličeje byl dokumentem, že smrt byla dílem okamžiku. Obličej pilotův byl proměněn v beztvárnou hmotu, poněvadž při dopadu stroje narazil Konečník hlavou na pozorovatelský kruh. Stejně k nepoznání zohavený obličej měl pozorovatel četař Chmelař, který seděl za svým druhem v smrti schýlen hlavou k boční stěně letounu, jakoby u ní v poslední vteřině před smrtí hledal záchranu. Letecká jeho přilba nezůstala mu sedět na hlavě, nýbrž spadla a zůstala ležet na spodní roztříštěné ploše levého křídla. Mrtvoly letců se zohavenými obličeji, které byly proměněny v krvavou hmotu, byly vykřičníkem, jenž bývá osudem velmi často psán v lidském snažení co nejvíce ovládnout vzdušné moře. Trup letadla a zadní jeho část měly jen malé trhliny.
Do velké vzdálenosti i přes padající déšť bylo možno viděti velké nešťastné číslo 13 A a vedle něho znak orlice, modro-bíle kostkované. Stále noví a noví lidé přicházeli po improvisované polní cestě k vraku, jenž byl hlídán četnictvem a na silnici hromadil se velký počet automobilů, ježto zpráva rychle se rozšířila po Olomouci a mnoho lidí spěchalo na místo, kde zůstal ležet v smutných troskách vrak díla, na nějž je lidstvo hrdým, když je ve vzduchu jako velký pták. Uvnitř trosek dvě lidská těla byla další obětí na oltář lidského pokroku.
Mrtvoly obou letců byly v poledních hodinách z trosek letadla vyzdviženy a dopraveny do vojenské nemocnice, kde budou podrobeny pitvě.
Osud četaře Chmelaře je tím tragičtější, že teprve před dvěma dny bylo mu oznámeno, že se vyhovuje jeho žádosti o přijetí do důstojnické akademie v Hranicích, kde měl nastoupit do prvního ročníku po prázdninách. Chtěl být důstojníkem, ale smrt vyrvala jej životu, když mu byl povolen první krok na práh této kariéry.


Souřadnice: N49°5'35.18'' E17°52'31.6''
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Petr Kudláček

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Vratislav Novák, 01.06.2015
Umístění: Slavičín, Nádražní, park vedle Obecního domu
Nápis:
OBĚTEM SVĚTOVÉ
VÁLKY
1914 - 1918

FRANT. LATINÁK
PADL 30./8.1914 U LUBLINA.
JAN MICHALEC
PADL 22./10.1914 U IVANOGÓRODU.
ANT. GOŇA
PADL 19./11.1914 DŘEMĚŠICE v HALIČI.
RUD. VRBA
PADL 20./5.1915 LUROCHOV u JAROSLAVÍ
JAN GOŇA
PADL 17./2.1916 ZEILON V RUSKU
VINC. BAKLÍK
PADL 30./10.1918 v TYROLSKU
JOSEF VRBA
ZEMŘ. 1./1.1915 v ORENBURGU
JAN LATINÁK
ZEMŘ. 17./10.1917 v HRÁDKU
JOSEF ŠMÍD
ZEMŘ. 11./10.1918 v PRAZE
JOSEF ULČER
ZEMŘ. 28./7.1920 v HRÁDKU
JAN LATINÁK
OD 8./7.1917 NEZVĚSTNÝ
JOSEF KONEČNÝ
OD 14./10.1918 NEZVĚSTNÝ.
Poznámka:

pomník se nachází v místní části Hrádek na Vlárské dráze


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7204-00768
Souřadnice: N49°4'41.74'' E17°53'49.42'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník Josef Šebestík

Autor: Vratislav Novák, 01.06.2015
Umístění: Slavičín, Nádražní, park vedle Obecního domu
Nápis:
NEZAPOMENEME
ŠTÁBNÍ ROTMISTR
JOSEF ŠEBESTÍK
+16.5.1916 v HRÁDKU
POLOŽIL ŽIVOT ZA NAŠE OSVOBOZENÍ.
DNE 4.12.1944 v TAIN ve SKOTSKU JAKO
PŘÍSLUŠNÍK 311. ČS. BOMBARDOVACÍ PERUTĚ.
Poznámka:

pomník se nachází v místní části Hrádek na Vlárské dráze


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7204-00770
Souřadnice: N49°4'41.74'' E17°53'49.42'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník Cherghine Morin

Autor: Vratislav Novák, 01.06.2015
Umístění: Slavičín, Nádražní, park vedle Obecního domu
Nápis:
PROJEV DÍKŮ RUMUNSKÉMU VOJÍNU
MORT PENTRU PATRIE
SOLD CHERGHINE MORIN
*1914 +1.5.1945

PADL PŘI OSVOBOZOVÁNÍ NAŠÍ OBCE-
Poznámka:

pomník se nachází v místní části Hrádek na Vlárské dráze.
SOLD = vojín
MORT PENTRU PATRI = zemřel za vlast


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7204-00772
Souřadnice: N49°4'41.74'' E17°53'49.42'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka