a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archiv vets.cz

Armádní generál Karel Klapálek

* 26.5.1893 (Nové Město nad Metují)
† 18.11.1984 (Praha)

Karel Klapálek se narodil 26.5.1893 v Novém Městě nad Metují. Vystudoval reálné gymnasium v Praze, maturoval v r. 1911, pracoval jako účetní. V roce 1915 narukoval k 8. zeměbraneckému pěšímu pluku jako vojín a s ním odešel na haličskou frontu. U Lucku přešel 23.9.1915 do zajetí. V Taškentu se 11.3.1916 přihlásil do Československých legií v Rusku, 6.8.1916 zařazen k 1. střeleckému pluku, kde sloužil jako střelec záložní roty v Kyjevě. V roce 1917 absolvoval důstojnickou školu u 3. střeleckého pluku, 2.7.1917 se účastnil bitvy u Zborova, kde se vyznamenal a byl povýšen do hodnosti praporčíka. V dalších letech prošel většinou bojů Čs. legií v Rusku, v těžkých podmínkách v legiích, kdy prodělal tzv. sibiřskou anabázi, během níž velel praporu a byl povýšen na kapitána, onemocněl tuberkulózou. Do vlasti se vrátil až roku 1920.
Po návratu do vlasti se rozhodl v armádě zůstat. V roce 1923 byl povýšen do hodnosti štábního kapitána, v roce 1928 pak do hodnosti majora. Od roku 1932 do roku 1937 působil na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě, později, jako podplukovník sloužil až do roku 1938 v různých velitelských funkcích v Plzni a v Užhorodě. Během mobilizace se stal velitelem 51. pěšího pluku v Českých Budějovicích. Po obsazení ČSR nacisty byl z armády propuštěn, odešel do civilu, pracoval jako ředitel Živnostenského úřadu v Českých Budějovicích, kde vedl tamní pobočku odbojové organizace Obrana Národa. Po jejím rozbití mu hrozilo uvěznění a poprava, proto odešel v květnu 1940 přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Turecko do Francouzské Sýrie. Po kapitulaci Francie pak přešel se skupinou asi 200 dalších Čechoslováků do Palestiny.
V červnu 1940 vstoupil do čs. zahraničního vojska, byl přiřazen k 4. čs. pěšímu pluku - Východnímu v Palestině jako zástupce velitele plukovníka J. Koreše. Do března 1942 působil v čs. jednotkách na Středním a Blízkém Východě a to jako velitel 1. praporu a poté 11. pěšího praporu - Východního, se kterým se zúčastnil bojů v Libanonu a Sýrii proti Vichistickým Francouzům a následně v severní Africe proti Italům, kde úspěšně velel našim jednotkám při obléhání Tobrúku a poté i jeho obrany. Následně se 27.3.1942 s naším praporem přesunul do Egypta, 7.4. zpět do Palestiny, kde byla naše jednotka reorganizována na 200. čs. lehký protiletadlový pluk - Východní a Klapálek byl povýšen na plukovníka. Během roku 1943 Klapálek vedl pluk při přesunu do Velké Británie, kde byl pluk začleněn do vznikající Československé samostatné obrněné brigády a plukovník Klapálek byl v září 1943 jmenován zástupcem jejího velitele. Na začátku roku 1944 byl povýšen do hodnosti brigádního generála a od března zastával funkci přednosty I. odboru MNO v Londýně. V srpnu r. 1944 vyvstala potřeba zkušeného velitele vojsk na Východní frontě, proto se přihlásil a následně byl převelen k československým vojskům v SSSR.
V SSSR ustanovil v září 1944 generál Svoboda generála Klapálka velitelem 3. čs. samostatné brigády v SSSR, v jejímž čele se tento zúčastnil karpatsko-dukelské operace, osvobozování Slovenska a Moravy. Během těchto operací byl dvakrát raněn. V březnu 1945, kdy generál Svoboda vstupoval do vlády, předal Klapálkovi Svoboda velení1. čs. armádnímu sboru v SSSR, v jehož čele setrval až do konce války.
Po návratu do vlasti působil jako zástupce velitele vojenské oblasti 1 v Praze. Prezident Beneš jej neúspěšně navrhoval do funkce náčelníka generálního štábu. Byl 1.6.1945 povýšen na divizního generála, od října 1945 převzal funkci velitele vojenské oblasti 1, jíž velel i během odsunu Němců z českého pohraničí, které pod tuto oblast spadalo. K 1.4.1946 byl povýšen na armádního generála.
Klapálek byl duší i tělem voják a netajil se tím, že je proti zatahování politiky do armády, skrytě kritizoval zavedení osvětových složek po sovětském vzoru, ale nakonec je začal sám podporovat, čemuž nejspíše výrazně přispěla i dovolená v SSSR, spojená se setkáním se sovětským velením. Během února 1948 patřil k armádním špičkám, kdy spolu s generály Bočkem a Svobodou vyzýval prezidenta Beneše, aby změnil rozhodnutí o abdikaci, s generálem Svobodou ustavili Ústřední akční výbor NF a neutralizovali armádu, čímž de facto podpořili komunistický puč. Do KSČ vstoupil v červnu 1948. Během procesů se západními vojáky dělal opatření k ochraně svých bývalých podřízených, čímž se sám dostal do hledáčku StB. V březnu 1949 dostal anonymní dopis, který jej varoval, že ho sledují a bylo mu doporučeno emigrovat. Klapálek jej považoval za provokaci a nereagoval. Proto byl již 1.2.1951 jako politicky nespolehlivý, poslán do penze, po procesu s R. Slánským 20.11.1952 byl zatčen a převezen do věznice ve Valdicích. V letech 1953-54 byl vyloučen z KSČ, degradován, v listopadu 1954 odsouzen za sabotáž Košického vládního programu v armádě k šestiletému vězení, propadnutí majetku a ztrátě občanských práv na 5 let. V roce 1956, po smrti Stalina a Gottwalda, byl díky přímluvě bývalých válečných maršálů a generálů Chruščova, Žukova a Koněva z vězení propuštěn, plně rehabilitován, získal zpět majetek i hodnost armádního generála. Jeho žena, spisovatelka Olga Klapálková-Košutová, sepsala manželovu válečnou pouť v knize Voják vypravuje. V roce 1968 Klapálek vydal své paměti s názvem Ozvěny bojů. Téhož roku mu prezident, k již získaným Řádu rudé hvězdy a Řádu 25. února, udělil titul Hrdina ČSSR. Poslední vyznamenání, Řád rudé zástavy, obdržel v roce 1984. Karel Klapálek zemřel 18.11.1984 v Praze.
Vyznamenání a řády:
3. čs. válečné kříže 1919
Řád M. R. Štefánika s meči
Čs. Revoluční medaile
Čs. medaile "Vítězství" 1918
Francouzský válečný kříž 1918 s palmou
Polský válečný kříž 1918
Pamětní odznak čs. dobrovolce 1918/1918
Zborovská pamětní medaile
Pamětní medaile 4. střel. pl. Prokopa Velikého
Pamětní medaile Trocnovského hrdiny
Pamětní medaile 5. střeleckého pl. TGM
Pamětní medaile 9. střel. pl. K.H. Borovského
Pamětní medaile 39. pěš.pl. "Výzvědného"
Pamětní medaile 21. střel. pl. Terronského
5 čs. válečných křížů 1939
Řád Bílého lva "Za vítězství" I. st.
Řád Slovenského národního povstání
Medaile "Za chrabrost"
Čs. vojenská medaile "Za zásluhy" 1. st.
Pamětní medaile čs. armády v zahraničí se štítky SV, VB, SSSR
Anglický řád DSO (Distinguished Service Order)
Anglický řád CBE
Americký řád Medal of Freedom with Silver Palm
Francouzský komand. řád Čestné legie
Francouzský válečný kříž 1939 s palmou
Jugoslávský řád Partyzánské hvězdy 1. tř.
Jugoslávský řád "Za chrabrost"
Rumunská - Coroana Rumaniei stp. Mare Ofiter-Virtute Militara
Sovětský řád Kutuzova 2. třídy
Sovětská medaile Za vítězství nad Německem
Sovětská medaile "Za osvobození Prahy"
Anglická Star 1939/1945
Anglická Afrika Star
Zlatá hvězda hrdiny ČSSR
Řád rudé hvězdy
Řád 25. února
Hrdina ČSSR
Řád rudé zástavy

Zdroje (mimo informací z desek):
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Klapálek
http://www.vojsko.net/index.php/armady/15-osobnosti/776-klapalek-karel
P. a Z. Hrabicovi – Muž, který velel mužům, Vojenské osobnosti československého odboje 1939 – 1945

VPM:
hrob - Praha 3, okres Praha 3
památník - Hrabyně, okres Opava
pamětní deska - Sázava, okres Benešov
pamětní deska - Nové Město nad Metují, okres Náchod
pamětní deska - Praha 11, okres Praha 11
pomník - Vyšný Komárnik, stát Slovenská republika


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.