Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: MUDr. Daniela Pulgretová, 11.08.2007

historie pomníku:
1918 - Konec 1.světové války a vznik samostatného Československa.
1920 - Navrátilci z ruské a italské fronty zakládají v Pyšelích bratrství pro ochranu svých zájmů s názvem Sdružení legionářů. Předsedou se stává pan Josef Trousil . Toto sdružení mělo kolem 40 členů.
Podařilo se jim postupem doby získat 13 000,-Kč určených k stavbě pomníku.
1921 - Byl zpracován návrh pomníku obětem 1.světové války Ing.architektem Karlem Pecánkem (vrchní státní rada památkového úřadu v Praze). Vlastnil vilu v Senohrabech – Hrušově.
1923 - Stavbu pomníku provedla firma Pupp Škarka z kamene nedalekého lomu ve Vavřeticích (u Babic). 20.května slavnostní odhalení pomníku věnovaného obětem 1.světové války. Původně na něm bylo pouze 26 jmen, později byly doplněny 3 jména v horní části a 5 jmen ve spodní části na dnešních 34 jmen. Podstavec pod sloupem pomníku byl nejprve opatřen římskou číslicí MDCCCCXXIII. = 1923. Dnes je na tomto místě pamětní deska obětem 2.světové války. Pomník byl umístěn samostatně a natočen textem do Husovy ulice. Později je opatřen ozdobným kovovým plůtkem. Při příležitosti odhalení našeho pomníku - vydány dvě pohlednice s razítkem na zadní straně – Výbor pro postavení památníku Pyšely. Dobové materiály uvádějí, že mužů padlo 8 v Haliči a na ruské frontě ; 5 na srbských bojištích; 16 na italské frontě; 2 v legiích; 2 na Slovensku při bojích s Maďary a 1 zemřel na útrapy války.
1925 - Byl odlit a osazen do věže pyšelského kostela nový zvon. Opatřen nápisem – Ke cti a chvále boží a na paměť zahynuvších vojínů ve světové válce 1914 – 1918. Zvon byl odlit ve firmě R.Herold v Chomutově.
1938 - 10.července – Jubilejní slavnosti – 20 let trvání Československa a 60 let trvání hasičského sboru v Pyšelích. Do všech čtyř stěn pomníku uloženy schránky, ve věncích z ratolestí s prstí z legionářských bojišť – Zborov , Doss Alta , Terčinu a ze srbských bojišť. Slavnostní den byl zahájen v 7h budíčkem hasičské hudby.
1945 - 13.května – pohřeb hrdinů z boje za osvobození v květnových dnech. Padli – sourozenci V. a Vl.Markovi; J.Kaucký; J.Zahradník; A.Kapusta; V.Sazima; J.Šiňor; A.Rubáš a M.Altman. Z koncentračních táborů se již nevrátili – pan F.Urbánek; J.Back, E.Back a V.Backová; M.Openheimerová a E.Openheimerová; O.Gross a A.Grossová – zemřeli v Treblince, Malém Trostinci a v Terezíně. Na jedno jméno se však zapomnělo a není uvedeno ani na pomníku na pana Oto Schwarzkopfa.
1954 - V tomto roce nebo po tomto roce došlo k úpravě umístění a natočení pomníku.
1998 Byly odcizeny dvě žulové koule z podstavce pomníku, v prosinci se ztratil bronzový sokol z vrcholu.
2002 Po mnoha letech neudržování se započalo s přípravou na znovuodhalení pomníku. Byly doplněny dvě chybějící kamenné koule na podstavci a odcizený sokol na vrcholu pomníku byl zhotoven sochařem M.Vitanosvkým. Díky nadšení místních lidí byly na pomník doplněny schránky s prstí – z bojišť Verdun, Zborov, Dos Alto a zem česká z Řípu, Blaníku a Lorety.
2003 - V září doplněný pomník znovu odhalen při oslavách 300let povýšení Pyšel na městys. Je na něm celkem uvedeno 51 jmen.
2009 - Zahájena generální rekonstrukce náměstí, náš pomník čekaly nejradikálnější změny v jeho historii. 19.března byl pomník v 10h rozebrán, v jeho základech byla nalezena schránka s mincemi a dobovými dokumenty. 1.května jsou dokončeny betonové základy pomníku se schody. Na několik měsíců pomník opustil naše náměstí a byl uložen v Zaječicích v seníku. 2.prosince ve 12h je do základů pomníku uložena kovová schránka s dobovými dokumenty, mincemi a dekretem o stanovení Pyšel městem. 4.prosince je sestaven na nových základech podstavec a samotný pomník
2010- květnu byl odlit v umělecké slévárně Vacek v Praze sokol, podle modelu akademické sochařky Marie Horálkové 25.června byl osazen na vrchol pomníku nový bronzový sokol díky sponzorskému daru pana JUDr.Ivo Koudelky 26.června byl slavnostně odhalen pomník při příležitosti otevření zrekonstruovaného náměstí. V současnosti tvoří dominantu naší obce. (Jan Kostrhoun)