Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Hellmuth Petri - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Hellmuth Petri, nar. 21.4.1903 Groschwitz Oppeln, Obergefreiter, zemřel 15.2.1945 v Reservelazarett Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - 24.
(zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Ferdinand Wawrzyczek - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Ferdinand Wawrzyczek, nar. 26.4.1915 Gross Kündschitz, Gefreiter, zemřel 18.2.1945 v Reservelazarett Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - a-1.
( zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Alfred Rompf - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Alfred Rompf, nar. 13.2.1907 Erdbach, bydliště Eibelshausen, Grenadier, zemřel 17.2.1945 v Reservelazarett Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - a-1.
(zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Mathias Gebhardt - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Mathias Gebhardt, nar. 7.3.1911 Franzfeld-Banack, Feldmeister, zemřel 22.2.1945 i. Bez. Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - 15.
(zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Karl Horwath - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Karl Horwath, nar. 12.10.1925 Deutsch Goritz, Gefreiter, zemřel 24.2.1945 v Reservelazarett Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - 16.
(zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Wilhelm Kemm - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Wilhelm Kemm, nar. 18.11.1905 Grabow Karlsruhe, bydliště Sinsheim, Obergefreiter, zemřel 21.2.1945 v Reservelazarett Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - a-1.
(zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Götz Hagitte - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Götz Hagitte, nar. 28.10.1888 Liegnitz, bydliště Reichenbach, Hauptmann, zemřel 26.2.1945 v Reservelazarett Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - a-1.
(zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Eduard Unger - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Eduard Unger, nar. 29.11.1922, Obergefreiter, zemřel 26.2.1945 v Reservelazarett Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - a-1.
(zdroj: Jan Ciglbauer
voksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Willi Buhrmann - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Willi Buhrmann, nar. 23.11.1908 Husum, Kiel, Grenadier, zemřel 27.2.1945 v Reservelazarett Budweis, Krankenabtl. II, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - a-2.
(zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Fritz Hübner - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Fritz Hübner, nar. 7.3.1908, bydliště Vierhöfen, zemřel 8.3.1945 i. Bez. Budweis, pohřben na obecném hřbitově v Českých Budějovicích do hrobu č. XXIII - a-2.
(zdroj: Jan Ciglbauer
volksbund.de )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka