Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Heinrich Rummer - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část, oddělení XIV
Poznámka:

Heinrich Rummer, 1. domobranecký pěší pluk, pohřben 20.5.1916 do hrobu XIV/12/13.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Jindřich Rumer, nar. 1895 Bregenz, Tyroly, vojín 1. pěšího pluku, zemřel 18.5.1916, pohřben 20.5.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Johann Ruprecht - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Johann Ruprecht, 26. zeměbranecký pěší pluk, pohřben 5.7.1918 do hrobu č. 669.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Jan Ruprecht, nar. 1873 Rastes, Rann, Štýrsko, Rakousko, vojín 26. střeleckého pluku, zemřel 3.7.1918, pohřben 5.7.1918 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Michael Russin - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Michael Russin, 36. pěší pluk, pohřben 8.10.1920 do hrobu č. 1088.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Georg Rusz - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Georg Rusz, 64. pěší pluk, pohřben 25.6.1916 do hrobu č. 212.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Jiří Rusz, nar. 1888 Blezseny, Hunyad, Maďarsko, vojín 64. pěšího pluku, zemřel 23.6.1916, pohřben 25.6.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob František Rusnar - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Franz Ruznar, 37. pěší pluk, pohřben 12.10.1916 do hrobu č. 204.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
František Rusnar, nar. 1889 Benešov, Boskovice, Morava, vojín 29. pěšího pluku, zemřel 10.10.1916, pohřben 12.10.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Petr Rynczarc - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Peter Rynczarz, 13. pěší pluk, pohřben 20.3.1917 do hrobu č. 394.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Petr Rynczarc, nar. 1891 Borek, Bochnia, Halič, vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku, zemřel 18.3.1917, pohřben 20.3.1917 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích..
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Václav Řezáč - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Václav Řezáč, invalida, 34 let, pohřben 1.12.1920 do hrobu č. 1090.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Petr Říha - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Petr Říha, desátník automobilního oddílu, pohřben 2.3.1921 do hrobu č. 1094.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Albín Saase - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Albín Saase, 8. dragounský pluk, pohřben 29.4.1919 do hrobu č. 928.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Albín Saase, nar. 1878 Oberebersdorf (Horní Habartice), Děčín, vojín 8. čs. dragounského pluku, zemřel 25.4.1919, pohřben 29.4.1919 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Milo Sablič - místo je zrušené

• + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
  • České Budějovice, Pražská třída
    souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
    Vojenský hřbitov.
    1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
    (zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: České Budějovice, Pražská třída, hřbitov sv. Otýlie, bývalá vojenská část
Poznámka:

Milo Sablič, 4. bosensko - hercegovský pěší pluk, pohřben 7.12.1917 do hrobu č. 527.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Milan Sablič, nar. 1877 Kočarin, Mostar, Hercegovina, vojín 4. bosensko - hercegovského pěšího pluku, zemřel 5.12.1917, pohřben 7.12.1917 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka