a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archiv

plukovník Josef Stehlík

* 23.5.1915 (Pikárec, okr. Žďár nad Sázavou)
† 30.5.1991 (Slavičín)

Plk. Josef Stehlík jako jediný československý stíhací pilot bojující ve druhé světové válce se stal stíhacím esem tří front. Na nebi Francie, Velké Británie a Slovenska dosáhl 10 sestřelených letounů jistě, 3 sestřelil pravděpodobně a 1 letoun poškodil.
Josef Stehlík se narodil 26. března 1915 v Pikárci u Žďáru nad Sázavou. Jeho otec, lesní hajný, chtěl, aby Pepík byl jeho pokračovatelem, ale syn upřednostnil vyučení v oboru soustružník kovů a elektromechanik. Přitahovala jej vůně leteckého benzinu. Dobrovolně se přihlásil k leteckému výcviku, který zahájil u 83. letky 5. těžkého bombardovacího pluku v Brně roku 1935. Velmi dobře zvládl kurz leteckých mechaniků a základní pilotní výcvik.
U leteckého pluku č. 1 v Praze absolvoval v letech 1936 – 1937 pilotní a poddůstojnickou školu. Po ukončení základního a pokračovacího kurzu odešel do stíhací školy v Hradci Králové. Po jejím absolutoriu byl dne 15. července 1937 zařazen k 39. stíhací letce v hodnosti svobodníka.
V roce 1938 byl povýšen do hodnosti četaře a zároveň jmenován polním pilotem. Působil jako instruktor v pilotní škole na Slovensku. Nejdříve ve Spišské Nové Vsi a až do 14. března 1939 v Piešťanech. Na pokyn Svazu letců se pokusil odejít do zahraničí, ale první pokus se mu nezdařil. Až za podpory ostravských železničářů, schovaný pod uhlím, se v nákladním vlaku dostal do Polska. Zde podepsal závazek do Cizinecké legie a odplul do Francie. Po zahájení války nastoupil k přeškolení v Chartres, ve středisku pro stíhací piloty. Dne 2. prosince 1939 zasáhl s jednotkou GC III/3 do leteckých bojů na západní frontě.
Odlétal 66 operačních hodin a sestřelil 6 letounů jistě a jeden pravděpodobně.
Po porážce Francie patřil ve Velké Británii k zakládajícím členům 312. perutě RAF. V leteckých soubojích nad Albionem i nad okupovanou Evropou si připsal 2 jistě sestřelené nepřátelské letouny, 2 pravděpodobně sestřelené a 1 poškozený.
Od podzimu 1941 začala neméně slavná kapitola jeho pilotního řemesla – působil jako učitel létání. V Kanadě úspěšně předával své bohaté bojové zkušenosti celé řadě pilotních žáků, z nichž nejúspěšnějším se stal Otto Smik, nejlepší čs. stíhač slovenské národnosti sloužící v RAF.
Od dubna 1943 se znovu vrátil k operačnímu létání se svou 312. perutí, ale dalších sestřelů už v řadách RAF nedosáhl. Dobrovolně se přihlásil k nasazení na východní frontu, kam pod velením škpt. Františka Fajtla odplul v únoru 1944. Zde už jako nadporučík se stal velitelem 1. letky 1. čs. samostatného stíhacího pluku v SSSR. Po přeletu celého pluku na pomoc SNP velel npor. Stehlík přepadové skupině osmi letounů, která provedla úspěšný útok na piešťanské letiště. V leteckých soubojích npor. Stehlík sestřelil 2 německé letouny, prováděl útoky na pozemní cíle a mobilní techniku nepřítele, významně podporoval pěchotu v bojích u Banské Štiavnice. Po potlačení SNP odletěl do Rumunska. Poté byl odvelen ke 2. čs. stíhacímu pluku a zařazen do funkce zástupce velitele pluku. Po ukončení války přivedl 12. května 1945 2. čs. stíhací pluk do Prahy. V hodnosti štábního kapitána pomáhal budovat vojenskou leteckou akademii v Hradci Králové. Jeho radost z létání však netrvala dlouho. Po roce 1948 byl propuštěn z armády, zbaven důstojnické hodnosti a uvězněn v pověstném "Domečku" na Hradčanech. Pro nedostatek důkazů byl po osmi měsících propuštěn. Mohl pracovat pouze v dělnických profesích. Podařilo se mu získat místo řidiče sanitky v Lázních Jeseník. V roce 1968 byl částečně rehabilitován.
Občanem našeho města se pan Josef Stehlík stal dne 9. srpna 1971. V roce 1990 byl plně rehabilitován, byla mu vrácena důstojnická hodnost s povýšením na plukovníka letectva v záloze. Dne 8. května 1991 mu byl udělen řád M. R. Štefánika. Pro nemoc si jej však z rukou prezidenta republiky Václava Havla převzít nemohl.
Plk. v. v. Josef Stehlík zemřel dne 30. května 1991 ve Slavičíně. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v rodinné hrobce v Bratřejově.

Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.mesto-slavicin.cz/ ; http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/

VPM:
hrob - Bratřejov, okres Zlín
pamětní deska - Slavičín, okres Zlín


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.